Jak napsat závěť

Každý má právo prostřednictvím závěti určit, jak bude po jeho smrti naloženo s veškerým majetkem. I psaní testamentu má ale svá pravidla, která nelze obejít. Jak napsat závěť, aby byla skutečně platná, a dá se posléze její znění vzít zpět?

Závěť je slovy právníka „jednostranný právní úkon, kterým fyzická osoba, tzv. zůstavitel, pořizuje poslední vůli o svém majetku pro případ smrti“.

Závěť se nemusí psát jen vlastní rukou

Zůstavitel může závěť buď:

  • napsat vlastní rukou, nebo
  • ji napsat v jiné písemné formě. Například na psacím stroji či na počítači, a nebo tak, že podepíše závěť sepsanou rukou jiné osoby, a to vždy za účasti svědků, nebo
  • ve formě notářského zápisu.

Z uvedeného vyplývá, že notářský zápis tedy není povinnou formou závěti. Výjimkou jsou nezletilí, kterým je minimálně 15 let. Ti mohou projevit poslední vůli pouze v notářském zápisu. Osoby mladší patnácti let pak nemají k pořízení závěti žádnou způsobilost.

Notáře potřebuje také ten, kdo má tolik majetku, že chce ustanovit správce dědictví. K tomu je potřeba listiny sepsané ve formě notářského zápisu. Sepsání běžné závěti, kterou se nekonstruují nějaké budoucí složité majetko-právní poměry, ani neřeší nějaké komplikované vypořádání a rozdělení majetku v rodině, zvládne každý gramotný člověk. Podobné téma: Jak nepřijít na buben při půjčkách mezi kamarády

Náležitosti testamentu

V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že jsou stejné. Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky. V případě, že je v závěti podmínka uvedena, nezpůsobuje to neplatnost závěti, ale k podmínce se nepřihlíží. Pokud byste tedy chtěli podmínit nabytí dědictví například sňatkem dědice apod., nebude se na tuto podmínku brát zřetel.

Jestliže tedy chcete někomu v závěti odkázat majetek, ale jen při splnění určitých podmínek – např. až dcera dosáhne zletilosti nebo chcete dědice omezit – např. zákazem prodeje odkazovaného rodinného domku jiné osobě, máte smůlu. Účinný bude jen dědický odkaz. Případné podmínky v závěti by mohl umožnit až připravovaný nový občanský zákoník. Podobné téma: Trestem za neposlušnost může být vrácení daru

Za podmínku se ale nepovažuje příkaz zůstavitele k započtení darů do dědicova podílu. To se týká darů, které dědic obdržel za života pořizovatele závěti a které jsou významné a překračují rámec obvyklého darování při příležitosti narozenin, svátků apod. Při rozdělování pozůstalosti se pak tedy sníží dědický podíl právě o hodnotu takového daru. Takový příkaz se nepovažuje za nepřípustnou podmínku, jež nesmí být obsažena v závěti. Při dědění ze zákona se dědici k jeho podílu započítává vše, co za života zůstavitele bezplatně obdržel nad rámec obvyklého darování, automaticky.

Každý sám za sebe

Společná závěť více zůstavitelů je neplatná. Proto si například každý z manželů musí pořídit svůj vlastní testament. Vlastnoruční závěť musí být celá napsána vlastní rukou, musí být podepsána a musí v ní být uveden den, měsíc a rok, kdy tak její pořizovatel učinil.

Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, ale např. na psacím stroji nebo na počítači, musí po vytištění vlastní rukou podepsat a před dvěma, současně přítomnými svědky výslovně uvést, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť také podepsat.

Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům, nemohou jimi být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém je projev vůle učiněn, a osoby, které mají podle závěti dědit.

Testamentární svoboda má svá omezení čili závěť nemusí platit vždy

Nezletilí potomci musí z majetku zůstavitele dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilí potomci aspoň tolik, kolik odpovídá jedné polovině jejich dědického podílu ze zákona. Opatření vzniklo z titulu ochrany tzv. neopomenutelných dědiců.

Při dědění ze závěti je třeba do dědického podílu provést započtení darů, které jsou nad rámec obvyklých darování, pokud by obdarovaný dědic měl být neodůvodněně zvýhodněn proti neopomenutelným dědicům. Započtení se v tomto případě provádí, i když k tomu nedal zůstavitel příkaz. Podobné téma: Není důchod jako důchod

Dědí se totiž ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, zbývající části dostanou dědici ze zákona. Zákonní dědici jsou podle poměru k zůstaviteli rozděleni do čtyř dědických skupin:

I. V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo registrovaný partner stejného pohlaví. Každý z nich dědí stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, jeho dědický podíl připadne stejným dílem jeho dětem. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

II. Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo registrovaný partner stejného pohlaví. Dále mají na dědictví nárok zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem ve společné domácnosti. Soužití musí trvat nejméně jeden rok před jeho smrtí a tito dědici zároveň také musí o společnou domácnost pečovat nebo být na zůstavitele odkázáni výživou. Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví.

III. Nedědí-li manžel,registrovaný partner ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a již zmíněné osoby, kteří žily se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho ve společné domácnosti. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

IV. Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

Pokud závěť těmto pravidlům o ochraně neopomenutelných dědiců odporuje, je v této části neplatná. Výjimkou je případ, kdy došlo k vydědění uvedených potomků.

Manželovi vždy zhruba polovinu ze společného

Pokud měl zůstavitel majetek ve společném jmění s manželem, potom se podle zásad občanského zákoníku určí, co patří pozůstalému manželovi a co patří do dědictví. V zásadě se tedy takový společný majetek rozdělí na dvě poloviny. Jedna polovina zůstane pozůstalému manželovi, druhá bude předmětem dědictví, přičemž z této druhé poloviny může samozřejmě dědit i pozůstalý manžel. Registrovaní partneři stejného pohlaví žádné majetkové společenství jako manželé nemají. Majetek proto nabývají do svého výlučného vlastnictví nebo do podílového spoluvlastnictví.

Zrušení závěti

Závěť se zrušuje platnou pozdější závětí, pokud vedle ní ta původní nemůže obstát. Pokud ale zůstavitel napíše novou závěť, aniž zrušil dřívější a oba testamenty mohou existovat vedle sebe, zůstávají v platnosti oba. Každý se ale musí týkat jen určité části majetku a navzájem se nesmí vylučovat.

Závěť se zrušuje též odvoláním závěti. Odvolání musí mít formu, jakou je potřeba dodržet i při psaní závěti samotné. I závěť sepsaná ve formě notářského zápisu však může být zrušena, resp. odvolána závětí vlastnoruční. Ostatně i ten, kdo zavčasu pořídil závěť ve formě notářského zápisu, může chtít v posledních chvílích zrušit nebo změnit svůj testament. Zůstavitel může zrušit závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.

Kolik peněz notáři?

A kolik stojí sepsání nebo odvolání závěti u notáře? Výše notářovy odměny za sepsání závěti formou notářského zápisu je 1500 Kč. Sepsání notářského zápisu o odvolání vás bude stát 500 Kč. K tomu je ale potřeba přičíst ještě 19procentní sazbu DPH, která se vztahuje na právní služby.

Anketa

Hodláte někdy v budoucnosti napsat závěť?

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 5. 2013 12:17