Hlavní navigace

Jak se platí zdravotní pojištění?

6. 3. 2003
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Stejně jako k Robinsonovi patří Pátek, k dani z příjmu patří placení doprovodného pojištění. O sociálním jste si na Měšci mohli přečíst nedávno, podívejme se tedy na zoubek tomu zdravotnímu. Kdo a kdy a jak a kolik platí?

Kdo?
Daň z příjmu zpříjemní život asi málokomu. Po odevzdání daňového přiznání však na poplatníky čeká další povinnost – vypořádat se s placením zdravotního pojištění. A tato povinnost čeká na každého, kdo má trvalý pobyt na území ČR nebo sice zde nemá trvalý pobyt, ale je zaměstnancem zaměstnavatele, který u nás má své sídlo.

Zdravotní pojištění se odvádí z dosažených příjmů v daném kalendářním roce. Zaměstnanci, pro něž je jejich zaměstnání hlavním a jediným zdrojem příjmu, se nijak zvlášť o jeho placení nemusejí starat, protože to za ně udělá zaměstnavatel. Ostatní, především pak osoby samostatně výdělečně činné, mají povinnost vyrovnat se státem zdravotní pojištění na svých bedrech.

Zdravotní pojištění se odvádí ze všech příjmů dosažených v daném roce, a to i v případě, že se nejedná o příjem ze soustavné činnosti. To znamená, že třeba i autorské honoráře (u kterých se nemusí platit sociální pojištění, pokud poplatník neprohlásí, že se jedná o soustavnou činnost) jsou zdravotním pojištěním zatíženy.

Kolik?
Obecně sice lze říci, že se zdravotní pojištění platí ze všech příjmů, ovšem jeho výpočet je trochu složitější. Neplatí se totiž z celého příjmu. Od příjmu totiž musíte odečíst ještě výdaje vynaložené na jeho dosažení. Z rozdílu mezi příjmy a výdaji se pak spočítá tzv. „vyměřovací základ“, což je přesně 35 % z tohoto rozdílu. Pojištění se tedy počítá až z tohoto vyměřovacího základu.

Samotné pojištění pak představuje 13,5 % z vyměřovacího základu. Je přitom určen minimální a maximální vyměřovací základ. To znamená, že v případě, kdy je váš vyměřovací základ menší než minimální, platíte minimální pojištění rovné minimálnímu vyměřovacímu základu, a v případě, že naopak přesáhnete maximální vyměřovací základ, platíte jen pojistné odpovídající maximálnímu vyměřovacímu základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ se rovná aktuální minimální mzdě, což je od 1.1.2003 6.200 Kč, čemuž odpovídá měsíční pojistné 837 Kč (ročně tedy základ 74.400 Kč a pojistné 10.044 Kč). Maximální měsíční vyměřovací základ pak činí 40.500 Kč, čemuž odpovídá měsíční pojistné 5.467,5 Kč (ročně tedy základ 486.000 Kč a pojistné 65.610 Kč).

Obecně lze pak říci, že pojistné se vypočítá podle následujícího vzorce:

V případě, že pojištěnec v daném roce změnil pojišťovnu (může tak učinit jednou za 12 měsíců), odvádí každé pojišťovně vždy poměrnou část, jež odpovídá počtu měsíců, které u ní byl pojištěn.

Stát
Všechny skupiny obyvatel však tento výpočet nepoužívají. Jak již bylo řečeno, za zaměstnance bez vedlejších příjmů všechno obstará zaměstnavatel (zálohy na pojištění strhává průběžně při vyplácení mzdy). Především však existují skupiny obyvatel, za něž část zdravotního pojištění platí stát.

A tak důchodci, studenti, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce, osoby pobírající rodičovský příspěvek a další platí sami zdravotní pojištění jen v tom případě, že vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. A pojištění platí jen z vyměřovacího základu, který odpovídá 35 % částky, jež přesahuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem. Zjednodušeně – od toho, co by zaplatili „normálně“, odečtou to, co za ně platí stát (pro rok 2002 to byla částka 3.250 Kč měsíčně, pro rok 2003 3.458 Kč měsíčně).

Pojištěnec přitom má právo podobný odečet uplatnit pouze za ty měsíce, během nichž měl na placení pojistného ze strany státu nárok. A tak například absolventi vysoké školy, kteří v průběhu roku nastoupili do nového zaměstnání, si odpovídající částku mohou odečíst jen za ty měsíce, kdy byli studenty.

Výpočet pojistného pak pro osoby, za něž pojistné platí stát, vypadá takto:

Kdy?
Obecné pravidlo zní, že pojištěnec je povinen ohlásit do 8 dnů zahájení či ukončení činnosti (tím se myslí skutečná činnost za účelem výdělku, tedy ne jenom získání živnostenského listu apod.), z níž se pak pojišťění odvádí. V praxi však toto pravidlo celkem často nebývá dodržováno a vše se uvádí na pravou míru až s vyplněním a odevzdáním Přehledu o příjmech a výdajích, což je formulář, v němž se zdravotní pojištění počítá.

Přehled o příjmech a výdajích musí každý pojištěnec, kterého se to týká, odevzdat (a podle něj i zaplatit pojistné) do 8 dnů od podání daňového přiznání své zdravotní pojišťovně. V případě, že dotyčný v daném roce změnil pojišťovnu, musí tento Přehled odevzdat všem příslušným pojišťovnám. Při změně pojišťovny je pojištěnec také povinen své nové zdravotní pojišťovně odevzdat doklad o výši záloh na pojistné vypočtených v posledním Přehledu.

V Přehledu si pojištěnec sám vypočítá (podobně jako u daňového přiznání), jak vysoké by měl platit pojistné za daný rok, zjistí rozdíl mezi tímto vypočteným pojistným a zaplacenými zálohami a tedy zda bude pojišťovně doplácet nebo naopak získá zpět přeplatek. Zároveň si vypočítá novou výši zálohy na příštích dvanáct měsíců.

Zálohy se pak platí měsíčně a jsou splatné od 1. dne dané kalendářního měsíce do 8. dne měsíce následujícího. To znamená, že je nutné zálohy platit skutečně každý měsíc (nejlépe snad trvalým příkazem) a nelze je tedy třeba zaplatit jednorázově za celý rok zpětně ani dopředu nebo je rozdělit třeba na čtyři splátky (jako se to například často dělá u stavebního spoření).

Doplatky mezi skutečnou výší pojistného a zálohami jsou splatné opět do 8 od podání daňového přiznání. Pojišťovna má na vrácení přeplatku jeden měsíc.

Výši zálohy je také možné snížit. Činí se tak prostřednictvím Žádosti, v případě, že pojištěnec zjistí, že jeho příjem po odpočtu výdajů je průměrně za jeden kalendářní měsíc o třetinu nižší než v roce, podle něhož byla záloha vypočtena. Pokud se žádosti vyhoví, snížení je platné po dobu tří měsíců, poté se záloha vrací do původní výše, nebo je nutné žádat o její nové snížení.

Penále
Platíte-li pojistné a zálohy bezhotovostně, je dobré dávat pozor, abyste správně nastavili všechny náležitosti platby, jako je číslo účtu nebo variabilní symbol. Nedojde-li totiž platba v pořádku v požadovaném termínu, pojišťovna má možnost požadovat penále (a to je v takovém případě 0,1 % dlužné částky denně).

V případě nízkých částek jsou však pojišťovny velkorysé a od roku 1997 už nevymáhají dlužné pojistné, jestliže je nižší než 50 Kč, ani dlužné penále v případě, že za jeden kalendářní rok nedosahuje výše 100 Kč.

dan_z_prijmu

Pojišťovna může udělit i pokutu – v případě, že jí neoznámíte zahájení či ukončení činnosti (až 10.000 Kč, opakovaně až 20.000 Kč), nebo v případě, že ke kontrole nepředložíte doklady nebo nepředložíte samotný Přehled příjmů a výdajů (až 50.000 Kč).

Zdravotní pojištění se tedy platit musí, ať chceme či nechceme. Naopak jeho neplacení není příliš výhodné, protože se může pořádně prodražit – zdravotní pojišťovny jsou v tomto ohledu přímo proslulé a spoléhat na to, že právě na vás zapomenou, se rozhodně nevyplatí. Pojistné po vás totiž mohou žádat ještě tři roky po tom, co jste ho měli zaplatit. 

Počítáte a platíte sami zdravotní pojištění?

  • Ne, jsem zaměstnanec.
    18 %
  • Ano, jsem zaměstnanec, ale sem tam si něco přivydělám.
    10 %
  • Ano, mám víc zaměstnání.
    2 %
  • Ano, jsem osoba samostatně výdělečně činná.
    19 %
  • Ne, zdravotní neplatím, ale měl bych.
    23 %
  • Zdravotní za mě platí stát.
    11 %
  • Ostatní.
    17 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).