Hlavní navigace

Jak se vás dotkne novela občanského zákoníku?

23. 2. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Koncem února 2017 vstoupí v platnost většina změn novely občanského zákoníku. Týkají se předkupního práva, nájmů, ale i výživného nebo zaměstnávání nezletilých.

Koncem února vejde v účinnost několik změn vyplývajících z novely zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (sněmovní tisk 642). Významnější novinky se týkají hlavně předkupního práva spoluvlastníků nemovitostí, výše jistoty (kauce) u nájmu bytu a domu a rozšíření režimu inženýrských sítí na všechny liniové stavby. Změny se dotknou ale například i výživného či zaměstnávání nezletilých. V účinnost většina změn vejde 28. února 2017.

Předkupní právo včera, dnes a zítra

V době, kdy ještě platila starší verze občanského zákoníku (zákon 40/1964 Sb.), tedy do 31. prosince 2013, měli spoluvlastníci pro případ převodu podílu u společné věci na tento podíl předkupní právo. A to jak při úplatném, tak i při bezúplatném převodu movitých a nemovitých věcí. Z pravidla se uplatňovala výjimka, a to při převodu na osobu blízkou.

Současný občanský zákoník platný od 1. ledna 2014 tuto úpravu nepřevzal a po uplynutí jednoroční přechodné doby s existencí zákonného předkupního práva spoluvlastníků nepočítal, informovala Markéta Cvrčková, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha s tím, že nyní zákon stanovuje, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. To znamená, že není povinen ho při plánovaném převodu přednostně nabízet spoluvlastníkům. Je ale dovoleno si se spoluvlastníky vzájemné předkupní právo sjednat dobrovolně.

I dnes platí z platné úpravy výjimka pro případ, že ke vzniku spoluvlastnictví došlo způsobem, který spoluvlastníci nemohli ovlivnit, tedy například děděním. To pak mají spoluvlastníci při úplatném i bezúplatném převodu předkupní právo po dobu 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví. Nabídnout podíl nejdříve spoluvlastníkovi nemusí v případě jeho převodu manželovi, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé (např. dítě, vnuk anebo rodič).

Speciální odlišná úprava pak platí ještě pro zemědělský závod (§ 1125 občanského zákoníku). 

Současně ale budou pravidla ohledně předkupního práva platit pouze do konce letošního roku.

Předkupní právo v roce 2018

Novela občanského zákoníku z loňského prosince částečně stav věcí vrací do doby před rokem 2014, ale až s účinností od 1. ledna 2018. Od tohoto data budou mít spoluvlastníci opět při převodu podílu předkupní právo, pravidlo ale bude platit pouze pro spoluvlastnictví nemovitosti, a nikoli pro věci movité. Předkupní právo bude opět platit jak pro úplatné, tak i pro bezúplatné převody a výjimkou bude opět převod podílu na osobu blízkou (tu definuje § 22 občanského zákoníku).

Spoluvlastníci se mohou svého předkupního práva vzdát. Pak má tento krok účinky i pro právní nástupce spoluvlastníka, který to udělal (platí tedy i pro následné majitele podílu původního spoluvlastníka). Pokud se předkupního práva vzdáte, bude se tato informace zanášet do katastru nemovitostí.

Lze uzavřít, že stav, kdy spoluvlastníci nemovitostí nemohou ovlivnit, kdo bude jejich novým spoluvlastníkem, bude trvat pouze do konce tohoto roku. Poté již spoluvlastníci nemovitosti budou moci zabránit převodu na nechtěnou osobu tím, že využijí svého předkupního práva. Nadále ale neovlivní převody v rámci spřízněných osob, shrnula Cvrčková.

Kauce u nájmu nemovitostí

Už letos, přesněji 28. února, začnou platit novinky, které ovlivní skládání tzv. jistoty (dříve kauce) v případě nájmu bytu nebo domu. Nově bude moci pronajímatel požadovat kauci maximálně ve výši trojnásobku měsíčního nájemného. I nadále se do této částky nezapočítávají zálohy na služby.

Nové pravidlo pro skládání jistoty se dotkne pouze nájemních smluv, které budou uzavřené od 28. února 2017, resp. kaucí, které sjednáte po tomto datu.

Podle důvodové zprávy je důvodem pro snížení maximální přípustné výše jistoty skutečnost, že, dle poznatků Ministerstva práce a sociálních věcí, je šestinásobek nájemného nepřiměřeně vysoký a komplikuje přístup ke standardnímu bydlení spoluobčanům s nižšími příjmy, vysvětlila Cvrčková.

Inženýrské sítě a liniové stavby

Advokátka upozornila také na zdánlivě pouze terminologickou změnu, ke které došlo v § 509 občanského zákoníku. Současný výraz „inženýrská síť“ bude od 28. února nahrazen pojmem „liniová stavba“. Liniové stavby jsou širším pojmem než inženýrské sítě, neboť kromě inženýrských sítí (např. vodovodu, kanalizace, elektrického vedení) v obecné rovině zahrnují například i pozemní komunikace (včetně tunelů) a stavby drah. Nadále platí, že tyto sítě a nově i další liniové stavby (tj. právě např. pozemní komunikace či dráhy) nejsou součástí pozemku – tj. tvoří výjimku z obecného pravidla, že stavby jsou součástí pozemku, vysvětlila Cvrčková z pražské kanceláře Taylor Wessing a dodala, že zároveň zanikají předkupní práva, která k těmto liniovým stavbám (přesněji k inženýrským sítím) vznikla v důsledku přechodných ustanovení občanského zákoníku. To platí i pro reciproční předkupní práva, která tímto způsobem vznikla naopak k pozemkům, na nichž jsou liniové stavby zřízeny, dodala.

Změna terminologie v § 509 podle advokátky nebude mít vliv na dálnice, silnice a místní komunikace. Pro ty od loňska platí speciální ustanovení zákona o pozemních komunikacích, podle kterého stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku, takže už nyní nejsou považovány za součást pozemku, po kterém vedou. Cvrčková upozornila, že novinka by měla platit minimálně pro některé účelové komunikace a že podobné pravidlo bude výslovně zakotveno novelou i v zákoně o drahách.

Úročené dlužné výživné

V případech, kdy je plátce výživného v prodlení s jeho placením, občanský zákoník v § 921 nově oprávněnému přiznává i nárok na úroky z prodlení.

Shánění práce ještě před ukončením školy

Novela přinese změnu i do oblasti zaměstnávání nezletilých. Nyní platí, že nezletilý, který dosáhl 15 let a současně dokončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce. Nově bude stačit, aby si takový nezletilý sjednal zaměstnání, pokud splní podmínku dosažení potřebného věku, tedy 15 let. Pozor ale, den nástupu nesmí nastat dřív, než tento nezletilý ukončí povinnou školní docházku. Před jejím ukončením si tedy může práci sjednat, nikoli na ni ale nastoupit.

Kromě toho zákonní zástupci nezletilých, kterým už je 15 let, nebudou moci zrušit jejich pracovní smlouvu. Více jsme se tématu zaměstnávání nezletilých dle novely občanského zákoníku věnovali v článku V 15 letech do práce. Novela zákona mění pravidla zaměstnání.

Započtení pohledávky nově

Dosud občanský zákoník zakazoval zaměstnavateli uspokojit svou pohledávku vůči dlužníkovi-zaměstnanci prostřednictvím krácení jeho mzdy o více než polovinu. Nově by měl být tento limit ze zákona vypuštěn.

Současně ale podle zákoníku práce platí, že započtení proti pohledávce na mzdu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Jak tomu tedy rozumět? Pokud chce zaměstnavatel vůči zaměstnancově mzdě provést jednostranné započtení, musí nejdříve od čisté mzdy, kterou má zaměstnanci vyplatit, odečíst nezabavitelnou částku a jednu třetinu zbytku čisté mzdy, pokud je jeho pohledávka přednostní, pokud není, tak dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Proti výslednému zbytku je pak možno příslušnou pohledávku započíst. Je-li však výsledný rozdíl vyšší než jedna polovina mzdy, může zaměstnavatel provést započtení pouze vůči polovině mzdy. Co je nad polovinu mzdy, musí zůstat zase zaměstnanci. Nově mu tato částka zůstávat nebude, vysvětlil v článku nové pravidlo Richard Fetter.

Omezení svéprávnosti až na pět let

Soud svým rozhodnutím podle novely bude moci omezit svéprávnost jedince až na pět let (dosud nejvýše na tři). To ale jen za situace, kdy je jasné, že se stav během tohoto období nezlepší. I tak má soud možnost rozhodnutí o omezení změnit nebo zrušit.

skoleni_15_4

Plná moc

Dojde také k vyřešení sporného paragrafu § 441, jehož znění komplikovalo život v situaci, kdy právní úprava vyžadovala formu notářského zápisu a pak musela být i plná moc ve formě notářského zápisu. Proto se daný paragraf doplní o větu: Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Pro úkony, které musí mít formu veřejné listiny, tak při zastupování bude stačit plná moc „jen“ s ověřenými podpisy.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).