Hlavní navigace

Jak na výpočet daně z nemovitých věcí?

18. 1. 2017
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Jak se počítá daň z nemovitých věcí a co všechno budete potřebovat, abyste odevzdali správně vyplněné daňové přiznání?

Konec řádného termínu pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí se blíží. V dnešním článku se proto zaměříme na to, jak se daň počítá a jaké podklady budete potřebovat pro vyplnění daňového přiznání. V tom příštím si už vyplníme formulář podle modelového příkladu.

Kdo musí podat daňové přiznání, do kdy, kdo se musí přiznat elektronicky a jak je to s platbou daně? Na tyto otázky už jsme odpověděli v článku Daň z nemovitých věcí 2017: co byste měli vědět?

Jak spočítat daň z nemovitých věcí?

Než se v příštím článku pustíme do praktického výpočtu, budeme v tom dnešním trochu teoretizovat.

Daň z nemovitých věcí se skládá ze dvou částí, daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Daň vypočteme poté, co sazbu daně násobíme výměrou, koeficientem podle počtu obyvatel a případně místním koeficientem, který stanovuje obec (může a nemusí). Daň se nakonec zaokrouhlí na celé Kč nahoru.

Někteří poplatníci mohou ke své radosti zjistit, že jejich nemovitost je od daně osvobozená. Osvobozené pozemky stanovuje § 4 zákona o dani z nemovitých věcí a osvobozené stavby a jednotky pak § 9 zákona o dani z nemovitých věcí.

Ve věci osvobození od daně pozemků si přečtěte aktuální článek Finanční správy o aplikaci institutu osvobození u objektivně nevyužitelných pozemků (větrolamy, remízky, pozemky ochranného pásma vodního zdroje a ostatní plochy, které nelze využívat).

Daň ze staveb a jednotek

V případě daně ze staveb základ daně tvoří výměra (m2) nebo v případě jednotek podlahová plocha násobená koeficientem 1,20 nebo 1,22 (v případě, že k jednotce náleží pozemek ležící mimo zastavěnou plochu). Výpočet ovlivní navíc fakt, že danou nemovitost využíváte k podnikání.

Pokud máte v obytném domě i nebytový prostor, kde podnikáte, zvyšuje se daň o výměru podlahové plochy nebytového prostoru (m2) násobenou částkou 2 Kč (kromě nebytových prostor osvobozených a těch užívaných k zemědělské prvovýrobě). V případě, že podnikáte v nebytovém prostoru u vašeho bytu (jednotky), bude se daň zvyšovat o podlahovou plochu tohoto nebytového prostoru násobenou kladným rozdílem mezi sazbou daně pro jednotku, kde využíváte převažující část podlahové plochy k podnikání, a sazbou daně pro tuto jednotku (kromě nebytových prostor osvobozených a těch užívaných k zemědělské prvovýrobě a lesnímu a vodnímu hospodářství).

Sazbu daně ze staveb a jednotek stanovuje § 11 odst. 1):

Druh nemovitosti Sazba daně
H – Obytný dům 2 Kč/m2
I – Ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu 2 Kč/m2
J – Stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům využívaný pro individuální rekreaci 6 Kč/m2
K – Stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci 2 Kč/m2
L – Garáž vystavěná odděleně od obytného domu 8 Kč/m2
M – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
N – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
O – Stavba užívaná pro ostatní druhy podnikání 10 Kč/m2
P – Ostatní zdanitelná stavba 6 Kč/m2
R – Byt (pro bydlení) 2 Kč/m2
S – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
T – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
U – Samostatný nebytový prostor užívaný pro ostatní druhy podnikání 10 Kč/m2
V – Samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž 8 Kč/m2
Z – Ostatní zdanitelná jednotka 2 Kč/m2

Podle § 11 odst. 2) je u staveb se základní sazbou daně (H–L a P) nutné základní sazbu daně zvýšit o 0,75 Kč/m2 za každé další nadzemní podlaží, pokud jeho zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy stavby. U stavby k podnikání se základní sazba zvýší o 0,75 Kč/m2 za každé další nadzemní podlaží, pokud jeho zastavěná plocha přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy stavby.

Daň z pozemků

Základ daně z pozemků se vyjadřuje v korunách nebo fyzických jednotkách (m2), záleží na druhu pozemku. S korunami se setkáte spíše u zemědělských pozemků, jako jsou zahrady a sady, vinice, orná půda apod. K výsledku dojdete tak, že násobíte cenu půdy (najdete ve vyhledávači Finanční správy nebo vám informaci sdělí na finančním či obecním úřadě) a výměru pozemku.

Podle § 5 odst. 2) je v případě hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb základem daně cena pozemku nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.

Sazbu daně z pozemků stanovuje § 6 v odst. 1):

Druh pozemku Sazba daně
A – Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75 %
B – Trvalý travní porost 0,25 %
E – Zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč za 1 m2
F – Stavební pozemek 2 Kč za 1 m2
G – Ostatní plocha 0,20 Kč za 1 m2
X – Zpevněné plochy pozemků, užívané pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2
Y – Zpevněné plochy pozemků, užívané pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu, ostatní druhy podnikání 5 Kč za 1 m2

Připomeňte si novinky u daně z pozemků pro zpevněné plochy užívané k podnikání nebo v souvislosti s ním podle úpravy účinné od 1. ledna 2016.

Koeficient podle velikosti obce

Jak už jsme zmínili, základní sazbu daně je potřeba upravit koeficientem, který vychází z velikosti obce:

Dílčí základ daně se dále upravuje o koeficienty podle velikosti obce

(Ty se použijí v případě, že obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou pro své jednotlivé části jiné koeficienty.)

Koeficient podle velikosti obce
Velikost obce Koeficient
Do 1000 obyvatel 1,0
1000 až 6000 obyvatel 1,4
6000 až 10 000 obyvatel 1,6
10 000 až 25 000 obyvatel 2,0
25 000 až 50 000 obyvatel 2,5
Nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 3,5
V Praze 4,5

Základní koeficient (používá se pro stavby H, I a Z a pozemky typu F) může každá obec pomocí vyhlášky o jednu kategorii zvýšit nebo o jednu až tři kategorie snížit. Hlavní město Praha může koeficient zvýšit na hodnotu 5. Podle § 11 se v některých situacích aplikují ještě další koeficienty.

skoleni_15_4

Místní koeficienty – obec je může a nemusí stanovit

Kromě základního koeficientu může každá obec stanovit i místní koeficient v hodnotě od jednoho do pěti bodů a tím případně vaši daňovou povinnost dále zvýšit. Pro stavby k podnikání má obec právo stanovit ještě koeficient 1,5.

Kompletní přehled koeficientů najdete ve vyhledávači Finanční správy. Sdělí vám ho ale i na finančním či obecním úřadu.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).