Jak na molocha "Daňové přiznání?"

Také jste měli potíže s vyplněním daňového přiznání daně z příjmů za rok 2001? Nedivte se, vždyť ho kritizovali i ti, kteří ho vytvořili! Přežívá ještě naděje na zjednodušení daňové administrativy? Vždyť daňové přiznání nepotřebuje ani finanční úřad!

Hitem letošního roku byl a nadále zůstává formulář Přiznání k dani z příjmů fyzických osob typ: B pro zdaňovací období 2001. Za pár let budou pamětníci vzpomínat na martyrium při vyplňování tiskopisu a na nekonečná dohadování, kam která položka patří. Úplně jasno není v této otázce ostatně ani dosud.

Aféra, která si nezadala s tématy podstatně závažnějšími, zatím kulminuje v souvislosti s volební kampaní. Nosným tématem se formulář stal především pro ODS. Administrativní komplikovanost formuláře, přezdívaného posměšně Růžový panter, byla umně propojena ve volební kampaní s myšlenkou rovné daně, letos na úrovni 15 %. Mimochodem – minule byla proklamována daň 20 %. Možná se časem dočkáme i další dobře zapamatovatelné částky v souvislosti s novou kampaní a příště, možná, bude daňová sazba nulová, případně bude stát peníze vracet, jak už to konečně mnohdy dělá v případě DPH.

Za povšimnutí stojí skutečnost, že formulář mj. reflektuje změny vyplývající z novely zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., ve znění platných předpisů), který byl – světe div se – projednáván a následně schválen i současnými kritiky administrativní náročnosti zmíněného formuláře a celé daňové soustavy. Tyto změny byly následně promítnuty do Postupů účtování a potažmo i do daňového přiznání (DP). Pokud poslanci vědí, nebo alespoň tuší, o čem vlastně jednají, mohli či vlastně měli by tyto konsekvence předjímat.

Stranou pozornosti zůstalo, že v roce 1993, tedy v roce započetí daňové reformy, byl tento nešťastný formulář ještě rozsáhlejší než ten stávající. Pro osvěžení paměti: tiskopis pro rok 1993 měl 18 stran (vč. příloh), pro rok 1994 12 stran (vč. příloh), pro rok 1995 až 2000 se ustálil na 8 stranách (vč. příloh), a pro rok 2001 pak znovu 12 stran (vč. 4 stran příloh).

Zde však nejde ani tak o počet stran, jako o jejich obsah. Vždyť každé daňové přiznání se dá zredukovat na jednu stránku formátu A 4, případně i poloviční. Bude obsahovat kupříkladu jméno, datum, celkové příjmy a výdaje, daň k úhradě a podpis. Při snaze o ještě větší úsporu by se příjmy a výdaje vlastně ani uvádět nemusely. Podstatná je výsledná daň, resp. daňová povinnost. Ostatní náležitosti by pak byly ověřovány – verifikovány – v průběhu standardních namátkových či plánovaných daňových kontrol. Dotaženo ad absurdum – proč vlastně vyplňovat daňové přiznání – zrušme ho! – stačí v termínu zaplatit daň a ostatní je již věcí kontrolních útvarů správců daně.

Problémem je však samozřejmě algoritmus, jak daň spočítat, jak se ke konečné částce vlastně dopracovat. To vše za předpokladu, že pro tuto chvíli abstrahujeme od problematiky daňového zatížení. No a zhostit se tohoto úkolu se právě letos pracovníkům MF ČR příliš nepovedlo.

Kromě uváděných změn souvisejících s novelou zákona o účetnictví a postupů účtování vypadlo ze znění zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů dosavadní ustanovení o způsobu vyloučení dvojího zdanění zahraničních příjmů. To mělo za následek zvýšení právní nejistoty, jak tento problém řešit. Kupříkladu v případě příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí spolu s daňovou ztrátou z podnikání na území ČR. Pokud budeme postupovat přesně podle pokynů k formuláři DP a pokynů k jeho vyplnění, dojdeme k nesmyslným údajům. Pak nám nezbude nic jiného než volit mezi variantami – buď upustit od předepsaných vazeb v DP, nebo spočítat daňovou povinnost podle návodu a požádat FÚ, FŘ či rovnou ministerstvo o stanovisko, co se svými daněmi, když podle pokynů máme za povinnost uhradit daňovou povinnost řádově (!) převyšující dosažené příjmy.

Zde však problémy samozřejmě zdaleka nekončí. Neopomenutelným aspektem je skutečnost, že z DP doposud vycházely zdravotní pojišťovny a bezpochyby i Správa sociálního zabezpečení, které si z příjmů a výdajů DP rámcově kontrolovaly své přehledy pro výpočet pojistného. Nejedná se samozřejmě o čísla identická, protože předmět daně z příjmů se zcela nekryje s vyměřovacím základem zdravotního a sociálního pojištění, nicméně se tyto údaje do značné míry shodují. A to dnes pojišťovnám schází. Tento stav má však i svou pozitivní stránku. Konečně se začaly objevovat rozklady, úvahy a stanoviska, kde jsou rozdíly, z čeho plynou, čím se liší DP a Přehledy příjmů a výdajů a naopak jejich vzájemné vazby u jednotlivých kategorií plátců. No a tak bychom mohli pokračovat dál a dál.

Anketa

Je daňové přiznání nezbytné?