Ústřední postavou tohoto příběhu je pan Oldřich. Nepatří mezi nejmladší a asi třikrát ročně mívá srdeční arytmii. Jeho bizarní životní příběh začal nečekaně tím, že se nechal rodinou přesvědčit, abych si zkrátil toto několikadenní období srdeční arytmie odborným lékařským zásahem, který se provádí na lůžku nebo i ambulantně v nemocnici. To však netušil, že se pro navštívenou nemocnici stane podle jeho názoru zajímavým pacientem, kterému tak bude možno lege artis implantovat kardiostimulátor.
Zdravotní pomůcky jsou i dobrý byznys
Kardiostimulátor není jen životní záchranou pro pacienty, jak si může veřejnost myslet. Jeho implantací do těla pacienta se dá ze zdravotního systému vyinkasovat několik set tisíc korun, a ještě přitom „natáhnout“ zdravotní pojišťovnu vyúčtováním předraženého přístroje. Jako bonus se pak inkasují další desítky tisíc korun ročně za jeho „údržbu“.
S přibývajícím věkem se u mne objevila srdeční arytmie, kterou trpí asi 20 % populace starší 50 let,
začíná svůj příběh pan Oldřich. Arytmií je více než deset typů, každá má jiný průběh a jiné riziko zdravotního ohrožení. Arytmie, kterou trpím já, má typický průběh. Jedná se o několik epizod ročně s nezjištěnou iniciací, v délce trvání cca jeden až tři dny. Kromě rizika vzniku mozkové příhody, kde je nutná kompenzace antikoagulačními přípravky, existuje i krátkodobé riziko ohrožení při tzv. VERZI,
upřesňuje své zdravotní potíže.
Pro laiky, jedná se o přechod z „nenormální“ srdeční činnosti do normálního sinusového srdečního rytmu. Těchto několik vteřin, z 31 536 000 vteřin za rok, může být opravdu nebezpečných, kdy během krátkodobé mdloby může dojít k pádu a sekundárnímu poranění. V případě řízení „čehokoli“ dokonce i s mnohem horšími důsledky, a nejen pro nemocného. Pokud ale nemocný po dobu arytmie setrvává například v posteli a ze zásady motorové vozidlo neřídí, stejně jako ho neřídí pod vlivem alkoholu, žádné větší nebezpečí jemu ani okolí prakticky nehrozí.
Kompenzace srdečních arytmií se obvykle řeší implantací kardiostimulátoru. Tyto pacemakery jsou mj. velmi citlivé na silnější magnetická pole a vyřazují jedince s implantovaným kardiostimulátorem z takového pracovního procesu, kde se silná magnetická pole vyskytují. Jak ale ukazuje praxe, asi u 15 % pacientů s implantovaným kardiostimulátorem bývá při „kontrolním vyšetření“ zjištěna jeho částečná nebo úplná dysfunkce, jejíž možnou příčinou byla právě expozice silným magnetickým, případně elektromagnetickým polem, třebaže v tomto prostředí pacient nepracuje.
Bezpečnostní rámy na letištích a zákaz svařování elektrickým obloukem nejsou zdaleka tím nejhorším prostředím, v němž není kardiostimulátor elektromagneticky „kompatibilní“. Pro zajímavost, velmi silná magnetická pole existují i v blízkosti elektromotorů a brzdných systémů vlaků, trolejbusů, tramvají, trakčních vedení atd. Stačí si vzít buzolu,
vysvětluje pan Oldřich, někdejší armádní spojovací specialista, později elektronik-specialista a vývojář na pracovišti ČSAV. V současné době působí jako vedoucí vývoje mikrotýmu, který se věnuje magnetickým smyčkovým anténám. Jeho profesní specializace je proto značnou komplikací pro použití kardiostimulátoru.
Nemocnice doporučovala kardiostimulátor
Netuše možných zrůdných ekonomických souvislostí jsem se rozhodl z vlastní iniciativy využít možností současné lékařské vědy a s cílem zkrátit si nepříjemné a rizikové období čekání na VERZI jsem vyhledal odbornou pomoc ve Fakultní nemocnici Ostrava. Po nápravě akutního kardioproblému infuzí na lůžku (a už 48 hodin s pravidelným srdečním rytmem) jsem se jako svéprávný občan dožadoval propuštění z nemocniční péče. Ošetřující lékařkou jsem byl ale nucen k dalšímu setrvání v nemocnici za účelem provedení implantace kardiostimulátoru. Tento nevratný úkon a zásah do těla, který by významně změnil můj život, jsem s profesionální znalostí problematiky elektromagnetické kompatibility používaných kardiostimulátorem byl nucen zdvořile a s vysvětlením odmítnout,
vypráví pan Oldřich svoji zkušenost se zdravotnickým zařízením.
Po odmítnutí implantace kardiostimulátoru se však stalo něco neočekávaného. Doktorkou jsem byl důrazně upozorněn, že o způsobu mé léčby rozhodují ONI, nikoli já, a pokud si nenechám implantovat kardiostimulátor, ať počítám s tím, že přijdu o řidičské oprávnění, protože na dopravní inspektorát nahlásí, že jsem jako řidič nebezpečný pro ostatní účastníky silničního provozu. V první chvíli jsem si myslel, že jde o vtip, ale mladá paní doktorka se tvářila velmi asertivně,
popisuje další děj Oldřich a ulevuje si větou, že si doslova připadal jako unikající objekt možného inkasa peněz za implantaci kardiostimulátoru.
Ještě tentýž den tak na vlastní žádost z nemocnice odešel s jasně formulovaným sdělením, že se před nevratným zásahem do organismu potřebuje poradit s jiným odborníkem, kardiologem. Tedy v souvislosti s platným vnitřním nemocničním řádem Fakultní nemocnice v Ostravě. V konkurenční nemocnici bezprostředně poté vyhledal jiného kardiologa a předběžně se domluvil na jiné formě řešení mého zdravotního problému.
Za 24 hodin bez řidičského průkazu
Tři týdny po této epizodě přišla z odboru dopravy Magistrátu města Ostravy obálka do vlastních rukou, jejímž obsahem byl úředně informován, že na základě podnětu a lékařského oznámení vydaného dne 19. 11. 2014 lékaři Fakultní nemocnice Ostrava, které zní Z kardiologického hlediska jednoznačná indikace k odebrání řidičského oprávnění.
pozbývá z moci úřední a z titulu „předběžného opatření“ jeho řidičské oprávnění platnost přesně 24 hodin po obdržení této zásilky.
Až si budete hledat nemocnici, která vám má zlepšit kvalitu života, zjistěte si předem, zda vám toto zdravotnické zařízení kvalitu života naopak významným způsobem nezhorší. Buď podobně nedůstojně a lékařsky neetickým způsobem, jako se to stalo mně, kde postup evokuje indicie pomsty, případně mnohem hůře,
varuje ostatní před svou zkušeností pan Oldřich. Je ironií osudu, že ve stejné nemocnici shodou okolností chirurg „omylem“ při operaci zlomené nohy před dávným časem přeříznul jeho manželce nerv na chodidle s doživotními následky. Každý můžeme pochybit; zatímco před lety operatér nerv na chodidle „pouze přehlédl a netrefil se“, pak lékaři nyní konali pravděpodobně s úmyslem a s cílem ublížit, protože jsem ohrozil vizi výdělku Fakultní nemocnice Ostrava,
odsuzuje Oldřich nemocnici.
Shodou okolností o neférových praktikách Fakultní nemocnice Ostrava psal i článek na Aktuálně.cz. V článku autor mj. zmiňuje, že nemocnice si nechala od pojišťovny proplatit dvojnásobnou částku oproti původně fakturované a rozepisuje se i o bonusech za odebrané množství zdravotnických pomůcek.
Zajišťování servisu pro handicapovanou manželku, trvale zdravotně poškozenou v téže nemocnici, přitom není jednoduché. Odebrání řidičského průkazu, ač je po formálně právní stránce zcela legální, vnímám jako významné zhoršení kvality života. S vědomím, kolik ožralů, zfetovaných řidičů a hazardérů nejrůznějšího typu se v tuto chvíli pohybuje na našich cestách, přemýšlím nad tím, co vlastně bylo v této kauze primární. Zištné modelování mysli a ovlivňování mého rozhodování, ješitnost, pomstychtivost, nebo jen obyčejná neprofesionalita mladých lékařů? Co je horší?
ptá se na závěr Oldřich.
Z legislativního pohledu je odebrání oprávnění k řízení motorových vozidel vlivem podnětu lékařského zařízení zcela v pořádku. Problémem je, že návrh k odebrání může být ryze účelový a manipulativní. Dopravní úřad přitom musí vycházet ze zprávy lékařského zařízení.
S jeho odsuzující kritikou a s obviněním z byznysu se zdravotními pomůckami Fakultní nemocnice Ostrava nesouhlasí. S ohledem na lékařské tajemství můžeme situaci komentovat pouze obecně,
píše za nemocnici vyjádření její mluvčí Tomáš Oborný. Pacient trpí srdeční poruchou, která způsobuje výpadky srdečního rytmu. Tyto výpadky mohou vést k bezvědomí, což je neslučitelné s řízením automobilu, protože pacient může ohrozit nejen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu,
upozorňuje Oborný na závažná rizika pro okolí spojená s tímto onemocněním. Lékaři Fakultní nemocnice Ostrava tedy postupovali v tomto případě přesně dle platných zákonů, konkrétně podle §89a Silničního zákona:
Lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění.
Problém má i pomyslnou druhou stranu mince. Pokud by se po propuštění z nemocnice panu Oldřichovi přitížilo natolik, že by způsobil dopravní nehodu, trestní odpovědnost by nesli i lékaři. Postup, který zvolili naši lékaři, je rovněž doporučeným postupem České kardiologické společnosti. V případě, že by toto lékaři neučinili a došlo by k dopravní nehodě, přechází odpovědnost za následky na zdravotnické zařízení, které tuto srdeční poruchu diagnostikovalo. Důrazně prohlašujeme, že se raději vystavíme reakci nespokojeného pacienta, než bychom se naší nečinností stali spoluviníky dopravní nehody,
vymezuje se Oborný od odsuzujícího obvinění pana Oldřicha.
Fakultní nemocnice Ostrava se již mnoho let účastní projektu Kvalita očima pacientů. Výzkumy nezávislé firmy potvrzují, že patříme stabilně mezi nemocnice s nejvyšší mírou spokojenosti, a to jak na lůžkách, tak i v ambulancích. Výsledky průzkumů jsou veřejnosti k dispozici na našich webových stránkách. V loňském roce byla spokojenost lůžkových pacientů 85 % a ambulantních pacientů dokonce 90 %. Všem se ale zavděčit nelze. Někdy je chyba na naší straně a pacientovi se omluvíme, jindy jde spíš o zlost na nemoc či osud, který pacient promítá do vzteku nad ošetřujícím personálem.
S nespokojenými pacienty pracujeme, máme nemocničního ombudsmana a velmi často vzájemnou komunikací dojdeme k vysvětlení a porozumění. Je ale potřeba zdůraznit, že nemůžeme vždy a za každou cenu obětovat odpovědnost lékařů – někdy i trestněprávní – výměnou za spokojenost pacienta. Tak tomu bylo i v tomto politováníhodném případě.
Doc. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
Pozdrav čtenářům
Ležím toho času v jiné nemocnici, která patří k několika úzce specializovaným pracovištím na kardiologické diagnózy v České republice. Mohu potvrdit, že můj veřejně prezentovaný názor na náš zdravotní systém rozhodně neplatí paušálně, a ani takto nebyl myšlen. Není nemocnice jako nemocnice. Přesně na to jsem chtěl ve svém původním příspěvku upozornit. Z deseti možných bodů bych konkurenční nemocnici přidělil plných 10. Je vidět, že i zde platí známé: Dělají-li dva totéž, není to vždy totéž. Shodujeme se na tom všichni tři spolupacienti, kteří po operaci srdce sdílíme společný pokoj,
píše nám do redakce e-mail pan Oldřich, ve kterém je vidět, že jeho negativní pohled na české zdravotnictví se mění.
V mém případě trvala operace dlouhých 7 hodin! Obdivuhodný výkon týmu, který celých sedm hodin pracoval na hranici možností lidského 100% soustředění, protože chybička zde (na rozdíl od naší práce) neznamená pouhou výměnu neopatrností zničeného transistoru. Mohu ten úctyhodný výkon hodnotit, protože asi 90 % operace srdce jsem byl na vlastní přání při vědomí.
A na závěr: po této operaci bude Oldřichovi oprávnění k řízení motorových vozidel vráceno.