Spočítejte si...

Zavřít

Jak na srážky ze mzdy v případě souběhu exekucí?

Z platu je možné srážet i více exekucí najednou. Jak se bude počítat poměrná částka pro každého z věřitelů, a co když pro všechny stačit nebude?

Na jednoho dlužníka může být uvaleno i vícero exekucí různého typu, nařízených různými oprávněnými orgány státní a veřejné moci (např. soudem, exekutorem, správcem daně nebo jiným správním úřadem). Pravidla pro případy souběžně probíhajících exekucí srážkami ze mzdy a jiných příjmů stanoví zákon č. 119/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Při exekucích souběžně postihujících nárok povinného zaměstnance – dlužníka -  na mzdu se uspokojují pohledávky oprávněných věřitelů podle svého pořadí.  Zmíněné se vztahuje na případy  souběhu výkonu rozhodnutí prováděného soudem, exekuce prováděné soudním exekutorem, daňové exekuce prováděné správcem daně nebo exekuce prováděné správním orgánem, a to srážkami ze mzdy povinného. Čtěte více: Dlužíte příliš? Celou výplatu vám vzít nemohou

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy – zaměstnavateli – doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Místo data přijetí usnesení je možné řadit pohledávky také podle doručení exekučního příkazu soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, exekučního příkazu správce daně k provedení srážek ze mzdy nebo příkazu k provedení srážek ze mzdy, který vydal orgán veřejné správy. Byla-li téhož dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Pokud částka, která by vedla k plnému uspokojení všech těchto věřitelů nestačí, uspokojí se věřitelé poměrně.

Příklad: Představme si, že z částky 2574 Kč mají být poměrně uspokojovány dvě pohledávky ve výši 90 000 Kč a 70 000 Kč (= 160 000 Kč).

Poměrné číslo stanovíme podílem částky 2574 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,0160875. Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1447,875 Kč a 1126,125 Kč čili po příslušném zaokrouhlení 1448 Kč, která se srazí k uspokojení první pohledávky 90 000 Kč, a 1126 Kč pro uspokojení druhé pohledávky 70 000 Kč.

Místo zaměstnavatele může počítat také soud

Požádá-li o to zaměstnavatel, oprávněný nebo povinný, soud usnesením rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.  Není-li takto rozhodnuto, může zaměstnavatel zaslat částku sraženou ze mzdy povinného soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud, který pak sám provede výplatu. Čtěte také: Exekutor vám už nesmí ponechat pouhých 1000 korun

Když má dlužník více zaměstnání

Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik zaměstnavatelů, soud na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá jednotlivý zaměstnavatel ze mzdy povinného srážet.

Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani stanovené části základní částky, je zaměstnavatel povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu usnesením rozhodne, jakou část základní částky má jednotlivý zaměstnavatel srážet. Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky soudu.

Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávky všech oprávněných. Pokud nepřevyšuje, vyplatí jednotlivým oprávněným na ně připadající část ze sražené částky. V případě, že převyšuje, vyplatí soud ze sražené částky oprávněným tolik, kolik odpovídá jejich pohledávkám, a zbytek vrátí povinnému.

Zahrnují se také sociální dávky a další příjmy

Uvedená pravidla se použijí i při exekucích postihujících souběžně jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy, tedy příjem, z něhož se při exekuci sráží podle stejných pravidel jako ze mzdy. Jedná se zejména o plat, odměnu z dohody o pracovní činnosti nebo  odměnu členů zastupitelstva územního samosprávného celku.  Uvedené se ale týká také dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově a dále příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo se poskytují vedle ní jako náhrada mzdy a platu.  Dávky nemocenského pojištění – nemocenská, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, dále také důchody podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci aj. (tento okruh příjmů blíže viz ust. § 299 občanského soudního řádu). Má-li povinný vedle nároku na mzdu též nárok na jiný z takových příjmů, postupuje se tak, jako by šlo o několik mezd.

Exekuce vám může být prospěšná, pokud se chystáte kupovat nemovitost. Zabavené domy se totiž pak prodávají levně v dražbách. Jak na to?

Podmínkou výkonu exekuce srážkou ze mzdy je fakt, že takový dlužník pobírá pravidelný příjem ze závislé činnosti nebo má příjmy, které mu nahrazují odměnu za práci nebo se poskytují vedle ní. I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho stanovení prostřednictvím tzv. výpočtového vzorce, včetně nezabavitelných částek, v roce 2010 jsme si přiblížili v článku Srážky ze mzdy vůči dlužníkům jsou letos mírnější.

Anketa

Měli jste někdy nařízené srážky ze mzdy?

Stav po poslední valorizaci

S účinností od 1. ledna 2010 byla nezabavitelná částka na povinného zvýšena na 5148,67 Kč. Nezabavitelná částka na povinném vyživovanou osobu pak na 1287,17 Kč. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy dlužníka srazí, byla zvýšena na 7723 Kč. V rozmezí těchto částek platí princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek, mezi něž patří především výživné (maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy byla přitom, jak naznačeno, zvýšena na 2574 Kč).

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 5. 2010 23:56