Spočítejte si...

Zavřít

Jak se vyvíjel trh s platebními kartami

První platební karty pro české občany byly vydány až více než 20 let poté, co je Česká republika začala přijímat.

Před 15 lety se narodil finanční server Měšec.cz. Navazující články vás provedou krátkou historií, co se během těchto let v České republice změnilo z pohledu našich peněženek. Máme pro vás několik příběhů, ve kterých se ohlédneme nejen za historií, ale podíváme se i na to, co nás čeká.

Partnerem seriálu je ANO spořitelní družstvo.

Platební karty byly v České republice přijímány již v roce 1965. První karetní transakce se tu však uskutečnila až o 3 roky později, a to v roce 1968. V tomto roce totiž cestovní agentura Čedok zahájila akceptaci karet Diners Club ve své síti poboček a interhotelů, prodejnách Tuzex, prodejních kancelářích ČSA a v dalších obchodních místech, kde se soustřeďoval zahraniční cestovní ruch. V roce 1968 ještě Češi žádné platební karty nevlastnili a tehdejší Československá socialistická republika přijímala pouze karty zahraniční – většinou turistů.

Oddělení, která se nějakým způsobem věnovala mezinárodním systémem placení, začala v bankách vznikat až na počátku 90. let. V té době měla vlastní systém bankomatů jen Česká spořitelna. I tak se ale jednalo o offline systém, prostřednictvím kterého jste si mohli pouze vybrat hotovost. Tyto sporožirové karty byly u klientů oblíbené, jelikož v roce 1995 jich bylo vydáno téměř 600 000 kusů.

První karty, které byly určeny pro tehdy československé občany, vydala v roce 1988 Živnostenská banka. Tenkrát se jednalo o tzv. dispoziční karty k tuzexovým účtům. Karty byly akceptovány jen v obchodě Tuzex, případně k výplatě tzv. tuzexových bonů v pobočce Živnobanky a vybraných pobočkách Československé obchodní banky a Státní banky československé.

První transakce šéfredaktora Měšce embossovanou kartou proběhla v dnes již neexistujícím Motelu Formule v Havířově (dnes Hotel Rudolf). Byla zaúčtována po 15 dnech. Embossovaná karta se vydávala po důkladném skóringu a napoprvé jen s domácí platností. Na kartě ještě vidíte 4číslí vydavatelské banky (ICA kód 3554).
Autor: Dalibor Z. Chvátal

První transakce šéfredaktora Měšce embossovanou kartou proběhla v Motelu Formule v Havířově (dnes Hotel Rudolf). Byla zaúčtována po 15 dnech. Embossovaná karta se vydávala po důkladném skóringu a napoprvé jen s domácí platností. Na kartě ještě vidíte 4číslí vydavatelské banky (ICA kód 3554).

V roce 1990 byl zrušen monopol Státní banky československé a došlo tak k liberalizaci československého bankovnictví. V následujících letech tak vzniklo přes 50 nových peněžních ústavů.

V roce 1992 vydala první platební karty i Komerční banka. Jednalo se o Eurocard/MasterCard platební karty. V tomtéž roce došlo k zahájení provozu systému platebních karet. Komerční banka zprovoznila své první 3 bankomaty.

První zlatá karta byla v České republice vydána v roce 1995. Jednalo se o VISA GOLD a vydala ji Živnostenská banka.

Karty s magnetickým proužkem

Pamatujete si ještě na platební karty pouze s magnetickým proužkem? Na přelomu století se s nimi platilo zcela běžně, dnes jsou doménou jen karet Diners Club.

Magnetický proužek, který byl umístěn na kartě, se skládal ze dvou nebo i tří stop, které sloužily k uchování identifikačních údajů o jeho držiteli. Elektronicky zde byly zaznamenány následující údaje:

  • Číslo karty.
  • Časová platnost karty.
  • Informace o tom, zda jde o kartu mezinárodní, či tuzemskou.
  • Informace o tom, zda lze kartu použít v platebním terminálu, bankomatu nebo v obojím.
  • Kód CVV, CVC a další.

Kromě toho se na kartě nacházel i podpisový proužek. Do něj jste se museli podepsat a z tohoto podpisu se následně stal váš podpisový vzor. Stejně jste se totiž museli podepsat i při placení.

Na placení prostřednictvím tohoto typu karty si jistě pamatujete. Kartou jste projeli přes jakousi žehličku na pokladně a podepsali jste příslušný papírek. Od magnetických proužků se ale postupem času upustilo, když se od roku 2003 postupně začalo přecházet na platební karty s čipovou technologií.

Magnetické pásky jsou na platebních kartách umístěny i dnes, ale je-li karta čipová, správně by s takovou kartou nemělo jít na čipovém terminálu zaplatit pomocí magnetického proužku. Karty českých vydavatelů jsou takto chráněné, karty zahraničních vydavatelů občas tento tzv. fallback umožňují.


Autor: Dalibor Z. Chvátal

Imprinter je dnes již vzácností, ale stále se používá. Když dojde k výpadku internetu nebo elektřiny, je k nezaplacení.

Zadejte svůj PIN, prosím

Čipové karty jsou také často nazývány zkratkou EMV. Tato zkratka vyjadřuje počáteční písmena z názvů společností, které se na celkové koncepci čipových platebních karet podílely, a sice Europay, MasterCard a Visa.

Tyto karty již fungovaly na jiném principu než karty s magnetickým proužkem. V tomto případě stačilo při placení zadat PIN kód, prostřednictvím kterého došlo k ověření správnosti. Podpisy dle podpisového vzoru už nadále nebyly potřeba.

Jako první začala s vydáváním čipových platebních karet v České republice Komerční banka.

Od magnetických proužků se ale neupustilo zcela. Naopak, začaly se vydávat tzv. hybridní karty. To znamená, že karta obsahovala jak magnetický proužek, tak i čip. Veškeré karty, které jsou vydány v souladu se standardem EMV, jsou vydávány jako hybridní.

PIN? Netřeba, děkujeme

U zadávání PIN kódu místo používání magnetického proužku ovšem vývoj neskončil. V roce 2011 začaly bankovní instituce postupně přecházet na ještě novější technologii – bezkontaktní platby.

U bezkontaktních plateb není nutný fyzický dotek mezi platební kartou a platebním terminálem. V případě, že je vaše útrata do 500 Kč, nemusíte ani zadávat váš PIN.

Abyste však mohli tímto způsobem platit u obchodníků, je nutné, aby vaše platební karta obsahovala bezkontaktní funkci. Tu dnes již nabízí většina bank, avšak stále ještě jsou na českém trhu banky, které k bezkontaktní technologii placení nepřešly.

Platím nálepkou

Kdo by čekal, že se vývoj zastaví u bezkontaktního placení platební kartou, mýlil se. Dnes už totiž nemusíme platit jen kartou, ale třeba i nálepkou, kterou si nalepíme na mobil. Nebo na klíče, nebo na cokoli jiného. Tato technologie k nám začala pronikat zhruba v roce 2013.

Kolik karet máme?

Kromě toho, jakým vývojem u nás platební karty prošly, se zaměříme ještě na to, jak oblíbené se postupem času staly.

Níže se můžete podívat na vývoj počtu platebních karet v České republice.

2001 2005 2010 2015 (3. čtvrtletí)
Počet vydaných karet 4 658 890 7 865 453 9 268 914 11 296 284

Zatímco v roce 2001 bylo v České republice vydáno přes 4,5 milionu platebních karet, o 10 let později se jejich počet více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 vycházela na jednoho obyvatele ČR zhruba polovina karty, v roce 2010 už to byla téměř 1 karta na každého obyvatele.

Zajímavá je i historie dle rozdělení na debetní a kreditní karty. Ty se u nás začaly nabízet až v roce 1998, tedy o 10 let později než karty debetní. Průkopníky byly společnosti Home Credit a Česká spořitelna. Tenkrát však neprobíhalo vydání kreditní karty tak snadno jako dnes. Dostali ji pouze vybraní zákazníci a pouze s prověřenou historií.

Na postupný rozmach kreditních karet se můžete podívat v tabulce:

widgety

2001 2005 2010 2015 (3. čtvrtletí)
Debetní 4 504 285 6 602 775 7 400 919 9 004 371
Kreditní 48 520 885 266 1 564 430 2 058 171

Zde je vidět, že zatímco v roce 2001 vlastnil debetní kartu v České republice téměř každý druhý občan, kreditní karta byla poměrně vzácnost. O obrovském rozmachu kreditní karty ale svědčí i čísla – od roku 2001 do roku 2005 jejich počet stoupl téměř dvacetinásobně.

Platby kartou se u Čechů těší stále větší oblíbenosti. Například v roce 2000 tvořil podíl bezhotovostních plateb ze všech provedených transakcí pouze 12 %. V roce 2007 se však poměr obrátil a poprvé počet bezhotovostních transakcí převýšil ty hotovostní. V roce 2013 pak objem bezhotovostních transakcí činil 68 %.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 2. 2016 21:46