Hlavní navigace

Jak se likviduje pojistná událost dronem? (FOTO, VIDEO a SOUTĚŽ)

24. 10. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Drony si našly své místo i v pojišťovnictví, protože zprostředkují přesné informace z těžko dostupných míst. Jak se likviduje událost s dronem? V článku si také můžete o jeden ze tří minidronů zasoutěžit.

Původně se využívaly k vojenským účelům pro průzkum terénu. Záhy ale uchvátily technologické nadšence, filmaře a fotografy a brzy už se začaly využívat komerčně i jinde. Řeč je o dronech, které vlna zájmu donesla až do oblasti pojišťovnictví. Není se co divit. Dron zvládne pojišťovně zprostředkovat poměrně přesný obrázek o rozsahu a povaze škod na místech, kde by technik strávil hodiny, a přesto by se efekt nesahal ani po pomyslné kotníky. Jako první je od letošního května pro likvidaci událostí používá Česká pojišťovna, nyní si licenci začala vyřizovat také Allianz.

Kam člověk nemůže, tam nastrčí dron

Drony Česká pojišťovna využívá, pokud potřebuje zpřesnit odhad škod na hůře dostupných nebo nebezpečných místech. Ideálně se hodí například při likvidaci škod na majetku ve velkých průmyslových komplexech, na střechách a v halách, u velkých stavebních strojů, ve chmelnicích, na komínech nebo při škodách na zemědělských plodinách. Do budoucna by se ale mohly drony používat u velkých objektů a zemědělských plodin i při uzavírání samotné pojistné smlouvy pro lepší stanovení pojistné částky nebo přesnější porovnání stavu před a po škodě.

Drony jsou schopny během letu pořizovat kvalitní fotky i videozáznam. Kamera je otočná s rozsahem 360 ° a sklopná v rozsahu 90 °. Pojišťovna tak získá prostorovou videodokumentaci škody v ultra vysokém rozlišení (tzv. 4K rozlišení) a snímky s poměrovou kalibrací pro určení rozměrů poškození.

Divočák v poli

Během naší fotoreportáže nám licencovaný pilot dronu České pojišťovny Martin Fišr názorně ukazoval jeho využití na poli, které poškodila divoká zvěř. Mobilní technik, který může pole obhlédnout maximálně z protějšího kopce nebo jiného vyvýšeného místa (pokud je k dispozici), udělá tzv. kvalifikovaný odhad. Přesně ale škody zmapovat nemůže. To by musel projít celé širé pole křížem krážem, protože místa s poničenou či nevzešlou plodinou nemusí být u kraje, a hlavně se ani nemusí koncentrovat na jednom místě (jak se můžete podívat na videu). Pohybovat se dlouho polem zemědělské plodiny není ani bezpečné, protože se zde často pohybuje i zvěř a takový rozeběhnuvší divočák, kterého rušíte při svačině, nebude patřit zrovna k nejpříjemnějším pracovním zážitkům.

Dron tedy výrazně pomáhá zpřesnit odhad mobilního technika pomocí fotek i videozáznamu a z hlediska času i získaných informací je daleko efektivnější. Poté, co se z nahrávky a snímků určí zničené oblasti, materiál ještě posoudí znalec. Ten vyvodí, zda škody souvisí s aktuálně hlášenou pojistnou událostí, nebo jestli jsou třeba staršího data (na některých místech bez plodin už je vzrostlá tráva – souvisí s jinou poj. událostí).

Ještě než odstartuje

Ještě než pilot s dronem odstartuje, musí nakalibrovat jeho kompas na „správný“ sever. Ten skutečný (magnetický) totiž neodpovídá zeměpisnému a na každém místě na zemi je trochu jiným směrem. Dron si pamatuje kalibraci z posledního letu, takže když vzlétá daleko od místa, kde startoval naposledy, už by se správně neorientoval v prostoru a zamířil by jinam, než si přeje pilot. Dron by se měl kalibrovat mimo železobetonové stavby, které výrazně ovlivňují magnetickou střelku v kompasu.

Před startem je nutné zkalibrovat dron -  "nastavit sever"
Autor: Česká pojišťovna

Před startem je nutné zkalibrovat dron – „nastavit sever“

Kromě kalibrace je nutné nastavit i tzv. homepoint, tedy místo vzletu, kam se dron bude i vracet. Pokud by ztratil spojení s pilotem, vyletí (nebo sestoupí) do výšky 50 metrů a podle souřadnic GPS přiletí právě na homepoint. Dále si dron musí spárovat nastavenou trasu a může začít snímkovat pole (jednotlivé obrazy se překrývají dvěma stranami – čím více se překrývají, tím přesnější vznikne ortofotomapa).

Pokud pilot naplánuje trasu předem, jak to v našem případě udělal Martin Fišr, může ho pak mít už jen vizuálně pod dozorem. Během letu ho neřídí a po snímkování se dron vrátí na homepoint a sám přistane. Pokud není povrch vhodný pro bezpečné přistání, dá se dron dva metry nad zemí chytit a podržet. V takovém případě se po dvou třech vteřinách sám vypne. Létat je možné samozřejmě i bez předdefinované trasy pouze podle obrazu kamery.

Nezapomeňte na baterku

Kromě řízení dronu a jeho sledování musíte myslet i na okamžik, kdy ho pošlete na zpáteční cestu, a to kvůli baterii. U tohoto modelu teoreticky vydrží kolem 25 – 30 minut, v praxi je 25 minut spíš maximum a při větrném počasí se délka ještě zkrátí. Dolet dronu je 5 km při rychlosti kolem 55 km/h. Ve sportovním režimu ale dokáže letět i kolem 72 km/h, samozřejmě se ale rychleji vybíjí.

V den naší instruktáže foukal poměrně silný vítr, což má na výdrž baterie docela podstatný vliv, takže bylo důležité sledovat indikátor nabití obzvlášť pečlivě. Pokud byste zapomněli, dron si podle polohy sám propočítává i nejzazší bod, ze kterého je vzhledem ke vzdálenosti a stavu baterie ještě schopen se vrátit bezpečně na homepoint. Pokud byste tento bod ignorovali, má dron nastavenou ještě krizovou hladinu úrovně nabití, při které se sám – nezávisle na vůli pilota – začne vracet zpět. Toto nastavení lze samozřejmě ignorovat, ale postrádá to logiku, pokud ho nechcete nechat spadnout záměrně. Sázet na krizovou hladinu se nemusí vyplatit ani tak. Zejména když nemáte úplně novou baterku, nemuseli byste to stihnout zpět s dronem včas.

Cesta dronu k likvidaci

Jak asi tušíte, není možné jen tak zajít do krámu, koupit dron a začít s ním likvidovat pojistné události. Komerční využití dronů podléhá přísným předpisům a regulaci. Tzv. hobby uživatelé jsou těchto formalit ušetřeni (pokud nelétají na soutěžích, kde potřebují OK číslo získané při registraci), nicméně měli by dodržovat aspoň z hlediska bezpečnosti pravidla jako komerční uživatelé. Tedy minimálně létat mimo obydlené oblasti na volných prostranstvích, respektovat povětrnostní podmínky, nelétat za tmy, v mlze nebo při velkém větru (dle výkonu dronu) apod. Drony by neměly (pokud nemají výjimku od Úřadu pro civilní letectví) létat např. nad komunikací, zakázanými prostory (továrny apod.), bezletovou zónou, plynovody, přírodními zdroji apod.

Abyste mohli dron komerčně využít, musíte se přihlásit na Úřadu pro civilní letectví (ÚCL), uvést zde jeho technickou specifikaci a získat pro něj registrací tzv. OK číslo. Dále je potřeba složit teoretické a praktické zkoušky ovládání dronu, po kterých získáte pilotní průkaz, ale ne pro komerční létání. Teprve poté můžete ÚCL požádat o Povolení k leteckým pracím (dodáváte informace o podnikání, pro které chcete dron využít, své záměry apod.). Mezitím samozřejmě platíte řadu poplatků. Kromě toho si musíte sjednat minimálně pojištění odpovědnosti pro případ, že byste s dronem způsobili nějakou škodu.

skoleni_15_4

Na kolik vás vyjde tahle sranda?

Dron, ke kterému má Česká pojišťovna OK číslo, vyšel zhruba na 40–50 tis. Kč a příslušenství na další dvojnásobek (hlavně zásoba baterií, ale i iPad na ovládání, úložný batoh, disk na data, filtry atd.). Školení pilota vyjde zhruba na 10–15 tis. Kč, administrativní poplatky a úhrady za zkoušky zhruba dalších 15 tis. Kč. Abyste si „nevydělali“, nelétejte s dronem, když prší. Jde o elektroniku, která by tolik vody nemusela „přežít“. Neměli byste létat ani v případě, že mrzne. I když nesněží, ve vzduchu se začnou na vrtulích srážet kapky vody, které, když zmrznou, dron mohou poškodit. Kromě toho chlad nepříznivě ovlivňuje i výdrž baterie.

Drony pojišťovnám, pojišťovny dronům

Kromě toho, že pojišťovny začínají s drony likvidovat pojistné události, už je také nějakou dobu pojišťují (najdete pojistky pro hobby drony i pro drony na komerční využití). Na českém trhu sjednáte pojištění odpovědnosti z provozu dronu, tedy takové povinné ručení pro bezpilotní letadlo, ale i havarijní pojištění, které kryje škody na samotném dronu. Přehled pojistek přineseme v některém z příštích článků.

SOUTĚŽ O JEDEN ZE TŘÍ MINIDRONŮ BLAXTER X40

Odpovězte správně na 3 otázky a zúčastníte se losování o mini dron Blaxter X40. Ze všech správných odpovědí budou vylosováni tři výherci. Odpovědi na otázky hledejte v textu a galerii.

  • V jakém rozsahu se může kamera dronu na fotkách otáčet a sklápět?
  • Jakou rychlostí může dron na obrázku letět ve sportovním režimu?
  • Na poli s jakou plodinou pilot názorně předváděl likvidaci pojistné události?

Soutěž běží týden ode dne publikace článku (tj. od 24. 10. 2016 v 00:00 hodin) do 30. 10. 2016 23:59 hodin.

Správnou odpověď posílejte na e-mail soutez (zavinac) mesec.cz.

Výherce budeme na e-mail, odkud přišla správná odpověď, následně kontaktovat pro zaslání adresy. Výhru obdržíte během několika málo dnů. Drony do soutěže věnovala Česká pojišťovna.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).