Spočítejte si...

Zavřít

Jak se v bankách počítají úroky?

Při spoření nám vadí nízké úroky, u půjček naříkáme na úroky vysoké. Ale jak a podle čeho banky úroky počítají? A víte, že máte právo je nechat překontrolovat?

Úroková sazba, to je něco, co každého z nás hodně zajímá v souvislosti s penězi, které si ukládáme u bank nebo které si od ní půjčujeme. Je proto docela užitečné, aby bankovní klienti věděli, jak se úroky počítají.  Více: Jak správně porovnat úroky z vkladů?

Necelý rok a měsíc

Úrok je odměna, resp. cena za poskytnutí finančních poskytnutí prostředků. Výše úroku je vyjadřována úrokovou mírou neboli úrokovou sazbou, která je vyjádřena v procentech.
Úroková sazba bývá nejčastěji stanovována jako roční (zkráceně označovaná p. a., neboli per annum). Měsíční úroková sazba (zkráceně označovaná p. m. neboli per mensem) bývá využívána u úročení úvěrů, které byly poskytnuty prostřednictvím kreditních karet. Řídce se je možné také setkat s pololetní úrokovou sazbou (zkráceně označovanou p. s. – per semestre) a se čtvrtletní úrokovou sazbou (zkráceně označovanou p. q. – per quartale).

U výpočtu ročních úroků ze zůstatků na účtech (depozitních i úvěrových) se v Česku používá tzv. německá úroková uzance. Tato metoda používá pro výpočet úroků princip, označovaný jako 30/360.

Mezinárodně je využívána francouzská úroková uzance s 360 dny v roce a skutečným počtem dnů v  měsíci.

Anglická úroková uzance používá pro kalendářní rok 365 dnů a pro jednotlivé měsíce skutečný počet kalendářních dnů.

Pod tímto označením se skrývá skutečnost, že při výpočtu úroků je používána fikce, že rok má 360 dnů a měsíc 30 dnů. Z toho vyplývá, že v měsících, které mají 31 dnů, se zůstatek jednoho dne neúročí (obvykle se jedná o 31. den v měsíci). V únoru se zůstatek 28. dne měsíce úročí dvakrát navíc (to znamená, že se fiktivně vytvoří 29. únor a 30. únor). Pokud má únor 29 dnů, úročí se zůstatek z tohoto dne jedenkrát navíc (fiktivně se tedy vytvoří 30. únor).

Banky úroky vedou na vnitřním účtu

Úrokovací období je období, za které obchodní banky zaúčtují na vrub nebo ve prospěch účtů klienta zaúčtují úroky z těchto účtů – obvykle se jedná o kalendářní měsíc, ale může to být i v jiné periodicitě (např. čtvrtletně, pololetně nebo ročně). Obchodní banky úroky klientovi připíší ve prospěch jeho účtu, resp. na jeho vrub úrok odepíší poslední den příslušného úrokovacího období.

Obchodní banky úroky ovšem počítají každý den a účtují si je z důvodu vlastního finančního řízení ve svojí hlavní účetní knize (na příslušném účtu nákladových nebo výnosových úroků ve vztahu k příslušnému účtu časového rozlišení nákladů, resp. časového rozlišení výnosů). Teprve na konci příslušného úrokovacího období jsou úroky zaúčtovány ve prospěch nebo na vrub příslušného účtu klienta (ve vazbě na „vnitřní“ účet banky „nákladové úroky“, resp. „výnosové úroky“).

Finty valuty a pásmového úročení

Obchodní banky často depozita úročí tzv. pásmově neboli pomocí tzv. vrstvené úrokové sazby, což znamená, že výše úrokové sazby je přímo úměrná výši vložené částky, resp. zůstatku na účtu. To znamená, že banky stanoví částku, od níž je zůstatek na daném účtu úročen jinou úrokovou sazbou. Více: Spotřebitelské lži bank: inzerují vysoký úrok, ale přijdete o 17 000 Kč

Občas je možné se setkat v souvislosti s výpočtem úroků s pojmem „valutování“, resp. „valuta“.  Bankovní úředník totiž může klientovi říci, že nějakou transakci pořídili tzv. „s valutou“ nějakého minulého dne. To znamená, že obchodní banka danou transakci sice zpracovala, tj. odepsala z klientova účtu, resp. ji v jeho prospěch připsala v konkrétní pracovní den, ale pro potřeby úročení v jejím počítačovém systému daná platba „vypadá“, jako kdyby byla z daného účtu odepsána nebo byla na konkrétní účet připsána v „den valuty“. Zúčtovací (neboli clearingové) centrum České národní banky ovšem „valutování“ nezpracovává, tj. převáděné transakce mezibankovního platebního styku jsou zpracovávány pouze s aktuálním datem.

V každé obchodní bance nemusí její software, určený pro výpočet úroků, „umět“ pracovat s valutováním transakcí do minulého úrokovacího období, tzn. že se přepočet úroků v tomto případě nemusí provést. Přepočet úroků vlivem použití valuty se rovněž nemusí provést v případech, kdy je používána tzv. vrstvená sazba v závislosti na výši zůstatku – program výpočtu úroků totiž nemusí „poznat“, kterou úrokovou sazbu má použít.

Odkdy se úročí

Výpočet úroku zůstatku začíná běžet dnem, kdy byly připsány ve prospěch účtu a končí v den, který předchází dni, kdy byly tyto peněžní prostředky z účtu odepsány, tj. kdy byly zaúčtovány na jeho vrub.

Vzorec pro výpočet úroků

Úrok (z depozit i z úvěrů) se počítá podle následujícího vzorce:

             jistina x úroková sazba x počet dní
Úrok = --------------------------------------------
            360×100    

kde

  • jistina je zůstatek na účtu v daném dni, resp. v daných dnech,
  • úroková sazba je číselné označení konkrétní sazby, v případě sazby 1,5 % se jedná o hodnotu 1,5. „Převod na procenta“ zajišťuje konstanta 100 ve jmenovateli (tj. „pod lomítkem zlomku“),
  • počet dní znamená počet kalendářních dní, kdy byl daný zůstatek na účtu, ze kterého se úrok počítá,
  • konstanta 360 znamená, že se používá metoda výpočtu úroků 30/360 (viz výše).

Úroky si můžete nechat překontrolovat

Pokud si klient přeje např. překontrolovat bankou provedený výpočet úroků, je nutno výše uvedený vzorec použít tolikrát, kolikrát se v daném úrokovacím období změnil zůstatek na jeho účtu a výsledky sečíst.

Při přepočítání bankou úroků klientem je ovšem nutné mít na paměti, že s velkou pravděpodobností existuje rozdíl mezi počtem desetinných míst, se kterým počítá klient a příslušný bankovní software, a že také pravděpodobně existuje rozdíl v „místě“ v algoritmu výpočtu, na kterém dochází k zaokrouhlování počítaných částek (opět mezi klientovým výpočtem a výpočtem banky).

cestovko

Jinak řečeno, ne vždy se klient a bankovní software při výpočtu úroků „setkají na haléř“, ovšem takovýto rozdíl je za „normálních okolností“ pouze minimální. Pokud je tento rozdíl výrazný, lze klientovi doporučit, aby požádal pracovníky svojí banky o vytvoření tzv. úrokové stupnice, resp. o předání oficiálního přehledu, jak byly vypočteny úroky na jeho účtu.

Snad vám tento článek poodhrnul „závoj tajemství“ a dokázal, že i finanční matematika může být docela zajímavá a současně i užitečná.

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 4. 2012 13:38