Jak si přivydělat brigádou, když jste na Úřadu práce?

Jste evidování na Úřadu práce, ale rádi byste si něco přivydělali. V některých případech to jde, jindy je to vyloučeno.

Často se stane, že uchazeč, vedený na Úřadu práce, nemůže dlouhodobě sehnat zaměstnání. Má ale možnost si alespoň přivydělat, například formou brigády. Zákon takovou možnost nezakazuje. V § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti je uvedeno, že smíte být zařazeni a evidování jako uchazeči o zaměstnání a zároveň si přivydělávat, pokud neporušíte tyto podmínky:

  • Váš výkon na základě pracovního či služebního poměru nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
  • Pracujete na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a měsíčně si rovněž nevyděláte více než polovinu minimální mzdy.

Vše ohlásit

Kolik si formou takového přivýdělku vyděláte, je lhostejné, pokud tato částka nepřesáhne již zmíněnou polovinu minimální mzdy, která činí 4950 Kč měsíčně. V každém případě však musíte nahlásit Úřadu práce ČR, že si nějakou formou přivyděláváte. V ideálním případě nahlaste brigádu již při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Pokud už na Úřadu práce evidováni jste a brigádu jste si našli až po nějakém čase, musíte ji nahlásit nejpozději v den, kdy na ni nastupujete.

Krajská pobočka Úřadu práce vám následně stanoví lhůty, do kterých musíte doložit, kolik jste si za minulý měsíc vydělali. Pokud máte brigád více, výše jejich odměn se sčítá a opět nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy.

Když tyto podmínky splníte, Úřad práce vás dále povede ve své evidenci a vy nebudete muset platit zdravotní pojištění. Pokud byste však byli OSVČ, tyto podmínky pro vás neplatí. Není možné si přivydělávat a zároveň být na Úřadu práce evidován.

Pro účely placení pojistného je však také důležité, na jakou smlouvu pracujete.

Pracovní smlouva

Jestliže máte sjednanou pracovní smlouvu, je pro vás v tomto případe nevýhodná. Vaše příjmy jsou daněny na základě § 6 zákona o daních z příjmů. To znamená, že pojistné musíte platit z jakékoli částky, kterou si vyděláte, i kdyby to bylo méně než 2000 Kč. Jsou ale i výhodnější varianty.

Dohoda o pracovní činnosti

Tato varianta je pro vás z hlediska placení pojistného o něco výhodnější. Podmínky, za jakých je možné pracovat na dohodu o pracovní činnosti, jsou uvedeny v § 76 zákoníku práce. Co se týče placení pojistného, platí, že pokud si za kalendářní měsíc nevyděláte více než 2500 Kč, nepohlíží se na vás z pohledu zdravotního pojištění jako na zaměstnance. Tudíž zdravotní pojištění platit nemusíte.

Ani zaměstnavatel neodvádí z příjmu nižšího než 2500 Kč žádné pojistné, ani neplní oznamovací povinnost. Tato smlouva ale neřeší váš pojistný vztah, takže v úvahu připadají tyto možnosti:

V případě, že žádná z těchto možností není ta vaše, pohlíží se na vás jako na osobu bez zdanitelných příjmů a máte povinnost zaplatit měsíčně pojistné ve výši 1337 Kč.

Dohoda o provedení práce

Pokud máte přivýdělek na dohodu o provedení práce, platí pro vás podobné podmínky jako u dohody o pracovní činnosti. Zdravotní pojištění byste ale museli platit až ve chvíli, kdy přesáhnete měsíčně částku 10 000 Kč. V takovém případě ale přesahujete i limit poloviny minimální mzdy a Úřad práce by vás z evidence vyřadil.

Můžete ale pracovat na dohodu o provedení práce, vydělat si měsíčně maximálně 4950 Kč a všechny podmínky jsou splněny. Na dohodu o provedení práce ale nesmíte ročně odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele.

Tato forma smlouvy je velice oblíbená zejména v letních měsících při krátkodobých brigádách. Více o této dohodě si můžete přečíst v článku Dohoda o provedení práce. Vše, co potřebujete vědět.

Co musí zaměstnavatel?

Povinnosti má však také zaměstnavatel. To, že máte takzvané nekolidující zaměstnání (jste na ÚP a přivyděláváte si při splnění výše uvedených podmínek), musí ohlásit zdravotní pojišťovně. Učiní tak prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele (s kódem P)“. Tím zdravotní pojišťovně oznámí, že se přihlašuje k platbě pojistného za vás coby zaměstnance.

Vy jste ale evidování jako uchazeči o zaměstnání, a tak musí zaměstnavatel zároveň této pojišťovně sdělit, že stát má povinnost za vás platit pojistné. Tuto skutečnost sděluje s kódem „I“.

Běžně se tyto kódy využívají následovně:

  • Kód „I“ se využije vždy společně s kódem „P“ při přihlášení vás coby zaměstnance, který je ale zároveň uchazečem o zaměstnání.
  • Kód „J“ se využije při skončení vaší evidence o zaměstnání.
  • Kód „O“ se využije při skončení vašeho zaměstnání.

Může ale nastat několik variant:

  • Vaše zaměstnání skončí a zároveň jste vyřazeni z evidence uchazeče o zaměstnání. Zaměstnavatel tak musí k příslušnému datu použít kódy „O“ a „J“.
  • Vaše zaměstnání skončí, ale jste dále v evidenci Úřadu práce. Zaměstnavatel tedy zdravotní pojišťovně pouze oznámí ukončení zaměstnání s kódem „O“.
  • Přestanete být v evidenci Úřadu práce, ale dále pracujete u téhož zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy musí s kódem „J“ oznámit zdravotní pojišťovně, že už nejste v kategorii státního pojištěnce.

Pobíráte podporu? Pak máte smůlu

Jsou ale i situace, kdy zákon naopak zakazuje, abyste si v případě evidence na Úřadu práce něco navíc vydělali. Od 1. ledna 2011 si nesmíte dle § 39 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti vydělávat peníze, pokud zároveň pobíráte podporu v nezaměstnanosti.

Po dobu trvání takového zaměstnání nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, tato doba se vám ani nezapočítává do podpůrčí doby a podpora v nezaměstnanosti se tím přeruší.

Ve chvíli, kdy nekolidující zaměstnání ukončíte, vám může být podpora v nezaměstnanosti nadále vyplácena. 

Možnost přivýdělku, tzv. nekolidující zaměstnání, se vám tedy vyplatí jen v případě, že:

  • Vám nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti.
  • Podporu v nezaměstnanosti jste již vyčerpali, ale stále jste evidování na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Volná inspirace originálním článkem Antonína Daňka z časopisu Národní pojištění.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 7. 2016 11:49