Jak poznáte podvodníka?

Podle celosvětové studie se na firemních podvodech nejčastěji podílejí lidé, kteří jsou ve společnosti několik let, jsou ve vedení a znají slabiny vnitřních procesů.

Analýza takřka 350 skutečných podvodných jednání v 69 zemích světa, kterými zaměstnanci ochudili (rozuměj okradli) vlastní firmu, ukazuje profil typického pachatele podvodného jednání. Je jím muž ve středním věku, který ve společnosti rozhodně není nováčkem a dokonale tak zná její procesy.

Poznávací znamení – vyšší management a finanční oddělení

Zmíněný závěr vychází z průzkumu a jeho následné analýzy provedené mezinárodní poradenskou společností KPMG. Hlavní záměr studie lze dobře vyvodit z názvu – Who is the typical fraudster (přeloženo – Kdo je typický podvodník). Odpověď vzešla z analýzy reálných případů zpronevěry, kdy byl pachatel ve výsledku identifikován a vždy šlo o příslušníka tzv. bílých límečků.

Zde jsou tři shrnující závěry:
  • Z globálního hlediska se zvyšuje podíl podvodů, které mají ve firmách na svědomí vrcholoví manažeři, u čtvrtiny z nich dokonce figurují samotní generální ředitelé.
  • Celosvětově se nejčastěji podvádí ve finančních odděleních, v České republice pak v odděleních nákupu, provozu a prodeje.
  • K odhalení podvodného jednání dojde v průměru za tři roky.

Typický podvodník se věkově pohybuje mezi 36 až 45 lety a je to muž. Ti tvoří bezmála 87 procent všech vyšetřovaných pachatelů. Podíl žen je vyšší v Americe (22 procent), Asii a Tichomoří (23 procent) a naopak nižší v Evropě, na Středním východě a v Africe (8 procent).

Dalším typickým znakem pachatele je jeho delší angažmá ve společnosti, kterou podvedl. V 60 procentech vyšetřovaných případů pracoval pachatel pro společnost před zjištěním podvodného jednání déle než 5 let, přičemž 33 procent případů bylo ve společnosti zaměstnáno dokonce 10 let a více.

Co se pozice ve firmě týče, pak lze říci, že většinu podvodů páchají ti, kteří by měli být nejschopnější a kteří se těší důvěře. Jen takové schopnosti by totiž měly vést na vrchol firemní hierarchie. Někde je ale chyba.

V průběhu čtyř let (podobný průzkum dělala společnost KPMG naposledy v roce 2007) se zvýšil počet pachatelů na úrovni statutárního orgánu – z 11 procent (2007) na 18 procent (2011). Naopak o 14 procent poklesl počet případů zahrnujících členy vyššího managementu – ze 49 procent (2007) na 35 procent (2011). V mírně se zvyšujícím počtu se do podvodů začali zapojovat zaměstnanci na nižších pozicích než manažerských – průzkum zaznamenal nárůst ze 14 procent v roce 2007 na 18 procent v roce 2011. Výrazný nárůst podvodných aktivit – z 11 procent v roce 2007 na 26 procent v roce 2011 – byl zjištěn u generálních ředitelů.

Když sečteme podvodníky ze statutárních orgánů, vyššího managementu a z řad generálních ředitelů, jsme na 79 %. Takřka čtyř pětin podvodů se tedy dopouštějí lidé, kteří by naopak měli být zárukou perfektního fungování společnosti. Důvod? Spekulace nás může dovést k známému pořekadlu – příležitost dělá zloděje. Lidé na vyšších pozicích mají totiž daleko více informací o fungování společnosti, znají podrobně její mechanismy a to včetně těch kontrolních. Přidejte k tomu větší pravomoci a máte lákavou směs. Většina vyšetřovaných podvodů zahrnovala zneužití interních kontrolních mechanismů, nebo využití jejich slabin, potvrzuje zpráva KPMG.

Zvláště špatným signálem je podle KPMG výrazný nárůst podvodných aktivit u generálních ředitelů. Dané zjištění je alarmující pro společnosti po celém světě, komentuje Jimmy Helm, Partner oddělení Forenzního šetření společnosti KPMG pro střední a východní Evropu. Dopady recese, tlak na splnění finančních výkonů společnosti, ale i prémie vázané na výkon. To všechno jsou faktory, které mohou vyústit v podvod, doplňuje Helm.

Kdo je typickým podvodníkem?
Pohlaví Muž
Věk 36–45 let
Oběť podvodu Majitel(é) firmy, zaměstnavatel
Pozice ve firmě Je členem vyššího managementu. Pracuje ve finančním oddělení, případně zastává jinou pozici související s firemními financemi (např. v provozu či prodeji).
Doba strávená ve firmě Deset a více let
Zvláštní znamení Na podvodném jednání se podílejí další komplici

Zdroj: KPMG

Celosvětové statistiky dále říkají, že nejnáchylnější k podvodům jsou zaměstnanci, kteří pracují s penězi a finančními toky, tedy zaměstnanci finančních oddělení. V České republice je tento trend odchýlen od světového standardu a nejčastěji v podvodech figurují pracovníci oddělení nákupu a prodeje.


Zdroj: KPMG

Za vším hledej peníze

Ukazuje se také to, že podvodníci nepracují na svých darebnostech sami. Aktuální analýza ukázala, že v 61 procentech případů má podvodník komplice. Nejčastěji se jedná o dodavatele (48 procent) a zákazníky (22 procent). Výrazně kooperativnější při páchání podvodu jsou muži (64 procent), podvodnice z řad žen měly komplice jen v každém třetím případě.

Převažujícím motivem jsou samozřejmě peníze, podvod tedy většinou slouží jako zdroj vlastního obohacení. Nejčastěji k takovýmto činům docházelo v důsledku zpronevěry a podvodů při firemních nákupech.

Druhým nejčetnějším důvodem podvodu byla touha vykázat lepší finanční výsledky svěřeného úseku, než jakých bylo ve skutečnosti dosaženo. Rostoucí tlak na splnění finančních cílů, zabezpečení pro případ ztráty zaměstnání a zvýšení bonusů byly pak nejčastějšími důvody pro podvodné vykazování výsledků, našla důvody tohoto podvodného jednání zpráva společnosti KPMG.

Varovné signály jsou, je třeba je vnímat

V polovině případů prokazatelně existovaly předchozí varovné signály podvodného jednání, ale nebyl na ně brán zřetel, to říká studie a vyjmenovává ty typické (viz dále). Opomíjené varovné signály dávají pachatelům v podstatě zelenou k beztrestnému pokračování v podvodné činnosti, což se potvrzuje v tom, že málokdy jsou podvody jednorázové: 96 procent podvodníků v průzkumu z roku 2011 páchalo podvodné jednání opakovaně, což znamená pětiprocentní nárůst proti roku 2007.

Firemní prostředí vhodné pro spáchání podvodu:

  • Mezi společností a jejími interními či externími auditory existuje nejednoznačný vztah a panuje nedostatek důvěry.
  • Struktura dodavatelů bankovních služeb není jednotná – není jeden jasný poskytovatel, díky čemuž lze omezit transparentnost podnikových financí.
  • Ve společnosti se přehnaně tají pracovní náplně daných pozic, jejich činnosti a finančních výsledků. V případě otázek dochází ke zdržování a odmítání odpovědí a podpůrné dokumentace.
  • V rámci dané funkce se často mění zaměstnanci. Podvodného jednání se pravděpodobněji dopustí zaměstnanci v podniku s nízkou morálkou a nekonzistentním dohledem.
  • Některé praktiky v rámci oddělení se nezdají být přímočaré a mohou být dokonce nezákonné nebo neetické.
  • Podnik neustále posouvá limity a hranice, kde se jedná o otázky finančních odhadů nebo volby účetních postupů.
  • Vyšší management pobírá vysoké bonusy vázané na splnění cílů. Divize nebo oddělení podniku je vnímáno jako komplexní nebo jako neobvykle ziskové, čímž dochází k odvrácení pozornosti managementu a osob provádějících au­dit.
  • Jiným společnostem ve stejném odvětví se nedaří a tržby/zisky klesají. Společnost jde zdánlivě proti tržnímu trendu.
  • Nárůst ziskovosti nevede k růstu reálných peněžních toků.
  • Složité, nebo jinak neobvyklé platební metody, dohody mezi podnikem a určitými dodavateli/zá­kazníky mohou být nastaveny úmyslně neprůhledným způsobem, aby se zakryla jejich skutečná povaha.
  • Existují odlehlé provozy, které nejsou efektivně monitorovány centrálou.

Osobnostní a profesní charakteristiky potenciálního podvodníka:

  • Odmítá povýšení nebo se o ně neuchází a nemá pro to rozumné vysvětlení.
  • Má příležitost manipulovat výplatami a odměnami jednotlivců.
  • Zřídkakdy si bere dovolenou.
  • Jeho osobní finance jsou v nepoměru k jeho předpokládaným příjmům – je zde reálné podezření.
  • Nepředkládá, nebo nechce předkládat záznamy a další informace dobrovolně, případně na požádání.
  • Soustavně se o něm šíří zvěsti, případně jsou patrné náznaky osobních zlozvyků, závislostí, nebo neřestí.
  • Je nespolehlivý a náchylný k chybám a slabému výkonu. Zjednodušuje si cestu a/nebo „ohýbá“ pravidla.
  • Svaluje vinu a odpovědnosti za své chyby na druhé. V práci se jeví jako nespokojený a málo motivovaný.
  • Obklopuje se svými oblíbenci nebo lidmi, kteří mu málokdy odporují.
  • Přijímá pozornosti, které jsou nepřiměřené nebo v přímém rozporu s firemními pravidly.
  • Zdá se být ve stresu a pod tlakem.
  • Některé zaměstnance řídí příliš detailně, jiné si naopak drží od těla.
  • Šikanuje nebo zastrašuje kolegy. Je nevyrovnaný a náladový, arogantní, se sklony ke konfrontaci a výhrůžkám, případně je agresivní, pokud čelí pochybnostem.
  • Dodavatelé jednají pouze s daným jednotlivcem, který se chová sebestředně a zajímá se pouze o vlastní pracovní náplň.
  • U nových zaměstnanců úroveň výkonnosti nebo dovedností neodpovídá zkušenostem uvedeným v jejich životopise.

Zdroj: KPMG

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 6. 2011 0:13