Ušetřete

Jak si zvýšit vyplácený důchod?

Nejste spokojeni s částkou vyplácené starobní penze? Svůj důchod si můžete zvýšit. Co pro to udělat?

reklama

Myslíte si, že výši přiznaného starobního důchodu už kromě valorizace nemůže nic ovlivnit? Příjmy si můžete samozřejmě zvýšit výdělečnou činností i v důchodovém věku. Pokud už ale pracujete, nezapomeňte si také zažádat o zvýšení důchodu.

Zvyšte si výměru

Důchodci, kteří pobírají starobní důchod a zároveň ještě vykonávají výdělečnou činnost, si mohou zažádat o zvýšení důchodu. Není podstatné, zda je výdělečnou činností podnikání nebo zaměstnanecký poměr.

Tuto možnost mají i důchodci, kteří odešli do penze předčasně. Mohou ji ale využít až poté, co dosáhnou důchodového věku.

O kolik si můžete přilepšit?

Důchodci, kteří si nechávají vyplatit starobní důchod, si mohou nechat penzi zvýšit za každých 360 kalendářních dnů získaných výdělečnou činností o 0,4 % z procentní výměry.

Je to ale možné jedině v případě, že důchodce skutečně odpracoval minimálně 360 kalendářních dnů. Nárok na zvýšení výměry pak vzniká vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti nebo po jejím skončení.

Další podmínkou je, aby tato výdělečná činnost zakládala účast na důchodovém pojištění. Pro tyto účely se ale započítává pouze doba, kterou jste odpracovali po 31.12. 2009. Odpracovanou dobu před tímto datem započítat nelze. Stejně jako dobu dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny a dobu neplaceného volna.

Jak na to?

Pokud splňujete podmínky pro zvýšení výměry starobního důchodu, můžete si o úpravu požádat na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadáte dle vašeho trvalého bydliště.

Splnění podmínek, tedy například počet dnů výdělečné činnosti, její ukončení či její nepřetržitá dvouletá činnost se prokazuje na evidenčním listu důchodového pojištění. U zaměstnanců si ho OSSZ vyžádá od zaměstnavatele, v případě OSVČ si vede záznamy sama.

Přerušením činnosti dobu neztrácíte

V případě, že přerušíte výkon výdělečné činnosti před tím, než v součtu dosáhne 360 kalendářních dnů, doba nepropadá. Při obnovení výdělečné činnosti se tato připočítává k minulým odpracovaným dnům.

Názorné příklady

Nejlépe si vysvětlíme problematiku na modelových příkladech.

Příklad 1

Důchodce od 1. listopadu 2009 pobírá starobní penzi a zároveň stále pracuje. I přes to, že se doba výdělečné činnosti počítá až od 1. ledna 2010, už má odpracováno 720 kalendářních dnů. Může proto požádat o zvýšení důchodu.

Dosud jeho penze činí 12 150 Kč (2270 Kč základní a 9880 Kč procentní výměra). Za každých 360 dnů se mu procentní výměra zvýší o 0,4 %. Platí tedy 9880×0,8 % = 80 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru).

Nově tedy bude po dvou letech výdělečné činnosti pobírat penzi ve výši 12 230 Kč.

Příklad 2

Penzista pobírá starobní důchod a zároveň stále pracuje od 1. prosince 2010. Již odpracoval 360 kalendářních dnů. Na zvýšení dávky však stále nárok nemá. Nepracuje totiž nepřetržitě po dva roky. O navýšení důchodu tedy smí požádat ve chvíli, kdy jeho zaměstnání skončí nebo až doba nepřetržité výdělečné činnosti dosáhne dvou let.

Příklad 3

Důchodce pobírá starobní penzi a zároveň od 1. června 2010 do 31. května 2011 pracoval. Odpracoval tak 360 kalendářních dnů. Protože jeho výdělečná činnosti skončila, může si od 1. června 2011 požádat o navýšení důchodu.

Jeho penze činí 12 110 Kč (2230 Kč základní výměra roku 2011 a 9880 Kč procentní výměra), procentní výměra se mu tedy navýší o 0,4 %, což po zaokrouhlení činí 40 Kč.

Nově tedy bude každý měsíc pobírat 12 150 Kč.

Příklad 4

Penzista k 31.12. 2011 pobírá starobní důchod a pracuje. Má odpracováno 330 kalendářních dnů, které získal výdělečnou činností od roku 2010. Nesplnil tedy podmínku 360 odpracovaných dnů. O zvýšení výměry tedy bude moci požádat až získá dalších 30 dnů a jeho zaměstnání skončí.

Když nepotřebujete důchod

Většina důchodců si přivydělává proto, aby zvýšili svou životní úroveň v penzi a dávku starobního důchodu potřebují. Pro ty, kteří si ale mohou dovolit nechat si dočasně vyplácet pouze část starobní penze nebo ji prozatím oželet celou, existují i další varianty jak výměru zvýšit.

Pojištěnci, který vykonává výdělečnou činnost i poté, co mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu a nenechává si dávku vyplácet, se procentní výměra zvýší o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.

hypoteky_tip_rijen

       

Doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v případě, že se tak získá celý rok pojištění. V případě, že o to pojištěnec požádá, pak se i doba delší než 90 kalendářních dnů nezhodnotí pro zvýšení procentní výměry, ale přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v rozsahu, který určí pojištěnec, vysvětluje web České správy sociálního zabezpečení.

Pokud si necháte v tomto případě vyplácet starobní penzi jen z poloviny, zvýší se procentní výměra za dobu výdělečné činnosti od roku 2010 o 1,5 % za každých 180 kalendářních dnů. Na rozdíl od zvýšení náležející za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, vysvětluje portál s tím, že zvýšení důchodu se provede vždy na žádost o data, ke kterému jsou splněny podmínky pro toto zvýšení (tedy po 180 dnech).

Gabriela Klimánková

Klimánková Gabriela

Na serveru Měšec.cz pokračuje ve své zálibě ekonomických témat, která byla také předmětem jejího vysokoškolského studia.

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 2. 2013 9:55

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem