Spočítejte si...

Zavřít

Jak se nám žilo v Česku v posledním desetiletí?

Český statistický úřad zveřejnil údaje, z nichž lze získat řadu zajímavých informací mj. o změnách struktury příjmů a výdajů českých domácností v uplynulých letech. Jak rostly naše mzdy? Jak se měnila struktura našich výdajů? Jak jsme spořili a jak jsme se zadlužovali?

Mzdy stabilně rostou

Za posledních deset let se průměrná hrubá mzda zaměstnanců v Česku více než zdvojnásobila. Průměrná mzda za celý rok 2006 poprvé v historii překročila hranici 20 000 Kč. V jeho čtvrtém čtvrtletí pak dokonce dosáhla výše 21 952 Kč, což představuje meziroční nárůst o 1 283 Kč. O takovéto mzdě si však zatím může většina českých zaměstnanců stále jenom nechat zdát. Zhruba 65 % zaměstnanců v Česku má mzdu nižší než průměrnou.

Na výši mzdy má vliv řada parametrů. Nejvýznamnějším z nich je vzdělání. Podle analýzy mezd provedené Českým statistickým úřadem střední vzdělání s maturitou zvyšovalo v roce 2005 průměrnou mzdu o 56 % oproti základnímu vzdělání. Vysoká škola pak zvýšila průměrnou mzdu oproti střednímu vzdělání s maturitou o dalších 42 %.

Neplatí to ovšem absolutně. Mzdy 5 % nejhůře placených vysokoškoláků (16 317 Kč) byly značně nižší než mzdy 5 % nejlépe placených zaměstnanců se základním vzděláním (24 298 Kč). Záleží mj. také na tom, kde je člověk zaměstnán. Například mzda zaměstnanců v oboru finančních služeb nebo informačních technologií představuje více než 2,5násobek mezd zaměstnanců v zemědělství.

Neroste ale jen nominální výše mezd. Díky tomu, že mzdy rostly rychleji než ceny výrobků a služeb, se výrazně zvýšila i kupní síla obyvatel. Zaváhání v růstu reálných mezd v letech 1996 až 1998 bylo vykompenzováno jejich více než 6% nárůstem o rok později. K ještě vyššímu skoku pak došlo v roce 2003. V posledních třech letech reálné mzdy rostly stabilním tempem necelých 4 % za rok.

Průměrná hrubá mzda zaměstnanců
Období Nominální mzda Index nominálních mezd Index spotřebitelských cen (inflace) Index reálných mezd
1996 9 825 Kč
1997 10 802 Kč 109,94% 108,55% 101,39%
1998 11 801 Kč 109,25% 110,76% 98,49%
1999 12 797 Kč 108,44% 102,13% 106,31%
2000 13 614 Kč 106,38% 103,71% 102,67%
2001 14 793 Kč 108,66% 104,70% 103,96%
2002 15 866 Kč 107,25% 101,92% 105,33%
2003 16 917 Kč 106,62% 100,10% 106,52%
2004 18 041 Kč 106,64% 102,72% 103,92%
2005 18 985 Kč 105,23% 101,94% 103,29%
2006 20 211 Kč 106,46% 102,50% 103,96%

Zdroj: Český statistický úřad

Výše mezd v Česku však stále ani zdaleka nedosahuje západoevropské úrovně. Například v Rakousku průměrná mzda obnáší v přepočtu více než 76 000 Kč, ve Francii 81 000 Kč a v Německu 97 000. Srovnávat životní úroveň jen podle výše mezd by ale bylo velmi zavádějící. Obecně platí, že ve státech s vyššími mzdami je také vyšší cenová úroveň zboží a služeb.

Proto se v mezinárodním srovnání mzdy obvykle poměřují tzv. paritou kupní síly. Při takovémto srovnání mzdy v Česku dosahují zhruba 55 % mzdového průměru v zemích Evropské unie. Evropu přitom ve mzdách doháníme hned dvojím způsobem – reálné mzdy v Česku rostou rychleji než v západoevropských zemích a kurs české koruny k euru zpevňuje. Vyššího růstu reálných mezd v Evropské unii dosáhly jen pobaltské státy.

Utrácíme méně za jídlo a více za bydlení

S růstem reálných mezd rostou i příjmy českých domácností – i když poněkud mírněji. Je to dáno zejména tím, že řadu domácností netvoří jen ekonomicky aktivní osoby. Přesto čisté měsíční peněžní příjmy přepočtené na jednoho člena domácnosti za uplynulých deset let v Česku vzrostly více než 1,8násobně. Na konci loňského roku tak dosáhly výše 9 713 Kč.

Čisté peněžní příjmy a vydání za průměrnou domácnost, resp. domácnosti celkem* – měsíční průměry na osobu
Období Čisté peněžní příjmy Čistá peněžní vydání
Meziroční změna Změna od roku 1996 Meziroční změna Změna od roku 1996
1996 5 300  –  – 5 052  –  –
1997 5 837 110,13% 110,13% 5 679 112,41% 112,41%
1998 6 345 108,70% 119,72% 6 123 107,82% 121,20%
1999 6 731 106,08% 127,00% 6 517 106,43% 129,00%
2000 6 952 103,28% 131,17% 6 635 101,81% 131,33%
2001 7 514 108,08% 141,77% 7 024 105,86% 139,03%
2002 7 763 103,31% 146,47% 7 240 103,08% 143,31%
2003 8 175 105,31% 154,25% 7 614 105,17% 150,71%
2004 8 518 104,20% 160,72% 7 842 102,99% 155,22%
2005 9 056 106,32% 170,87% 8 264 105,39% 163,58%
2006 9 713 107,25% 183,26% 9 006 108,98% 178,26%

* Do roku 2005 nebyly ve výběru zastoupeny typy domácností s nižší četností výskytu (např. domácnosti nezaměstnaných, důchodců s ekonomicky aktivními členy apod.). Od roku 2006 výběr zahrnuje všechny typy domácností zastoupené v populaci, přičemž je zredukován počet domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Při zpracování se tato disproporce eliminuje převážením, takže podíl jednotlivých skupin domácností odpovídá jejich skutečnému zastoupení v populaci.
Zdroj: Český statistický úřad

Nemění se ovšem jenom výše příjmů českých domácností, ale také výše a struktura jejich výdajů. Zatímco v roce 1996 jsme nejvíce utratili za potraviny a odívání, o deset let později tvořily jedny z nejvyšších položek rodinných rozpočtů výdaje za bydlení, energie a telekomunikace. Tento trend stále více přibližuje strukturu výdajů českých domácností situaci obvyklé v západoevropských zemích.

Struktura výdajů domácností
Výdaj / Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Potraviny, nealkohol. nápoje 10,33% 9,89% 9,39% 8,55% 8,33% 8,47% 8,15% 7,94% 7,96% 7,76% 7,65%
Alkohol. nápoje, tabák 8,45% 8,26% 8,21% 8,29% 8,33% 8,32% 8,32% 8,37% 8,35% 8,28% 8,18%
Odívání, obuv 9,45% 9,44% 9,13% 8,80% 8,33% 7,93% 7,58% 7,18% 6,68% 6,19% 5,69%
Bydlení, voda, energie 5,84% 6,37% 7,57% 7,96% 8,33% 8,86% 9,22% 9,37% 9,40% 9,57% 9,94%
Zařízení domácnosti, opravy 9,38% 9,06% 8,74% 8,59% 8,33% 8,08% 7,91% 7,76% 7,38% 7,07% 6,82%
Zdraví 7,41% 8,08% 8,38% 8,40% 8,33% 8,32% 8,54% 8,86% 8,85% 9,32% 9,53%
Doprava 8,26% 8,19% 7,79% 7,78% 8,33% 8,08% 7,78% 7,75% 7,70% 7,63% 7,58%
Pošta, telekomunikace 6,83% 7,21% 7,27% 8,07% 8,33% 8,46% 8,57% 8,37% 9,16% 9,63% 10,05%
Rekreace, kultura 8,99% 8,81% 8,55% 8,42% 8,33% 8,47% 8,49% 8,42% 8,25% 8,21% 8,14%
Vzdělávání 7,56% 7,63% 7,95% 8,27% 8,33% 8,29% 8,42% 8,64% 8,59% 8,59% 8,69%
Stravování, ubytování 8,53% 8,34% 8,47% 8,41% 8,33% 8,29% 8,42% 8,53% 8,76% 8,96% 8,98%
Ostatní zboží a služby 8,95% 8,72% 8,56% 8,45% 8,33% 8,43% 8,61% 8,82% 8,91% 8,79% 8,75%
Celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Zdroj: Český statistický úřad

Ze statistických údajů vyplývá, že jen neřestem v podobě alkoholu a cigaret v Česku holdujeme skoro stále stejně. Z rodinných rozpočtů na tento účel padne něco málo přes 8 % celkových výdajů. Například v průměrné tříčlenné domácnosti to představuje částku přes 2 000 Kč měsíčně, tedy více než 24 000 Kč za rok, což rozhodně není zrovna málo!

Půjčujeme si stále více

Ještě na počátku devadesátých let byl život na dluh pro většinu českých domácností jen těžko představitelný. Lidé se však rádi nechali přesvědčit, že utrácet se dá i dlouho před tím, než si příslušnou sumu nastřádají. Od roku 2002 roste objem poskytnutých bankovních půjček meziročně zhruba o třetinu. Za posledních deset let se tak celkový objem půjček českých domácností u zdejších bank více než zpětinásobil.

Podle údajů Českého statistického úřadu české domácnosti na konci loňského roku dlužily přes 530 mld. Kč. Údaje se ovšem týkají jen bankovních úvěrů a půjček. Celkové zadlužení domácností včetně dluhů u nebankovních institucí tedy bude ještě výrazně vyšší. Obavy přitom nebudí ani tak samotná úroveň zadlužení, která stále nedosahuje úrovně obvyklé v západoevropských zemích, jako spíše zrychlující se tempo jeho růstu.

České domácnosti ovšem v uplynulých deseti letech nezanedbávaly ani spoření. Celkový objem vkladů domácností u bank se za tuto dobu více než zdvojnásobil. V roce 2004 překročil magickou hranici jednoho biliónu korun. Bohužel místo toho, aby se vklady v bankách jejich vlastníkům zhodnocovaly, značná část z nich stále leží na málo úročených běžných účtech a vkladních knížkách.

Vklady a půjčky domácností*
Období Vklady Půjčky
V mil. Kč Meziroční změna Změna od roku 1996 V mil. Kč Meziroční změna Změna od roku 1996
1996 567 439 103 528
1997 696 416 123% 123% 110 485 107% 107%
1998 767 971 110% 135% 107 134 97% 103%
1999 780 972 102% 138% 112 274 105% 108%
2000 828 289 106% 146% 122 582 109% 118%
2001 918 338 111% 162% 139 265 114% 135%
2002 918 232 100% 162% 178 725 128% 173%
2003 958 791 104% 169% 235 597 132% 228%
2004 1 020 295 106% 180% 311 960 132% 301%
2005 1 077 333 106% 190% 412 895 132% 399%
2006 1 174 358 109% 207% 530 798 129% 513%

* Vklady a půjčky u rezidentských peněžních ústavů obsahují údaje (v národní a cizí měně) za sektor domácností, tj. za jednotlivé občany a drobné podnikatele nezapsané v obchodním rejstříku. Zdrojem informací jsou údaje ČNB.
Zdroj: Český statistický úřad

Anketa

Půjčujete si více než před deseti lety?

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 4. 2007 1:05