Hlavní navigace

Jak si žijí penzisté v Evropské unii?

10. 3. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Odchodu zaměstnanců do důchodu věnuje Evropská unie velikou pozornost. Jednotlivé členské státy se snaží zabezpečit svým seniorům na podzim života co možná nejlepší podmínky. Důchodové výdaje v Evropské unii představovaly v loňském roce okolo 13 % HDP, z toho starobní důchody tvoří 75 % všech penzí.

Ve většině členských států Evropské unie představují starobní důchody největší položku ve výdajích na sociální obranu obyvatelstva. Přesto není důchodová politika ve všech zemích v Evropské unie stejná. Důsledkem toho je rozdílná životní úroveň např. německého a portugalského penzisty. Ve všech členských zemích je věková hranice pro odchod do důchodu pro muže 65 let. Výjimku tvoří Francie s 60 lety a Dánsko s 67 lety.

Budeme-li dále pokračovat v charakteristice států Evropské unie z hlediska jejich důchodových systémů, rozlišujeme dvě skupiny. V první jsou státy, které mají systém důchodového pojištění typu „Beveridge“. Sem patří Velká Británie a Irsko, které neumožňují odchod do předčasného starobního důchodu. Druhou skupinu tvoří státy se systémem typu „Bismarck“, kam patří Německo, Belgie, Francie. V tomto systému předčasný odchod do důchodu možný je.

Demografické trendy v Evropské unii předpokládají pro příštích 25 let neustálé stárnutí pracovní síly. Důchodová politika bude nabývat neustále na větším významu. Vždyť po roce 2010 by měl být počet zaměstnanců ve věku 50 – 64 let vyšší než počet zaměstnanců ve věku 20 – 24 let.

Občané Evropské unie si nepříznivý demografický vývoj uvědomili a vzali svůj osud do svých rukou. Platí si různá penzijní připojištění již během svého aktivního života. Díky tomuto finančnímu polštáři mohou občané odcházet dříve do důchodu a užívat si penzi plnými doušky.

Např. v roce 2001 odešlo v Evropské unii ve věku 55 – 59 let 30 % a ve věku 60 – 64 let okolo 70 % mužů do předčasného důchodu. Jednoduše řečeno, jen 70 % mužů ve věku 55 – 59 let a 30 % ve věku 60 – 64 let je ekonomicky aktivních, ačkoliv ve většině států Evropské unie je věk stanovený pro odchod mužů do starobního důchodu zmiňovaných 65 let.

V Evropské unii docházelo během několika posledních let k zásadním změnám v politice odchodu občanů do starobního důchodu. Státy Evropské unie, které v sedmdesátých letech přistupovaly ke snižování věku odchodu do důchodu, se musely začít vyrovnávat s rostoucí nezaměstnaností a prodlužováním průměrného věku dožití. Snižováním věku se snažily vytlačit starší pracující občany na odpočinek a nabídnout jejich volná místa právě vystudovaným nezaměstnaným mladým lidem. Proto podporovaly strategii předčasného odchodu z trhu práce. Zjistilo se ovšem, že tato nastolená cesta nepřinesla snížení míry nezaměstnanosti. Naopak – byla náročnější na výdaje z rozpočtu na penzijní dávky.

Poslední vývojová etapa směřuje právě proto k přehodnocení těchto politik. Zaměřuje se na podporu starších zaměstnanců na trhu práce. Je nutno poznamenat, že neexistuje žádný jednotný důchod poskytovaný Evropskou unií jako celkem. Existuje ale nárok na důchod zvlášť z každé země, ve které byl občan důchodově pojištěn. To za předpokladu, že vyhověl podmínkám stanoveným pro přiznání důchodu v jednotlivých členských zemích. Důchod občanovi vyplácí ta země, ve které mu na důchod vznikl nárok.

Pokud tedy penzistovi vznikl nárok na důchod od více než jedné země, bude celkový důchod sestávat z více položek vypočítaných podle délky pojištění v každé zemi. Tento výsledný důchod si penzista může nechat posílat na jakoukoliv adresu v Evropské unii, na které současně bydlí.

Odchod lidí do důchodu ve vyšším věku je pro někoho pozitivní, ale pro někoho příliš náročný. Zvýšení důchodového věku zároveň snižuje možnosti pracovního uplatnění lidí po padesátce. Zvyšuje se napětí ve vztazích mezi generacemi.

dan_z_prijmu

Značný rozdíl mezi životním stylem penzistů v Evropské unii a v Česku dokazují statistiky vynaložených peněžních prostředků na chod jejich domácností. Průměrný penzista v Evropské unii vydá ze svého platu na cestování a kulturu třikrát více než na léčebné výlohy. V Česku je situace opačná. Největší výdaje důchodců v Evropské unii i v Česku tvoří poplatky za jídlo a bydlení. Čeští důchodci ale výrazně šetří na oblečení a obuvi. Utratí za ně stejně peněz jako za alkohol a tabák. V Evropské unii si penzisté koupí oblečení za dvojnásobek peněz vynaložených za pití a kuřivo. Mnohem více prostředků vynaloží penzisté v Evropské unii na vlastní vzdělávání!

V Evropské unii došlo i ke změnám hodnot. Pomalu končí kult mládí a hodnotou se stává aktivně prožívané stáří. Tento trend se projevuje již několik posledních let. Penzisté si užívají důchodu ve fyzické a duševní svěžesti. Zdravotní stav populace seniorů v Evropské unii se rok od roku lepší. Věří tomu, že i staré tělo dokáže příznivě zareagovat na nově zahájený zdravý styl života, a proto ho pěstují. Jejich zdravotní stav se díky duševní rovnováze, klidu a pozitivnímu myšlení skutečně lepší.

Kdy se budou mít čeští penzisté stejně jako evropští?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).