Jak na přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje?

Vzhledem k negativním změnám v oblasti výdajových paušálů, které poprvé ovlivní daňovou povinnost podnikatelů v daňovém přiznání za rok 2013, se mnoho OSVČ v rámci daňové optimalizace uchýlí ke změně uplatňování výdajů z paušálních na skutečné.

Nutná úprava základu daně za předcházející období

Pokud se rozhodnete, že pro zdaňovací období roku 2013 změníte uplatňování výdajů z paušálních na skutečné, musíte postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Ten stanoví, že základ daně (dílčí základ daně) za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování došlo, se zvýší o následující položky:

  • cenu nespotřebovaných zásob,
  • hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP – tj. např. o pohledávky za dlužníky, jejichž majetek je postižen exekucí, dlužník zemřel nebo zanikl bez právního zástupce, je v úpadku, byl zrušen konkurz pro nedostatek majetku a pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení atd.),
  • výši zaplacených záloh.

Při úhradě faktury vystavené v období, kdy byly uplatňovány paušální výdaje, až v období dalším, nebude takový příjem již znovu daněn. U zaplacených záloh není možné po přechodu na skutečné výdaje uplatnit celý výdaj, ale pouze jeho doplatek.

V případě, že se rozhodnete přejít z paušálních výdajů na skutečné v daňovém přiznání za rok 2013 a k 31. 12. 2012 jste neevidovali žádné nespotřebované zásoby, žádné pohledávky ani zaplacené zálohy, můžete tak přejít bez jakékoli modifikace základu daně a podávání dodatečného daňového přiznání.

Dodatečné přiznání k dani z příjmů za předcházející období

Za předpokladu, že dle výše uvedeného postupu zjistíte, že musíte základ daně zvýšit, jste povinni podat dodatečné přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období předcházející období, kdy dochází ke změně uplatňování výdajů. Pokud tedy dochází ke změně v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2013, je potřeba podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012. Zvýšení základu daně o cenu nespotřebovaných zásob, hodnotu pohledávek nebo zaplacených záloh se v daňovém přiznání projeví v tabulce E Přílohy č. 1 k daňovému přiznání, která slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP). O zvýšení základu daně dochází v plných částkách, k těmto položkám nelze uplatnit žádné výdaje.

Doměřená daň a případné penále

Díky zvýšení základu daně z dodatečného daňového přiznání vyplyne i vyšší daňová povinnost než z podaného řádného daňového přiznání. Na otázky ohledně lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně odpoví § 23 odst. 8 ZDP. Ten stanoví, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. V případě změny uplatňování výdajů v roce 2013 a s tím spojeného podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně do 1. dubna 2014 vám nehrozí žádná sankce.

Pozor na daňovou uznatelnost úhrady závazků v následujících obdobích

V souvislosti s přechodem na skutečné výdaje je důležité zohlednit § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP, dle kterého jsou výdaje spojené s úhradou závazku, vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém jste uplatňovali výdaje paušálem, daňově neuznatelné. Jedná se např. o úhrady faktur z minulého roku za materiál nebo zaplacení silniční daně minulého roku.

Opravný přehled o příjmech a výdajích – sociální pojištění

Na základě změny základu daně dojde podáním dodatečného daňového přiznání i ke změně vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné. Podle znění § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka, kterou si osoba určí, ne však méně než 50 % daňového základu, přičemž se daňovým základem pro účely povinného pojistného rozumí základ daně, resp. dílčí základ daně, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti stanovený podle § 7 ZDP po úpravě základu daně podle § 5 a 23 ZDP. Z toho vyplývá, že úprava základu daně z příjmů provedená podle § 23 odst. 8 ZDP při přechodu na skutečné výdaje (daňovou evidenci) bude mít vliv na výši vyměřovacího základu a pojistného na sociální pojištění podnikatele. Podnikatel musí podat opravný přehled o příjmech a výdajích (dále jen Přehled) za období, za které bylo podáno dodatečné daňové přiznání.

Přehled jste povinni podat nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy jste se o změně vyměřovacího základu dozvěděli, tzn. do 8 dnů od podání dodatečného daňového přiznání. V Přehledu mimo jiné uvedete důvod pro předložení opravného přehledu, novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu.

Doplatek sociálního pojištění

Uhradit rozdíl sociálního pojištění, který vznikl z opravného Přehledu, je třeba uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán opravný přehled. V souvislosti s opravným Přehledem je nutné poznamenat, že nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh platí od kalendářního měsíce, v němž podnikatel opravný Přehled podal, nebo měl podat.

Zdravotní pojištění

Odlišně se postupuje u Přehledu OSVČ u zdravotního pojištění. Znění § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, totiž definuje vyměřovací základ u OSVČ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění jako 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Úprava základu daně z příjmů podle § 23 ZDP v důsledku přechodu na skutečné výdaje není považována za příjem ani výdaj a neovlivňuje tak výši vyměřovacího základu poplatníka pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění. Žádný opravný Přehled OSVČ není nutné podávat.

dan_nemovitost

Vedení daňové evidence

Nyní jsme již rozhodnuti, že změníme uplatňování výdajů z paušálních na skutečné. Musíme tedy vést daňovou evidenci. Daňová evidence je zákonem upravena v § 7b ZDP a slouží ke zjištění základu daně z příjmů fyzických osob. Je tedy nutné, aby poskytovala srozumitelný přehled o:

  • příjmech a výdajích (v členění potřebném pro zjištění základu daně, tzn. na daňově uznatelné a neuznatelné),
  • o majetku a závazcích.

Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně.