Ten zákon by musel řešit a zakázat smlouvy na dobu určitou, případně se zkušební dobou např. 2 měsíce. Prostě dnes si založím účet za 50 Kč měsíčně, obsahuje ty a ty služby, další ty a ty služby jsou zpoplatněny extra za tyto a tyto peníze (banka by musela k účtu přiložit sazebník a obchodní podmínky) a šmitec. Za 2, 6 nebo 10 let chci to samé za ty samé peníze. Až si půjde někdo jiný založit někdy jindy ten samý nebo podobný účet, může být již dražší, obsahovat méně zahrnutých položek, ale zas ta cena a ty služby budou platit stále. Byla by to takové přátelské chování ke starým známým klientům, zatímco mnohdy se banky chovají lépe k novým příchozím klientům /viz hypotéky a startovací úroková sazba/ a na staré klienty kašlou – není to ale nutně pravidlem.
Spotřební koš obsahuje nesmysly v nesmyslném poměru a je koncipován spoku s výší infalce hlavně tak, aby vláda nemusela zvyšovat příjmy důchodcům, st. zaměstnancům. Každý občan si může udělat svůj soukromý spotřební koš a nějaké snížení ceny pověstných parních varhan je mu k ničemu. Každý důchodce vám třeba řekne, že díky nehorázně stoupajícím cenám nájmů, energií, léků se jim rapidně snižuje životní úroveň, přestože oficiální údaje o inflaci hovoří o pár drobných, vzhledem k většímu využívání těchto položek u důchodců než je zakalkulováno v oficiálním spotřebním koši však u nich nejde o pár drobných, ale o podstatný výdaj, který musí vykompenzovat drastickými úsporami někde jinde. Za komunistů jsme dělali vtípky, jak důchodci jedí konzervy pro psy a kočky, možná to bude stále aktuální, i když bych se nedivil, kdyby zvířecí konzervy byly dnes dražší /a kvalitnější/ než pro lidi, protože když srovnáte dnešní různá hotová jídla, vepřovku, čínský lančmít s tím, co se prodávalo za komunistů, tak dnes je to hrůza a děs a je mi záhadou, proč to lidi kupují, když se to nedá jíst. A snad ani zvířata to nepozřou – aspoň po koupi originál čínského lančmítu, jaký jsme znávali před 89., se lidem zvedl z obsahu a vůně kufr, a kocour jedící takřka vše i myši lovící k tomu čuchnul, ale nežral to. Zrovna tak podle něj poznáme šlehačku ve spray – když jde o rostlinnou imitaci, nežere jí, když jde o kvalitnější, žere jí= bohužel v těchto případech nefunguje ani tzv. cenové vodítko.
K vašemu příspěvku dnes 8:53: ano, od banky se dá odejít, máte-li kam. Znám spoustu lidí, co je konzervativních, raději budou nadávat a trpět jejich móresy. Pak část lidí se do opravdové banky bojí – zatímco do spořky jdete v montérkách a v holínkách, jinam by vás takto asi nevpustili. No a část lidí jinam nejde, protože ve městě je jen a jen Česká spořitelna, neumí nebo nechtějí účet ovládat elektronicky, řada operací se jinak nedá udělat, takže taky u ČS zůstávají.
Při rušení účtu se vás nikdo na důvod rušení neptá, maximálně vás zahrnou novými, modernějšími, výhodnějšími /ale pouze pro banku/ vychytralými produkty. A tuším že zrovna spořitelna zveřejnila, že i přes krizi /možná i nepatrný úbytek klientů/ jí zisk astronomicky roste. Nechápu. Sám jsem od spořky odešel cca před 10ti lety, když k nim musím někdy zavítat ohledně dobíhajících či dlouhodbých produktů, je to děs a běs. Opět nechápu, co tam ty lidi drží …
