Jak ochránit podíl v rodinné firmě? Třeba před manželem...

Příchod nového člověka do podnikatelské rodiny může budit obavy, aby ji nepřipravil o část majetku, o nějž se vlastní pílí na rozdíl od původních členů nezasloužil.

Čeho všeho se mohou podnikatelé v praxi obávat

Čtenářka M. z P. se obrátila na redakci Měšce.cz se zajímavým dotazem; odpověď na něj může zajímat nejen ji. Chystá se uzavřít sňatek, v této souvislosti jí její otec jako majitel (jediný společník) rodinné firmy – společnosti s ručením omezeným chce věnovat (převést na ni) obchodní podíl v této společnosti, pro kterou pracuje, a učinit ji jednatelkou společnosti. Rodina se však obává, aby dcera o tento podíl, resp. jeho hodnotu, nepřišla při případném rozvodu manželství, jakož i případných zásazích jejího manžela do chodu společnosti. Rodina si přitom nepřeje, aby se manžel účastnil na chodu společnosti. Čtěte také: Vše co byste měli vědět, než se rozhodnete ukončit manželství

Ptá se, kdy je nejlepší příslušnou majetkovou transakci a s ní související ochranná opatření učinit, zda před sňatkem nebo až po něm? Přitom by se rádi vyhnuli komplikacím a především pak finanční zátěži (notářským poplatkům) spojeným se zúžením zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů v tzv. manželské nebo předmanželské majetkové smlouvě, uzavírané ve formě notářského zápisu. Více: Potřebujete ve vztahu manželskou majetkovou smlouvu?

Pravda, nejjednodušší by asi bylo od záměru upustit a nic na dceru nepřevádět, ale pokusme se přání a dotazu vyhovět. Následující informace samozřejmě nepředstavují univerzální návod řešení, ani v popsané (dotazované) situaci, natož obecně pro jiné rozmanité případy, rovněž se nepokoušejí o vyčerpávající přehled možností, ale určitě by měly poskytnout alespoň tu nejzákladnější orientaci v problematice.

Manžel nezíská účast na společnosti, ale bude těžit ze zisku společnosti a příjmů manželky

Ust. § 143 odst. 2 občanského zákoníku praví: Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. 

Pokud jde o majetkovou podstatu (a hodnotu) obchodního podílu, je možno poukázat na jiný judikát Nejvyššího soudu ČR:

Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nabytý jen jedním z manželů za trvání manželství z prostředků náležejících společného jmění manželů je společným majetkovým právem manželů. 

(Podle usnesení Nejvyššího soudu spis. zn. 22 Cdo 73/2006 ze dne 25. května 2006)

Jestliže jeden z manželů za trvání manželství nabude z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek ze zákona součástí společného jmění manželů. 

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 22 Cdo 700/2004, ze dne 20. července 2004)

To znamená, že budoucí manžel slečny M. se nikdy nestane společníkem s.r.o., ať už obchodní podíl získá dcera před uzavřením manželství (majetek nabytý před uzavřením manželství se nestává součástí společného jmění manželů, stejně jako se jím nestává majetek nabytý jedním, popř. oběma, sice za trvání manželství, avšak získaný dědictvím nebo darem nebo majetek nabytý jedním z manželů za úplatu za majetek – prostředky náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela) nebo až po uzavření sňatku, natož aby se mohl stát jednatelem společnosti nebo získat jeho oprávnění, nebude tedy moci do věcí kolem s.r.o. mluvit. Neznamená to ovšem, že nebude mít nárok na majetkové hodnoty z účasti své budoucí manželky (jako společnice) v s.r.o. a její práce pro společnost (jako jednatelky).

Po rozvodu zásadně půl na půl, ale jen to nabyté za trvání manželství

Pokud jde o příjem z funkce jednatelky, tak s tím otec a dcera mnoho nenadělají, budou to společné prostředky budoucích manželů (stejně jako mzda ze závislé činnosti v zaměstnání) patřící do společného jmění manželů; totéž bude platit pro případný zisk přidělený M. z titulu její účasti na společnosti. Tyto prostředky se zásadně dělí půl na půl, i když si lidé myslí většinou opak. Nejvyšší soud ČR uzavřel:

Stávající judikatura Nejvyššího soudu připouští při vypořádání společného jmění manželů s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 149 odst. 3 občanského zákoníku stanovení jiných podílů manželů na společném majetku než stejných. Takové výjimečné přiznání většího podílu při vypořádání společného jmění manželů jednomu z manželů však nelze bez dalšího odůvodnit většími zásluhami na získání majetku, aniž by byl zohledněn také přínos druhého manžela při péči o rodinu a obstarávání společné domácnosti.

(Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 22 Cdo 3174/2007, ze dne 4. listopadu 2008)

Každopádně bude z důvodu opatrnosti lepší, aby byl obchodní podíl na dceru M. převeden ještě před sňatkem. Pokud se tak stane až po sňatku, je (bude) nutné, resp. vhodné sepsat alespoň vzájemné smluvní potvrzení nebo čestné prohlášení o tom, že obchodní podíl je, resp. bude pro M. pořízen toliko z jejích výlučných prostředků. Dále pak lze ujednat, že veškeré prostředky, které M. v budoucnu vzniknou z toho, že obchodní podíl případně převede za úplatu na někoho jiného, budou odečteny od společných prostředků, a teprve pak se budou peněžní a jiné majetkové hodnoty dělit na půl.

Exkurs do judikatury NS ČR k vypořádání obchodního podílu ve společném jmění manželů a jeho ocenění:

I. Dovolací soud vychází z právního názoru, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, nabytý jedním z manželů za trvání již zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů z jejich společných prostředků, představuje společnou majetkovou hodnotu, která se v rámci řízení o vypořádání tohoto spoluvlastnictví přikazuje účastníku, který je společníkem uvedené obchodní společnosti.

II. Podle konstantní judikatury se cena majetku pro účely vypořádání společného jmění manželů stanoví (jestliže se účastníci na ocenění nedohodli) cenou obvyklou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod majetkové hodnoty v rozhodné době a místě dosáhnout. Při ocenění je tak třeba přihlížet ke všemu, co zvyšuje tzv. tržní hodnotu oceňovaného majetku, v daném případě obchodního podílu.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 22 Cdo 924/2008, ze dne 12. 8. 2008)

Podle konstantní judikatury se cena majetku pro vypořádání společného jmění manželů stanoví (jestliže se účastníci na ocenění nedohodli) cenou obvyklou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod majetkové hodnoty v rozhodné době a místě dosáhnout.

Z ustanovení obchodního zákoníku vyplývá, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným může být předmětem obchodu, ovšem – na rozdíl od převodu členského podílu v bytovém družstvu – za přísnějších podmínek (souhlas valné hromady, vymezení podmínek ve společenské smlouvě, rozdíl mezi stavem, kdy má společnost jediného společníka a kdy je společníků více). Proto je pro vypořádání společného jmění manželů (SJM) třeba určit obvyklou (tržní) cenu takového podílu jako cenu, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout, od omezení v možnostech převodu však nelze odhlédnout. 

Cenu obchodního podílu tedy nelze pro vypořádání SJM stanovit tak, že by jí byla cena vypořádacího podílu. 

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud po slyšení účastníků znalce. Ocenění obchodního podílu pro účely vypořádání zaniklého společného jmění manželů závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba takových odborných znalostí, a proto se soud neobejde bez znaleckého posudku, ve kterém znalec ocení obchodní podíl s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které jsou z odborného hlediska relevantní (zváží i dopad skutečnosti, že výše obchodního podílu neumožňuje společnost „ovládat“, na jeho cenu).

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 22 Cdo 952/2007, ze dne 8. 10. 2008)

Je vhodné myslet nejen na rozvod, ale i na smrt

Jestliže rodina zaujímá rezervovaný postoj vůči manželovi, neměla by zapomenout ani na to, že nikdo není nesmrtelný, a proto by měla využít i institutu závěti. Více: Jak napsat závěť

Zemře-li totiž dcera dosavadního majitele společnosti předčasně, bude po ní dědit její manžel, ať již v první nebo druhé dědické skupině – v prvém případě za předpokladu, že z nově vzniklého manželství vzejde potomek (pak dědí děti a manžel – všichni společným dílem), ve druhém případě, pokud nebude žádného potomka, pak bude dědit manžel a rodiče nynější slečny M. Manžel není neopomenutelným dědicem, jeho dědický podíl je proto možno zkrátit nebo jej z dědění i vyloučit pořízením závěti, kterou dcera sepíše ve prospěch jiných osob – např. dítěte nebo právě rodičů, kupř. dosavadního majitele firmy.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 7. 2011 22:27