Jak na přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje?

Vzhledem k negativním změnám v oblasti výdajových paušálů, které poprvé ovlivní daňovou povinnost podnikatelů v daňovém přiznání za rok 2013, se mnoho OSVČ v rámci daňové optimalizace uchýlí ke změně uplatňování výdajů z paušálních na skutečné.

Nutná úprava základu daně za předcházející období

Pokud se rozhodnete, že pro zdaňovací období roku 2013 změníte uplatňování výdajů z paušálních na skutečné, musíte postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Ten stanoví, že základ daně (dílčí základ daně) za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování došlo, se zvýší o následující položky:

  • cenu nespotřebovaných zásob,
  • hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP – tj. např. o pohledávky za dlužníky, jejichž majetek je postižen exekucí, dlužník zemřel nebo zanikl bez právního zástupce, je v úpadku, byl zrušen konkurz pro nedostatek majetku a pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení atd.),
  • výši zaplacených záloh.

Při úhradě faktury vystavené v období, kdy byly uplatňovány paušální výdaje, až v období dalším, nebude takový příjem již znovu daněn. U zaplacených záloh není možné po přechodu na skutečné výdaje uplatnit celý výdaj, ale pouze jeho doplatek.

V případě, že se rozhodnete přejít z paušálních výdajů na skutečné v daňovém přiznání za rok 2013 a k 31. 12. 2012 jste neevidovali žádné nespotřebované zásoby, žádné pohledávky ani zaplacené zálohy, můžete tak přejít bez jakékoli modifikace základu daně a podávání dodatečného daňového přiznání.

Dodatečné přiznání k dani z příjmů za předcházející období

Za předpokladu, že dle výše uvedeného postupu zjistíte, že musíte základ daně zvýšit, jste povinni podat dodatečné přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období předcházející období, kdy dochází ke změně uplatňování výdajů. Pokud tedy dochází ke změně v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2013, je potřeba podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012. Zvýšení základu daně o cenu nespotřebovaných zásob, hodnotu pohledávek nebo zaplacených záloh se v daňovém přiznání projeví v tabulce E Přílohy č. 1 k daňovému přiznání, která slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP). O zvýšení základu daně dochází v plných částkách, k těmto položkám nelze uplatnit žádné výdaje.

Doměřená daň a případné penále

Díky zvýšení základu daně z dodatečného daňového přiznání vyplyne i vyšší daňová povinnost než z podaného řádného daňového přiznání. Na otázky ohledně lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně odpoví § 23 odst. 8 ZDP. Ten stanoví, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. V případě změny uplatňování výdajů v roce 2013 a s tím spojeného podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně do 1. dubna 2014 vám nehrozí žádná sankce.

Pozor na daňovou uznatelnost úhrady závazků v následujících obdobích

V souvislosti s přechodem na skutečné výdaje je důležité zohlednit § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP, dle kterého jsou výdaje spojené s úhradou závazku, vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém jste uplatňovali výdaje paušálem, daňově neuznatelné. Jedná se např. o úhrady faktur z minulého roku za materiál nebo zaplacení silniční daně minulého roku.

Opravný přehled o příjmech a výdajích – sociální pojištění

Na základě změny základu daně dojde podáním dodatečného daňového přiznání i ke změně vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné. Podle znění § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka, kterou si osoba určí, ne však méně než 50 % daňového základu, přičemž se daňovým základem pro účely povinného pojistného rozumí základ daně, resp. dílčí základ daně, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti stanovený podle § 7 ZDP po úpravě základu daně podle § 5 a 23 ZDP. Z toho vyplývá, že úprava základu daně z příjmů provedená podle § 23 odst. 8 ZDP při přechodu na skutečné výdaje (daňovou evidenci) bude mít vliv na výši vyměřovacího základu a pojistného na sociální pojištění podnikatele. Podnikatel musí podat opravný přehled o příjmech a výdajích (dále jen Přehled) za období, za které bylo podáno dodatečné daňové přiznání.

Přehled jste povinni podat nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy jste se o změně vyměřovacího základu dozvěděli, tzn. do 8 dnů od podání dodatečného daňového přiznání. V Přehledu mimo jiné uvedete důvod pro předložení opravného přehledu, novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu.

Doplatek sociálního pojištění

Uhradit rozdíl sociálního pojištění, který vznikl z opravného Přehledu, je třeba uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán opravný přehled. V souvislosti s opravným Přehledem je nutné poznamenat, že nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh platí od kalendářního měsíce, v němž podnikatel opravný Přehled podal, nebo měl podat.

Zdravotní pojištění

Odlišně se postupuje u Přehledu OSVČ u zdravotního pojištění. Znění § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, totiž definuje vyměřovací základ u OSVČ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění jako 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Úprava základu daně z příjmů podle § 23 ZDP v důsledku přechodu na skutečné výdaje není považována za příjem ani výdaj a neovlivňuje tak výši vyměřovacího základu poplatníka pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění. Žádný opravný Přehled OSVČ není nutné podávat.

widgety

Vedení daňové evidence

Nyní jsme již rozhodnuti, že změníme uplatňování výdajů z paušálních na skutečné. Musíme tedy vést daňovou evidenci. Daňová evidence je zákonem upravena v § 7b ZDP a slouží ke zjištění základu daně z příjmů fyzických osob. Je tedy nutné, aby poskytovala srozumitelný přehled o:

  • příjmech a výdajích (v členění potřebném pro zjištění základu daně, tzn. na daňově uznatelné a neuznatelné),
  • o majetku a závazcích.

Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně.