Jak se žije ve světě: Spokojení Afričané a Skandinávci

Celosvětově se liší životní úroveň občanů a míra nerovnosti ve výši jejich příjmů. Jak je na tom Afrika v porovnání s Evropskou unií a USA? Podívejme se na Jihoafrickou republiku, ekonomicky nejvyspělejší zemi Afriky, a dravou Čínu. Proč jsou Skandinávci nejspokojenější Evropané?

Největší rozdíly v životní úrovni jsou mezi občany v Africe, nejnižší v Evropě. V žádné z členských zemí Evropské unie nežije nikdo chudý dle světového měřítka chudoby „jeden dolar na den”. K porovnání míry nerovnosti slouží Giniho index. Ve kterých zemích jsou největší rozdíly v míře nerovnosti příjmů?

<calculator id=„18“></cal­culator>

Kde jsou nejvyšší příjmové rozdíly?

Giniho index udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je jeho hodnota vyšší, tím jsou vyšší i rozdíly ve výši příjmů občanů. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané stejně vysoké příjmy, a neexistovala by tak žádná mzdová nerovnost.

Nejvyšší míra nerovnosti v příjmech občanů je v Namibii, JARu a Paraguayi. Naopak nejnižší rozdíly jsou v členských zemích Evropské unie. Nejnižší mzdové rozdíly jsou tradičně v zemích Skandinávie (Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko). Dalšími zeměmi s nízkými mzdovými rozdíly jsou východoevropské země: Slovensko, Česko a Maďarsko. Ze západoevropských zemí jsou nejnižší rozdíly ve Francii a Belgii.

Naproti tomu ve Spojených státech amerických (abychom posuzovali ekonomicky vyspělé země), kde jsou jedny z nejnižších sociálních dávek a současně nejvyšší příjmy špičkových odborníků, jsou mezi jednotlivými rodinami rozdíly podstatně vyšší. Každý druhý Američan vlastní finanční majetek v hodnotě vyšší než 50 tisíc amerických dolarů.

Z Evropanů jsou na tom majetkově nejlépe Švýcaři, přibližně 38 % občanů má naspořeno více než 50 tisíc euro, Belgičané (28 %) a Britové (25 %). Ze západoevropských zemí mají v průměru nejméně našetřeno v Německu a Francii, kde má naspořeno více než 50 tisíc euro jen každý jedenáctý.

Jihoafrická republika, země kontrastů

Jihoafrická republika je ekonomicky nejvyspělejší zemí Afriky, produkuje více než 30 % HDP kontinentu (to je více než Keňa, Nigérie a Egypt dohromady). V zemi se vyprodukuje více než 50 % energie za celou Afriku a připadá na ni okolo 60 % telefonních linek a 60 % připojení k internetu za celý kontinent. Dlouhodobým problémem země je však vysoká míra nezaměstnanosti – nad 30% hranicí. Největším problémem JAR je AIDS, denně přibývá nejméně okolo 1 600 HIV pozitivních osob. Infrastruktura není v žádné jiné africké zemi na takové úrovni jako v Jihoafrické republice.

Země se může pochlubit obrovským nerostným bohatstvím. Těží se zde 45 % nerostů z celkové těžby v Africe. Jihoafrická republika má největší světové zásoby zlata (36 %), manganu (81 %), platiny (56 %), vanadu (44 %) a hliníkových silikátů (38 %). Současně má významná naleziště dalších minerálů a lze říci, že mimo ropu je ze surovinového hlediska soběstačná. Současně je jedním z největších producentů a vývozců uhlí na světě.

Navíc je v zemi velmi silně rozvinut finanční sektor – Johannesburská burza cenných papírů patří mezi 15 největších burz na světě. Bankovní a finanční služby se podílejí více než 22 % na hrubém domácím produktu země. Finanční sektor je na srovnatelné úrovni s ostatními vyspělými zeměmi světa.

Země je díky národním parkům také velmi lákavá pro turisty a příjmy z turistického ruchu neustále rostou. Do země přijíždí ročně více než 6,2 miliónů turistů. Ne všichni občané však z bohatství země profitují a míra chudoby je v zemi vysoká. Současně však na druhou stranu roste počet dolarových milionářů.

Vysoký Giniho index = vysoký rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem

Průměrná mzda je pro většinu lidí nedosažitelná. Její výše je totiž „znehodnocena” extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů. Hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.

Seřadíme-li všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě téměř o 20 % nižší, než činí průměrná mzda. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší. V Česku činí rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem téměř 3 000 Kč. Nejrychleji roste mzda nejlépe placeným občanům.

Čína, země velkých příjmových rozdílů

Příjmové nůžky se v Číně v posledních letech neustále rozevírají. Rozdíl v životní úrovni občanů žijících ve městech a na vesnici se neustále zvyšuje. V Číně žije 17 % lidí „ve světové chudobě”, čili za jeden dolar denně (např. v Indii však 35 %, Moldavsku 22 %, Uzbekistánu 21 % a v téměř ve všech afrických zemích dokonce 50 - 70 %).

Dle měřítka Giniho indexu, který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi, jsou rozdíly v příjmech Číňanů značné. V Číně má Gini index hodnotu 44,0. Průměrná roční mzda v Číně dosahuje 5 920 CNY (asi 17 559 Kč), ale na vesnici jsou příjmy podstatně nižší a ve městech činí naopak podstatně více. Na vesnici přitom žije 60 % obyvatelstva.

Vůbec nejvyšší průměrná roční mzda je v Pekingu (18 000 CNY). Číňané mluvící anglicky mají průměrný roční příjem ve výši 50 000 CNY. Důvodem je rostoucí zájem zahraničních investorů. Při výpočtu daně je zcela lhostejné, zda se jedná o svobodného (svobodnou) či ženatého (vdanou) poplatníka. Politika jednoho dítěte stále platí. Nízké mzdové náklady jsou pro zahraniční investory dostatečným lákadlem pro investování.

Spokojení Skandinávci

I když jsou v zemích Skandinávie vysoké daně a mzdové rozdíly jsou podstatně nižší než v ostatních vyspělých zemích světa, patří Skandinávci mezi nejspokojenější Evropany (celkově jsou nejspokojenější Afričané). Největší pozornost přitahují v zemích Skandinávie, vzhledem k vysoce kvalifikovaným pracovníkům a celkové vysoké vzdělanosti obyvatel, investice do IT, elektroniky, automobilového průmyslu a rychle se rozvíjejícího oboru biotechnologií. Masivní investice plynou do výzkumných a vývojových center.

Země Skandinávie jsou charakterizovány jako země s kultivovaným podnikatelským prostředím, fungujícím právním a kontrolním režimem a vysokým stupněm liberalizace. Proto jsou zde rizika investování minimální. Infrastruktura je v těchto zemích na špičkové úrovni a výrazným způsobem se podílí na vysoké ekonomické vyspělosti domácích ekonomik. Země Skandinávie jsou v popředí zemí s přístupem k mobilní telefonii, počítačům a internetu.

Míra nerovnosti v příjmech domácností
Země Gini index
Namibie 70,7
JAR 59,3
Paraguay 56,8
Brazílie 56,7
Mexiko 54,6
Chile 53,8
Thajsko 51,1
Peru 49,8
Venezuela 49,1
Argentina 48,3
Malajsie 46,1
Filipíny 46,1
Uruguay 45,2
USA 45,0
Čína 44,0
Singapur 42,5
Turecko 42,0
Rusko 40,5
Maroko 40,0
Tunisko 40,0
Izrael 38,6
Portugalsko 38,5
Japonsko 38,1
Velká Británie 36,8
Nový Zéland 36,2
Vietnam 36,1
Itálie 36,0
Irsko 35,9
Korea 35,8
Alžírsko 35,3
Austrálie 35,2
Řecko 35,1
Lotyšsko 35,0
Polsko 34,1
Kanada 33,1
Švýcarsko 33,1
Estonsko 33,0
Indie 32,5
Litva 32,5
Španělsko 32,5
Bulharsko 31,6
Rakousko 31,0
Ukrajina 31,0
Nizozemí 30,9
Chorvatsko 29,0
Rumunsko 28,8
Slovinsko 28,4
Německo 28,3
Belgie 28,0
Česko 27,3
Finsko 26,9
Maďarsko 26,9
Francie 26,7
Norsko 25,8
Slovensko 25,8
Švédsko 25,0
Dánsko 23,2

Pramen: Central Intelligence Agency – The World Factbook 2007

Anketa

Jste spokojeni se svým příjmem?