Názory k článku Jak se zabezpečit na důchod

Praktický příklad:
Pokud budu spořit na důchod 1000,- měsíčně (a to si myslím, že je s ohledem na to, že třeba musím splácet hypotéku, jednou přijde dítě (díky tomu vypadne jeden plat v domácnosti) a další věci, celkem dost) a dostanu garantované roční zhodnocení 4% (aspoň podle www.mesec.cz to je běžné), tak za 30 let (kdy mi bude 60) naspořím i s úroky 687601,34 Kč. Dejme tomu, že budu mít štěstí a budu žít až do 75-ti let. Tedy po dobu 15 let budu moci čerpat 45 840,- Kč ročně, tj. 3 820,- Kč měsíčně. Připomínám, že mezitím inflace výrazně vzroste a těch 3 820,- Kč bude mít mnohem menší hodnotu, než má dnes. Tak to se mi fakt nezdá moc výhodné a rozhodně si myslím, že ty peníze by se daly použít trochu lépe - třeba do vlastního "byznysu", který mě koneckonců může zajistit mnohem lépe.

A nejen inflace - obrovsky vzroste cena prace a v tom je ten zasadni problem. Kdyz bude pet milionu duchodcu a dva a pul milionu pracujicich, logicky bude hodnota jedne hodiny prace mit mnohem vyssi cenu, nez kdyz bude pet milionu pracujicich a dva a pul milionu duchodcu. Jmenuje se to zakon nabidky a poptavky. Jak to resit? Tezko. Jedina moznost je emigrace do nejake zeme se zdravou populacni strukturou (Indie apod.), tam si budeme skutecne moci zit jako bohaty rentier. Tady to, pokud se do te doby neco nestane, bude dost katastrofalni.

To jste měl na mysli Indii nebo Somálsko? Při jejich úrovni hygieny? A myslíte, že tam byste dožil jako bohatý rentiér? To byste se musel ohradit zdí a bát se, že Vás někdo okrade nebo zabije. To budu radši v Čechách a bez strachu.

No ono to není tak ujeté, jak vám to možná přijde. Vloni jsem byl v Thajsku a (stejně jako předloni) jsem tak potkal řadu evropských důchodců (často Němci, občas angličani), kteří tam jsou buď převážnou část roku nebo aspoň měsíc-dva. Jednu paní jsem si pamatoval už z předloňska, tak jsme dali řeč, opravdu to byla ona a říkala, že tam (na to samé místo) jezdí pravidelně. Můžu vás ujistit, že např. v tom Thajsku je v turistických komplexech hygiena minimálně na úrovni zapadlé české vísky. Opravdu to není tak nereálné. A ohledně bezpečnosti je to tam o řád dál než u nás. Tady si můžu věci i zamknout a stejně mi to ukradnou, tam si nechám věci dvě hodiny v košíku v zaparkované motorce na rušném místě a po těch dvou hodinách tam ty věci najdu přesně tak, jak jsem je tam nechal. Pro evropana a Čecha zvlášť obrovský šok. Fakt.

Vážený pane Petře,
jistě máte pravdu,že by bylo nejlépe zajistit se vlastním byznysem,jenže bohužel ne každému se to v životě podaří.Jistě mi dáte za pravdu.Máte pravdu,že inflace znehodnocuje Vaše úspory.Dělám v tomto oboru nějaký pátek a vím,že dobré programy jsou ošetřeny tzv. dynamizací.To znamená,že pojišťovna Vám zvedá každý rok Vaší pojistnou částku o aktuální míru inflace.To neznamená,že by Vám program zdražovala.Pouze kopíruje inflaci a tak zachovává reálnou hodnotu Vašich peněz.Doufám,že Vám má informace v něčem pomůže.

S pozdravem Martin Kučera

uz jsem to psal uz predchoziho clanku, tady to vidim znovu.
Muze mi autor vysvetlit jak muze napsat u duchodoveho pripojisteni ze se jedna o "Relativne bezpecnou investici" kdyz hned v dalsim radku pise ze takovy vklad neni ani pojisten ?
To uz muzeme v tom pripade ze Relaitvne bezpecnou investici povazovat i slavne kampelicky, akorat ze tady se jedna o radove nekolikanasobne dlouhodobe vyssi riziko ztraty financi.
Jeste jeden detail o odstavci o vejcich v jednom kosiku. Bezte rict manzelum kteri si hodlaji vzit spolecne jednu velkou hypoteku (pochopitelne u nejake jedne banky) ze si maji dat kazdy sve stavebni sporeni jinam ... to je rada dobra vskutku pouze na sporici efekt, ale na princip hypoteky to nestaci, ale to neni jadrem pudla tohoto clanku tak to jen tak na okraj.

Vážený pane,
děkuji za váš příspěvek. Nejprve k vašemu dotazu ohledně bezpečnosti investice do penzijního fondu. Především musím uvést, že osobně spatřuji problém v tom, že asi žádná investice s investičním horizontem pár desítek let není zcela bezpečná! O (ne)bezpečnosti investic do penzijních fondů jsem psal třeba v článku Může zkrachovat penzijní fond?. Přesto je investice do penzijního fondu obecně pokládána za relativně bezpečnou, byť zárukou není pojištění vkladů, ale spíše příslušnost každého fondu k finanční skupině, která si těžko může dovolit nechat svůj fond zkrachovat a pak také citlivost této oblasti z pohledu důchodové reformy, kdy si ztěží lze představit, že by stát nechal bez povšimnutí zkrachovat další penzijní fond.
Navíc mám osobní zkušenost s tím, že pojištění vkladů může být věc čistě relativní, protože jsem kvůli nákupu amerických akcií prostřednictvím Private Investors (podotýkám, že jsem měl komisionářskou smlouvu o zprostředkování obchodu nikoliv, že bych jim svěřil svůj majetek do správy)přišel o dost peněz a dodnes jsem získal pouze polovinu zákonem zaručené náhrady škody, přestože jsem ji měl mít celou už před více než rokem.
V tomto směru tedy musím konstatovat, že investice do penzijních fondů nepokládám za o mnoho rizikovější než jiný způsob dlouhodobých investic. Bezpečí je to ovšem skutečně pouze relativní!
Z tohoto důvodu přikládám význam spíše diverizfikaci rizik, což však nemusí znamenat, že by měl mít každý z rodiny stavební spoření v jiné stavební spořitelně, když potřebují jeden velký úvěr. Už bych ale pokládal za rozumné nemít obě penzijní připojištění v jednom penzijním fondu a navíc třeba ve fondu patřícím do jedné finanční skupiny se stavební spořitelnou, u níž má celá rodina vedeny své účty stavebního spoření.
Petr Bukač

Staty Evropske Unie maji oproti USA a jinym kontinentum tu obrovskou vyhodu , ze kdo zustane ve svem bydlisti a nestehuje se , dostava od statu nebo od mesta pri kazdomesicni navsteve uradu cely zivot dostatek penez na jidlo , obleceni , plyn , elektriku a najemne z bytu. Ten kdo zebra na ulici , nebo spi venku , ten se budto stehoval , nebo nechce chodit kazdy mesic do uradu pro socialni pomoc a penize na byt , nebo chce vice penez vyzebrat , nez dostal od uradu. Jsou znamy pripady , ze prijeli do centra mesta zebraci drahymi auty a prevlekli se do hadru a vyzebrali si za mesic par tisic euro. V USA a na jinych kontinentech mimo Evropu socialni pomoc a podpora v nezamestnanosti trva jen kratce a pak musi lide v USA zebrat , aby nemeli hlad a nespali venku. Chytri lide mohou vyzkouset zbohatnout napriklad s nekolika akciemi z indexu Dow Jones , ktere rostou malo , ale jiste a splnuji ty nejprisnejsi kriteria expertu z celeho sveta , napriklad 3 roky stoupající zisk podniku. Takovych akcii je asi 18 a jsou dnes jeste levne , nebo malo predrazene. Je-li ale dnesni kurz uz 4x vyssi , nez je cena podniku na jednu akcii , pak uz je akcie predrazena dost. Pan Warren Buffett , ktery vydelal ze vsech nejvice s akciemi si kupoval akcie Coca Cola roku 1988 , kdyz byly 4x predrazene , tedy kurz 4x vyssi nez cena podniku na jednu akcii a vydelal pak s Colou prumerne 24% rocne , coz dela 593% za 10 let. ( 1,24 x 1,24 = = = = = = = = ) -1 ) x 100 Nejkvalitnejsi akcie z indexu Dow Jones : http://akcie1.tripod.com/wb.html

Na dobré jméno finanční skupny bych moc nesázel. Pokud se penzijní fond dostane do problémů, tak jej finanční skupina nabídne včas k prodeji. Kdo bude tím špatným? Kdo bude mít špatné jméno? Dobrým příkladem je penzijní fond ABN AMRO. Ten patří spolu s ING PF a PF KB k vůbec nejlepším penzijním fondům. Letošní rok bude pro AAPF vůbec nejlepší v dosavadní historii a také výnos bude patřit k vejvyšším, protože AAPF správně investuje do zahraničních dluhopisů, zatímco u ostatních fondů se projeví propad českých dluhopisů. Nákupem fondu ČP se stane AAPF ztraceným prvkem v průměrném fondu, který je nezajímavým pro klienty. Toto by mělo být signálem pro analytiky, politiky, ale hlavně klienty. Proč k tomu došlo? Že by lidé z AAPF věděli více a včas reagovali? Skupina PPF může být v budoucnu takovým "likvidátorem" penzijních fondů. Zahraniční akcionáři si myjí ruce a co si vezmete na PPF a panu Kellnerovi?

Vezmeme-li si priklad z minuleho stoleti a zauvazujeme-li nad celkovym zrychlujicim se tempem svetovych udalosti, je jakakoli dlouhodoba financni investice velice rizikova. Zatim tady nebylo ani jednou celych dvacet let, kdy by se nestalo neco zasadniho, co snizilo cenu penez, pripadne omezilo investice. Je pro pripomenuti: 1918 – 1938 – 1948 – 1968 – 1989 - ????. Kazdy ten rok je synonymem (nejen) financni katastrofy: vysoka inflace, zmrazeni vkladu, znarodneni napriklad i soukromych penzijnich fondu, menova reforma (nevzpominam si presny rok – jeste jsem nebyl na svete).

Nastoluji otazky:
1. Jake je pokracovani ciselne rady? Ktery dalsi rok patri na misto otazniku?
2. Opravdu si myslite, ze ukladat napr. 1000 Kc po dobu vetsi nez 20 let vas muze v duchodu spasit?
3. Jste presvedceni, ze uz nas nic podobneho, nebo naopak zcela necekaneho nemuze potkat a ze se da verit grafum ruznych fondu, ktere ukazuji krivky vynosu a zhodnocovani majici tendenci stale rust az do nebe?

Souhlasím, poučme se z historie. Skoro určitě dojde v každém delším časovém intervalu k otřesům, které zahýbou finančními trhy. Problém je, že nikdo neví kdy. Na druhou stranu se zatím vždycky trhy zotavily a většina investorů pokračovala v krasojízdě. Jsem tedy přesvědčen, že s jakoukoliv investicí s horizontem dejme tomu 20 let je spojeno větší či menší riziko. Takže nejprve je třeba odpovědět na otázku, zda se člověk chce nějak zabezpečit nebo nechá vše náhodě a spolehne se na stát. Pokud se racionálně rozhodne pro první variantu, musí především pečlivě vybírat a rozkládat riziko, aby v celkovém součtu alespoň zachoval hodnotu svých finančních rezerv. Jinou cestu neznám. Takže podle mě určitě má smysl si finanční rezervy vytvářet (třeba i po tisícovce po dobu 20 let) a zároveň se o ně starat tak, aby alespoň neztrácely hodnotu. Nemyslím si, že by mě penzijko zajistilo pohodlný život rentiéra, ale mít nebo nemít k důchodu částku odpovídající dnešní hodnotě 240 tis. Kč (20x12x1000 Kč) může znamenat třeba nemuset uvažovat, jestli si můžu koupit každé ráno noviny nebo jestli si můžu dovolit týdenní dovolenou na Vysočině. Takže si myslím, že to smysl má. Na každý pád bych ale neinvestoval jen podle křivek nárůstu zisku uváděných v reklamních materiálech fondů.
Petr Bukač

Tak docela pravdu zase nemáte, alespoň co se týče Evropy. Trhy se možná časem zotavily, ale investoři z krize 1938 (=počátek války) skončili většinou v plynu a ani pojišťovny v případě uzavřených životních pojistek nic pozůstalým nevyplatily, jednak mnohdy nebylo komu, protože i pozůstalí velmi často skončili v plynu, jednak válka a válečné události jsou výlukou, při které pojišťovny neplatí a ony se na to po válce okamžitě vymluvily. Po válce byly (alespoň v Čechách) penzijní fondy znárodněny (lépe rozuměj: rozkradeny) a své udělala i měnová reforma v r. 1953. Pokud si človíček případně cokoli ušetřil nebo vybudoval vlastní firmu, aby ho živila, byl tzv. rozkulačen (na venkově byla rozkulačena, tedy znárodněna, i malá dvouhektarová hospodářství, na kterých pracoval pouze majitel) nebo mu byla firma znárodněna. Tyto dvě kategorie investorů tedy rozhodně v krasojízdě nepokračovaly. Pokud někam krasojeli, pak první skupina do plynu, druhá do uranových dolů. Přežil jen málokdo. Po roce cca 1960 bylo jakés takés období klidu, a to až do r. 1989. Po r. 1989 bylo pod rouškou budování moderní kapitalistické společnosti pro jistotu rozkradeno celé národní hospodářství. Prý zanikly pouze neprosperující podniky, ale řada z nich zanikla plánovitě, protože byly západním investorům nebezpečné, protože byly moderně vybaveny a měly všechny podmínky pro kvalitní výrobu (jen namátkou: masokombinát Písnice, mlékárna Znojmo, Fruta Znojmo, SEVAC a můžeme pokračovat dál). Kdyby tyto podniky pracovaly, nemuseli by se dnešní čtyřicátníci bát o důchod. Celá ta psychóza ohledně důchodů je vyvolávána záměrně s tím dostat do finančních institucí víc peněz. Pokud si mladý člověk, který má jen průměrný plat 15.000,- Kč (tedy čistého něco kolem 11.000,- Kč), dokáže ze svého nepříliš vysokého platu pořídit vlastní bydlení a vychovat dvě děti, pak se ho snížení platu v důchodu prakticky nedotkne, protože tyto výdaje v důchodu mít nebude a tato suma mu pak logicky zbude pro jeho vlastní spotřebu.

2004/5. Podle pravidla, že cca 5 let po vrchoplu trhu dojde k prudkému poklesu USD (1933/34 devalvace USD oproti zlatui po vrcholu v roce 1929, dále pak 1971 - ukončení směniutelnosti USD za zlato ( po vrcholu v rove 1966).

Spíše sázím na rok 2005, a to vzhledem k prezidentským volbám v USA v listopadu 2004 a všemožné snaze G. Bushe o znovuzvolení...

A to úplně pomíjím dluhodobé cykly (po necelých 20-ti letech tučných (1982-2000) pro akcie lze čekat cca 20 let hubených...)

PRYČ U AKCIÍ.

ja uz jsem se zabezpecil.trvalo mi to pres deset let,ale s touto alternativou jsem pocital uz tenkrat.pocty jsou strasne jednoduchy,jen ta nase vlada proste pocitat NEUMI !!!!!!!!!!!!!!!!!
jestli si nekdo mysli,ze za 20let dostane duchod,tek je mi ho lito :-((((((
dostane ho,ale bude to mit tak akorat na najem a chleba s vodou a to dost mozna :-((((((((((
pokud dostanu duchod,alespon budu mit na pivo s duchodem rozhodne nepocitam !!!!!!!!!!!

Cim vice vykricniku napises, tim vetsi jsi retard.