Hlavní navigace

Jak se liší výše daně dle počtu dětí?

10. 10. 2005
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Výše odvedené daně se ve většině zemí liší v závislosti na počtu vychovávaných dětí. Bezdětní občané odvedou na daních při stejné mzdě více než občané vychovávající děti. Kde je nejvyšší rozdíl mezi výši daně v závislosti na počtu dětí a kde počet dětí nehraje žádnou roli?

Rozdíl ve zdanění bezdětných občanů a občanů s dětmi je naprosto v pořádku, protože posledně jmenovaní vychovávají nové daňové poplatníky, kteří se budou podílet na příjmech státního rozpočtu, ze kterého jsou v průběžném systému financovány např. penze, a ty dostávají i bezdětní občané. Pro naše porovnání si uvedeme výši povinných odvodů u bezdětného občana a občana se dvěma dětmi u průměrné mzdy v daném státě.

Nejméně na daních ze mzdy odvedou Mexičané

Výše povinných odvodů (tj. daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění) z hrubé mzdy je nejnižší v Mexiku (4,5 % u bezdětného občana), následuje Jižní Korea (9,3 %) a Irsko (15,7 %). Naopak nejvíce ze své hrubé mzdy odvedou občané Německa a Belgie (45,0 %).

V tabulce je uvedeno pouze zdanění na straně zaměstnance a nejsou zohledněny daňové odvody zaměstnavatele (především ty jsou v Česku poměrně vysoké, a zvyšují tak podnikatelům cenu práce). Samotné zdanění na straně zaměstnance je potom v Česku v rámci zemí OECD jedno z nižších.

Nejvíce se výše daně liší v Německu

Nejvyšší rozdíly v odvedené dani u bezdětného občana a občana vychovávajícího dvě děti při průměrné mzdě jsou v Německu (12,8 procentních bodů), USA (10,6 procentních bodů), Nizozemí (10,5 procentních bodů), Lucembursku (8,9 procentních bodů) a Velké Británii (7,8 procentních bodů).

V Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, a proto jsou finančně a daňově zvýhodňovány rodiny s dětmi. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk činí 41,3 let. Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde průměrný věk činí 33,1 let. Pro porovnání: v Česku činí průměrný věk 38,4 let.

Některé země však při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí, jedná se o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Polsko, Švédsko a Turecko. V těchto zemích jsou však přídavky na děti netestované, to znamená, že na ně má nárok každý rodič bez ohledu na svou finanční situaci.

V Česku odvede občan vychovávající dvě děti na celkových povinných odvodech o 5,5 % méně než bezdětný občan.

Přídavky na děti v Evropě

Délka, po kterou dostávají rodiče dítěte přídavky na děti, se liší – nejdéle mohou přídavky na děti pobírat rodiče v Německu a v Lucembursku – v případě studia dítěte na vysoké škole je mohou pobírat až do věku dítěte 27 let. Naopak nejkratší dobu dostávají přídavky rodiče v Irsku, kde je pobírají do 16 let věku dítěte (v případě studia na vysoké škole do 19 let). Ve Finsku pobírají rodiče přídavky na děti do 17 let bez ohledu na jejich další studium na vysoké škole. Vícečlenné rodiny jsou nejvíce podporovány lucemburskou vládou (na tři děti dostávají rodiče měsíčně 727 euro).

dan_z_prijmu

Ukázka výpočtu zdanění: Česko

Výpočet daně u bezdětného
Hrubá mzda 18 000 Kč
Sociální pojištění (8 %) 1 440 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %) 810 Kč
Daň z příjmu 2 065 Kč
Čistá mzda 13 685 Kč
Čistá mzda (v %) 76,03 %
Výše odvodů (v %) 23,97 %
Výpočet daně při uplatnění odpočtu na dvě děti
Hrubá mzda 18 000 Kč
Sociální pojištění (8 %) 1 440 Kč
Zdravotní pojištění (4,5%) 810 Kč
Daň z příjmu 1 065 Kč (1 000 Kč sleva na dani na dvě děti)
Čistá mzda 14 685 Kč
Čistá mzda (v %) 81,58 %
Výše odvodů (v %) 18,42 %

Poznámka: Výsledné zdanění se u námi dosazené průměrné mzdy o setiny procenta liší od oficiální statistiky OECD; rozdíl je způsoben jiným dílčím zaokrouhlováním a převodem na euro.

Výše zdanění v závislosti na počtu dětí v zemích OECD
Stát Výše zdanění (v %)
bezdětný občan občan se dvěmi dětmi
Austrálie 24.3 24.3
Belgie 40.5 36.5
Česko 23.9 18.4
Dánsko 41.2 41.2
Finsko 30.3 30.3
Francie 26.7 20.9
Irsko 15.7 10.1
Island 25.7 25.7
Itálie 27.8 23.2
Japonsko 17.4 15.3
Jižní Korea 9.3 8.6
Kanada 24.7 20.8
Lucembursko 22.7 13.8
Maďarsko 25.9 18.2
Mexiko 4.5 4.5
Německo 40.5 27.7
Nizozemí 34.4 23.9
Norsko 28.7 25.8
Nový Zéland 20.7 20.7
Polsko 31.5 31.5
Portugalsko 16.6 12.5
Rakousko 28.8 26.1
Řecko 16.6 16.0
Slovensko 21.3 16.0
Španělsko 19.0 12.3
Švédsko 31.0 31.0
Švýcarsko 20.9 16.5
Turecko 30.4 30.4
USA 24.2 13.6
Velká Británie 24.4 16.6

Pramen: OECD, Statistics: Part I. Taxation of Wage IncomeTable I.3. ´All-in´ average personal income tax rates at APW by family type

Mají platit rodiny s dětmi nižší daně než bezdětné?

  • Rozhodně ano.
    79 %
  • Spíše ano.
    5 %
  • Spíše ne.
    3 %
  • Rozhodně ne.
    13 %
  • Nevím.
    0 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).