Hlavní navigace

Jak stát pomáhá rodinám s dětmi

3. 4. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Narození dítěte patří k nejradostnějším událostem. Počáteční euforii u většiny otců vystřídá kocovina, u matek poporodní deprese. Když obojí odezní, nastanou každodenní starosti - i finanční. Jak stát podporuje rodiny s malými dětmi? A kolik peněz stát na podporu rodin s dětmi vydá?

Vše začíná už před porodem

Finanční pomoc státu rodinám s malými dětmi začíná už 6 týdnů před termínem porodu, kdy obvykle žena nastupuje na mateřskou dovolenou. Ta může trvat celkem 28 týdnů, v případě osamělých matek nebo narození více než jednoho dítěte až 37 týdnů. Ženám, které jsou po stanovenou dobu účastny na nemocenském pojištění a nevykonávají po dobu mateřské dovolené práci v zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, náleží peněžitá pomoc v mateřství.

Výše peněžité pomoci v mateřství se počítá obdobně jako u nemocenského. Její výše je stanovena na 69 % denního vyměřovacího základu vypočteného z příjmů za období zpravidla předchozích 12 kalendářních měsíců. Peněžitá pomoc v mateřství tedy od 1. 1. 2007 může dosáhnout částky až 479 Kč denně, tzn. cca 14,4 tis. Kč měsíčně, což odpovídá měsíční hrubé mzdě ve výši cca 18 500 Kč.

Je-li žena z důvodu těhotenství nebo mateřství převedena zaměstnavatelem na jinou práci s nižším výdělkem, má nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který pokles výdělku kompenzuje. Příspěvek je poskytován do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a případně i po jejím ukončení, nejdéle však do konce devátého měsíce po porodu. Je-li u ženy indikováno rizikové těhotenství, stráví obvykle jeho podstatnou část před nástupem na mateřskou dovolenou na neschopence, kde pobírá nemocenské.

Po porodu rodiče dítěte, popř. osoby, které dítě mladší jednoho roku převzaly do trvalé péče nahrazující péči rodičů, mohou zažádat o porodné. Výše porodného je od ledna 2007 stanovena ve výši 11,1 násobku životního minima dítěte (tj. 17 760 Kč), v případě vícečetného porodu pak ve výši 16,6 násobku součtu částek životního minima dětí (tj. např. pro dvojčata 53 120 Kč). O výplatu porodného lze zažádat do jednoho roku od porodu, potom nárok zaniká.

Kalkulačky pro výpočet nemocenských dávek v roce 2007 lze nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Český sociální systém pamatuje i na pomoc ženě v prvních dnech po porodu. Je-li to třeba, umožňuje manželovi, popř. i jinému členu rodiny žijícímu s rodičkou ve společné domácnosti, aby si vzal na nezbytně dlouhou dobu pracovní volno z důvodu ošetřování člena rodiny. Je-li ošetřující osoba účastníkem nemocenského pojištění, bude jí po dobu prvních 9 kalendářních dnů vyplácena podpora při ošetřování člena rodiny. Její výše je stanovena z vyměřovacího základu stejně jako u nemocenského.

Rodičovská dovolená

Termín rodičovská dovolená byl do českého právního řádu zaveden v lednu 2001 v rámci snahy o zrovnoprávnění postavení mužů ve společnosti. Před tím se používal termín „další mateřská dovolená“, který by se jen stěží dal použít i pro muže. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené anebo otci od narození dítěte, a to do doby dosažení tří let věku dítěte.

Poměrně silná je i ochrana, kterou ženám na mateřské dovolené poskytuje zákoník práce. Mateřská dovolená je počítána za odpracovanou dobu a náleží za ni dokonce i dovolená na zotavenou. Při návratu z mateřské dovolené pak zaměstnavatel musí zařadit ženu na její původní práci i pracoviště. Při návratu z rodičovské dovolené již ochrana tak silná není – zaměstnanec má právo být zařazen na práci odpovídající pracovní smlouvě.

Rodičovská dovolená v zásadě nemusí být čerpána vcelku. Až do tří let věku dítěte se může zaměstnanec nastoupivší z mateřské nebo rodičovské dovolené do zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem na rodičovskou dovolenou opět vrátit. Mateřská dovolená může být poskytnuta i v souběhu s rodičovskou dovolenou, tzn. matka dítěte čerpá mateřskou dovolenou a otec rodičovskou dovolenou. Na rodičovskou dovolenou dokonce mohou odejít současně oba rodiče dítěte.

Pokud se na tom zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem, může čerpat neplacené pracovní volno až do 4 let věku dítěte. Po tuto dobu, stejně jako po dobu rodičovské dovolené, náleží rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně a celodenně zajišťuje řádnou péči o dítě, rodičovský příspěvek. Tuto dávku státní sociální podpory však nedostane automaticky, ale musí o její poskytování požádat.

Rodičovský příspěvek lze pobírat vždy jen na jedno dítě. Přivýdělek při jeho pobírání není od ledna 2004 nijak omezen. Je však třeba splnit podmínku, že dítě do 3 let věku může navštěvovat předškolní zařízení maximálně 5 dní v měsíci, dítě starší 3 let a mladší 4 let pak může předškolní zařízení navštěvovat nejvýše 4 hodiny denně.

Od 1. ledna 2007 je rodičovský příspěvek vypočítán jako 40 % z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok, který o dva roky předchází aktuální rok. V roce 2007 představuje 40 % průměrné mzdy roku 2005 částku 7 582 Kč. Před tímto datem byl rodičovský příspěvek stanoven jako 1,54násobek životního minima na výživu a ostatní osobní potřeby rodiče a naposledy činil 3 696 Kč.

Rodičovský příspěvek nelze pobírat v souběhu s dávkami nemocenského pojištění, tedy ani s nemocenským nebo s peněžitou pomocí v mateřství, má-li na ně jeden z rodičů pečujících o dítě nárok po celý kalendářní měsíc. Praxe, kdy v některých okresech maminky dostávaly mateřskou i rodičovský příspěvek zároveň, je tedy již minulosti.

Přídavky na děti a „pastelkovné“

Přídavek na dítě je dlouhodobou dávkou státní sociální podpory poskytovanou rodinám s dětmi. Dávka je poskytována ve třech úrovních jako násobek částky životního minima dítěte v závislosti na příjmu rodiny dosaženém za předchozí kalendářní rok. Od 1. 1. 2007 přídavek na dítě mohou získat rodiny s dětmi, jejichž loňské čisté příjmy nepřekročily čtyřnásobek životního minima. Tyto podmínky v Česku splňuje přes 80 % rodin, takže přídavky na děti mají téměř celoplošný charakter.

S přídavkem na dítě je od loňského roku spojena nová jednorázová sociální dávka, která má pomoci rodičům budoucích prvňáčků uhradit náklady na nákup školních potřeb. Jedná se o příspěvek na školní potřeby, pro který se však hned od počátku vžil název „pastelkovné“. Nárok výplatu 1 000 Kč pastelkovného vzniká vždy 1. června příslušného roku dětem zapsaným do první třídy základní školy, jejichž rodiče pobírali za měsíc květen přídavek na dítě.

Základem pro stanovení nároku a výše dávek státní sociální podpory je životní minimum. O sociální dávky je možno požádat na příslušných formulářích.

Od 1. ledna 2007 nabyl účinnosti nový zákon o pomoci v hmotné nouzi, který přinesl nový systém pomoci rodinám bez dostatečných příjmů, jejichž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb jejích členů a které svou situaci nemohou vyřešit vlastním přičiněním. Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady.

Daňová zvýhodnění a půjčky

Už druhý rok mohou rodiny s dětmi využít možnosti výpočtu daně z příjmů ze společného základu daně, tedy tzv. společné zdanění manželů. Jsou-li příjmy obou manželů rozdílné, mohou se jejich rozdělením přesunout do pásma zdaněného nižší sazbou daně a významně tak snížit svou celkovou daňovou povinnost. Za zdaňovací období roku 2005 společného zdanění manželů využilo zhruba 350 tisíc rodin s dětmi, které tak ušetřily na daních čtyři miliardy Kč.

Každý daňový poplatník vyživující ve své domácnosti nezaopatřené dítě může uplatnit slevu na dani. Ročně tak za každé vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti uspoří 6 000 Kč. V případě, že je u poplatníka vypočtená daň nižší než částka daňového zvýhodnění, má nárok na vyplacení tzv. daňového bonusu. To ale jen pokud jeho zdanitelné příjmy v daném období dosáhly nejméně šestinásobku minimální mzdy.

Stát také poskytuje mladým rodinám výhodné úvěry na výstavbu nebo koupi bytu. Úvěr do výše 300 tisíc Kč se splatností až 20 let úročený pouhými 2 % ročně mohou získat manželé, z nichž alespoň jeden v roce podání žádosti o úvěr nedosáhne 36 let věku, popřípadě i stejně staré samostatné osoby, pokud pečují o nezletilé dítě. Jen nesmí vlastnit žádné jiné vlastní bydlení. Počátek splácení jistiny úvěru může být odloženo až o deset let anebo ze závažných důvodů přerušeno až na dva roky. Úvěr lze kdykoli a bez sankcí předčasně splatit.

Pomáhá stát hodně, nebo málo?

S ohledem na výše uvedený výčet se zdá, že o rodiny s dětmi se v Česku stát stará více než dobře. Ruka státu je při podpoře rodin s dětmi, ale i dalších sociálně slabých skupin obyvatel natolik štědrá, že to naráží na reálné možnosti státního rozpočtu. Jen na dávkách sociální podpory stát za rok 2005 vyplatil téměř 33 mld. Kč, na nemocenských dávkách pak o jednu miliardu méně. Zdaleka největší položkou však bylo 241 mld. Kč vyplacených na důchodech.

Vyplacené dávky sociálního zabezpečení v roce 2005
Dávka Vyplacené dávky
Přídavek na dítě 11 195 000 000 Kč
Rodičovský příspěvek 12 627 000 000 Kč
Porodné 895 000 000 Kč
Peněžitá pomoc v mateřství 4 579 000 000 Kč
Vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství 4 000 000 Kč

Zdroj: Český statistický úřad

Celkové výdaje rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2005 činily 338 mld. Kč, což představovalo přes 36 % všech výdajů státního rozpočtu. O rok později kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí v rozpočtu narostla „jen“ o necelých 20 mld. Kč na 357 mld. Kč, což bylo 37 % výdajů státního rozpočtu.

dan_z_prijmu

Letos je plánován nárůst výdajů kapitoly o 70 mld. Kč na 427 mld. Kč, což je cca 41 % všech výdajů státního rozpočtu. Hlavním důvodem toho skokového růstu bylo předvolební populistické zvýšení sociálních dávek. Toto tempo růstu je však neudržitelné. Součástí reformy veřejných financí je proto i návrh změn systému sociálních a nemocenských dávek. S ohledem na nejasné rozložení politických sil v parlamentu zatím nelze předjímat, v jaké podobě bude reforma nakonec realizována.

Lze tedy jen vyslovit naději, že stát rodinám s dětmi zachová přízeň. Zvýšení porodnosti je jednou z mála věcí, které mohou pomoci zvrátit nepříznivý demografický vývoj. Změna systému sociální podpory je však určitě potřebná, protože jeho fungování má k efektivitě hodně daleko. Klíčovým požadavkem je, aby se sociální a nemocenské dávky více dostávaly v potřebné výši těm, kteří je skutečně potřebují. Splnit tento požadavek ovšem bude nesmírně obtížné.

Pomáhá stát rodinám s dětmi dostatečně?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).