Názory k článku
Jak platit sociální pojištění a jak se registrovat?

Mam za to, ze z prijmu v dozorci rade se socialni neplati, jen zdravotni.

OSVČ mají u SP a ZP smůlu, že výše zálohy se počítá z minulého příjmu (nikoli aktuálního příjmu).

Zrovna u autorů to může způsobit katastrofu. Měsíčně může na honorářích vydělávat poměrně mizerné částky (honoráře od českých novin nejsou nic moc, stokoruny za článek), stačí ale vydat knihu nebo prodat fotografii za desítky-stovky tisíc a rázem rapidně povyskočí vyměřovácí základ pro SP a ZP.

Co na tom, že celý příští rok nic nevydělává, ale měsíční záloha na SP vyskočí třeba na 4-5 tisíc. A platit musí bez debat. Jinak nabíhá penále, pokuty, exekutoři... Co vím, tak spousta živnostníků na tomto systému krachuje, nebo přerušuje ŽL a jde se zaregistrovat na Úřad práce (nejčastěji v zimě, v létě). Z našich daní jsou jim pak vypláceny podpory.

Takže spravedlivé a racionální by bylo, aby se SP a ZP stejně jako daň z příjmu platila 1 x ročně po podání daň. přiznání, žádné zálohy.

Pekna uvaha, akorat s tou zasadni chybou, ze na dan z prijmu se tez plati zalohy - alespon od urcite vyse dane (tusim 40k / rok) :-) Ja treba budu mit problem, ze jsem mel v minulem roce docela velky mimoradny prijem, takze budu muset s FU vyjednat abych podle nej nemusel platit zalohy :-/

Odpuštění záloh není problém. Předložíte výpočet vašeho očekávaného příjmu a vypočítanou daň (nemusí se dokladovat). Pokud je to důvěryhodné, tak se záloha většinou odpouští. Mě ji už dvakrát odpustili a nikdy nezamítli. Výhoda u této žádosti je, že se naplatí ani žádný poplatek. Například u žádosti o prominutí penále se myslím platí 1000Kč.

To rád slyším, že jsou části naší republiky, kde se najdou vstřícní úředníci. Nicméně proč bych měl někoho o něco žádat? Daně a pojištění platím ze SKUTEČNÉHO zisku. Jak má v lednu OSVČ předpovědět, jaký příjem letos bude mít? Navíc se obávám, že úřady budou požadovat příložení k žádosti kopie živnostenského oprávnění na věštění, obor živnosti volné.

A s tím poplatkem, to je vtip, nebo takový poplatek skutečně existuje?

Pokud někdo vydělá větší peníze třeba na té knize a není schopen pochopit, že z toho za rok taky musí zaplatit nějaké peníze státu, potom mu prostě není pomoci. Alespoň průměrně inteligentní člověk neutratí vše ale spočítá si, kolik si musí na další rok nechat.

Čtěte pořádně :-)

Jasně, že ze zisku musí zaplatit 15% daň, 13.5% zdravotko a 28.5% sociálko. To vůbec nekritizuju.

Mluvím o následné nutnosti, platit PO CELÝ ROK měsíční zálohy na základě MINULÉHO nikoli AKTUÁLNÍHO zisku.

Je blbost, aby stát požadoval: autore, schovej si jednorázově vydělané peníze za knihu do slamníku, příští rok budeš z toho platit vysoké zálohy.

Je prostě kravina, aby autor, který měsíčně za články vydělává např. 7500 Kč platil měsíční zálohy např. 5000 Kč.

Chápete, co kritizuju?

Daně a odvody se mají platit ze skutečného zisku!

Proč myslíte, že lidi své příjmy zatajují? Vadí jim placení daní? Ne, lidi platí daně rádi. Ale systém je k podvodům nutí pro svou nepřehlednost.

Všude na světě se samozřejmě podává daň. přiznání 1 x ročně a daně platí ze zisku.

"Mluvím o následné nutnosti, platit PO CELÝ ROK měsíční zálohy na základě MINULÉHO nikoli AKTUÁLNÍHO zisku" - podobně je to např. s dětskými přídavky - dokládáte příjem za hodně vzdálené období, které neodráží momentální situaci žadatele. Tzn., jestli jsem brala před rokem dost a přídavky mě nenáležely, tak teď je situace jiná a přídavky by mi pomohly. Budu ale muset čekat rok, kdy budu předkládat ÚP nově příjmy za uplynulé období, a kdy mi (možná) vznikne nárok na výplatu přídavků. Jestli do té doby nezmění s. Nečas limity, protože v eráru se stále na něco nedostává, tak nebude jistě problém ve spolupráci se s. Kalouskem přesunout nějaké peníze určené na sociální výdaje na zbrojní účely nebo na nákup nových aut pro vládu, když ty montovny tak krachují.

Ale jinak to přece nejde. Buď to můsíte platit hned co peníze vyděláte, nebo zpětně. Zpětně je to pro vás výhoda, první rok jakoby nic neplatíte, takže si ty peníze nechce, nerozházejte je, abyste potom měl z čeho platit nájem, až je další rok budete potřebovat. Jiná možnost není.

Tak pošlete 12xměsíční zálohu hned v lednu na učet sociální zprávy a nemusíte šetřit každý měsíc. Jinak se mi líbí jak si stěžujete na to že do českých novin se skoro nevyplatí psát ale když napíšete knihu tak vám skočí záoha na pro mě (a to jsem si myslel že si dobře žiju) magických 4-5tisíc. Dobrá rada vyprdněte se na psaní do novin a pište jen knihy.

Myslím si, že autor nemá pravdu ohledně výhodnosti soukromého nem. pojištění oproti státnímu. Ale budu rád když mi autor, zástupnce pojišťovny nebo kdokoliv jiný můj názor vyvrátí.

V lednu jsem řešil zda přejít jako OSVČ ze soukromého nemocenského pojištění na státní (od Správy soc. zabezpečení) a vyhodnotil jsem, že státní je výhodnější (byť se mi zdá také předražené). Konkrétně pojistné činí u státního cca 2.6% z požadované dávky (výpočet: 2.6%=1.4%/0.9/0.6, kde 1,4% je sazba, 0.9 je tzv. redukční koeficient po tzv. 1. redukční hranici, 0.6 je vyplácená nemocenská oproti redukovanému základu). Výpočet platí pro max. nemocenské cca 20000 kč měsíčně (pro vyšší částky se výrazně snižuje redukční koeficient (na 0.6 a pak dokonce na 0.3 a pak na 0).

Např.:
Při požadované denní dávce 300 Kč od 30 dne nemoci stojí měsíční pojistné u Generali 150 Kč pro 28 letého (takové pojištění již pár let mám) nebo 190 Kč pro 38 letého. Od 15. dne je to však výrazně více, dle údajů na netu pro 28 letého činí měsíční pojistné cca 430 Kč.

Pojištění od státu pro 300 Kč denní dávky od 15. dne (jinak nelze) přitom stojí měsíčně 234 Kč. Tedy výrazně skoro polovinu než např. pojistné od Generali.

Ptal jsem se ještě v Kooperativě, ale byli ještě dražší než Generali.

Navíc např. mé Generali pojištění nekryje nemoci, které existovaly před pojištěním se. Navíc státní pojištění nezkoumá Váš příjem, kdežto v podmínkách Generali je, že můžou chtít vidět daňové příznání (takže když např. uplatňujete 50% daňový paušal, tak dávku Vám vyplatí dle daň. přiznání příjmů mínus paušál a nezajímá je, že fixní náklady na podnikání jako nájmy, apod, běží dál i v případě nemoci). Pojistné Vás samozřejmě nechají platit libovolné, až když pojistná událost nastane, tak se třeba dozvíte, že dávku Vám zkrátí. Alespoň tak jsem pochopil pojistné podmínky, pojistnou událost jsem za cca 8 let trvání pojištění ještě neměl

Ještě rada k placení pojistného na počátku pojištění OSVČ u Správy soc. zabezpečení. Za první tři měsíce pojištění máte povinnost platit pojistné, ale dávky v případě nemoci Vám stejně žádné nedají. Takže nejlépe je první tři měsíce platit jen minimum 56 Kč, pak zaplatit pojistné k požadované měsíční dávce plus ušetřená částka pojistného za nic v předchozích třech měsících a teprve další měsíce platit pojistné k požadované dávce. Zaplatíte stejně, ale kdyby člověk byl náhodou nemocný ve správnou dobu, alespoň dostane větší dávky (dávka nem. pojištění se určí dle poslední průměrné měsíční platby vždy kluzavě za předchozích 12 měsíců, platí se až do 20. dne následujícího měsíce za daný měsíc, takže pokud onemocníte dlouhodobě v první půlce měsíce můžete ještě předběhnout čas...). Také pozor na opožděné platby, pojištění Vám bez náhrady zruší a začínáte od nuly s novým 3 měsíčním období kdy musíte platit, ale žádné protiplnění nemůžete očekávat. U zaměstanců podobná podmínka není, tam nastoupíte do zaměstná a další den můžete marodit (dávky od státu od 14. dne nemoci plus od 3. do 14. dne od zaměstnavatele).

Když už jsem se rozepsal, tak ještě pár bodů k státnímu nemocenskému pojištění:
- dávky Vám vyplatí vyplatí jen max. za cca 1 rok nemoci
- plus další max cca 1 rok na základě žádosti, které musí někdo schválit (nebo také zamítnout), vždy prodlouží max. o 3 měsíce
- pokud jste byli v před méně než půl rokem nemocní, tak se vám doba vyplácení dávek zkrátí o dny vyčerpaných dávek za předchozích 12 měsíců
- je to napsáno přibližně přesné formulace jsou v zákoně a je to definovány na dny
- k ceně pojistného: když budete cca 3 roky platit pojitné (38,5 měsíce+3 měsíce počátek) a budete jednou 1,5 měsíce nemocní (tzn. proplatí Vám jeden měsíc), pak jste tzv. na nule - dostanete stejné dávky jako jste odvedli pojistné. Vzhledem k tomu, že nemoci do 14 dnů to nekryje, tak se mi zdá pojistné předražené (chápal bych je u soukromé instuce, která má vykazovat zisk), u státu bych očekával, že bude levnější - tak aby celkové pojistné zhruba pokrylo vyplacené dávky. Nicméně já osobně jsem se přihlásil, protože jistota je jistota a soukromé pojištění jsem výhodnější nenašel.

Hele, a není jednodušší, než se prokousávat tímhle složitým systémem, snažit se ho pochopit, platit a pak nic nedostat, si ty peníze odkládat na spořící účet, odkud jsou kdykoli v případě nemoci k dispozici? O nemocenskou je třeba žádat, což z nemocničního lůžka asi neudělám.

Bingo Stando!

No tak jsem to dělal dosud a v podstatě na tom "vydělal". Problém by však nastal u delší nemoci, třeba v důsledku úrazu může člověk zůstat pár měsíců bez příjmu. Na to jsem měl a zatím ještě mám sjednané pojištění u Generali od 30. dne nemoci na 300 Kč denně za 150 Kč měsíčně, 300 Kč denně již je dnes dost málo, tak jsem chtěl pojistku navýšit a zjistil jsem, že protože je mi už o 7 let více tak bych platil stejně jako u státu, kde však mám v případě nemoci nárok na nem.dávky už od 15. dne. Takže mne překvapilo, že autor v článku píše, že nestátní nemocenské pojištění je výhodnější. Já jsem takové aktuálně nenašel. Na krátkodobé nemoci je samozřejmě výhodnější pojištění "slamník". Dříve bylo pro mne jako OSVČ státní nemocenské pojištění nedostačující, protože nešlo zvolit výši dávky, která by byla mizivá (protože platím důchodové pojištění jen z jedné čtvrtiny příjmu - daňový paušál 50% plus 50% vyměřovací základ a do konce minulého roku bylo nemocenské a důchodové pojištění vázáno na sebe). Navíc bylo pojištění procentuálně dražší, protože krylo i krátkodobé nemoci, které je, jak píšete jednodušší pokrýt z vlastních rezerv a v tom s Vámi souhlasím (zvlášť když člověk bývá nemocný vyjímečně).

Pokud vim, tak u statniho pojisteni si nemuzete zaklad zvolit - odviji se od prijmu. Tedy vyhodnost pojisteni zavisi na vysce vaseho prijmu, respektive redukcnim koeficientu. To, ze pro nizke prijmy je statni pojisteni vyhodne je jasne, ale je to vykoupeno nevyhodnosti pro vyssi prijmy. (Lituju chudaky zamestnance s temi vyssimi prijmy kteri jsou nuceni do pro ne nevyhodneho pojisteni a nemohou se nijak branit :-( )

Pojištění denní dávky či jak se nazývá pojištění výpadku příjmu v případě nemocenské je takzvané škodové pojištění. To je pojištění, kdy lze výši tady konkrétně propadu příjmu přesně exaktně vyčíslit. Podle tuším zákona o pojišťovnictví potom klient nemůže získat plnění škodového pojištění vyšší než je vypočítaná škoda, jinak je to podle našich zákonů pojistný podvod. Když někdo třeba pojistí barák u dvou různých pojišťoven, je povinnen to dvojí pojištění těm pojišťovnám oznámit a když barák vyhoří, pojišťovny se domluví, aby dohoromady nevyplatily více než je škoda. Podobně u pojištění denní dávky pojišťovna potřebuje údaj o příjmech, aby nevyplatila více a hlavně je ten údaj potřeba u sjednávání smlouvy, protože pojišťovna bez mrknutí oka přijme smlouvu, kde je kvůli vyšším denním dávkám vyšší pojistné, ale v případě nemocenské vyplatí automaticky dávky jen do výše ztracených příjmů.

No dle dotazu na pojišťovně se nejedná o příjmy jak píšete, ale o příjmy mínus výdaje. A část těch výdajů Vám běží i když jste nemocný. Nebo jde třeba jen o výdajový paušál ve výši 40%, 50 % či 60%, ale Vaše reálné náklady jsou třeba jen 20%, takže na určitou část se hold pojistit nemůžete.

U nemovitostí je to bohužel horší než píšete, pokud vím, tak si v případě škodní události můžete uplatnit pojištění jen u jedné pojišťovny - kterou si vyberete. Nikoliv u všech, kde jste pojištěn. Častý případ jedno pojištění bytu máte Vy třeba kvůli bance, která Vám poskytla úvěr na byt. Druhé má Společenství vlastníků třeba jen na nosné konstrukce. Jedno tedy platíte zbytečně. Ale své pojištění nemůžete sjednat na nižší částku, protože v případě škody lze uplatnit jen jedno pojištění nikoli obě, tak aby součet činil max. škodu. Osobně jsem v pojišťovně chtěl vyloučit části pojištěné společenstvím vlastníků z pojistky - nešlo.

Pojištění denní dávky v pracovní neschopnosti je pojištění propadu příjmů v době pracovní neschopnosti. Jestli pojištěný utratí na nájem a jiné povinné platby celý ten příjem nebo jen jeho třetinu a zbytek probendí, je vysloveně jeho věc, může si zvolit, jestli si pojistí jen tu třetinu nebo celý propad příjmu. Je jasné, že kdo racionálně uvažuje, pojistí si jenon tu třetinu, coby mu v případě nemocenské chyběla, ale kdo chce, aby pojišťovna prosperovala, klidně si může pojistit celý propad a potom v případě nemocenské mu pojišťovna příjem dorovná na původní úroveň. U nemovitostí asi záleží, které pojišťovny to jsou a jaká pojištění v tom figurují. Jestli si někdo pojistí barák u dvou pojišťoven dvěma v podstatě stejnými pojištěními, třeba na požár a barák shoří,, asi se obě dohodnou na nějakém procentuálním podílu zhruba půl napůl. Jestli to jsou dvě různá pojištění, potom obvykle bývá po vyšetření příčiny vzniku pojistné události jedno pojištění předřazeno druhému a plní se potom z toho prvního. Vždy ale platí to pravidlo, že součet plnění nesmí překročit škodu.

No, od 1.1.2009 u statniho pojisteni si zaklad zvolit právě můžete. To co píšete platilo do konce roku 2008. Nevýhodnost pro vyšší příjmy způsobují redukční koeficienty, které jsem ve svém příspěvku zmínil. Do 20000 Kč měsíční nemocenské dávky Tedy pro zaměstance s příjmy nad cca 35000 Kč měsíčně je nevýhodné. OSVČ se asi na větší dávku než 20000 Kč měsíčně pojišťovat u státu nebudou - je to nevýhodné.

Aha, tak to jsem prehledl :-) Pokud si i pri velkem prijmu muzu zvolit mensi zaklad, tak je to samozrejme pro ty mensi castky vyhodnejsi (protoze mi to zaplati zamestnanci s vyssimi prijmy).

"Zálohy na sociální pojištění plaťte až následující měsíc, neposílejte je předem. Sociální správa je pak vyhodnotí jako přeplatek a zbytečně jí to působí zmatky."

Viz:
"OSVČ může platit zálohy na pojistné do budoucna. Pokud je platí OSVČ, která podala přehled za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna až do konce června následujícího kalendářního roku; pokud zálohy na pojistné platí do budoucna OSVČ, která ještě nepodala přehled za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna jen do konce června kalendářního roku, ve kterém bude podávat přehled za předchozí kalendářní rok. Výši zaplacených záloh na pojistné nelze měnit. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti."
http://www.cssz.cz/cz/osoby-samostatne-vydelecne-cinne/platba-pojistneho/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni.htm

Když můžu, tak proč bych nemohl?

Proč OSVČ s vedlejší činností, která měla za rok 2008 vyměřovací základ 51.000 Kč, neplatí povinně žádné soc. pojištění, zatímco pokud měla základ 52.000 (tedy při paušálu 50 % příjem 208.000) platí rovnou 15.300 Kč?

Proč tento skok? Proč stát říká, že se vyplatí přivydělat si 205.000, ne 220.000? Proč neexistuje nějaká sleva podobná daňové, která by toto zmírnila?

Proto si myslím, že spravedlivější by byl systém, ve kterém bychom daně a pojištění platili až ze skutečného zisku a ne zálohy. A samozřejmě každý spravedlivě ve stejné výši, ne že určité skupiny poplatníků budou danění a odvodů zbaveni.

Když je někdo nezaměstnaný, ale není evidovaný na ÚP a platí si sám minimální zdravotní 1080 za měsíc a přivydělává si, konkrétně dáváním svých soukromých fotek do komerční fotobanky a z toho má cca 10 000 ročně, platí pro něho taky ten limit 7000 měsíčně příjmu, od kterého se platí sociální nebo je to považováno za soustavnou výdělečnou činnost a tudíž musí platit bez ohledu na výnosy "podnikatelské" sociální a zdravotní těch asi 3300 měsíčně? Smlouva s fotobankou je na základě autorského zákona. Na ÚP není evidovaný proto, protože ÚP před asi dvěma roky podmínil zaevidování zrušením smlouvy s fotobankou.

no já bych asi byl radši nezaměstaný, a fotky do fotobanky dával jménem někoho zaměstnaného pro koho by to byl jen přivvýdělek

CITACE ZE ZÁKONA:
6) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč.

TAKŽE FOTEK SE TO ASI NETÝKÁ, pokud je příspěvkem myšlen textový příspěvek

Jaromíre, koho myslíte "nezaměstnaným"? Nezaměstnaní jsou právě ti, co jsou na ÚP, ne?
Ostatní jsou "osoby bez zdanitelných příjmů".
Aspoň tak ten český systém chápu já, česká terminologie je občas nelogická :-)

:) Osoba bez zdanitelných příjmů může třeba krásně vyžívat z investování nad časový test 6 měsíců...

Podle mě nezaměstnaný je jednoduše ten, kdo nemá zaměstnání ani živnost. To ještě nutně neznamená, že se bude hlásit na ÚP. Těm (kdo jsou přihlášeni) se říká uchazeči o zaměstnání.
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=sz_527.htm

Každopádně ty fotky jsou prodávány podle autorského zákona, prodává se vlastně právo fotky k něčemu použít a spolupráce s fotobankou, aspoň s tou běžnou nejde udělat nijak jinak než trvalou smlouvou. A bydlení a stravu má zajištěnou a na výdaje navíc mu víceméně stačí ty fotky a asi nějaké občasné brigády typu inventura v Tescu. Takže nemusí hledat zaměstnání za každou cenu. Jenže když teď od nového roku všichni, kdo mají příjmy podle autorského zákona, to mají jako soustavnou činnost, obává se, že bude muset platit ty povinné sociální a zdravotní odvody. Takže pokud by to hrozilo reálně, tak s tou fotobankou skončí, bude fotit maximálně do šuplíku a pro známé, přihlásí se na pracák a energii vrhne na získávání peněz od státu

Jaromíre, ještě existuje jedna možnost: podvádět.

Vysvětlím na příkladu:

OSVČ nemusí vykonávat činnost po celý rok.

Takže si fotograf zajistí, aby fotobanka honoráře vyplácela jen každý sudý měsíc. A na každý lichý měsíc se odhlásí z VZP a ČSSZ - pozor, i za odhlášené měsíce ale musí zaplatit ZP coby OBZP 1080,-

Jen je velice důležité zajistit, aby v liché měsíce na bankovní účet nepřistál žádný příjem!

Je to trochu nepraktické, ale pokud má elektronický podpis, může se každý měsíc přihlašovat/odhlašovat přes internet, není třeba nikam chodit.

Bohužel, kdyby fungoval systém, jak navrhuji: PLATIT DANĚ ZE SKUTEČNÉHO ZISKU, nemuseli bychom podvádět...

Chtěla bych se zeptat jsem od 20.března 2007 na úřadě práce a pobírám částeční invalidní důchod,můžete mi vysvětlit kolik let mám placeno sociální pojištění.Dnes mě to vyděsilo že mám placeno v roce 2009 za rok 2008,je tohle vůbec možné to mi řekla pracovnice u nás na čssz ale potvrzení mi nedala s tím že se nedává a že nic platit podle §nemusím tudíš mi nedali vědět,Ja myslela že je placeno 3roky.Děkuji za odpověď

dobrý den, je mi 26, ale stále studuji, jedná se o mojí první vysokou, ale pro úřadů již nemám žádné studentské výhody(příspěvky, dávky, sociální stipendia..)je v mém případě nutné platit si sociální pojištění?zdravotní samozřejmě platím.děkuji za odpověď