Jak ovlivňuje metrologie naši peněženku?

Objem nakupovaných pohonných hmot u čerpacích stanic je měřen, v závislosti na změřené hodnotě je stanovena cena, rovněž ocenění nakupovaného masa a zeleniny je provedeno na základě zjištěné hmotnosti. Měřen je také objem spotřebované vody, plynu nebo množství elektřiny.

Metrologie jako nauka o měření

Problematikou měření a problémy souvisejícími s měřením se zabývá metrologie. Je to nauka o měření, která usiluje o zabezpečení a posuzování korektnosti a adekvátnosti prováděných měření. K tomu je nutné vymezit používané měřicí jednotky a metody, ověřovat používaná měřidla a systémy, ve kterých jsou tato měřidla používána.

Metrologie je součástí každodenního života:

• platíme za elektřinu cenu, která se odvíjí od spotřeby změřené elektroměrem,
• platíme ceny za zboží zvážené na vahách prodejce a věříme, že nejsme šizeni špatným vážením,
• při zvážení zakoupeného salámu doma zjišťujeme, že deklarovaná váha neodpovídá námi zjištěné hodnotě,
• čas od času „seřizujeme“ a tedy kalibrujeme své hodiny,
• měříme dobu, kterou strávíme prováděním určitých činností,
• při jízdě automobilem sledujeme rychlost naší jízdy pomocí tachometru, skutečnost, zda dodržujeme rychlost předepsanou, měří radary.

Aspekty metrologického zabezpečení měření

1) Definování jednotek měření

Pohonné hmoty kupujeme v litrech, hmotnost vážených produktů v kilogramech, spotřeba elektrické energie je měřena v kilowatthodinách (kWh), atd. Uznávané jednotky jsou dány úmluvou, která je uznávána v určitém čase na určitém místě.

Mnohé státy přistoupily k používání Mezinárodní soustavy jednotek (SI). Tato soustava má vymezeno sedm základních jednotek (např. metr pro měření délky, kilogram pro měření hmotnosti nebo ampér pro měření elektrického proudu). Od definice základních jednotek se odvíjí definice jednotek odvozených (např. objem měřený v krychlových metrech).

V historii používané jednotky se často odvozovaly od věcí, které byly jednoduše dostupné. Mnoho takových jednotek tak bylo odvozeno od lidského těla, například stopa, palec nebo loket.

2) Realizace jednotek měření (etalony)

Pokud je vyjasněno a stanoveno, že například délku budeme měřit v metrech (stopách, loktech,…), je nutné zajistit fyzickou realizaci této jednotky. K tomu se používá etalon, což je měřidlo, které může jednotku nebo stupnici uchovat a umožnit k jejímu přenosu na měřidla s nižší přesností. Etalon představuje ztělesněnou míru používanou k definování, realizaci, uchování nebo reprodukci jednotky nebo stupnice měření. Fyzickou realizací délkové měřicí jednotky (např. jednoho metru) může být provázek, na kterém uzlíky vyznačují metr, svinovací metr nebo měřicí pásmo.

3) Kalibrace měřidel

Délková jednotka jednoho metru může být ztělesněna například v podobě dřevěného metru. S použitím takového dřevěného metru souvisí riziko, že stupnice indikuje nesprávné hodnoty. Výrobce metru mohl například špatně označit stupnici, nebo se délka stupnice může měnit díky mechanické deformaci podkladového materiálu. Pro zajištění adekvátních výsledků prováděného měření je nezbytné, aby používaná měřidla byla prověřována a kalibrována.

Kalibrace má určit závislost mezi hodnotami zjištěnými měřením a hodnotami měřidla s vyšší přesností (referenčního etalonu). Díky tomu lze stanovit správnost údajů uváděných měřidlem, odhadovat chyby indikace měřené hodnoty a zvážit, zda je měřidlo pro dané použití vhodné. Při provedení kalibrace měřidla se obvykle vystavuje kalibrační certifikát a na kalibrované měřidlo se vylepuje štítek.

Kalibrace byla považována za důležitou již v dávných dobách, na což může poukazovat i následující citace: Trest smrti hrozil tomu, kdo zapomněl nebo zanedbal svoji povinnost kalibrovat své měřidlo délky při každém úplňku. Takové bylo riziko královských architektů odpovědných za budování chrámů a pyramid pro faraóny ve starém Egyptě tři tisíce let před naším letopočtem. ZDROJ: Metrologie v kostce. ČMI, 2002. ISBN 80–86645–01–0

4) Zajištění návaznosti měřidel

Pokud kontrolor obchodní inspekce v obchodě zakoupí metr látky, bude ho pravděpodobně zajímat, nakolik skutečná délka látky odpovídá definované jednotce jednoho metru. Definovaná délková jednotka jednoho metru je fyzicky realizována národními a mezinárodními etalony. Tyto jsou obvykle spravovány národními metrologickými instituty, v ČR národní etalon délky spravuje Český metrologický institut. U dřevěného metru, používaného v obchodě k měření prodávaného materiálu, bude požadována návaznost na etalon vyšší přesnosti, tj. národní etalon délky. Díky návaznosti a nepřerušeného řetězce porovnání pak lze pro výsledek měření určit vztah k národním či mezinárodním etalonům.

5) Pracovní měřidla stanovená

Mezi tzv. stanovená měřidla závazné předpisy řadí měřidla, která mají zásadní význam pro ochranu správnosti obchodního styku, bezpečnosti, ochranu zdraví, životního prostředí a jiných veřejných zájmů. U těchto měřidel pak musí být povinně schválen typ měřidla a měřidla musí být v pravidelných intervalech ověřována.

Schválení typu (v ČR prováděné Českým metrologickým institutem) spočívá v posouzení toho, zda je měřidlo schopno plnit funkci, pro kterou je určeno v souladu se závaznými požadavky. Na základě schválení Český metrologický institut vydává certifikát schválení měřidla a přiděluje mu značku schválení typu, která musí být umístěna na měřidle.

Ověřování měřidla, prováděné Českým metrologickým institutem nebo autorizovanými metrologickými středisky, se opírá o prověření toho, zda má měřidlo požadované metrologické vlastnosti a zda odpovídá ustanovení závazných požadavků. Na základě ověření vydává metrologický orgán ověřovací list, popřípadě měřidlo opatřuje úřední značkou. Základem úřední značky je symbol dvouocasého lva, doplněný písmeny „CM“ přidělenými Institutu a písmenem „K“ nebo „CZK“ přiděleným autorizovaným metrologickým střediskům. Platnost ověření je časově omezena, stanovené měřidlo může být pro daný účel používáno jen po dobu platnosti ověření.

Podobným procesům podléhají měřidla, jako jsou dřevěné metry nebo váhy používané obchodníky, měřidla na čerpacích stanicích, radary používané k měření rychlosti a následnému udělení pokuty při překročení rychlosti, elektroměry nebo vodoměry.

Prakticky to funguje tak, že například vodoměr, kterým je měřena dodávka vody do naší domácnosti, musí být schváleného typu. Před jeho namontováním je vodoměr ověřen a zaplombován. Po uplynutí stanovené doby musí být opětovně provedeno ověření vodoměru, což odběratel vody zaznamená tím, že je mu vodoměr vyměněn za vodoměr jiný. Původní vodoměr se obvykle repasuje a následně je autorizovaným metrologickým střediskem znovu ověřen, čímž je připraven pro opětovné použití.

Závěr

Směna a dohoda o cenách vždy předpokládala ocenění produkce, s čímž úzce souvisí řešení otázek adekvátního měření. Zvládnutí metrologického zabezpečení je důležité pro dosažení důvěry v obchodní styk, výměnu a obchodů, metrologie zasahuje do všech odvětví obchodu, výroby a oblastí uspokojování lidských potřeb.

Základem právní úpravy metrologie v ČR je Zákon o metrologii (505/1990 Sb.), který upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob a orgánů státní správy za účelem zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Jak vyplývá z tohoto zákona, obchodníci, kteří používají měřidla, musí používat měřidla schváleného typu, která jsou pravidelně ověřována. Toto tvoří jeden z důležitých aspektů zajištění adekvátnosti měření v obchodním styku.