Spočítejte si...

Zavřít

Jak probíhají základní bankovní obchody?

V současnosti se často hovoří o bankách, o jejích produktech nebo o cenách jejich služeb, vysvětlením podstaty či „logiky“ jejich obchodů se však nikdo nezabývá.

V současnosti se často hovoří o bankách, o jejích produktech nebo o cenách jejich služeb, vysvětlením podstaty či „logiky“ jejich obchodů se však nikdo nezabývá. Toto „prázdné místo“ chci nyní napravit v následujících řádcích.

Především si je nutné uvědomit, že cílem činnosti obchodních bank je dosažení zisku – v tomto se banky neliší od jiných podnikatelských subjektů (např. obchodních řetězců nebo drobných živnostníků.

Základem pro vysvětlení obchodů bank je popis její bilance (rozvahy), tedy jejích pasiv a aktiv 

Pasiva jsou (zjednodušeně řečeno) tvořena akciovým kapitálem a vklady (neboli depozity) bankovních i nebankovních klientů. Toto rozdělení vkladů souvisí s pojištěním vkladů – pojištěny jsou pouze vklady nebankovních klientů (tzv. primární vklady).

Obecně řečeno, pasiva jsou zdroje banky, které jsou určeny k obchodování. S pasivy jsou spojeny náklady pro banky (např. úroky z depozit nebo dividendy akcionářům) – jinak řečeno, kdyby je banka neinvestovala, zkrachovala by.

Způsoby využívání svých zdrojů (pasiv) konkrétní banky je uvedeno v aktivech její rozvahy. Nejdůležitější položkou aktiv jsou bankou poskytnuté úvěry. Součástí aktiv banky je dále např. hotovost nebo nakoupené státní cenné papíry nebo vklady u jiných bank.

Zisk obchodních bank je tvořen z největší části rozdílem mezi úroky, placenými klienty z bankou poskytnutých úvěrů, a úroky, které banka platí svým klientům za jejich vklady.

Regulace bankovních obchodů.

Obchody bank jsou vždy rizikové, byť v různé míře. Na základě staletých bankovních zkušeností je možné konstatovat, že čím rizikovější je bankovní obchod, tím je potencionálně ziskovější, což s sebou nese i možnost vyšší ztráty. Současně je nutné zdůraznit, že management banky je jejími akcionáři „tlačen“ k vytvoření co nejvyššího zisku. 

Protože obchodní banky obchodují především s cizími zdroji (tedy vklady klientů), je nutná regulace rizikovosti bankovních obchodů, aby byli chráněni klienti banky (vkladatelé). Tato regulace probíhá jak na národní (např. české), tak i na mezinárodní úrovni.

V české republice je regulátorem činnosti bank Česká národní bank, která do svojí regulační činnosti zahrnuje  i opatření Evropské unie a Banky pro mezinárodní platby (Bank for Internernational Settlements) se sídlem ve švýcarské Basileji (Basel). Čtete také: Kam nás ženou nerozumné kroky světových centrálních bank?

Za nejvýznamnější regulaci považuji soubor opatření, známý jako BASEL II a BASEL III. Jedná se o rozsáhlý komplex nástrojů, z nichž za klíčovou považuji tzv.kapitálovou přiměřenost. Kapitálová přiměřenost se počítá jako podíl mezi vlastním kapitálem banky a rizikově váženými aktivy banky. Jejím cílem snížit rizikovost bankovních obchodů.

V rámci BASEL II je kapitálová přiměřenost stanovena na 8 %, BASEL III požaduje její zvýšení až na 13 %, a to v průběhu několika nejbližších let. To znamená, že obchodní banky budou muset navýšit vlastní kapitál a/nebo snížit objem těch nejrizikovějších aktivních obchodů, tj. zejména poskytnutých úvěrů.

V této souvislosti je ovšem podstatné, že obchodní banky, které působí na území České republiky, již dnes splňují zvýšené požadavky na kapitálovou přiměřenost. Česká národní banka provádí také tzv. stresové testování, tj. modeluje, jak se bude kapitálová přiměřenost „našich bank“ vyvíjet v závislosti na nejrůznějších variantách hospodářského vývoje České republiky – i v případě výrazně krizového scénáře by „naše“ obchodní banky nepotřebovaly žádnou dodatečnou finanční injekci do svého akciového kapitálu.

V souvislosti s kapitálovou přiměřeností a rizikovostí bankovních obchodů je nutné zdůraznit, že za velmi málo rizikové byly považovány investice do státních cenných papírů. Mnohé obchodní banky proto nakupovaly např. řecké státní obligace – důsledky tohoto rozhodnutí mají nyní negativní dopady na jejich ziskovost.

Podrobné informace o účetních výkazech rozvaze a výsledovce (výkazu zisku a ztrát), stejně jako informace o tom, jak konkrétní obchodní banka řídí rizika svých obchodů, jsou uvedeny ve výročních zprávách každé banky.

Závislost obchodních bank na rizikových obchodech (zejména na poskytování úvěrů) zmírňují výnosy z poplatků za poskytování bankovních služeb. Vedle toho, že poplatky pokrývají náklady na poskytování bankovních produktů a služeb, tak mohou banky jejich prostřednictvím vytvořit až cca 10– 20 % svého zisku a tak pomáhají zajistit stabilitu banky.

Úvodní informace k analýze ziskovosti

Pro analýzu výše zisku banky, resp. pro zjištění její výkonnosti je používána řada analýz. Základním důvodem pro jejich využívání je skutečnost, že zisk, uvedený ve výsledovce, je „pouhé“ absolutní číslo, které nezohledňuje velikost banky. Obecně ovšem platí,že „jeden ukazatel znamená žádný ukazatel“ a že pro komplexní analýzu je nutné používat více ukazatelů .Pro základní analýzu může postačovat současné použití ukazatelů ROE a ROA.

Ukazatel ROE (return of assets) čili návratnost kapitálu ukazuje, jaký výnos je dosažen jednotkou vloženého kapitálu. Investoři používají tento ukazatel pro porovnání výnosnosti svých investic do různých společností.

Ukazatel ROA (return of assets) neboli výnosnost aktiv určuje, jak efektivně management obchodní banky investuje svoje zdroje (tj.pasiva).

Informace o výši těchto ukazatelů každá obchodní banka uvádí ve svojí „Výroční zprávě“.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 5. 2012 15:36