Jak řídit osobní finance s ohledem na zhodnocení, riziko i čas?

Vlastníme-li nějakou částku peněz a víme, že ji po jistou dobu nebudeme potřebovat, můžeme ji správnou volbou aktiva a moudrou investicí zhodnotit. Jaké otázky si v této souvislosti klást? V čem spočívají rizika?

Držení pohotových, likvidních peněz

Kdykoliv vlastníme nějaké peníze, můžeme je vyměnit za něco jiného (zboží, majetek), půjčit je a získat výnos, nebo si je ponechat v likvidní podobě, připravené k pohotovému použití. Protože příjmy a výdaje nelze zorganizovat tak, aby se shodovaly co se týče termínů i přijímaných a placených částek, je nutné mít k účelům denních plateb připraveny likvidní peníze. Rodina, která je nucena žít „od výplaty k výplatě“, bude mít pravděpodobně většinu svých peněz v likvidní podobě v hotovosti nebo na účtu, který umožní snadno uskutečňované platby vyrovnávat. Čtěte více: Nejlepší spořicí účty na trhu jsou podle úroků, ne podle reklamy

Rovněž finanční rezerva, která je připravena pro případ nouze a nečekaných výdajů, by měla být v likvidní pohotové podobě, aby byla v případě potřeby snadno dosažitelná. Jistou zásobu peněz je tedy vždy nutné držet v podobě takové, která umožní, že budou pohotově k dispozici a umožní hradit vzniklé výdaje. Pro peníze v likvidní, pohotové formě obecně platí, že jejich držitel se vzdává možnosti jejich zhodnocení. Obvykle platí, že čím v likvidnější podobě jsou peníze uloženy, tím menší je jejich zhodnocení. Peníze v hotovosti se například nezhodnocují vůbec, úroky na běžném účtu se blíží k nule.

Půjčka jako způsob zhodnocení peněz

Vlastníme-li nějakou částku peněz a víme, že ji po jistou dobu nebudeme potřebovat, můžeme využít možnosti získat výnos v podobě úroku. V nejjednodušší podobě své peníze můžeme půjčit bance, třeba v podobě termínovaného vkladu. Tím, že své peníze půjčíme, vzdáváme se na smluvenou dobu možnosti s těmito penězi volně nakládat. Naopak získáváme dlužníkův slib, že nám tuto částku k určitému datu splatí včetně úroku, který je odměnou za jejich půjčení. Čtěte více: Garantovaný vklad, bezpečný výnos v nejisté době

Půjčíme-li své peníze, vzdáváme se svých likvidních, pohotově dostupných peněz a neseme riziko toho, že peníze budeme potřebovat dříve a budou nám chybět. Druhým rizikem je, že nám dlužník celý dluh nesplatí, vždy existuje nějaká nejistota, že půjčka nebude splacena. Čím větší existuje nejistota nesplacení půjčených peněz, tím větší musí dlužník zaplatit rizikovou přirážku a tím větší úrok bude muset vynaložit. Vyšší úroková míra přemáhá věřitelovu nechuť k půjčování, riziková přirážka má překonat obavy z možného ztrátového výsledku.

Dluhopisy (obligace) jako forma investice

Koupíme-li nějaký dluhopis (obligaci), půjčujeme tím své peníze vydavateli dluhopisu, kterým může být podnik, obec nebo stát. Dluhopis (obligace) je evidencí a uznáním dluhu, je to dlužníkův slib, že splatí určitou částku ve stanovených lhůtách. Součet splátek, ke kterým se dlužník dluhopisem zavazuje, je větší než původně půjčená částka. Pokud jsme koupili nějaký dluhopis a nečekaně potřebujeme likvidní peníze, můžeme tento dluhopis prodat, pokud najdeme někoho, kdo ho bude ochoten koupit.

Nedržíme-li dluhopis do splatnosti a prodáme ho, je možné, že za něj dostaneme méně, než za kolik jsme ho koupili. Aktuální ceny dluhopisů totiž kolísají, například pokud aktuální úrokové sazby rostou, ceny již vydaných dluhopisů mají tendenci klesat a lze je v daný okamžik prodat jen za nižší cenu. Pokud budeme dluhopis držet až do okamžiku splacení, pak v případě dodržení závazků dlužníkem inkasujeme tzv. výnos do splatnosti. Čtěte více: Investování může být hrou, ale také rizikovým sportem

Včasné inkaso závisí na tom, zda je dlužník poctivý a solventní (tzv. kredibilita). Držitel dluhopisu vždy nese riziko toho, že dluh nebude splacen. Pokud vydavatel dluhopisu zkrachuje, investice se promění ve ztrátu. Výnos podnikového dluhopisu bude zpravidla vyšší než výnos dluhopisu vládního, i když z hlediska časového budou tyto dluhopisy splatné ve stejných lhůtách. Větší výnos zde zohledňuje riziko úpadku podniku, které je v porovnání s možným úpadkem státu vyšší.

Úroková míra jako motiv k půjčování

Pobídka pro půjčovatele je dána úrokovou mírou, která je obsažena v dlužníkově slibu splatit v budoucnu větší částku než částku, která byla půjčena. Úrok představuje pobídku pro věřitele, aby se smířil s rizikem a neklidem, který vznikne tím, že se vzdal nakládání se současnými penězi výměnou za nejistou vyhlídku peněz budoucích.

Úroková míra vyjadřuje cenu, za kterou lze dnešní peníze vyměnit za peníze v budoucnu, splatné v budoucích termínech. Úroková míra se v určité době ustaluje na určité úrovni, při které lze získávat krátkodobé nebo dlouhodobé půjčky, a ta je určována na trhu. Sazby kolísají nahoru nebo dolů, aby se uvedla do rovnováhy přání vlastnit peníze s množstvím peněz, které jsou pro tento účel k dispozici. Čtěte více: Základní předpoklady zdravých financí v rodině

Na trhu dluhopisů se úroková míra odráží ve výnosu obligací, který je výsledkem sil působících na burze. Zvýšená ochota půjčovat peníze, tedy rozloučení se s penězi výměnou za dluhopisy, se projevuje v nízkých výnosech. Pokud se mnoho investorů bude domnívat, že cena dluhopisů bude stoupat, budou je nakupovat „na vzestup“ a vznikne tendence příznivá vzestupu. Ti, kdo věří v nadcházející vzestup cen, jsou v burzovním žargonu označováni jako „býci“. Býci si chtějí zajistit zisk z předpokládaného vzestupu cen.

Naopak ty, kdo věří v pokles ceny dluhopisů, lze označit jako „medvědy“. Při vzestupu kurzu obligací mohou někteří dřívější „býci“ přestoupit do tábora „medvědů“, ale vzestup kurzu nepřestane, dokud nebude dost „medvědů“. Dokud není dostatek „medvědů“, tedy těch, kteří jsou ochotni prodávat papíry, povede akce „býků“ k tomu, že ceny vystoupí nahoru a výnos se bude snižovat. Pokud bude většina v jednom nebo druhém táboře, bude se kurz měnit tak dlouho, dokud nepřejde dostatečný počet bývalých „býků“ do tábora „medvědů“ a opačně. Kurz může být v klidu, pokud jsou vlastníci (potenciální a skuteční) dluhopisů rozděleni do dvou táborů s protichůdnými názory na jejich příští pohyb. Toto je mechanismus, kterým je množství peněz, které dlužníci požadují, uváděno do rovnováhy s množstvím peněz, které je na tyto půjčky k dispozici. Čtěte více: Jak si stojí komodity během krize a co můžeme od nich čekat?

Podstatný vliv na úrokovou míru má množství peněz, které přímo ovlivňuje bankovní systém. Množství peněz, které je v určitém okamžiku jednotlivcům i podnikům k dispozici, je dáno množstvím peněz, které banky dluží svým klientům, množstvím peněz, které jsou banky ochotny půjčit a sumou peněz, které jim již půjčily. Jsou-li banky ochotny půjčovat (vzestupná fáze úvěrového cyklu), celkové množství peněz roste, zatímco v situaci, kdy ochota bank půjčovat klesá (sestupná fáze úvěrového cyklu), celkové množství peněz klesá. Pro sestupnou fázi úvěrového cyklu je typické, že roste riziko nesplácení, existuje nedostatek likvidních peněz a úrokové sazby rostou.

Akcie jako další forma investice

Podobně jako lze volné peníze investovat do dluhopisů (obligací), je možné investovat do akcií. Vlastnictví akcie poskytuje právo podílet se na části podnikových zisků, o kterých valná hromada rozhodne, že se rozdělí jako dividenda. Akcie je tedy spoluvlastnictvím podniku, jeho značky, zařízení, uskutečňovaných obchodů a ostatních aktiv. Zatímco splátky, na které má právo držitel dluhopisu, jsou předem známy, u akcií lze jen odhadovat, jakého zisku společnost dosáhne a jaká dividenda bude vyplácena. Čtěte více: Co čeká v důsledku globální krize českou ekonomiku?

Akcie jsou rovněž obchodovány na burze a cena akcií je formována podobným způsobem jako u dluhopisů, tedy střetem nabídky a poptávky táboru „býků“ a „medvědů“. Tak jako v čase kolísají ceny dluhopisů, stejně kolísají ceny akcií (ale i jiných aktiv). Držitel akcie tak může v situaci, kdy ceny akcií rostou, dosáhnout kapitálového zhodnocení a naopak v situaci, kdy klesají, dosáhnout kapitálové ztráty.

Pokud se rozšíří přesvědčení, že akciové společnosti dosáhnou vysokých zisků, budou jejich akcie přitažlivé a žádané, jejich ceny porostou. V takové situaci mohou být držitelé dluhopisů v pokušení dluhopisy prodat a místo nich nakoupit akcie vybraných prosperujících podniků. Investoři tak přelévají prostředky s ohledem na existující příležitosti zhodnocení, výnosy i rizika.

Peníze, dluhopisy, akcie nebo nemovitosti?

Pro běžný provoz domácnosti je nutné udržovat vhodně zvolenou zásobu pohotových, likvidních peněz. Ostatní peníze je vhodné rozumně investovat, minimálně tak, aby nebyly inflačně znehodnoceny. Nástrojem, který se s ohledem na státní dotaci zatím vyplatí, je stavební spoření, ovšem maximálně v úložkách odpovídajících dosažení na maximální státní podporu v daném roce. Čtěte více: Ceny nemovitostí: Půjdou byty na dračku nebo budou jejich ceny stagnovat?

Moudrý investor si vytváří portfolio a volné prostředky ukládá do různých typů majetku (aktiv), ať už to jsou peníze, dluhopisy, akcie nebo nemovitosti. Tyto různé třídy aktiv umožňují vlastnit majetkové hodnoty s nadějí na možné zhodnocení a rozložení rizika. Kdo ovšem nakoupí akcie, nemovitosti nebo dluhopisy v nesprávný okamžik, obvykle v době, kdy ceny dosahují maximálních hodnot, může utrpět ztráty díky poklesu cen těchto aktiv. Moudrý investor si je vědom toho, že různé třídy aktiv se vyplatí pořizovat v různých dobách a za různých okolností.

Úvahy investorů mohou také spočívat v tom, zda peníze, které jim přebývají, investovat do jiných tříd aktiv (akcie, dluhopisy, nemovitosti) nebo je uložit pomocí nástrojů peněžního trhu, jako jsou termínované vklady. Při takových úvahách jsou porovnávány předpokládané výnosy s aktuálními úrokovými sazbami a možnými riziky, které ovlivňují dosahované výnosy i kapitálovou hodnotu investice. Při jakékoli investici se vyplatí uvažovat, nakolik se s ohledem na očekávané výnosy, stávající úrokové sazby a rizika, která jsou s danou investicí spjata, vyplatí.