Jak na přehled pro zdravotní pojišťovnu, když si přivyděláváte k zaměstnání?

Krok za krokem vám ukážeme, jak vyplnit přehled pro zdravotní pojišťovnu a shrneme také nejdůležitější termíny.

Již dříve jsme si na modelovém příkladu pana Hlavatého podrobně ukázali, jak vyplnit daňové přiznánípřehled pro správu sociálního zabezpečení v případě, že si při práci přivyděláváte jako OSVČ. Nyní nastal čas celý proces zkompletovat a trojlístek doplnit o závěrečnou část – vyúčtování pro zdravotní pojišťovnu (formuláře pro všechny ZP). Ještě než se k tomu dostaneme, zopakujeme si nejaktuálnější termíny.

Vyúčtování (stejně jako přehled pro správu sociálního zabezpečení) je třeba podat nejpozději 1. května, pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce nebo máte povinný audit, pak se termín posouvá na 1. srpna. Za den podání se přitom považuje i den podání na poště (stejně jako podání na podatelně příslušné zdravotní pojišťovny nebo odeslání formuláře přes datovou schránku). Kompletní přehled termínů a jejich výpočet naleznete v článku Přiznání k dani z příjmů do konce března? Už to neplatí.

V případě, že si vypočítáte nedoplatek na zdravotním pojištění za rok 2010, musíte ho zaplatit do osmi kalendářních dnů ode dne podání daňového přiznání nebo ode dne, kdy  přiznání podáno být mělo (u sociálního pojištění nadále platí, že se nedoplatek platí do osmi dnů od podání přehledu pro správu sociálního zabezpečení). V tomto roce tak je nejzazším termínem pro zaplacení nedoplatku zdravotního pojištění pátek 8. dubna. Zároveň připomínáme, že již druhým rokem platí, že dnem platby je den, kdy jsou peníze připsány na účet (a nikoli den odeslání platby z vašeho účtu, jak tomu bylo dříve).

Jestliže jste v průběhu roku 2010 změnili zdravotní pojišťovnu (je to možné pouze jednou za 12 měsíců), pak musíte vyúčtování podat u obou těchto pojišťoven. Případný přeplatek vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.

Formulář vydává každá pojišťovna svůj, a to i přesto, že zákon tuto povinnost ukládá přímo jen VZP. Jednotlivé formuláře jsou k dispozici na webech pojišťoven. Můžete si je stáhnout i u nás. Pokud jste k vašemu daňovému přiznání použili chytré formuláře, můžete údaje z přiznání rovnou propojit (formulář se automaticky vyplní daty zadanými v daňovém přiznání) s přehledem pro pojišťovny VZP, OZP, ZPMV, Zaměstnaneckou pojišťovnu Škoda a ZP Metal-Aliance.

Nabídka „propojení“

Modelový příklad

Pan Hlavatý byl v roce 2010 zaměstnán na plný úvazek a měsíčně si vydělal 22 000 Kč hrubého. K tomu, pro přilepšení domácího rozpočtu, provozoval jako vedlejší činnost živnost. V roce 2010 si takto přišel na 84 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňoval slevu na dvě děti, a také si z daňového základu odečítal úroky zaplacené na refinancovanou hypotéku a příspěvky na životní pojištění.

Daňové slevy a odpočty jsou pro účely vyúčtování pro zdravotní pojišťovnu nedůležité, nikam se nezadávají, a tak na ně můžeme nyní zapomenout.

Stejně tak vedlejší roli hraje v našem případě příjem ze zaměstnání. Ten se sice do přehledu uvádí, ale spíše pro kontrolu a formu. Příjem pana Hlavatého ze zaměstnání je totiž daleko nad hranicí životního minima, a je tak zajištěn alespoň minimální odvod sociálního pojištění zaměstnavatelem. To panu Hlavatému zaručuje, že ze své samostatně výdělečné činnosti již nemusí posílat měsíční zálohy na zdravotní pojištění. Platba na pojistné ze samostatně výdělečné činnosti se v takovém případě stanoví z daňového základu vypočteného v daňovém přiznání. Dále si ukážeme na formuláři pro VZP jak (ostatní formuláře jsou v podstatě totožné; nejvíce se liší grafika).

Jak vyplnit?

Oproti minulému roku se formulář smrštil na jednu stranu. V sedmi částech vyplníte vše potřebné.

první části zadáte osobní údaje, tady by vás nemělo nic překvapit.

Druhou část vyplňujete, pokud se vás týká. Pan Hlavatý ji vyplňuje, protože jeho hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání a živnost provozuje jen jako vedlejší činnost.

Nejprve se v této části vypisují měsíce, kdy jste neměli povinnost platit zálohy z důvodu zaměstnání nebo nemoci. Pan Hlavatý byl po celý rok zaměstnán, vyplní tedy křížkem všech 12 měsíců a jako důvod označí zaměstnání.

V druhém bodě podobně vyplníte měsíce, ve kterých pro vás nebyl platný minimální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění. Důvodů k tomu je několik:

a) Plátcem pojistného je stát.

b) V zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance.

c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění, které si sama platí.

d) OSVČ je invalidou II. či III. stupně.

e) OSVČ je v důchodovém věku, nedosáhla však dalších podmínek pro přiznání důchodu.

f) OSVČ pečovala celodenně alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let.

Pan Hlavatý vyplní křížky opět u všech 12 měsíců a jako důvod zaškrtnete kolonku pod písmenem b).

Ve třetí části přehledu vyplníte termín, ve kterém jste podali k finančnímu úřadu daňové přiznání (případně k jakému termínu jste daňové přiznání podat měli – to v případě, že jste ho odevzdali po termínu). Pan Hlavatý odevzdal daňové přiznání k 1. březnu. Tento termín by byl klíčový pro případ, že by vznikl nedoplatek zdravotního pojištění. Nedoplatek by pak musel být uhrazen do 8. března, výše jsme si totiž říkali, že nedoplatek na zdravotním pojištění je splatný do 8 kalendářních dní od odevzdání daňového přiznání. V případě nesplnění termínu nabíhá každým dnem penále za pozdní platbu nedoplatku ve výši 0,05 % z výše dluhu za den prodlení. Pro podání přehledu ale platí výše zmíněný termín – 1. května.

Čtvrtou, pátou a šestou část formuláře si vysvětlíme řádek po řádku.

1 – zapíšete všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti

2 – zapíšete výdaje spojené s vaším podnikáním; pan Hlavatý uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů

3 – suma hrubých příjmů ze zaměstnání se zapisuje pouze v případě, kdy součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a ze samostatně výdělečné činnosti překračuje částku maximálního vyměřovacího základu (pro rok 2010 = 1 707 048 Kč); pan Hlavatý má součet vyměřovacích základů hluboko pod touto úrovní, do řádku 3 tak zapíše nulu

4 – počítají se i ty měsíce, kdy samostatná výdělečná činnost byla provozována jen po část měsíce

5 – netřeba blíže vysvětlovat, zaznamenáte skutečnost

6 – kdy pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, jsme si řekli u popisu třetí části formuláře; pan Hlavatý byl po celý rok zaměstnaný a jeho zaměstnavatel odvedl odpovídající pojistné, proto v tomto řádku vyplní nulu

9 až 16 – vypočtete podle uvedených vzorců

41 – zaplacené zálohy v roce 2010 opíšete z přehledu, který zdravotní pojišťovny posílaly začátkem roku 2011; pan Hlavatý zálohy na zdravotní pojištění jako OSVČ provozující vedlejší činnost neplatil

43 – opět vypočtete podle uvedeného vzorce a dozvíte se tak, zdali máte přeplatek či nedoplatek. Panu Hlavatému vznikl nedoplatek, který musí uhradit do osmi dnů od podání daňového přiznání (což také udělal).

Pod tímto bodem dáte pojišťovně instrukce, jak má případně nakládat s vaším přeplatkem. Volíte mezi jeho použitím na úhradu pojistného v příštím období nebo jednorázovým vrácením.

51 – podle vzorce si vypočtete novou výši záloh pro rok 2011; pan Hlavatý bude i nadále zaměstnán a živnost bude vykonávat pouze jako vedlejší výdělečnou činnost, nemusí tak ani v roce 2011 platit zálohy na pojistné, ani odvádět pojistné ze své živnosti vypočítané z minimálního vyměřovacího základu. Proto pod řádkem 54 zaškrtne políčko c), čili nulové měsíční zálohy.

52, 53, 54 – tyto řádky jsou určeny pouze pro případy, kdy OSVČ přesáhne maximální vyměřovací základ; chytrý formulář je dopočítá v případě pana Hlavatého automaticky a vzhledem k tomu, že jeho příjem maximální vyměřovací základ nepřekračuje, vypočítá na řádku 54 stejnou hodnotu jako na řádku 51

Pro zvětšení na obrázek klikněte; ještě větší obrázek

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 4. 2011 16:09