Na radách jak šetřit na bankovních poplatcích nevidím nic špatného. Dosavadní pravidla umožňují občanovi ušetřit, tak se svobodně může rozhodnout, zda na metody šetření přistoupí či nikoliv. Ano, jedná se o kolenovrtství, každý uznává jiné výdaje. Pro někoho je moc stovka za účet měsíčně, ale krabička cigaret denně ho nerozhází. Horší to mají samozřejmě ti, co si nemohou dovolit ani krabičku cigaret ani účet za stovku. Pominu, co je na vině, že nemohou utrácet, to je na jinou diskuzi. Ale pokud chce občan ušetřit, tak se skutečně musí věnovat i takovýmto návodům a návody na Měšci jsou dobré a přijdou vhod (vzpomeňme rozbory kurzů u transakcí platebními kartami v cizině nebo ceny elektřiny jednotlivých dodavatelů). Někdo s SM/HM uvítá levné kuřecí řízky či mléko v akci, jiný nižší poplatky v bance, jiný test praček s výsledkem, že pračka za 20 tisíc pere na houby a neekonomicky a pračka za 10 tisíc výtečně, to samé s pracími prášky a pokud spáchám dopravní přestupek a mám na to žaludek, tak se mohu vymluvit na osobu blízkou, a taky ušetřím – a za všechny takové návody, pokud jsou v rámci platných zákonů či obchodních podmínek – DÍKy. Je pak otázkou, jak se s tím dotčené subjekty vyrovnají – či nějak zareagují v podobě poplatků někde jinde, či zda zvýší stávající ceny či zda snad neoželí trochu toho nemravného zisku.
Názor k článku
Jak (ne)přechytračit banku
