Jak ovlivní nový občanský zákoník vaše zaměstnání?

Nový občanský zákoník výrazně zasáhne do pracovně – právních vztahů mezi vámi a zaměstnavatelem. Přečtěte si jak.

Vztah občanského zákoníku a zákoníku práce

Původně se zvažovalo, že by nový občanský zákoník upravoval celou soukromoprávní (civilní) právní oblast, tedy jak právo občanské, obchodní, rodinné, tak i pracovní v jediném zákoníku. Zákoník práce však zůstane v platnosti jako samostatný zákon i nadále. Bude stále platit zásada tzv. subsidiarity, podpůrného použití občanského zákoníku, tedy i na pracovně-právní vztahy se budou aplikovat ustanovení občanského zákoníku.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Pracovně-právní vztahy se budou řídit zákoníkem práce, nebude-li však možno použít zákoník práce, řídí se tyto vztahy občanským zákoníkem, ale vždy v souladu se základními zásadami pracovně - právních vztahů. Nový občanský zákoník výslovně ve svém ust. § 2401 stanoví, že pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru, upravuje jiný zákon (zákoník práce) a totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce, zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek.

Jednání za zaměstnavatele

Nový občanský zákoník zjednodušuje úpravu jednání za zaměstnavatele. Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Pokud tedy zaměstnanec v provozovně učiní nějaký právní úkon vůči zákazníkovi, vzniknou povinnosti z tohoto jednání zaměstnavateli v případě, že zákazník věděl nebo v dobré víře předpokládal, že zaměstnanec je oprávněn jednat za zaměstnavatele. 

Nový občanský zákoník také výslovně stanoví, že má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, pověří jednoho člena tohoto orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům, jinak tuto působnost vykonává předseda statutárního orgánu – takhle může mít např. u akciové společnosti pověřen k právním jednáním vůči zaměstnancům jen jeden člen představenstva.

Zaměstnávání mladistvých

Nadále bude možné uzavírat pracovní smlouvy s mladistvými pouze v případě, pokud dosáhnou 15 let věku a zároveň budou mít ukončenu povinnou školní docházkou. Novinkou podle nového občanského zákoníku bude právo rodičů nezletilého, který nedosáhl 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr (nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek), pokud to bude nutné v zájmu vzdělávání nebo zdraví nezletilého. Čtěte také: Nejvhodnější pro letní brigádu – dohoda o provedení práce

Zůstává promlčecí lhůta v trvání tří let. Tip: Kdy pracovní práva zanikají a kdy se „jen“ promlčují

Zastřený pracovní vztah (švarcsystém)

Podle nového občanského zákoníku se právní jednání posuzuje podle svého obsahu a má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Bude-li tedy někdo pro zaměstnavatele vykonávat práci se znaky závislé práce na základě obchodně – právního vztahu, bude možné toto jednání posuzovat jako zastřený pracovněprávní vztah s důsledky v pracovně-právní oblasti. K tématu čtěte: Využíváte švarcsystém? Hrozí vám pokuta až 300 000 Kč Jak odlišit nelegální práci (švarcsystém) od legální závislé práce?

Započtení na mzdu

Nový občanský zákoník přináší jinou úpravu započtení vůči mzdě: až polovina mzdy nebude chráněna před započtením vůči pohledávkám zaměstnavatele, postihne to zejména nízkopříjmové zaměstnance, kterým může být zabaveno více než při exekuci.

V pracovněprávních vztazích může závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele zaniknout rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění. Nový občanský zákoník ve svém ust. § 1988 zakazuje započtení proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu. K započtení jsou podle ust. § 1987 nového občanského zákoníku způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem; pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, nejvýše však do jedné poloviny pohledávky mzdy, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení.

Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Nový občanský zákoník připouští možnost započtení na mzdu, avšak na rozdíl od stávající právní úpravy neobsahuje zákaz započtení proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí. Podle nového občanského zákoníku tak lze započíst pohledávku proti mzdě až do výše její poloviny, a to i tehdy, pokud tato započitatelná polovina přesahuje částku, kterou by v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy již nebylo možné postihnout. Uvedené pravidlo se tak dotkne zejména nízkopříjmových zaměstnanců, kdy zaměstnanci může být ze strany zaměstnavatele v konkrétním případě na mzdě vyplaceno méně, než pokud by na majetek zaměstnance byla vedena exekuce.

Tip: Může zaměstnavatel použít vaši mzdu na úhradu toho, co mu dlužíte?

Dohoda o srážkách ze mzdy

Nový občanský zákoník upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v ust. § 2045 a násl. Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů ve výši nepřesahující polovinu mzdy nebo jiných příjmů. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. Čtětě: Nevěříte, že dlužník bude platit? Zkuste dohodu o srážkách

Rodinný závod

Podle současného zákoníku práce nemůže být základní pracovně – právní vztah mezi manžely nebo partnery. Tip: Manželé společně na pracovišti? Zákon to někdy zakazuje

Nový občanský zákoník zavádí pojem rodinný závod (viz ust. § 700 a násl.), za který se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

K pracovně – právním otázkám mají vztah také ust. § 688 a 689 nového občanského zákoníku. Podle ust. § 688 NOZ má manžel právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Podle ust. § 689 NOZ je manžel povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny.

Použitá literatura: Drexlerová, J.: Uplatnění nového občanského zákoníku v pracovně-právních vztazích, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 6/2013, BMSS-START, s.r.o.