Jak vyplnit přiznání k dani z nemovitých věcí? (NÁVOD)

Vyplňujeme formulář přiznání k dani z nemovitých věcí krok za krokem podle modelového příkladu.

Jako každý rok i tento vám přinášíme konkrétní návod na vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí podle modelového příkladu.

Na co pamatovat?

Abyste úspěšně vyplnili formulář daňového přiznání, budete potřebovat znát informace o nemovitostech, které zde uvádíte. Najdete je například v kupních smlouvách či výpisech z katastru nemovitostí. Některá data získáte i na internetu (konkrétní odkazy uvádíme i dále v článku). Shrnutí všech koeficientů, sazeb a termínů najdete v článku Jak na daň z nemovitých věcí v roce 2016?

Nezapomeňte se podívat i na to, co se v oblasti daně z nemovitých věcí změnilo k letošnímu roku. Novinky jsme shrnuli v článku Daň z nemovitých věcí 2016: co se mění?

Letos musí daňové přiznání podat více lidí než obvykle. Nepatříte mezi ně i vy? Odpověď najdete v článku Kdo musí v roce 2016 podat přiznání k dani z nemovitostí?

Modelový příklad

Letos budeme formulář podávat za Sáru Havlovou. Ta má povinnost podat daňové přiznání proto, že v minulém roce jednu ze svých nemovitostí prodala. Protože ale pod týž finanční úřad spadají ještě jiné její nemovitosti, které stále vlastní, musí podat daňové přiznání.

Sára bydlí v rodinném domě se zahranou v Pilínkově (Liberec). Pozemek má výměru 250 m2 se zastavěnou plochou 100 m2. Žádná část nemovitosti není užívaná k podnikání a dům má jedno nadzemní patro.

Dále ale Sára vlastní i louky v obci Dlouhý most. Byt v centru Liberce loni prodala. Jak bude vyplňovat formulář daňového přiznání? Na to jsme se raději ptali přímo na finančním úřadě. Podle zdejší pracovnice může buď podat pouze dílčí daňové přiznání s tím, že ve formuláři vyplní pouze údaje k prodanému bytu a do pole „popis změn“ ve III. oddílu (buňka 308) uvede, že nemovitost prodala. Nebo podá řádné přiznání a ve formuláři uvede pouze ty pozemky a stavby, které stále vlastní. Přílohy v tomto případě podle úřednice nemusí přikládat žádné. Může přiložit smlouvu o prodeji nemovitosti.

Jak už jsme se ale mnohokrát přesvědčili, platí zlaté pravidlo: „když dva dělají totéž, není to totéž“. Proto bychom vám doporučili ověřit na finančním úřadu přímo u pracovníka, pod kterého spadají vaše nemovitosti (finanční úřad, pod kterého místně spadají nemovitosti, a pak na pracovníka podle vašeho příjmení), zda přece jen nebude vyžadovat například právě (v našem případě) kopii smlouvy o prodeji nebo zda nebude vyžadovat jeden nebo druhý způsob podání přiznání (tedy dílčí vs. řádné).

Záhlaví

První pole „Finančnímu úřadu pro“ vyplníme podle toho, kde se nacházejí vaše nemovitosti. Sára proto zvolí možnost „Liberecký kraj“ a v kolonce „Územnímu pracovišti v, ve, pro“ uvede „Liberec“.

Pamatujte, že tento finanční úřad se nemusí shodovat s tím, pod který spadáte například u daně z příjmů podle vašeho sídla či trvalého bydliště. V tomto případě se řídíte vždy tím, kde leží nemovitosti.

V dalších polích vyplní Sára informaci, že je fyzickou osobou a podává řádné přiznání. Protože formulář podává za stavbu a dva pozemky, uvede ještě, že součástí přiznání jsou dva listy k dani z pozemků a jeden list k dani ze staveb.

1. oddíl

V prvním oddílu nemá Sára co zkazit. Zapisuje sem své osobní údaje a kontakt. Máte-li datovou schránku, vyplňte i část c) u pole 113.


Autor: Gabriela Hájková

II. oddíl: daň z pozemků

Ke druhému oddílu si Sára už vezme k ruce Pokyny pro vyplňování. Za tento oddíl bude odevzdávat dva listy, za každý pozemek jeden. Na jeden list byste mohli více pozemků uvést v případě, že by byly stejného druhu a ve stejném katastrálním území. Pokud se liší i jen v jednom z těchto faktorů, je nutné vyplnit list za každý pozemek zvlášť. Pokud se k těmto listům vztahují i přílohy, nezapomeňte vyplnit, kolik jich je.

List 1 (pozemek k rodinnému domu)

Hned v úvodu je nutné specifikovat, za jaký druh pozemku přiznání podáváte. Sára tento list vyplňuje za pozemek, na kterém stojí její rodinný domek, zvolí tedy kategorii „E“.

Pole 202 s datem zápisu vkladu vlastnického práva nevyplňujeme.

Buňku vyplníte v případě, že došlo k podání vkladu na katastr nemovitostí v předchozím roce a nebylo ještě pravomocně rozhodnuto nebo nedošlo do konce roku k uzavření dědického řízení. Pak musíte podat daňové přiznání do tří měsíců po vzniku právních účinků vkladu. Datum najdete na smlouvě v doložce vyznačené katastrálním úřadem v položce „Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne…“. 

Do pole 204 zadáme název obce, v jejímž katastrálním území pozemek leží, a do pole 205 pak název samotného katastrálního území.

V buňce 206 uvedeme kód katastrálního území, který najdeme například na webu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Do tabulky 207 uvedeme údaje o všech parcelách daného druhu (podle pole 201). Sára zde uvádí údaje jen za jeden pozemek. Konkrétní údaje najdete v kupní smlouvě, listu vlastnictví, darovací smlouvě či výpisu z katastru nemovitostí. Parcelní číslo je dělené lomítkem. Před ním je maximálně pět číslic, za ním nejvíce tři.

Pokud neznáte parcelní číslo, taktéž pomůže internet, resp. stránka Nahlížení do katastru nemovitostí. Zde zadáte možnost „Vyhledat stavbu“ nebo „Vyhledat parcelu“.

Jak už jsme uvedli, pozemek je o výměře 250 m2. Do další kolonky Sára uvede „V“, protože pozemek vlastní. Výměra zastavěná jejím rodinným domem je pak 100 m2. Na žádný druh osvobození nárok nemá, další tři pole tudíž nevyplňuje.

Do polí s číslem 208 Sára znovu opíše celkovou výměru pozemku a plochu zastavěnou  nemovitostí. Bod c) ani pole 209 nevyplňuje.

Výpočet daně z pozemků

Do řádku 210 zapíšeme celkovou výměru pozemku sníženou o výměru zastavěnou nemovitostmi, tedy číslo 150. 

Řádek 211–213 nevyplňujeme.

Řádek 214 je určen pro předmět daně kategorie E–G, X a Y. Základem daně je jeho výměra zaokrouhlená na celé m2 nahoru. Opět vyplníme číslo 150.

Sazbu daně pro pole 215 – dle § 6 odst. 2 – najdete v následující tabulce, která obsahuje pro úplnost i sazby daně u pozemků kategorie A–D. Sára zapíše 0,2.

Sazby daně z pozemků
Druh pozemku Sazba daně
A – Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75 %
B – Trvalý travní porost 0,25 %
C – Hospodářský les 0,25 %
D – Rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %
E – Zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč za 1 m2
F – Stavební pozemek 2 Kč za 1 m2
G – Ostatní plocha 0,20 Kč za 1 m2
X – Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2
Y – Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba, ostatní podnikatelská činnost 5 Kč za 1 m2

Pole 216 nevyplňujeme. 

Řádek 217 bude obsahovat součin řádku 212 a 213 u zemědělských pozemků (A–D) nebo součin řádku 214 a 215 (E, G, X, Y). Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Sára zapíše hodnotu 30.

Protože v modelovém příkladu neuplatňujeme žádné osvobození, řádek 218 a 219 zůstane prázdný.

Řádek 220 vypočteme jako rozdíl řádku 217 a 219 a výsledek zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Protože pole 219 je prázdné, pouze opíšeme hodnotu řádku 217.

Řádek 221 nevyplňujeme, a proto hodnota v poli 222 bude totožná jako v poli 220.

Podle § 12 pak do řádku 223 uvedeme místní koeficient. Pro Liberec platí místní koeficient 2.

Daň na řádku 224 tedy získáme prostým násobením řádku 222 a 223. Dostaneme hodnotu 60 Kč.


Autor: Gabriela Hájková

List 2 (louky v obci Dlouhý most)

V záhlaví formuláře nezapomeňte vyplnit své rodné číslo, zúčtovací období a číslo listu. Dále vyplníme, že list podáváme tentokrát za pozemek „B“, tedy trvalý travní porost (dříve se uvádělo louka, pastvina).

V polích 204–206 opět zadáváme obec, název a kód katastrálního území, kde se pozemek nachází.

Do tabulky 207 Sára zapíše opět parcelní číslo, výměru (louky mají 15 000 m2) a označí, že je vlastníkem pozemku. Výměru uvádí i v poli 208 a).

Výpočet daně z pozemků

Do řádku 210 zapíšeme celkovou výměru pozemku, tedy číslo 15 000 m2

Do řádku 211 Sára uvede cenu pozemku 1,74 Kč. Našla ji v příloze Vyhlášky č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků na webu Ministerstva zemědělství poté, co zadala hledat heslo Dlouhý most.

Řádek 212 je určen pro základ daně, který získáme jako součin řádků 210 a 211. Číslo se případně zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Vyplníme 26 100 Kč.

Sazbu daně pro pole 213 – dle § 6 odst. 1 – najdete v následující tabulce. Sára zapíše 0,25.

Sazby daně z pozemků
Druh pozemku Sazba daně
A – Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75 %
B – Trvalý travní porost 0,25 %
C – Hospodářský les 0,25 %
D – Rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %
E – Zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč za 1 m2
F – Stavební pozemek 2 Kč za 1 m2
G – Ostatní plocha 0,20 Kč za 1 m2
X – Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2
Y – Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba, ostatní podnikatelská činnost 5 Kč za 1 m2

Pole 214–216 nevyplňujeme. 

Řádek 217 obsahuje součin řádků 212 a 213. Protože je ale sazba na řádku 213 uváděna v procentech, musíme výsledek ještě dělit 100. Částku pak zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. Sára zapíše 66 Kč.

Protože v modelovém příkladu neuplatňujeme žádné osvobození, řádek 218 a 219 zůstane prázdný a do pole 220 jen sepíšeme hodnotu řádku 217.

Řádek 221 nevyplňujeme, a proto hodnota v poli 222 bude totožná jako v poli 220.

Podle § 12 by se měl do řádku 223 uvést místní koeficient. V případě pozemků, které jsou travním porostem, ale platí (kromě dalších jmenovaných pozemků) výjimka stanovená v § 5 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí. Místní koeficient tedy nepoužijeme a daň bude ve výši 66 Kč.


Autor: Gabriela Hájková

III. oddíl

Třetí oddíl se věnuje dani ze staveb. V políčku 301 opět označíme, za jaký typ stavby přiznání podáváme. Sára se „přiznává“ k obytnému domu, zapíše tedy písmeno „H“. Uvede také, že vyplňuje list číslo 1, který je bez příloh.

Údaje v polích 302 až 305 se řídí stejnými pravidly jako údaje u daně z pozemků. Pole 302 nevyplňujeme. Do buněk 303–305 zapíšeme stejnou specifikaci jako u pozemku k rodinnému domu.

Informace do tabulky 306 získá Sára opět z kupní smlouvy, listu vlastnictví či darovací smlouvy. Číslo popisné je 108. Dále Sára uvede, že je vlastníkem a že byl dům podle jejího názoru dostavěn v roce 1911. Výměra zastavěné plochy je 100 m2 (zapíšeme i do buňky 307).

V případě, že je pozemek celý zastavěný, platíte jen daň ze staveb. 

Buňky 308–310 nevyplňujeme.

Řádek 311 obsahuje základ daně ze staveb, tedy výměru zastavěné plochy. V našem případě hodnotu 100. 

Sazba daně ze staveb závisí na druhu stavby. Stanovuje ji § 11 odst. 1 zákona, a my proto zapíšeme hodnotu 2.

Druh nemovitosti Sazba daně
H – Obytný dům 2 Kč/m2
I – Ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu 2 Kč/m2
J – Stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům využívaný pro individuální rekreaci 6 Kč/m2
K – Stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci 2 Kč/m2
L – Garáž vystavěná odděleně od obytného domu 8 Kč/m2
M – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
N – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
O – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
P – Ostatní stavba 6 Kč/m2
R – Byt 2 Kč/m2
S – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
T – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
U – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
V – Samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž 8 Kč/m2
Z – Ostatní samostatný nebytový prostor 2 Kč/m2

Protože Sára podává přiznání za stavbu, a ne za jednotku, daň se jí zvyšuje i za další (jedno) nadzemní podlaží, které přesahuje 2/3 plochy stavby. Do řádku 313 zapíše za jedno nadzemní podlaží tedy číslo 1. 

Řádek 314 vyplníme hodnotou, kterou získáme vynásobením řádku 313 se sazbou za další nadzemní podlaží 0,75 Kč. 

V řádku 315 bude opět koeficient, tentokrát dle velikosti obce (dle § 11 odst. 3 a 4), uvedený v pokynech pro vyplnění. Měli byste ale zkontrolovat, zda vaše obec nezměnila vyhláškou jeho výši.

Řádek 316 vyjde jako součet řádku 312 a 314 následně vynásobeného koeficientem řádku 315, tedy (312 + 314) x 315. Výslednou částku zaokrouhlujeme na dvě desetinná místa. Sára zapíše hodnotu 9,63.

Daň ze staveb (317) získáme vynásobením řádku 316 a 311 a zaokrouhlením na celé Kč nahoru. Pro Sáru platí hodnota 963 Kč. 

Protože Sára žádnou část domu nevyužívá k podnikání a ani nemá nárok na osvobození od daně, nebude na řádky 318–321 nic uvádět.

Řádek 322 bude obsahovat součet daně ze staveb (317) a zvýšení daně (319), který snížíme o výši nároku na osvobození (321). Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny. V našem příkladu se daň nezvyšuje a neuplatňuje se ani žádné osvobození. Opisujeme proto opět hodnotu 963 Kč. 

Řádek 323 nevyplňujeme.

Do řádku 324 napište hodnotu z řádku 317 nebo 322.

V řádku 325 bude obsažen místní koeficient podle § 12. Pro Liberec platí místní koeficient ve výši 2, zapíšeme tedy dvojku.

Výslednou daň ze staveb ve výši 1926 Kč (součin řádků 324 a 325) zapisujeme do řádku 326.


Autor: Gabriela Hájková

IV. oddíl

Do řádků a 401 a 402 uvádíme součet daňové povinnosti za každý typ stavby a pozemku. Řádek 401 tedy obsahuje hodnotu 126 Kč, řádek 402 pak hodnotu 1926 Kč.

Do řádku 403 hodnoty obou předchozích polí sečteme a zapíšeme výslednou výši daně 2052 Kč.

Řádky 404 a 405 Sára nevyplňuje.

widgety

Do posledního pole uvádí pouze datum a vlastnoruční podpis.


Autor: Gabriela Hájková

Protože daňová povinnost Sáry nepřesáhla částku 5000 Kč, musí ji zaplatit najednou, a to nejpozději do 31. května 2016. 

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 1. 2016 10:02