Nezaměstnanost občanů byl, je a bude problém všude na světě. Žádné zázračné řešení neexistuje a odstranit ji prostě nejde. Vysoká míra nezaměstnanosti nese s sebou nepříjemné sociální napětí a samozřejmě nutí stát k vyšším výdajům na sociální dávky pro nezaměstnané spoluobčany.
Kdo pracuje, musí na tom být finančně lépe než nepracující. V některých evropských zemích je však tento rozdíl minimální a při vysokých pracovních nárocích a daních se náročná a málo placená práce přestává pomalu vyplácet. Evropské země zaručují svým občanům vysoké dávky v nezaměstnanosti a následné sociální dávky.
Kdo je v Evropě chudý?
Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné) mzdy v daném státě.
V Česku v současné době činí průměrná čistá mzda přibližně 13 700 Kč, medián však činí přibližně 11 000 Kč. Chudý v Česku je každý, jehož čistý měsíční příjem (včetně přídavků na děti a dalších sociálních dávek) činí 6 600 Kč.
Protože se za chudého považuje každý, jehož čistý měsíční příjem je nižší než 60 % mediánu mzdy, je jasné, že Litevec mající příjem ve výši 50 % mediánu je na tom v absolutním porovnání nesrovnatelně hůře než Němec s příjmem ve výši 50 % mediánu.
Nízké daně = nízká nezaměstnanost
Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko, Kypr, Velká Británie), je současně také nízká nezaměstnanost. Pružná politika důchodového zabezpečení, využívání částečných pracovních úvazků, legislativa umožňující zaměstnavatelům rychlé propouštění a přijímání zaměstnanců, nízké dávky v nezaměstnanosti a následné sociální dávky, to jsou motivy k podnikatelskému rozvoji v zemi a vyšší zaměstnanosti.
Ti, kdo pracují i na hůře placených místech, na tom musí být lépe než ti, kteří nepracují a pobírají sociální dávky. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je v Lucembursku (4,3 %) a Irsku (4,4 %), které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky. Lucembursko a Irsko vynikají v posledních letech nejvyšší ekonomickou výkonností. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů. Tyto země nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku, než je irská.
Nejméně „chudých nezaměstnaných“ je ve Skandinávii
Ve Švédsku, Finsku a Dánsku je díky celé soustavě státních dávek a poměrně nízkým mzdovým rozdílům ve společnosti nejméně nezaměstnaných s příjmem pod 60 % mediánu v zemi (okolo 20 %).
V Česku nabízíme nezaměstnaným sedmé nejlepší životní podmínky, pouze 30 % nezaměstnaných má příjem pod hranicí „chudoby“.
V Estonsku, Slovensku, Lucembursku, Velké Británii, Maltě, Itálii, Irsku jsou na tom nezaměstnaní nejhůř. Téměř každý druhý zde nedosahuje příjmu ve výši 60 % mediánu. Podpora v nezaměstnanosti v těchto zemích je porovnatelná s ostatními zeměmi, ovšem následné sociální dávky již tak velké nejsou.
V Lucembursku jsou sice téměř všechny sociální dávky jedny z nejvyšších v Evropě, současně je zde však také druhá nejvyšší průměrná mzda v EU, takže ani štědrý státní systém nezaručuje 48 % nezaměstnaných Lucemburčanům příjem vyšší, než je tamní hranice „chudoby“.
Země | Počet nezaměstnaných s příjmem do 60 % mediánu mzdy (v %) |
---|---|
Švédsko | 19 |
Finsko | 21 |
Dánsko | 23 |
Kypr | 23 |
Nizozemí | 23 |
Rakousko | 23 |
Česko | 30 |
Francie | 30 |
Maďarsko | 31 |
Belgie | 32 |
Německo | 34 |
Polsko | 37 |
Španělsko | 37 |
Portugalsko | 38 |
Řecko | 39 |
Lotyšsko | 41 |
Litva | 42 |
Slovinsko | 43 |
Estonsko | 47 |
Slovensko | 47 |
Lucembursko | 48 |
Velká Británie | 49 |
Malta | 50 |
Itálie | 51 |
Irsko | 54 |
Pramen: Eurostat: Die soziale Lage in der Europaeischen Union 2004, Katalognummer: KE-AG-04–001-EN-C