Tak takto zvolenou složitostí vzorců v článku jste z něj udělali článek nepoužitelný pro 99,9% lidí.
Přitom stačilo popsat ten úplně nejzákladnější fígl z dílny ČS apod. Úrok uvedený v sumě za několik let. Tedy vkladový produkt, který např. za 3 roky vynese 5% apod. Často se tento fígl používá u zajištěných fondů, kde slibují jistý zisk XX% za typicky 5 let.
A zrovna o tomto se podle mě článek vůbec nezmiňuje a výsledek je MNOHEM ale MNOHEM zásadnější něž nějaké úročení roční nebo měsíční.
Tak uznávám, že vzorce se mohou zdát složité, ale zde použité jsou základní, využitelné pro všechny zmíněné výpočty (použitelné jsou i další neuvedené vzorce, ale daleko složitější)...Smyslem bylo popsat rozdíl mezi měsíčním, čtvrtletním a ročním připisováním úroků a přinést čtenáři odpověď na otázku, zda to pro něho má nějaký praktický význam, O fintách sumarizování úroků za několik let se lze dočíst v jiných článcích :)
Tak asi jsem onen 0,1 % lid...Od té doby, co mě mBank naučila přemýšlet o poplatcích, resp. neustálými změnami podmínek "stěhovat" provozní zálohu domácnosti mezi eMax+, ING, FIO, či v poslední době AXA, podle toho, kdo dá momentálně největší úrok...docela zajímavé čtení a poučení, kdy se stěhování vyplatí a kdy nemá smysl.
Perioda připisování úroků, na které je založen článek, má na výsledný výnos minimální vliv a nestojí za to se s ní zabývat.
Důležité je, zda inzerovaná úroková míra platí pro celý vklad nebo jen jeho část v důsledku pásmového úročení (např. "Šikovné spoření" České spořitelny, kde navíc nelze vložit celý vklad najednou) a zda výnos není znehodnocen poplatky za vedení účtu.
Když už se autor rozepisuje, jak záleží na zvoleném typu úročení, mohl se aspoň na chvíli zamyslet, které je pro klienta opravdu nejvýhodnější. A není potřeba ekonomické vzdělání, stačí jen umět počítat. Pro jistotu cituji nejprve dotčenou větu v článku.
"Při použití standardu 30E/360 bude úrok nejnižší, je tedy při spoření výhodný pro banku, při použití standardu ACT/365, který počítá se skutečným počtem dní v měsíci i v roce, bude úrok nejvyšší, tedy výhodný pro klienta (a jak uvedeno níže, je bankami a záložnami při úročení vkladů používán)."
Pro jednoduchost předpokládejme roční připisování úroků (na pořadí výhodnosti typu úročení to nemá vliv):
Při úročení 30E/360 dostane klient za 1 rok 360/360 = 1násobek uváděné úrokové sazby.
Při úročení ACT/365 dostane 365/365 = 1násobek a v přestupném roce 366/365 = 1,0027násobek úrokové sazby.
Při úročení ACT/360 dostane klient 1,0139násobek a v přestupném roce 1,0167násobek úrokové sazby.
Nejvýhodnější typ úročení pro vklady je tedy ACT/360 a nejméně výhodný opravdu 30E/360 (kde klient dostane přesně to, co banka uvádí). V případě úvěru je to však přesně naopak.
Hluboce jsem se zamyslel...a musím uznat, že kdybych býval byl jen počítal, porovnával a méně teoretizoval o německé, francouzské a anglické metodě, nedošlo by v teoretickém popisu výhodnosti na prvním místě k záměně francouzské a anglické metody...Klobouk dolů hloubavému čtenáři :-). Ve výpočtech u úrokové turistiky je správně použita používaná anglická metoda ACT/365, která je střední zlatou cestou.
Málokdo si spoří na rohlíky a jiné věci z tzv. spotřebního koše, podle kterých se inflace počítá.
Inflaci je třeba počítat podle toho, na co spoříte zrovna vy. Pokud spoříte na dům nebo třeba jen měděné okapy, musíte počítat spíš s 10% ročně nebo i více.
A pak zjistíte, že se třeba vyplatí nespořit, ale po každé výplatě nakoupit nějaký materiál nebo zaplatit část práce.
Dobrý den,
moc děkuji za článek. Právě zvažuji, jestli uložit větší částku peněz na termínovaný vklad ClearDeal, který mi doporučil kolega. Přestože jsem na internetu našel spoustu dobrých referencí na tento bankovní produkt, Váš článek mě trochu zarazil, protože z něj vyplývá, že úrok není všechno...
Mohl byste se prosím někdo zběhlejší podívat na cleardeal.cz a zjistit, jestli to je dobrá volba?
Mockrát děkuji.
Jasně, že je to dobrá volba, sám ho mám :-) Má jednoznačně nejvyšší bankovní sazby na trhu, efektivní úročení a úrok je za každý den skutečného trvání vkladu. Podmínky jasný a srozumitelný i trotlovi. Článek nahoře jsem celej nečetl, ale pochybuju, že by na tom něco mohl změnit.
Zbytečná obava, řekl bych. Peníze na clear deal sice posíláte na sběrný účet, ale potvrzení o založení vkladu Vám již domů příjde na zcela konkrétní, jedinečný účet, který je veden na Vaše jméno. Takže peníze nezůstanou ležet na nějaké anonymní hromadě v podobě sběrného účtu. Sběrný účet zjevně slouží pouze jako technické překladiště, odkud jsou bezprostředně po obdržení alokovány na konkrétní účet vedený na konkrétní jméno.
Vysvětlení je celkem jasné a jednoduché. Pokud by tomu tak bylo, proč podobnými argumenty neoperovali pracovníci banky a tvrdošíjně mě tlačili na clear deal. Vy to pochopitelně nemůžete vědět, z jakých důvodů postupovali tak, jak postupovali, ale pokud banka má o vklady zájem, minimálně podpoří tento zájem výkladem a argumenty, což se nestalo. Postup se mi tudíž jevil jako nestandartní a do jisté míry i arogantní. O profi přístupu to rozhodně nebylo. Plyne - li Vaše vysvětlení z osobní zkušenosti, tak díky za odezvu. Pomůže alespoň v rozhodování ostatním.
Vašim pochybnostem naproto rozumím, protože jsem je měl svého času taky - moje profese mě totiž apriori nutí nevěřit ničemu a pochybovat o všem. Po skutečně pečlivém prostudování nejen podmínek ale zejména příslušných právních předpisů jsem došel k uspokojivému závěru, že by z toho žádná rizika plynout neměla - kdybych měl jen stín pochybností, nešel bych do toho, protože moje nedůvěřivost hraničí s paranoiou. Teď už mám doma několik naprosto seriózně vyhlížejících výpisů z účtů, o kterých jsem se zmiňoval výše. Ale jak říkám, Vašim pochybnostem rozumím.
Ačkoli nemám ekonomické vzdělání, zdá se mi tento článek zbytečně složitě napsaný.
Kdybych porovnával úrokové míry jednotlivých spořících účtů, tak si u každého spočítám efektivní úrokovou míru a podle té si je seřadím.
Nechápu, že o efektivní úrokové míře není ve článku zmínka...
Nebo je něco na tomto nápadu špatně?
Na nápadu určitě nic špatného není...ale byl by to další vzorec a teorie...Stačí, že jsem se lehce otřel o nominální a reálnou úrokovou míru. Je to článek, který nemůže obsáhnout celý rozsah finanční matematiky.
Přidat k tomu, že efektivní úroková míra je úroková míra, která poskytne za jedno roční úrokové období stejný úrok, jako nominální úroková míra s častějším připisováním úroku a je využitelná při srovnání bankovních produktů, které se liší výší roční nominální úrokové míry a způsobem skládání úroků, přičemž dáme přednost tomu produktu, u něhož bude roční efektivní úroková míra vyšší, by bylo sice zadostiučiněním úplnosti, ale nebylo by využitelné k odpovědi na otázky položené v úvodu článku.
K výpočtu příkladů v článku jsem se snažil požít a využít jen základní vzorce, byť by bylo možné použít i jiné způsoby a vzorce výpočtů...ale to už by teprve bylo složité a nečtivé...zde má čtenář návod, jak si ověřit, jestli se mu např. vůbec vyplatí na týden převod z jednoho spořícího účtu na druhý.
No a zmínit k tomu ještě zajímavosti, jako je akumulační faktor, klasická teorie úrokových sazeb, úroková teorie racionálního očekávání, či další vzorce...to bych zde byl už ukamenován :)