Hlavní navigace

Jak se daří české ekonomice a co čekat dál?

21. 7. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Česká ekonomika roste nejvíce ve své dosavadní historii. Horší je to s aktuální politickou situací. Je na místě optimismus, nebo jsou tu důvody k obavám? Jaký vývoj lze očekávat u úrokových sazeb? Je lepší s hypotékou počkat, nebo bychom si s ní měli raději pospíšit?

Celkem dobré zprávy

Podle aktuálních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem byla míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců v červnu 2,5 %, tj. o 0,1 % více než v květnu 2006. Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu dosáhl vcelku 2,8 %, což je o 0,3 % méně než v květnu. Ceny zboží meziročně vzrostly úhrnem o 2,5 %, ceny služeb o 3,2 %. Nejvyšší nárůst cen byl zaznamenán u pečiva (chleba zdražil o 10 %, běžné pečivo o 17 %) a brambor (o 41,7 %). Vysoké ceny pohonných hmot se projevily meziročním nárůstem cen v dopravě o 8,3 %.

Velmi příznivě se vyvíjí i míra nezaměstnanosti. Podle zprávy zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti v Česku na konci června hodnoty 7,7 %. To je o 0,2 % méně než v květnu a o 0,9 % méně než před rokem. Meziměsíční pokles registrované míry nezaměstnanosti byl v červnu zaznamenán poprvé od roku 1992, přičemž letos jej zaznamenalo všech 77 úřadů práce. Nejnižší nezaměstnanost je tradičně v okresech Praha – východ a Praha – západ (shodně 2,2 %), nejvyšší pak v okrese Most (20,5 %).

Podle údajů Ministerstva financí stát v prvním pololetí hospodařil s přebytkem 7,6 mld. Kč, což je o 3,8 mld. Kč lepší výsledek než ve stejném období roku 2005. Celkové příjmy státního rozpočtu činily 468,8 mld. Kč, což představuje oproti roku 2005 nárůst o 10 %, a výdaje státního rozpočtu činily 461,2 mld. Kč, tj. nárůst o 9,2 % ve srovnání s rokem 2005. Horší zprávou je, že státní dluh se ve druhém čtvrtletí zvýšil téměř o 31 mld. Kč na 728,9 mld. Kč. Na každého občana České republiky tedy připadá dluh zhruba 71 tisíc Kč. Po započtení dluhů zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů je to ještě o cca 20 tisíc Kč na hlavu více.

Aktuální údaje o růstu HDP za druhé čtvrtletí zatím nejsou k dispozici. V prvním čtvrtletí však růst dosáhl meziročně 7,4 %. Česká ekonomika tedy rostla nejrychleji v historii. Bylo to dáno především pozitivní bilancí zahraničního obchodu – vývoz vzrostl o 17 % a dovoz o 15,3 %, ale také pokračujícím nárůstem investic a spotřeby domácností – maloobchodní tržby vzrostly o 5,1 %. Kurs koruny byl stabilní s dlouhodobě mírně rostoucí tendencí, přičemž příliš negativně se na něm neprojevila ani patová situace po červnových volbách.

Neusnout na vavřínech!

České ekonomice se daří a na první pohled je vše v nejlepším pořádku. I patnáct let po sametové revoluci tu však zbývá řada nevyřešených a přitom zásadních problémů, které mohou velmi negativně ovlivnit budoucí vývoj. Velkým problémem může být především další nárůst veřejného dluhu v důsledku stále vyšších mandatorních (povinných) výdajů státního rozpočtu. Předpokladem budoucího růstu české ekonomiky tedy je zejména rychlé spuštění reformy veřejných financí (především důchodů a zdravotnictví).

Přes určitý pozitivní vývoj v této oblasti je také stále ještě velká část české ekonomiky deformována regulovanými cenami. Překážkou dalšího rozvoje může být dosavadní příliš složitý a málo transparentní daňový systém a neuspokojivé právní prostředí, zejména chabá vykonatelnost práva. Značným rizikem také může být příliš rychlý růst reálných mezd, pokud jej nebude doprovázet, či spíše předcházet, růst produktivity práce. A to není zdaleka všechno, k řešení zbývá i spousta dalších problémů.

I kdyby se tohle všechno nakrásně povedlo realizovat, což v současné neutěšené situaci na naší politické scéně není vůbec jisté, zbývá v dnešním globalizovaném světě spousta rizik, která lze ovlivnit jen velmi málo nebo vůbec. Stávající rovnováha je totiž velmi křehká, lze-li ještě vůbec o rovnováze hovořit. Jisté však je, že negativní vývoj v eurozóně nebo v USA by se v Česku prakticky okamžitě projevil, ať už by ho způsobilo cokoliv. Z východoevropského ekonomického tygra by se pak rázem mohla stát malá slabá myška.

Ropa zdraží nejen rohlíky

Cena ropy se za posledních pět let prakticky zpětinásobila. Na přelomu tisíciletí se barel ropy Brent obchodoval za nějakých 15 USD. Vloni stál v průměru 55 USD a v posledních dnech jeho cena překročila historickou hranici 75 USD. Růst cen se přitom asi jen tak nezastaví a podle pesimistických scénářů může cena barelu ropy během dvou let vyskočit až na 120 USD. Důsledky tohoto vývoje by byly dalekosáhlé, protože ropa tvoří základ netušeného množství výrobků – pohonnými hmotami počínaje a léky konče.

Takto dramatický nárůst ceny ropy by nepochybně zpomalil tempo růstu světových ekonomik a mohl by je uvrhnout do hluboké krize. U nás zdražení ropy spotřebitelé zatím zaznamenali spíše jen u benzínových pump a v době dovolených také na cenách letenek, které letecké společnosti vesměs zvyšují o palivové příplatky. Širší publicity se v poslední době dostalo v podstatě jen nárůstům ceny pečiva, které pekaři zdůvodňovali především zvýšením cen energií a dopravních nákladů.

V případě Česka byl růst ceny ropy alespoň částečně kompenzován zpevňováním kurzu koruny vůči dolaru, což nebude trvat věčně. V lepším případě lze tedy očekávat, že růst cen ropy se dříve či později projeví zvyšováním cen většiny výrobků a služeb. O budoucím vývoji napovídá třeba i taková maličkost, že dosud zdarma rozdávané (a z ropy vyráběné) igelitky si do budoucna většina hypermarketů nechá zaplatit od zákazníků. Například TESCO tak hodlá ušetřit několik desítek milionů korun ročně.

Co o dalším vývoji soudí ČNB?

Jedním z nosných témat červnového zasedání bankovní rady České národní banky byl očekávaný vývoj inflace. Bankovní rada se shodla na tom, že současná situace je v zásadě stabilizovaná a žádný dramatický vývoj není v blízké době předpokládán. Bylo však také řečeno, že za poslední rok inflace v Česku zrychlila mnohem více než v řadě rozvíjejících se ekonomik či eurozóně nebo USA. ČNB očekává, že inflační impulsy budou v nejbližší době vycházet zejména z oblasti regulovaných cen. Bylo ale také zmíněno, že inflačním faktorem, byť za současné situace nepříliš významným, může být oživení soukromé spotřeby v kombinaci s vyšším růstem mezd.

Bankovní rada se dále věnovala i diskuzi perspektiv ekonomického růstu v České republice. Převládl názor, že udržení stávající vysoké dynamiky v delším časovém období není pravděpodobné. V této souvislosti bylo poukázáno na riziko zhoršení vývoje čistých exportů nebo na vysokou míru zdanění a regulace ekonomiky a její nedostatečnou flexibilitu. Bylo také řečeno, že budoucí růst české ekonomiky a vnímání perspektiv domácí ekonomiky zahraničními subjekty závisí na nastartování nezbytných reforem.

dan_z_prijmu

Úrokové sazby porostou

Česká národní banka změnila úrokové sazby naposledy v říjnu loňského roku a od té doby drží klíčovou úrokovou sazbu (dvoutýdenní repo sazba) na dvou procentech. Na této úrovni – mimochodem nejnižší v celé Evropské unii – ji bankovní rada ponechala i po svém posledním zasedání. Zároveň však také konstatovala, že roste pravděpodobnost, že příští pohyb úrokových sazeb bude směrem nahoru. Nebude se určitě jednat o žádný velký nárůst, ale i předpokládané zvýšení o čtvrt nebo maximálně o půl procentního bodu nezůstane bez odezvy u komerčních bank.

Zatímco mírné zvýšení úroků u vkladů běžný klient téměř nezaznamená, u některých úvěrových produktů, zejména hypotečních úvěrů, je změna o každou desetinku procenta docela citelná. Například milionová hypotéka s pětadvacetiletou splatností se zvýšením úrokové sazby o 0,1% prodraží o 16 800 Kč. S ohledem na dosavadní a předpokládaný budoucí vývoj úrokových sazeb by tedy ten, kdo uvažuje o hypotečním úvěru, neměl příliš otálet.

Plánujete si v brzké době hypotéku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).