Spočítejte si...

Zavřít

Jak se osvobodit od soudních poplatků v civilním řízení?

Každý soud nese s sebou náklady, ale jsou situace, kdy soudní poplatky platit nemusíte.

V životě mnoha z nás nastane situace, kdy musíme uplatnit svůj nárok nebo hájit svá práva v civilním řízení. Kromě toho, že řešení sporu soudní cestou je náročné psychicky i časově, je s účastí na takovém procesu spojena i nemalá finanční zátěž. Jedním z nutných výdajů jsou pak soudní poplatky.

Každý stát má pochopitelně zájem na tom, aby se jeho občané mohli obracet na jeho soudy, brání se však pomocí soudních poplatků tomu, aby byly jeho soudům předkládány malicherné spory. Protože by však výdaje spojené se soudním řízením mohly některým osobám bránit v přístupu ke spravedlnosti, poskytuje Občanský soudní řád (dále jen OSŘ) určité možnosti, jak se finanční zátěže spojené se soudním řízením zbavit.

§138 OSŘ: Osvobození od soudních poplatků

Předseda (soudního) Senátu má možnost přiznat vám na váš návrh osvobození od soudních poplatků, pokud to odůvodňují vaše poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Zcela vás lze osvobodit od poplatků pouze výjimečně.

Předseda Senátu nás tedy může od soudních poplatků osvobodit. Aby tak ale mohl učinit, musíme soudu adresovat v tomto smyslu návrh. Osvobození od soudních poplatků však poté nenastupuje automaticky.

Předseda Senátu nás od soudních poplatků osvobodí jen tehdy, shledá-li, že to odůvodňují naše nepříznivé osobní poměry, jako je zdravotní stav, pokročilý věk nebo sociální postavení.

Pokud předseda Senátu našemu návrhu vyhoví a nerozhodne jinak, vztahuje se osvobození od soudních poplatků na celé řízení. Zde je ovšem třeba dávat pozor, OSŘ totiž říká, že poplatky, které byly zaplaceny před rozhodnutím o osvobození, se nevracejí!

Osvobození od soudních poplatků se dále vztahuje na řízení jen do té doby, dokud není vydáno pravomocné rozhodnutí. Pravomocné rozhodnutí je takové rozhodnutí, proti kterému nejde podat řádný opravný prostředek. Jelikož dovolání již řádným opravným prostředkem není, nevztahuje se osvobození od soudních poplatků na dovolací řízení před Nejvyšším soudem.

Osvobození od soudních poplatků je pak vázáno na osobu účastníka řízení, pokud tedy zemřel účastník, který byl osvobozen od soudních poplatků, nepřechází toto osvobození na jeho právní nástupce.

Pokud předseda Senátu přiznal účastníkovi právo na osvobození od soudních poplatků, rozhodně to neznamená, že na tom už nemůže nic změnit. Předseda Senátu může totiž osvobození od soudních poplatků kdykoli odejmout, a to i se zpětnou účinností, pokud se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka již osvobození neodůvodňují nebo ani neodůvodňovaly.

§30 OSŘ: Ustanovení zástupce

Pokud jsou u vás dané předpoklady pro to, abyste byli soudem osvobozeni od soudních poplatků podle § 138, může vám předseda Senátu ustavit na vaši žádost vašeho zástupce, a to v případě, kdy je to nezbytné třeba k ochraně vašich zájmů. Pokud to navíc vyžaduje ochrana vašich zájmů, nebo jde-li o řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem, ustaví vám předseda Senátu zástupce z řad advokátů. Předseda Senátu je povinen vás poučit o tom, že máte možnost požádat o ustanovení zástupce.

Tak jako v případě osvobození od soudních poplatků i zde je třeba, abychom předsedu Senátu o ustanovení zástupce požádali. Předseda Senátu má sice povinnost nás jako účastníka o této možnosti poučit, obecnou poučovací povinnost stanoví navíc §5 OSŘ.

Nejvyšší soud však konstatoval, že poučovací povinnost soudu není „bezbřehá“. Důvodem je především to, že pokud by soud musel účastníka poučovat o všech právech, která mu v průběhu řízení mohou teoreticky vzniknout, musel by si na takové poučení vyhradit hodiny času a účastník, který by byl takto zahlcen informacemi, by se stejně příliš nedověděl. Soud nás tedy na tuto možnost upozorní pouze v případě, že mu napovíme. Vhodné tedy bude v podání zmínit svou nelehkou životní situaci alespoň v několika větách.

Pokud však v podání opomeneme svou situaci zmínit, ještě nemusíme zoufat. Soud se totiž může o naší situaci dovědět i jinak než z podání, a to i v průběhu řízení, např. z přednesu před soudem.

Zde je ovšem třeba dávat dobrý pozor, samotný fakt, že soud dospěje k závěru, že je třeba účastníka upozornit na jeho právo podat žádost o ustanovení zástupce, ještě automaticky neznamená, že soud následné žádosti vyhoví. Je rovněž třeba zmínit, že soud účastníkovi vyhoví pouze v případě, že jsou zde dány důvody k osvobození od soudních poplatků podle § 138 OSŘ (tedy z důvodů nepříznivých osobních poměrů – zdravotní stav, pokročilý věk nebo sociální postavení), není možno se dovolávat ustanovení zástupce na základě toho, že je řízení osvobozeno od soudních poplatků podle zákona o soudních poplatcích (viz níže).

Pokud však požádáte o ustanovení zástupce, nemůže soud učinit v řízení další kroky, dokud o této žádosti nerozhodne. Jinými slovy, v řízení nám nic neuteče, dokud se soud s naší žádostí o ustanovení zástupce nevypořádá. Pokud byl pak účastníkovi osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození i na hotové výdaje zástupce a jeho odměnu za zastupování, a to v rozsahu osvobození od soudních poplatků.

Řízení osvobozená od poplatků na základě zákona

Osvobození některých řízení od soudních poplatků upravuje Zákon o soudních poplatcích, konkrétně jeho § 11. Výčet řízení je pak skutečně poměrně dlouhý.

I přesto, že nyní už víme o možnostech, jak se v některých životních situacích zbavit soudních poplatků a požádat i o ustanovení zástupce, nezbývá nám, než si přát, abychom k soudu museli ve vlastní věci opravdu jen velmi zřídka. Tím spíše, pokud bychom se nacházeli v situaci, která by odůvodňovala osvobození od soudních poplatků z důvodů nepříznivých osobních poměrů.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 1. 2014 16:09