Jak se provádí exekuční srážky ze mzdy? (Příklady)

Exekuční srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy. Nejprve se tedy z hrubého příjmu odečte pojistné a daň. Vždy vám ale musí zbýt aspoň nezabavitelné minimum.

Exekuční srážka se ze mzdy musí odečíst až teprve poté, co se provedou mimoexekuční srážky. Podle ust. § 147 odst. 1 zákoníku práce vám zaměstnavatel smí srazit jen povinné odvody. Těmi jsou daň z příjmů fyzických osob a pojistné na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Tyto odvody se samozřejmě sráží vždy přednostně, jak říká i samotný zákoník práce.
Dále vám pak zaměstnavatel může srazit ze mzdy své pohledávky:

  • zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
  • nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
  • náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

Výpočtový vzorec

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši vašeho životního minima a stanoveného normativu nákladů na bydlení určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy. 

Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy postižen bez omezení. V rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, pokud jde o uspokojení nepřednostních pohledávek, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Seznam přednostních pohledávek, mezi něž patří v prvé řadě výživné, dále např. pohledávky daňové aj., najdete v ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu.

Minimum, které vám musí vždy zůstat

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka, tedy na vás, stanoví zaměstnavatel podle příslušných předpisů jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně žijete a pracujete. Výše těchto normativních nákladů je pro rok 2016 stanovena na 5858 Kč. Nezabavitelná částka se tedy stanoví jako 2/3 z 9268 Kč a činí 6178,67 Kč.

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanoví zaměstnavatel obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6178,67 Kč, činí tedy 1544,67 Kč. Na manžela se vám započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, abyste žili ve společné domácnosti, můžete být i odloučeni. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se naopak nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Celkovou nezabavitelnou částku tedy stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Nezaokrouhlují se jednotlivé složky, ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy až celková suma, a to na celé koruny nahoru.

Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5858 Kč = 9268 Kč.

Srážky se provádí po třetinách

  1. Srážky se, jak už bylo uvedeno, provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů, pojistné na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
  2. Z čisté mzdy se odečte základní nezabavitelná částka.
  3. Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9268 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9268 Kč je 3089 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží vám.)
  4. Částka přesahující hranici 9268 Kč se srazí bez omezení.
  5. 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
  6. 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
  7. 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.
  8. Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
  9. Částka přesahující hranici 9268 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9268 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklad nepřednostní exekuce

Nejprve příklad jedné jednoduché nepřednostní exekuce. Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož hrubá mzda činí 25 500 Kč, je tedy vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 200 000 Kč. Exekuce se provádí z čisté mzdy, proto je třeba ji nejprve vypočítat a poté z ní provést srážky.

Z hrubé mzdy je sráženo:

  • zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, což je 1147,50 Kč, po zaokrouhlení 1148 Kč;
  • sociální pojištění ve výši 6,5 %, což je 1657,50 Kč, po zaokrouhlení 1658 Kč.

Superhrubá mzda činí 34 170 Kč, po zaokrouhlení na celá sta korun nahoru 34 200 Kč. (25 500 × 1,34, když ke hrubé mzdě (1,0 čili 100 %) připočteme zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % čili 0,09) a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % čili 0,25))

Daň z příjmu fyzických osob, resp. záloha na ni, činí 3060 Kč (15 % ze superhrubé mzdy 34 200 Kč – měsíční sleva na dani 2070 Kč). Čistá mzda zaměstnance tedy činí 19 634 Kč (hrubá mzda 25 500 Kč – zdravotní pojištění 1148 Kč – sociální pojištění 1658 Kč – záloha na daň z příjmů 3 060 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6178,67 Kč, zaokrouhleno na 6179 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 455 Kč.

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9268 Kč, z čehož jedna třetina činí 3089 Kč a ještě zbude 1 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3089 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9268 Kč (čili 13 455 – 9268) tedy 4187 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7276 Kč (3089 Kč + 4187 Kč).

Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6179 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2 × 3089 Kč čili 6178 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 358 Kč.

Přednostní i nepřednostní pohledávka

V dalším příkladu již pro zjednodušení budeme počítat rovnou s čistou mzdou, ale za to půjde o dvě exekuce – jednu pro přednostní pohledávku a jednu pro nepřednostní.

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6178,67 Kč, na vyživované osoby 3 × 1544,67 Kč, tedy 4634,01 Kč, celkem tak 10 812,68 Kč čili po zaokrouhlení 10 813 Kč, které se vyplatí zaměstnanci.

Ze mzdy pak zbudou 9707 Kč (20 520 – 10 813). Z toho 439 Kč (9707 – 9268) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9268 Kč se rozdělí na třikrát 3089 Kč a zbude 1 Kč. Z první třetiny (3089 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3089 Kč) a 439 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3089 Kč) dostane povinný zaměstnanec.

widgety

Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 903 Kč (nezabavitelná částka 10 813 Kč + třetí třetina 3089 Kč + zbytek 1 Kč).

6617 Kč (439 Kč + 2 × 3089 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 5. 2016 8:14