Spočítejte si...

Zavřít

Jak správně nastavit pojistné částky u životního pojištění?

Jak nastavit pojistné částky u životní pojistky a jaký dopad na příjem má případná invalidita, dlouhodobá nemoc nebo ztráta jednoho příjmu?

Při výběru pojištění bychom měli vycházet z toho, co nejvíce ovlivňuje náš příjem, a nikoli z ceny za pojištění. Je sice fajn, že nás pojištění stojí měsíčně doslova pár korun, ale v případě, že nastane neočekávaná situace, tak nás správně neochrání.

Správné nastavení pojistky ovlivňují vaše příjmy

Správné nastavení pojistky je oblastí, která je velmi individuální. Každý člověk má jiné výchozí podmínky.

Jeden může mít finanční rezervu ve výši několika měsíčních příjmů, druhý nemusí mít rezervu vůbec žádnou. 

Někdo by v případě zdravotních komplikací dokázal svůj finanční rozpočet omezit, někdo může chtít zůstat na svém běžném standardu. Někdo má dluhy, jiný je mít nemusí a podobně. 

K nastavení pojistných částek mohu přistoupit tak, že chci pokrýt pouze nutné výdaje. Druhou možností je, že si chci zachovat svůj standard a dorovnat aktuální příjem.

Vliv zdravotních komplikací na příjem

Jaký vliv má dopad invalidity, dlouhodobé pracovní neschopnosti či dokonce úmrtí na příjem rodiny či jednotlivce, si nejlépe ukážeme v následujících tabulkách. 

Tabulka číslo 1 ukazuje výši invalidních důchodů podle jednotlivých stupňů. A také to, o jakou částku svých příjmů by přišel 30letý člověk do 65 let věku. 

Tab. č. 1: Invalidita a její dopad na příjem

Hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 50 000 60 000 70 000
Čistá mzda 8900 12 405 15 850 19 295 22 740 26 185 29 630 36 520 43 410 50 300
ID – III. stupně 9090 10 699 11 610 12 521 13 432 14 079 14 720 16 003 17 285 18 568
ID – II. stupně 5715 6520 6975 7430 7886 8210 8530 9172 9812 10 454
ID – I. stupně 4590 5126 5430 5734 6037 6253 6467 6894 7322 7749
Měsíční propad ( v Kč)                    
ID – III. st 190 –1706 –4240 –6774 –9308 –12 106 –14 910 –20 517 –26 125 –31 732
ID – II. st –3185 –5885 –8875 –11 865 –14 854 –17 975 –21 100 –27 348 –33 598 –39 846
ID – I. st –4310 –7279 –10420 –13 561 –16 703 –19 932 –23 163 –29 626 –36 088 –42 551
O kolik přijde 30letý člověk do 65 let věku (v tisících Kč)                    
ID – III. st 80 717 1781 2845 3909 5085 6262 8617 10 973 13 327
ID – II. st 1338 2472 3728 4983 6239 7550 8862 11 486 14 111 16 735
ID – I. st 1810 3057 4376 5696 7015 8371 9728 12 443 15 157 17 871

Zdroj:  Vlastní výpočty Partners; kalkulačky na www.penize.cz

U invalidity třetího stupně pro člověka s příjmem 30 000 korun hrubého je ideální pojistná částka 4 miliony korun. Tato částka může v letech lineárně klesat, protože pokud by se člověk stal invalidní například až v 50 letech, přijde již o méně prostředků (konkrétně o cca 1,7 milionů korun), než když se stane invalidní ve 30 letech.

V případě invalidity prvního a druhého stupně se předpokládá, že člověk bude schopen najít další pracovní uplatnění, tedy není třeba krýt celý výpadek až do důchodového věku. U invalidity druhého stupně tedy můžeme výši pojistné částky nastavovat na stejnou hodnotu jako u třetího stupně. U prvního stupně bychom měli pojistnou částku nastavovat na určitou přechodnou dobu, která je dostatečná na překonání a přizpůsobení se nové životní situaci. Částka je zase individuální, všeobecně jako dostatečná může být výše cca tří až pěti ročních příjmů.

Jako pomůcku k výpočtu odpovídající pojistné částky můžeme použít informaci, že pojistná částka 1 000 000 korun je dlouhodobě schopná generovat cca 5 000 korun měsíční renty. Pokud by tedy bylo třeba pokrýt výpadek 10 000 korun měsíčně, lze volit pevnou pojistnou částku 2 000 000 korun.

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech

V případě smrti je dobré nastavit pojistnou částku na aktuální výši dluhů našich nebo naší rodiny. Pokud chceme nechat pozůstalým další finanční prostředky, například na studium pro děti, je dobré navýšit pojistnou částku o plánované výdaje.

Jak absence příjmu ovlivní finanční situaci rodiny, záleží opět na její konkrétní situaci. Tabulka číslo 2 ukazuje orientační výši vdovských a sirotčích důchodů podle výše příjmů. Pokud bychom se bavili o manželích, kteří mají dvě děti, tak by v případě smrti živitele s příjmem 30 000 korun hrubého rodina dostala cca 21 000 korun (jeden vdovský a dva sirotčí důchody). Tedy téměř celý původní čistý příjem. Nedává tedy smysl krýt ušlé příjmy na tak dlouho dobu jako u invalidity z důvodu, že v případě smrti vyplácí stát více peněz než u invalidity. Pojistná částka by se mohla opět pochybovat v rozmezí cca tří až pěti ročních příjmů, aby rodina měla prostředky na přechodné období než se se situací vyrovná.

Tab. č. 2: Výše vdovských a sirotčích důchodů

Hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 50 000 60 000 70 000
Čistá mzda 8900 12 405 15 850 19 295 22 740 26 185 29 630 36 520 43 410 50 300
Vdovský důchod 5715 6520 6975 7431 7886 8210 8530 9172 9813 10 454
Sirotčí důchod 5040 5684 6048 6412 6777 7036 7292 7805 8318 8831

Zdroj: Vlastní výpočty Partners; kalkulačky na www.penize.cz

Dlouhodobá pracovní neschopnost

Tabulka číslo 3 porovnává čistou mzdu a její vliv na příjem při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Ukazuje nejenom propad v prvním měsíci a v měsících následujících, ale i to, o kolik by člověk celkově přišel za rok trvání neschopenky a kolik to činí v čistých příjmech.

Ideální výše pojistné částky pro člověka s příjmem 30 000 korun hrubého, která dorovná příjem, je tedy cca 300 až 400 korun denní dávky. Ta se vyplácí za každý kalendářní den, čili z pojišťovny by člověk obdržel cca 9000 až 12 000 korun za měsíc.

Tab. č. 3: Dlouhodobá pracovní neschopnost a její dopad na příjem

Hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 50 000 60 000 70 000
Čistá mzda 8900 12 405 15 850 19 295 22 740 26 185 29 630 36 520 43 410 50 300
PN – 1. měsíc 4680 7017 9353 11 673 13 437 14 991 16 485 18 032 19 587 21 141
PN – další měsíce 5429 8144 10 858 13 542 15 586 17 385 19 124 20 923 22 723 24 522
Propad – 1. měsíc –4220 –5389 –6497 –7622 –9304 –11 194 –13 146 –18 488 –23 824 –29 159
Propad – další měsíce –3471 –4262 –4992 –5753 –7155 –8800 –10 507 –15 597 –20 688 –25 778
1. měsíc – % z ČM 0,53 0,57 0,59 0,6 0,59 0,57 0,56 0,49 0,45 0,42
Další měsíce – % z ČM 0,61 0,66 0,69 0,7 0,69 0,66 0,65 0,57 0,52 0,49
Propad za 12 měsíců PN 42 401 52 265 61 409 70 905 88 003 107 994 128 717 190 055 251 386 312 717
Počet čistých mezd 4,8 4,2 3,9 3,7 3,9 4,1 4,3 5,2 5,8 6,2

Zdroj: Vlastní výpočty Partners; kalkulačky na www.penize.cz

Doplňková připojištění 

Ostatní připojištění je třeba brát jako doplňková. Všechna jsou podmnožinou připojištění uvedených výše. Pokud dostanu závažnou nemoc, je pravděpodobné, že budu zároveň v pracovní neschopnosti a příjem mi tedy dorovná připojištění pracovní neschopnosti. Pojistnou částku u závažných nemocí je tedy vhodné nastavit pro případné vícenáklady v souvislosti s léčbou, tedy zhruba na rok až dva příjmů člověka. Během této doby jsou pravděpodobné tři varianty: nemoc vyléčíme, nebo bude natolik komplikovaná, že kvůli ní skončíme v invalidním důchodu, případně na ni zemřeme.

U trvalých následků úrazu se velmi těžko určuje, jaké bude případné plnění ze strany pojišťovny, velice totiž záleží na konkrétním úrazu. Pojišťovny uplatňují tzv. progresi, tedy čím těžší následek, tím vyšší plnění ze základní pojistné částky. Například pokud by byla pojistná částka nastavena na 1 000 000 korun, tak může být vyplaceno: v případě ztráty jednoho ukazováku cca 100 000 korun, v případě ztráty zápěstí cca 700 000 korun, v případě ztráty jednoho oka cca 1 000 000 korun, v případě ztráty horní končetiny nad loktem cca 1 500 000 korun a třeba v případě ztráty obou očí cca 5 000 000 korun. Tyto částky se liší podle pojišťoven, každá uplatňuje jinou výši progrese. Svou roli hrají i oceňovací tabulky pro jednotlivé úrazy.

U denního odškodného úrazem případnou výši pojistné částky volíme stejně jako u pracovní neschopnosti, ovšem plněno bude pouze v případě, že problém vnikne na základě úrazu.

Pojištění hospitalizace často bývá nabízeno pro pokrytí nákladů v souvislosti s pobytem v nemocnici. Je třeba si uvědomit, že když bychom byli doma, také máme náklady na stravu a podobně. Pobytem v nemocnici se výdaje paušálně příliš nenavýší.

Kolik nás tedy bude pojištění stát?

Kolik by měla stát správně nastavená pojistka, která nám opravdu pomůže v případě vážných zdravotních problémů? Obecně se uvádí, že by se měla pohybovat ve výši do pěti až šesti procent čistých příjmů.

Nejlépe si to asi ukážeme na příkladu: 30letý člověk s příjmem 30 000 korun hrubého s následujícím krytím do 65 let věku: 

  • Smrt s klesající pojistnou částkou (například k úvěru) 1 500 000 korun 
  • Invalidita druhého a třetího stupně s klesající pojistnou částkou 4 000 000 korun
  • Invalidita prvního stupně s klesající pojistnou částkou 600 000 korun 
  • Pracovní neschopnost ve výši 400 korun denního odškodného od 29. dne 
  • Trvalé následky úrazu na 1 000 000 korun s progresí. 

Cena takto nastaveného pojištění se může pohybovat okolo 1400 korun měsíčně. 

widgety

Univerzální řešení neexistuje

Na závěr je třeba říci, že existuje celá řada názorů, jak pojistnou smlouvu nastavit. Neexistuje univerzální řešení, vhodné pro všechny. Vždy je třeba vycházet zejména z příjmů a výdajů jedince, či rodiny.

Ale pojistné částky na vážná rizika by se měly pohybovat většinou v řádech statisíců až milionů. Pokud tedy živitel rodiny má smlouvu nastavenu například na 200 000 korun na smrt úrazem, 300 000 korun na trvalé následky úrazu, 500 korun na denní odškodné úrazem a 1000 korun v případě hospitalizace, měl by se vážně zamyslet nad tím, jakou službu mu takový produkt přinese. A jak vypadá vaše smlouva?