Jak vypadá penzijní reforma vyhovující Ústavnímu soudu?

Jak vypadá návrh penzijní reformy uzpůsobený výtkám Ústavnímu soudu? Přinášíme i návrhy opatření, o kterých se příliš nemluví.

Není tomu tak dávno, co Ústavní soud svým rozhodnutím zrušil k 30.9.2011 us­tanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění. To, podle rozhodnutí soudu protiústavně, vymezovalo parametry pro výpočet starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) proto předložilo do připomínkového řízení návrh zákona, který spornou část zákona mění. Nově by tak vláda měla schválit úpravu, která by garantovala užší vazbu důchodu na dosažené příjmy, ze kterých se odvádí pojistné. Čtěte také: Penzijní reforma podle NERV: Povinně a bez záruky

Návrh posiluje princip zásluhovosti v důchodovém systému. Postupně plánuje během let 2012 – 2014 zvyšovat základní výměru důchodu i redukční hranice příjmů.

Změna ve výpočtu důchodů

V reakci na nález Ústavního soudu MPSV navrhuje oproti současnému stavu posunout druhou redukční hranici z dnešních 28 200 Kč na 300 % průměrné mzdy (první redukční hranice je 11 000 Kč).  Ta činí podle posledních informací Českého statistického úřadu za 1. až 3. čtvrtletí roku 2010 částku  23 324 Kč. Zápočet mezi první a druhou redukční hranicí by se snížil na 23 % a nad druhou hranici na 0 %. Rozhodné období by se pak rozšířilo na celý život.

Současný stav vs. navrhovaný stav

  • Maximální vyměřovací základ pro pojistné 600% průměrné mzdy: nově  300 % průměrné mzdy (PM)
  • Rozhodné období 25 (30) let  nově: celoživotní
  • Základní výměra 2170 Kč (≈ 9% PM) nově: 9 % PM
  • Zápočet za každý rok pojištění 1,5 % nově: 1,5 %
  • 1. Redukční hranice 11 000 Kč nově: 44 % PM
  • 2. Redukční hranice 28 200 Kč  nově: 300 % PM
  • Zápočet do 1. redukční hranice 100 % nově: 100 %
  • Zápočet do 2. redukční hranice 30 %  nově: 23 %
  • Zápočet nad 2. redukční hranici 10%  nově: 0 %

Zdroj: MPSV

Základní výměra i redukční hranice by se tak nově odvozovaly od průměrné mzdy v národním hospodářství. První redukční hranice by zůstala zhruba na stejné úrovni, jako je nyní. Ta se při výpočtu důchodu započítává ze 100 %. Druhá by pak byla postupně zvyšována až na 300 % průměrné mzdy. To je poměrně velký nárůst, uvážíme-li, že nyní je na úrovni 28 200 Kč a vzrostla by na částku kolem 70 000 Kč.

Pro účely výpočtu důchodu by se však z této částky započítávalo maximálně konečných 23 %. To znamená postupné snížení ze současných 30 % stanovených pro druhou redukční hranici, okomentovala důsledek změny ve výpočtu Iva Krákorová ze společnosti KPMG ČR. Příjmy, které by přesáhly 2. redukční hranici, tedy zhruba zmíněných 70 000 Kč, by nejdéle od roku 2014 výši důchodu neovlivnily. Čtěte také: Změny v sociálním pojištění k 1. lednu 2011

Výše popsané změny by tak zvýšily lidem od určité příjmové hranice vyplácený důchod. V důsledku tohoto návrhu by mělo dojít ke zvýšení důchodu u lidí s příjmem přesahujícím přibližně 36 000 Kč měsíčně a ke snížení důchodu u lidí, jejichž měsíční příjem se pohybuje v rozmezí přibližně 12 500 Kč až 36 000 Kč, upřesnila Krákorová.

Snížené odvody na pojistném

Podle návrhu by se také měl od roku 2012 snižovat maximální vyměřovací základ pro pojistné ze současného 72násobku na 36násobek. To odpovídá zhruba 75 000 Kč měsíčně a asi 900 000 Kč ročně.

Tvrdší „postih“ za předčasný odchod do důchodu

Ministerstvo navrhuje v rámci změn také zpřísnit snížení důchodu při předčasném odchodu do důchodu. V současnosti platí, že se důchod trvale krátí o 0,9 % do 720. dne před dosažením důchodového věku. Od 721. dne pak krácení o 1,5 %.

Podle návrhu by se o 0,9 % krátil důchod do 360. dne před dosažením důchodového věku, o 1,2 % od 361– do 720. dne před důchodovým věkem a o 1,5 % od 721. dne před důchodovým věkem. Čtěte více: Jak odejít předčasně do penze s nekráceným důchodem?

Ženy budou odcházet do důchodu později

Že návrh ministerstva obsahuje také zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, už asi nikoho nepřekvapí. Změny se tentokrát dotknou žen. Těm by se totiž mělo zrychlit tempo zvyšování důchodového věku ze současných 4 měsíců na 6 měsíců ročně. Cílem je sjednotit důchodový věk pro ženy i muže na úrovni 65 let. Tohoto stavu bude dosaženo v letech 2030 a 2031 (resp. 2027). Zrychlení tempa zvyšování povede k dosažení cílového stavu u žen s 5 a více dětmi v roce 2036, neboť zde je cílový důchodový věk vyšší než dle platné úpravy, uvádí dokument MPSV s tím, že pozitivní efekty pro státní rozpočet lze ještě posílit případným zpřísněním odchodu do předčasného důchodu zkrácením období předčasnosti ze tří na dva roky. Tempo zvyšování důchodového věku u mužů (tedy 2 měsíce ročně) by mělo zůstat zachováno.

Změny v právech vlády v rámci valorizace důchodu

Dokument MPSV navrhuje zrušit možnost vlády rozhodovat o výši a způsobu zvýšení důchodů. To se bude odvíjet od růstu indexu spotřebitelských cen a jedné třetiny růstu reálných mezd. Zvýšení základní výměry přitom odpovídá růstu průměrné mzdy a zvýšení procentní výměry činí tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry a částky zvýšení procentní výměry odpovídal procentu růstu cen a jedné třetině růstu reálných mezd, uvádí zpráva MPSV.

Informační povinnosti ČSSZ

Koncept obsahuje také body, které se dotknou České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta po skončení kalendářního roku bude zpřístupňovat pojištěncům údaje o tom, jaký eviduje vyměřovací základ za uplynulý rok spolu s přepočtem na zaplacené pojistné. Řešení bude vyžadovat uložení zákonné povinnosti zaměstnavatelům zasílat ČSSZ evidenční listy elektronicky ve formě datové věty, uvádí dokument ministerstva. Toto opatření by ale mělo nabýt účinnosti nejdříve na konci roku 2013.

Od poloviny roku 2013 by také měli mít pojištěnci možnost zjistit si teoretickou výši starobního důchodu (pouze informativně) na základě informací, které ČSSZ eviduje. Čtěte také: Kdo může pobírat více důchodů najednou?

Pověstné jedno inkasní místo

Návrh také počítá s tím, že výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti by byl začleněn do projektu Jednoho inkasního místa, který by byl společný také pro daně nebo zdravotní pojištění.

Další opatření, se kterými návrh počítá

Mezi další kroky, která návrh plánuje, patří například zpřísnění podmínek pro trvání nároku na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela či manželky. Zrušen by měl být také nárok na jednorázovou výplatu 12 měsíčních splátek těchto pozůstalostních důchodů při uzavření nového manželství. Lhůta pro opětovný vznik nároku na tuto penzi by se pak zkrátila z pěti na dva roky.

Zrušit by se měla i podmínka nároku na tento důchod po uplynutí jednoho roku v podobě dosažení věku alespoň o 4 roky nižšího než je důchodový věk mužů stejného data narození. V tomto případě bude důchod po jednom roce zastaven, pokud nebude splněna podmínka jiná. Čtěte také: Kdo má nárok na pozůstalostní důchod?

Zrušit by se měla také výjimka v nároku na invalidní důchod 3. stupně pro osoby mladší 18 let, které nemají dostatečnou dobu pojištění (resp. stanovení minimální procentní výměry). V současnosti se toto pravidlo aplikuje i na tzv. mladé invalidy (invalidita před dosažením 28 let) a všechny invalidy, kteří získali aspoň 15letou dobu pojištění. Dávka pro tyto pojištěnce by měla být zrušena a nahrazena dávkou jinou. Možnost mimořádného stanovení výše procentní výměry důchodu se ponechá pouze pro tzv. invalidy z mládí, a to do doby, než dojde k jejich nahrazení jinou dávkou z jiného sociálního systému, a dále za stanovených podmínek i pro pojištěnce, kteří byli v době vzniku invalidity mladší 28 let, informuje návrh MPSV. 

Institut odstraňování tvrdostí, které se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, tedy zmocnění ministra k mimořádnému řešení v konkrétních případech, by se měl omezit. Aplikovat by se nově mohl pouze  v případě obecně vymezeného okruhu případů, které určí ministr práce a sociálních věcí spolu s ministrem obrany a spravedlnosti.

Invalidní důchody by se nově podle návrhu měly vyplácet ne do doby dosažení 65 let věku pojištěnce, ale do dosažení jeho důchodového věku. Pak se změní na důchod starobní s tím, že pokud pojištěnci vznikne důchod na předčasný starobní důchod, bude tato situace vylučovat nárok na důchod invalidní. Toto opatření však nyní nemá jasně stanovené datum účinnosti.

Další opatření, které ještě nemá jasně stanovenou účinnost, je také zavedení mechanismu sdílení vyměřovacích základů mezi manželi. Příjem manželů by se tak rozdělil pro účely stanovení jejich důchodových nároků. Pokud jsou tedy manželé po celý rok účastni důchodového pojištění, může se určit vyměřovací základ každého z nich jako jedna polovina sumy vyměřovacích základů obou.

Pojistné a daně

V souvislosti s výší pojistného návrh obsahuje také – na našem serveru už zmíněné – snížení sazby pojistného z 28 % na 25 % kompenzované sjednocením sazby DPH na úrovni 19 %.

S nejasnou účinnosti návrh obsahuje také možnost pojištěnců zvýšit příjmy svých rodičů o 2 % svého vyměřovacího základu. Rodič ale musí být poživatelem starobního důchodu (na invalidní důchodce se opatření nevztahuje).

43 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 3. 2011 22:21