Státní příspěvek penzijního připojištění ani daňová úleva nejsou v dlouhodobém pohledu na penzijní připojištění nijak významné. Proto je důležité vybrat si správný penzijní fond. Podle jakých kritérií vybírat jsme se zeptali penzijních fondů. A co považují za nejdůležitější?
Pavel Němec, výkonný ředitel pro obchod a marketing, Penzijní fond České pojišťovny
Hlavní kritéria pro výběr penzijního fondu vidím celkem tři. První z nich je akcionářská struktura. Na místě klienta bych rozhodně preferoval fond, který je vlastněn důvěryhodným a stabilním vlastníkem, ideálně některou tuzemskou či zahraniční finanční institucí. Tuto podmínku dnes již splňuje drtivá většina operátorů na trhu připojištění.
Druhé kritérium je velikost penzijního fondu. Fond s vysokým počtem klientů má vzhledem k efektům úspor z rozsahu možnost snižovat své náklady. To se samozřejmě pozitivně projevuje v jeho hospodářských výsledcích a připisovaném zhodnocení. Platí také pravidlo, že větší penzijní fond dokáže lépe diverzifikovat svá investiční rizika a je relativně imunní vůči následkům případného náhlého odlivu části klientů. Velikost fondu také nepřímo svědčí o kvalitě společnosti a úrovni jeho managementu.
Třetí a neméně významný faktor představuje povaha investiční strategie. Přestože pro investování penzijních fondů platí relativně striktní zákonná pravidla, i zde existují rozdíly a potenciální klient by měl vybírat podle svého vztahu k riziku. Některé penzijní fondy na trhu mají totiž v rizikovějších instrumentech (např. akciích) nainvestovánu nadprůměrnou část portfolia, jiné se naopak chovají konzervativně. Proto všem zájemcům o penzijní připojištění doporučuji zajímat se o to, kam penzijní fondy umísťují prostředky střadatelů.
Jako pomocný či informativní parametr volby fondu bych použil zhodnocení peněz. V tomto případě bych si všímal dlouhodobého průměru trhu a srovnával jej s výkonností jednotlivých penzijních fondů. Do „užšího výběru“ bych pochopitelně zařadil společnosti, které se pohybují nad dlouhodobým průměrem celého sektoru.
<calculator id=„14“></calculator>Aleš Poklop, člen představenstva a ředitel úseku obchodu a marketingu Penzijního fondu České spořitelny
Při rozhodování o volbě penzijního fondu doporučuji neomezit se pouze na úzce ekonomické ukazatele, ale zaměřit se na více kritérií, které penzijní fondy charakterizují. Zájemce o penzijní připojištění by měl podle mého názoru znát zejména odpovědi na tyto dotazy:
- je akcionář penzijního fondu dostatečně silný a je zárukou stability?
- jaké je postavení penzijního fondu na trhu penzijního připojištění: zvyšuje se počet jeho klientů a objemy spravovaných prostředků a jeho podíl na trhu postupně roste?
- roste dynamicky jeho zisk, připisuje výnosy nad průměrem trhu?
- jaká je úroveň jeho nákladů v porovnání s jinými penzijními fondy?
- jaká je investiční strategie penzijního fondu?
- jsou informace o fondu snadno dostupné díky dostatku prodejních míst a díky kvalitním a aktuálním webovým stránkám fondu?
- jaká je úroveň klientského servisu – využívá fond internetové bankovnictví, lze uzavřít smlouvu, měnit smluvní podmínky, sledovat uskutečněné transakce a stav účtu a komunikovat s fondem prostřednictvím internetu?
- nabízí mi fond ještě nějakou nadstandardní službu, kterou bych mohl s výhodou využít?
- co mi fond nabídne po té, co se rozhodnu penzijní připojištění ukončit a budu chtít čerpat uspořené prostředky – je nabídka jeho penzí dostatečně široká pro pokrytí různých životních situací?
<calculator id=„5“></calculator>
Jiří Rusnok, Executive Advisor to the Management Committee and Director Pension, ING penzijní fond
Penzijní připojištění představuje dlouhodobé spoření na stáří zvýhodněné státním příspěvkem, jakož i daňovými úlevami jak pro jednotlivce – fyzickou osobu tak i pro zaměstnavatele, kteří přispívají svým zaměstnancům. Produkt je striktně předepsán zákonem č. 42/1994 Sb. v platném znění. Penzijní fondy se proto mohou odlišit pouze úrovní výnosu, které připisují na konta svých klientů.
Rozdílná může být samozřejmě i úroveň klientského servisu. Dnes již drtivá většina aktivních PF na českém trhu je součástí velkých finančních skupin, které operují na českém trhu v bankovnictví nebo pojišťovnictví. Jelikož se jedná o dlouhodobou investici, je třeba se rozhodovat podle serióznosti, historie, velikosti či ratingu finanční skupiny, která stojí za příslušným PF, a podle jeho dlouhodobě investiční výkonnosti.
Kateřina Štěrbová, členka představenstva a obchodní ředitelka ČSOB Penzijního fondu Stabilita
Vybírají-li klienti mezi penzijními fondy, musí brát v první řadě na zřetel jejich bezpečnost. Hodnotu fondu zvyšuje jeho ratingové ohodnocení. Zaměřila bych se proto na fondy, které takové ocenění mají. Například oba Penzijní fondy ČSOB získaly v letošním roce ratingové ohodnocení CRA RATING AGENCY, největší ratingové agentury ve střední Evropě, za schopnost splácet řádně a včas své závazky. Známkou bezpečnosti a kvality je také dlouhodobý rating vlastníka fondu dle mezinárodních ratingových agentur.
Doporučuji také klientům vyhodnotit penzijní fondy dle počtu jejich účastníků a objemu aktiv spravovaných daným fondem. ČSOB Penzijní fondy se například opírají o zázemí a zkušenosti mateřské belgické skupiny KBC Group, která spravuje pro více než 12 milionů svých klientů aktiva ve výši téměř 107 miliard EUR.
Dalším důležitým faktorem je zhodnocení investovaných prostředků v dlouhodobém horizontu. Pokud volíte mezi dvěma fondy s přibližně stejným průměrným ročním zhodnocením, rozhodněte se raději pro ten, jenž za několik posledních let méně kolísá.
Určitým vodítkem jsou také nadstandardní výhody, které jednotlivé penzijní fondy nabízejí – např. zvýhodněné sazby poplatků u finančních produktů či slevy na zájezdy s vybranými cestovními kancelářemi.
Důležitá je také úroveň klientského servisu penzijního fondu.
Redakce
Hlavním účelem penzijního připojištění je zajištění peněz na stáří. To pro většinu lidí znamená dlouhodobé spoření, a jen pro lidi v předdůchodovém věku spoření střednědobé. Tak by se k němu také mělo přistupovat.
Při výběru penzijního fondu, jakožto instituce dlouhodobě spravující prostředky, jsou samozřejmě důležité faktory velikosti (velká firma podléhá méně výkyvům, méně často zkrachuje…), renomé jak fondu, tak jeho majitelů (často se „měří“ ratingem) a nízké kolísání výnosů (zejména v době, kdy se schyluje k výplatě naspořených prostředků). To ale dnes splňují vesměs všechny fondy. Proto je lépe soustředit se na jiné indikátory úspěšnosti.
Protože je penzijní připojištění během na dlouhou trať a protože z historického pohledu v dlouhodobém horizontu jsou nejvýnosnější investice do akcií, je vhodné zaměřit se při výběru fondu na skladbu portfolia – čím déle je k výplatě penze, tím větší zastoupení by obecně akciové investice měly mít. Obecně proto, že záleží také na rizikovém profilu každého člověka, a vysoký podíl akcií v portfoliu fondu – a tudíž vyšší pravděpodobnost kolísání zhodnocení úspor ve fondu uložených – nemusí být vhodný pro každého.
Jak se krátí čas k výplatě důchodu, mělo by se snižovat množství akcií v portfoliu zvoleného fondu.