Spočítejte si...

Zavřít

Jak si vybrat pojišťovnu II - druhy pojištění

Na otázky, které musíte položit dříve, než si vyberete pojišťovnu, si se mnou odpovíte sami, i když jste odbornou vysokou školu nestudovali a v ekonomických problémech se nevyznáte. Toto je druhé pokračování série článků.

Aby bylo úplně jasno: Pojištění je individuální záležitost. Můj „návod pro zvídavé klienty“ je také individuální, nebo řekněme spíš subjektivně laděný, pohled na pojištění a pojišťovny. Hledím očima poučeného klienta. Nejsem analytikem pojistného trhu, takové články najdete na Měšci z pera jiných autorů, například Mirka Horáčka.

Minule jsme si položili několik otázek, které vedly k formulaci vašeho názoru na to, které pojišťovně vy, budoucí klient, můžete věřit. Snažili jsme se najít pojišťovnu, kterou budete považovat za dlouhodobě stabilní instituci, s dostatečně širokou nabídkou služeb (produktů), které by mohly pokrýt vaše dnešní i budoucí potřeby. Ujasnili jsme si, že hledáme stabilitu v horizontu nejméně padesáti let. Dnes se ponoříme do vysvětlování, jaké druhy životního pojištění existují. Snad to nebude příliš nudné čtení. Kdybyste se začali nudit, skočte rovnou na "Jak jsme pokročili v rozhodování, kterou pojišťovnu si vybrat?

Proč vlastně byste druhy pojištění měli znát dřív, než půjdete poprvé do pojišťovny? Protože když nebudete mít základní orientaci v druzích pojištění, může se stát, že podlehnete agresivní, profesně deformované prodejní řeči poradce, na kterého narazíte. Ne každý poradce vám naštěstí bude nabízet něco, co není příliš výhodné pro vás, za to pro něj to výhodné je. Ale stát se to může. Poradci bývají finančně zainteresováni na tom, jaké pojištění s klienty uzavírají. Pojišťovny, aspoň ty, které jsou solidní, sice své pracovníky před takovým postupem důrazně varují, ale přece jen … Jde o vaše peníze, je na vás, abyste „nekoupili“ něco, co nepotřebujete. To považuji, po stabilitě pojištění, za druhé nejdůležitější hledisko při uzavírání pojištění. Teprve na dalším místě bych viděla kvalitu služeb a „cenovou“ výhodnost, což často budou spojité nádoby. Při jednání s pojišťovnou si vždy uvědomujte, že jde o pojišťovnu, ať už se její poradci nazývají jakkoliv. Nejde o nezávislé finanční poradce. Jejich „vidění světa“, i když bude profesionálně bezchybné, přece jen může být do jisté míry omezené. A teď už jdeme na věc.

Životní pojištění je buďto „rizikové“ nebo „se spořením“.

Rizikové životní pojištění
je něco podobného, jako pojištění auta. Platíte po dohodnutou dobu (doba trvání pojištění) určitou částku (pojistné). Můžete také celé pojistné zaplatit předem, pokud na to máte (to platí i pro pojištění „se spořením“); pak by měla být cena totožného pojistného krytí pro vás levnější, než postupné placení. Přenechávám analytikům, aby spočítali, zda to u jednotlivých pojišťoven tak opravdu je, porovnávat by se muselo se zhodnocením peněz uložených jinde a jejich postupným odčerpáváním na platby pojistného.

V případě pro vás lepším, totiž když se dožijete konce pojištění, nenastane nic. Pojišťovna vám nic nedá, to, co jste zaplatili, byla „cena placená pro případ, že by se něco stalo“. To je řečeno s velkou nadsázkou, v životním pojištění klient zpravidla nemá (a v rizikovém nikdy nemá) u pojišťovny svůj „osobní účet“, ten má jen v penzijním připojištění. A co by se mohlo stát? Situace, o které se často bojí mluvit jak klient, tak poradce. Ve vlastním zájmu se těchto rozpaků snažte zbavit. Jde o vaši smrt a o to, jaký vliv by měla na další život vaší rodiny. Pojišťujete se proto, aby se dopad na rodinu snížil. Kdybyste tedy zemřel/a v době trvání pojištění, pojišťovna vyplatí tomu, koho jste v pojistné smlouvě určil/a (oprávněné osobě), dohodnutou částku peněz (pojistnou částku). Kdybyste ve smlouvě žádnou oprávněnou osobu neurčil/a, vyplatí pojišťovna pojistnou částku tomu, kdo na ni bude mít nárok na základě dědického řízení. Samozřejmě, oprávněnou osobou může být téměř kdokoliv, třeba vaše milenka, nebo nějaký dobročinný spolek, potíže by mohly nastat například, kdyby oprávněn k výplatě pojistné částky měl být někdo, koho nelze považovat za osobu (ať už fyzickou nebo právnickou), například konkrétní zvíře („můj pes Alfík“), přestože ze světa jsou známy i takové případy.

Malá odbočka, pokud ji chcete přeskočit, jděte na „Jak obecně říci, pro koho bude rizikové pojištění výhodné?“. Pozor na záludnost použitých slov! Pokud oprávněnou osobou bude vaše manželka, která se jmenuje třeba Jana Nováková a do smlouvy dáte „Jana Nováková, narozena 5. 6. 1975“, může to později zmařit váš úmysl zabezpečení rodiny. Kdybyste se totiž za trvání pojištění rozvedl a nechtěl aby po vaší smrti dostala peníze Jana Nováková, musíte změnit smlouvu. Když však napíšete „Jana Nováková, manželka“, bude pojišťovna muset před výplatou pojistné částky zjistit, jestli paní Jana Nováková s datem narození 5.6.1975 byla v den vaší smrti stále ještě vaší manželkou. Pokud se ukáže, že vaší manželkou se mezitím stala jiná paní, měla by peníze dostat ona. Až budete uzavírat smlouvu, ověřte si u poradce, jaké formulace jeho pojišťovna používá a co přesně znamenají. Navíc si pamatujte, že oprávněná osoba musí o výplatu požádat. Pokud by o existenci smlouvy nevěděla (nárok neuplatnila), mohlo by se stát, že nárok na výplatu pojistné částky se promlčí.

Jak obecně říci, pro koho bude rizikové životní pojištění výhodné? V první řadě pro toho, kdo chce uzavřít pojištění na vysokou pojistnou částku (více než statisíce korun – chtít si spořit třeba pět milionů u pojišťovny není výhodné, vzhledem k zhodnocení, které pojišťovny poskytují). Určitě také pro toho, kdo se finančně zajišťuje i jinak – má příjmy, které nebudou závislé na tom, zda žije a pracuje (např. z vlastnictví majetku – finančního nebo hmotného, z vlastnictví firmy, z autorských práv). A nebo když z jakéhokoli jiného důvodu nechcete či nepotřebujete spořit v pojišťovně. Také pro toho, kdo se po určitou (spíše kratší) dobu svého života nachází v neobvyklé situaci, kdy by jeho smrt mohla znamenat tíživější finanční dopad na rodinu (oprávněnou osobu), než v jiných životních obdobích – například když si sjednáte (vysoký) úvěr, hypotéku, leasing, nebo třeba jedete lézt do Himalájí. Nebo jste se rozvedl/a či ovdověl/a, jste jediným živitelem dětí. A v neposlední řadě také pro toho, kdo se chce vyhnout negativním důsledkům předčasného ukončení pojistné smlouvy. Rizikové životní pojištění sice není daňově odčitatelné, to však nelze považovat za jeho nevýhodu, protože riziková složka se daňově nezvýhodní ani u pojištění „se spořením“.

Životní pojištění „se spořením“
se v odborné řeči nazývá „rezervotvorné“. Jednoduše se dá říci, že peníze od klientů se v pojišťovně dělí do dvou „pytlíků peněz“. Jedna část jde na rizikovou složku pojištění – pojišťovna má spočítáno, jaké je riziko, že byste se nedožil/a konce pojištění a ona by musela vyplatit pojistnou částku sjednanou pro případ smrti. Druhým „pytlíkem peněz“ je to, co si spoříte. Pojišťovna tyto naspořené peníze pro vás zhodnocuje a po uplynutí doby pojištění vám je vyplatí. Pokud zemřete dřív (za trvání pojištění), vyplatí vám sjednanou pojistnou částku. Později si řekneme o třetí složce, správních nákladech. Pokud si to chcete přečíst hned, jděte na „Pokud budete chtít své peníze z pojišťovny dostat dříve“.

Podle toho, jakým způsobem zhodnocování probíhá, se životní pojištění „se spořením“ dále dělí na takové, ve kterém celá spořící složka jde u pojišťovny do jednoho balíku peněz a vy na její zhodnocování nemáte žádný vliv – pak jde o kapitálové životní pojištění. Z takového pojištění také obvykle nemůžete v době jeho trvání nic vybírat, teprve po uplynutí sjednané doby dostanete celou částku. Existují i varianty, které jsou určeny pro jiné situace než prostou smrt či dožití klienta – jsou vázány na typické situace, ve kterých by se mohla klientova rodina nacházet, jde například o tzv. stipendijní či svatební pojištění, které klient uzavírá ve prospěch svých dětí. Jiné varianty mohou klást větší důraz na dožití klienta a menší na případ smrti (tzv. kapitálové důchodové pojištění), nebo umožňovat vybírat aspoň část z celkové pojistné částky už v době trvání pojištění, či vybírat „úroky“.

Pokud vám pojišťovna dává možnost ovlivňovat způsob nakládání s naspořenými penězi už v době trvání pojištění, jedná se o investiční životní pojištění. Pojišťovna v tom případě nechává na klientovi rozhodnutí, do kterého z „fondů“ své peníze vloží. Může se jednat o stejné fondy, které finanční skupina do níž pojišťovna patří, nabízí veřejně jako podílové fondy, nebo o fondy speciální jen pro pojištěné osoby. Z investičního životního pojištění můžete vybírat část peněz už za trvání pojištění. Může být jednodušší měnit výši pojistné částky v průběhu doby trvání pojištění.

Pro koho se hodí životní pojištění „se spořením“?
Velmi zjednodušeně pro ty, kdo chtějí „dva v jednom“ – tedy spoření i pojištění na jednu smlouvu, u jedné instituce. Nejen z pohodlnosti, ale například i proto, že dávají přednost osobním službám, na které by ve své „finanční kategorii“ u banky nedosáhli (nejsou klienty pro privátní bankovnictví), nebo proto, že pojišťovně věří více než bance. Hodí se také pro ty, kdo chtějí využít „kouzla složeného úrokování“ u pojišťovny, viz Jak si vybrat pojišťovnu. Od letošního roku se hodí (nezaměňujte se slovy „je výhodné“) zcela jistě pro ty z vás, kteří chtějí uplatnit daňové zvýhodnění: Od základu daně si každý, kdo má zdanitelné příjmy, tedy i zaměstnanci, nejen lidé, kteří podávají daňové přiznání typu B, může odečíst až 12 000 Kč ročně za pojistné placené na životní pojištění „se spořením“ (pojišťovna mu začátkem příštího roku vydá potvrzení, z celkového zaplaceného pojistného odečte „rizikovou složku“). Podmínkou je, že pojištění uzavřete na dobu nejméně pěti let a konec pojištění je sjednán na rok, kdy vám bude aspoň 60 let. Pokud byste však z takového pojištění chtěli část vybrat nebo je celé ukončit dříve, budete muset dosud uplatněné daňové odpočty dodanit, celková výhodnost pak už nabývá na složitosti a bez výpočtu se jí nedopátráme.

No, a abychom nebyli jen vážní, ještě jeden důvod pro. Životní pojištění „se spořením“ se může hodit také tomu, kdo si nevěří, že by uspořené peníze neutratil dříve, než si původně předsevzal. Co když je ale budete opravdu potřebovat, nebo nebudete mít na placení pojistného? Měli jste možná na začátku velké oči, nechali se přesvědčit k uzavření smlouvy s příliš vysokou pojistnou částkou; nebo se změnily vaše příjmy či výdaje. Pozor na to!

Pokud budete chtít své peníze z pojišťovny dostat dříve, než jak jste se s ní původně dohodli, čeká vás u kapitálového životního pojištění „trest“ v podobě výplaty odbytného. Lapidárně řečeno, pěkně vás odbudou. Pokud by k této situaci došlo v prvním roce či letech pojištění (v podrobnostech se pojišťovny liší), pojišťovna vám nevyplatí poměrnou částku, odpovídající tomu kolik jste uložili minus poměrná část rizikového pojistného a poměrná část nákladů na správu pojištění za uplynulou dobu. V krajním případě (první rok pojištění, někde až první tři roky) vám dokonce nevyplatí nic! Průběh odpočítávání nákladů spojených s vaším pojištěním není lineární. Jinými slovy, v prvních letech si pojišťovny nechávají zaplatit větší část z toho, co se nazývá „správní náklady“, než v letech pozdějších. Bude v nich zpravidla ukryta nejen počáteční administrativa pojišťovny (jako je tisk pojistek a jejich zanesení do výpočetního systému, náklady na zkoumání vašeho zdravotního stavu …), ale i osobní služby poradců, tedy přinejmenším část odměny pro pojišťovacího poradce. Další částí placeného pojistného je riziková složka a z pojistného placeného na rizikové pojištění není nárok na odbytné. Jaký je průběh této části pojištění, závisí na pojistně-matematických výpočtech.

Každopádně, o zhodnocení vložených peněz při předčasném ukončení pojištění „se spořením“ v první třetině až polovině pojištění si můžete nechat jen zdát. Budete rádi, pokud „zůstanete na svých“. Neměli byste ale zapomínat na to, že pojišťovna není spořitelna. V každém případě jste byli po celou dobu trvání pojištění pojištěni pro případ smrti, že ano. Na vás je zvážit, zda tento argument pojišťoven berete, nebo ne. Pokud se vám nelíbí, oddělte své spoření a s pojišťovnou si sjednejte rizikové pojištění. Dejte si pozor také na některé málo časté druhy pojištění, u kterých se nevyplácí odbytné vůbec, přestože to je pojištění „se spořením“.

Jak jsme pokročili v rozhodování, kterou pojišťovnu si vybrat?
Hledáte pojišťovnu, která je dlouhodobě stabilní (aspoň její dosavadní pověst slibuje a současné vám dostupné informace potvrzují, že bude), má široký rozsah produktů a je dobrá právě v tom druhu pojištění, které vás zajímá. Pokud byste byl/a osobou, která je v něčem odlišná než většina ostatních (specifická životní situace, zejména zdravotní stav), neohlížejte se tolik na široký rozsah produktů, hledejte spolehlivého specialistu na vaši situaci. Pojišťovna, která má výborně kvalifikovanou síť pojišťovacích poradců a poskytuje rozsáhlé poradenské služby „až do domu“, se možná ukáže jako „příliš drahá“ pro uzavření rizikového životního pojištění – pojištění na stejnou dobu trvání a se stejnou pojistnou částkou u ní bude dražší (tedy budete platit vyšší pojistné) než u jiné pojišťovny.

Je tu však háček – možná, že pojištění, které při zběžném pohledu vypadá stejné, jako nějaké jiné, ve skutečnosti stejné není. To se dozvíte jen při podrobném studiu speciálních pojistných podmínek. Neváhejte si je vzít už při prvním rozhovoru s poradcem! Doma si je důkladně přečtěte a příště si dejte vysvětlit vše, čemu nebudete rozumět. Zajímejte se hlavně o to, zda a za jakých podmínek by pojišťovna „platila“ pojistné za vás – odborným jazykem řečeno, zda poskytuje zproštění od placení pojistného (to se týká pojištění rizikového, i spořícího). U pojištění, kterým chcete zajistit úvěr, leasing a hlavně hypotéku se zajímejte, zda ten, u koho si půjčujete (hypotéční banka…) nemá sjednánu partnerskou smlouvu s některou pojišťovnou, pak by pojištění u ní mohlo být pro vás výhodnější než u pojišťovny, kterou si najdete sami. Nehledě na to, že v některých případech se takto placené pojistné „dostane do splátek úvěru“, domyslete si, co to znamená pro daňovou odčitatelnost.

U pojištění se spořením tomu je spíš naopak. Podle mého názoru se vyplatí vybrat si pojišťovnu, která poskytuje kvalitní, individuálně zaměřené poradenství přinejmenším před uzavřením smlouvy. Ještě lépe, když poskytuje poradenství po celou dobu trvání smlouvy. To vám může pomoci nejen k tomu, abyste po celou dobu svého života měli dobré zajištění – s měnící se životní situací můžete měnit i výši pojistného krytí, přidávat další pojistky … Což je sice do jisté míry ambivalentní situace, můžete se právem obávat, že na ní vydělá jen pojišťovna, ale pokud se vyvarujete okouzlení marketingovými triky, tak „vyděláte“ i vy – budete mít takové krytí, jaké vzhledem k situaci potřebujete.

Některé pojišťovny nabízejí dokonce finanční plánování. Zabývají se tedy například i tím, jaký vliv na vaši životní situaci má a v budoucnu bude mít výše vašich úspor v bance, ve stavebním spoření … či jaký máte majetek. Dobrý pojišťovací poradce by toto měl dělat vždy, bez ohledu na to, zda svou pracovní metodu nějak pojmenoval, nebo ne. Lišit se však mohou v tom, jaké zázemí jim jejich pojišťovna poskytuje a jak jej umí využívat (modelovací programy, odborné vzdělání…). Čím méně se v těchto věcech vyznáte sami, tím výhodnější pro vás bude, podle mého názoru, pojišťovna která má formalizovány metody svého poradenství a dá vám nahlédnout do postupu, kterým se dobrala k radě, jakou pojistku si máte uzavřít. Vezměte si od ní vše v písemné podobě a porovnejte aspoň s jednou další pojišťovnou. Raději se dvěma.

Už teď jste myslím dostatečně připraveni na svou první návštěvu pojišťovny. Rady týkající se rozhovoru s pojišťovacím poradcem budou v některém z příštích článků. Vysvětlíme si podrobněji daňové zvýhodnění životního pojištění. Později se budeme věnovat tomu, jaké doplňkové služby u životních pojišťoven můžete najít (jaká připojištění k hlavnímu pojištění, případně další – neživotní – pojištění osob pojišťovny poskytují). Někdy později se dostaneme k jednotlivým produktům našich pojišťoven.