Jak správně získat přeplatek na dani?

Pracujete-li jen po část roku, může vám vzniknout daňový přeplatek. Na co nezapomenout, abyste se o něj nepřipravili?

Pokud jste platili během roku daň zálohou, ale nepracovali přitom celý rok, vznikne vám pravděpodobně přeplatek. Nenechte ho propadnout.

Záloha na daň a práce jen po část roku

Na daňový přeplatek vám pravděpodobně (ale ne vždy, viz dále) vznikne nárok v případě, že jste zaměstnaní, odvádíte během roku zálohy na daň z příjmu, ale práce netrvá po celý rok. Stát se to může například, pokud jste se po skončení zaměstnání zaregistrovali na úřadu práce, stali jste se studenty (nebo se do školy vracíte po prázdninách, během kterých jste byli zaměstnaní) nebo jste odešli do důchodu.

Pokut platíte daň zálohově, uplatňujete slevu na poplatníka v měsíční výši. Nepracujete-li jako zaměstnanci po celý rok, nevyužijete tak daňovou slevu na poplatníka celou, a to i přesto, že vám vzniká nárok na uplatnění v celé její výši bez ohledu na to, zda jste pracovali jen část nebo celý rok.

Přeplatek pak získáte na základě ročního zúčtování, které provádí zaměstnavatel, nebo podáním daňového přiznání za daný rok.

Přeplatek nemusí vzniknout při nízkých příjmech

Přeplatek na dani z logiky věci nevznikne tomu zaměstnanci, jehož měsíční hrubá mzda je do 10 290 Kč, protože žádnou daň nezaplatí.

Při měsíční mzdě ve výši 10 289 Kč totiž bude záloha na daň ve výši 2070 Kč, tedy stejná jako měsíční výše daňové slevy na poplatníka.

Zkontrolovat si to můžete v naší kalkulačce čisté mzdy.

Na co nezapomenout?

Abyste mohli své daňové starosti hodit s lehkou hlavou na zaměstnavatele, musíte splnit několik podmínek. O roční zúčtování totiž může požádat jen ten, kdo má v daném zaměstnání podepsané prohlášení k dani. A zároveň kdo stihne do 15. února následujícího roku zaměstnavatele o roční zúčtování požádat.

Prohlášení k dani můžete v jednom měsíci podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud jste jich během roku vystřídali více (ale práce u nich se vzájemně nepřekrývala), požádejte o roční zúčtování posledního z nich.

Do 15. února 2016 můžete požádat o provedení ročního zúčtování daně posledního zaměstnavatele, podmínkou je, aby nebyla v některých měsících vykonávána práce pro více zaměstnavatelů současně, upřesnila Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars a dodala, že poslední zaměstnavatel, který za vás bude provádět roční zúčtování daně, musí obdržet všechna potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů. Ta si musíte zajistit sami. Potvrzení o zdanitelných příjmech by vám měl zaměstnavatel vydat do deseti dnů od doby, co ho o to požádáte.

Kdo musí sám?

O přeplatek na dani ale nepřijdete ani v případě, že o roční zúčtování požádat nemůžete. Abyste ale uplatnili nároky v plné míře, budete muset podat daňové přiznání.

Tato situace se týká těch, kteří měli během roku souběžně zaměstnání na dvou či více místech a v jednom měsíci tak odváděli daň z příjmu formou zálohy u více zaměstnavatelů. Situace může nastat například, pokud pracujete na hlavní pracovní poměr na jednom místě, kde máte podepsané prohlášení k dani, a jinde si přivyděláváte na dohodu o provedení práce více než 10 000 Kč měsíčně. To samé platí i v případě, že si přivyděláváte na dohodu o pracovní činnosti, kde nehraje roli žádný limit.

Zaměstnanci se musí přiznávat sami, i pokud mají během roku ještě jiné příjmy přesahující hranici 6000 Kč, nestihnou svého zaměstnavatele do poloviny února o roční zúčtování požádat nebo zde nestihnou podepsat prohlášení k dani anebo jejich příjmy za rok přesáhnou hranici pro aplikaci solidární přirážky (pro rok 2015 platí částka 1 277 328 Kč).

Zaměstnanci solidární daň odvádí v měsíci, kdy jejich příjem přesáhne částku 106 444 Kč (platí pro rok 2015). To ještě samo o sobě neznamená, že bude muset daňové přiznání podat. Povinnost vzniká v případě, že roční příjem ze zaměstnání přesáhne 48násobek průměrné mzdy. Pokud byste platili v nějakém měsíci solidární přirážku například kvůli prémiím (částka nad 106 444 Kč), ale za celý rok byste se nad rozhodný příjem nedostali (částka nad 1 277 328 Kč), povinnost se na vás vztahovat nebude a vy můžete požádat o roční zúčtování daně.

Situace, kdy musí zaměstnanec podávat daňové přiznání, podrobněji vysvětlujeme v článku Vyplatí se roční zúčtování, nebo vlastní daňové přiznání?

Pokud vám představa podávání daňového přiznání způsobuje osypky, nic se nebojte, na serveru Měšec.cz každý rok včas zveřejňujeme řadu aktuálních článků na téma, jak podat daňové přiznání včetně názorného příkladu pro zaměstnance. Kromě toho získáte více času, abyste shromáždili všechna potvrzení pro uplatnění všech daňových slev a odpočtů (zaměstnavateli je musíte dodat do 15. února, spolu s daňovým přiznáním je odevzdáváte až na konci března, resp. na začátku dubna).

Nezapomeňte ale, že je nutné v tomto případě všechny zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech, která by měli vystavit do 10 dnů.

Daňové přiznání se vám může vyplatit i v případě, že jste letos odváděli daň srážkou. Tedy pokud pracujete na dohodu o provedení práce a měsíční příjem naopak nepřesáhne hranici 10 000 Kč (daň se tedy sráží u zdroje).

Podrobnosti najdete v článku Platili jste loni daň srážkou? Podejte přiznání a získejte přeplatek na dani.

Bývalý živnostník si musí daně udělat sám

V případě, že do zaměstnání během roku (znovu)nastupujete poté, co jste ukončili samostatnou výdělečnou činnost, nemůže vám zaměstnavatel na konci roku provést zúčtování daní. Bývalý živnostník si musí podat daňové přiznání za rok 2015 sám. Od nového zaměstnavatele ovšem bude k jeho vyplnění potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015. Současně bude muset odevzdat přehledy o příjmech a výdajích za rok 2015, objasnila Ivanco.

Nezapomeňte, že do přehledů se zapisují jen příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti, mzda nikoli. To je rozdíl od daňového přiznání, kam se uvádí všechny příjmy.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 11. 2015 12:00