Kdyby neodešel, slavil by letos Václav Havel 80 let. Česká mincovna na něj u příležitosti tohoto nedožitého jubilea vzpomíná mimořádnou emisí kilogramové stříbrné medaile. Na to, jak probíhá taková ražba, jsme se zajeli podívat do Jablonce nad Nisou do České mincovny.
Od výtvarníka na váš stůl
Svou cestu kilogramová investiční medaile začíná u výtvarníka (tuto navrhoval Jakub Orava), který zpracuje předlohu do sádrového modelu, zvětšeniny budoucího produktu. Konkrétní obraz, resp. základní rysy, si přitom nejprve připraví v modelíně, kde vznikne tzv. pozitiv (obraz vystupuje ven). Ten odlije do sádry, čím vznikne negativ, který se znovu přelije do pozitivu. Ten už je ale ze sádry, se kterou může výtvarník pracovat na větších detailech. Sádrový model, který měří v průměru 20 cm, se pak musí zredukovat na velikost, kterou bude medaile mít ve skutečnosti (v tomto případě průměr 9 cm, největší, co jablonecká mincovna razí).
Výroba vysokohmotnostích medailí probíhá jinak než výroba mincí, které nosíte v peněžence. O jejich výrobě se můžete dočíst v článku Na návštěvě v České mincovně: mikroskop a piplavá práce
Redukce probíhá už v jablonecké mincovně, kde se sádrový model upne do laserového skeneru, který vytvoří první elektronickou předlohu, jakýsi oblak digitálních dat.
Ten zpracují v počítači grafici, kteří ladí poslední detaily, retušují nedostatky, vyvažují obraz, upravují písmo nebo přidávají značky (např. logo mincovny, hmotnost, ryzostní číslo apod.).
Odsud jdou data už do CNC obráběcí frézky, která vytvoří raznice. Ty musí ještě opracovat rytec, aby co nejvěrněji odrážely původní model.
Hotová razidla se pak upevní do hydraulického lisu, který na polotovar, tzv. střížek, působí (v případě této stříbrné medaile) silou přes 600 tun ve dvou zdvizích za sebou. Tak obrovský tlak je zapotřebí, aby materiál dostatečně „natekl“ do celého reliéfu raznice. Aby se střížek nerozlisoval do šířky, vkládá se do tzv. lisovacího kroužku.
Střížek je historické označení ještě z dob, kdy se polotovary na mince ještě stříhaly ručně z tenkého plechu. Jablonecká mincovna tyto vysokohmotnostní střížky pro podobné investiční medaile odebírá ze zahraničí, protože v ČR není dodavatel, který by byl schopen dodat požadovaný kov (zlato, stříbro, platina) v tomto provedení v dostatečné kvalitě. Než jdou střížky do ražby, mincovna je ještě tepelně a povrchově zpracovává.
Síla, kterou musí lis vyvinout, závisí na materiálu medaile. Zlato je měkčí než stříbro a platina, takže se může lisovat pod stejným tlakem jen na jeden zdvih (kromě toho každý kov také jinak natéká do raznice). Stříbro vyžaduje v tomto případě dva zdvihy. Platina je nejtvrdší a její ražba je nejnáročnější. Proto ani plastika od výtvarníka nemůže být tak hluboká jako pro stříbrné nebo zlaté medaile. Jablonecká mincovna razí i půlkilové platinové medaile. Kromě druhu drahého kovu závisí také na zpracování střížku dodavatelem. Právě proto si mincovna tyto vysokohmotnostní střížky upravuje ještě sama.
Ceny pamětních medailí vždy reflektují (kromě dalších faktorů) ceny daného kovu na světovém trhu. Právě stříbro letos zaznamenalo po zhruba pěti letech výrazný růst ceny kolem 20–25 %.
Slitky jako budoucí platidlo pro paranoiky
Kromě investičních mincí a medailí pro sběratele, které si mincovna razí sama, prodává také investiční zlaté slitky, které nejčastěji odebírá od švýcarské rafinerie.
U slitků se sleduje hlavně ryzost a hmotnost. Nejčastěji koupíte slitky o hmotnosti jedné unce (31,103 g). Razí se ale i stogramové slitky a dál naopak gramové cihličky, které jsou likvidnější. Paranoidnější investoři si je pořizují pro případy ekonomických krizí, kdy poměrně snadno poslouží jako platidlo. Jiní s nimi obdarovávají své blízké.
Na slitku musíte vždy najít logo výrobce, výrobní číslo a informaci o ryzosti (nejčastěji 999,9) a hmotnosti. Hodnota ryzosti uvádí, kolik je v 1000 g hmotnosti zlata. Například u šperků bývá ryzost nižší než u investičních slitků. Příměsí je zde víc kvůli vyšší odolnosti. Zlato je totiž samo o sobě dost měkké.
Slitky do sta gramů se razí, větší, čtvrtkilové a těžší, jsou lité nebo vyrobené roztavením zlatého granulátu.