Jak na exekuci v roce 2016? Příklady srážek ze mzdy

Dlužníkům v roce 2016 zůstane z exekuce více peněz a věřitelé naopak dostanou méně. Na příkladech si ukážeme, jak se exekuční srážky počítají.

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je od 1. 1. 2016 valorizován) určována částka, která nesmí být sražena z vaší měsíční mzdy – její výpočet jsme si přiblížili v článku Při exekuci ze mzdy v roce 2016 zůstane dlužníkům více peněz.

Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu vaší čisté mzdy, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek.

Po třetinách

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Z vaší čisté mzdy se odečte (základní) nezabavitelná částka.

Pokud je zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) rovna nebo nižší než 9268 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9268 Kč je 3089 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží vám.)

Částka přesahující hranici 9268 Kč se srazí bez omezení.

  • 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
  • 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
  • 3. třetina se vždy vyplatí vám.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.

Částka přesahující hranici 9268 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte k 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek. Zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9268 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklady srážek

Svobodný dlužník bez závazků

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná (základní) částka na zaměstnance činí 6178,67 Kč, zaokrouhleno na 6179 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 341 Kč.

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9268 Kč, z čehož jedna třetina činí 3089 Kč a ještě zbude 1 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3089 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9268 Kč (čili 12 341 – 9268) tedy 3073 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6162 Kč (3089 Kč + 3073 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6179 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 × 3089 Kč čili 6178 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 358 Kč.

Zaměstnanci tak bude vyplaceno o 122 Kč více a věřiteli o 122 Kč méně, než by tomu bylo za stejných podmínek (stejné exekuce, stejného osobního a rodinného stavu zaměstnance a stejné výše jeho mzdy) v r. 2015. Jak jsme k tomu došli, ukazuje následující odstavec.

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činila 6118 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činil zbytek čisté mzdy 12 402 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy byla 9177 Kč, z čehož jedna třetina činila 3059 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použila jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9177 Kč (čili 12 402 – 9177), tedy 3225 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činila 6284 Kč (3059 Kč + 3225 Kč). Zaměstnanci zůstala (základní) nezabavitelná částka 6118 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 × 3059 Kč, čili 6118 Kč, takže celkem bylo zaměstnanci vyplaceno 12 236 Kč.

Ženatý se dvěma dětmi

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6178,67 Kč, na vyživované osoby 3 × 1544,67 Kč, tedy 4634,01 Kč, celkem tak 10 812,68 Kč, čili po zaokrouhlení 10 813 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbude 9707 Kč (20 520 – 10 813). Z toho 439 Kč (9707 – 9268) lze srazit bez omezení. Přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9268 Kč se rozdělí na třikrát 3089 Kč a zbude 1 Kč. Z první třetiny (3089 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3089 Kč) a 439 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3089 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 903 Kč (nezabavitelná částka 10 813 Kč + třetí třetina 3089 Kč + zbytek 1 Kč). 6617 Kč (439 Kč + 2 × 3089 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

Zaměstnanci tak bude vyplaceno o 137 Kč více a věřitelům o 137 Kč méně, než by tomu bylo za stejných podmínek (stejných exekucí, stejného osobního a rodinného stavu zaměstnance a stejné výše jeho mzdy) v r. 2015: nezabavitelná (základní) částka na povinného byla 6118 Kč, na vyživované osoby 3 × 1529,50 Kč, tedy 4588,50 Kč, celkem tak 10 706,50 Kč, čili po zaokrouhlení 10 707 Kč, které se vyplatily zaměstnanci. Ze mzdy pak zbylo 9813 Kč (20 520 – 10 707). Z toho 636 Kč (9813 – 9177) šlo srazit bez omezení; přiřadily se ke druhé třetině. Částka 9177 Kč se rozdělila na třikrát 3059 Kč. Z první třetiny (3059 Kč) byla uspokojována nepřednostní pohledávka, z druhé třetiny (3059 Kč) a 636 Kč byla uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3059 Kč) dostal povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstalo 13 766 Kč (nezabavitelná částka 10 707 Kč + třetí třetina 3059 Kč); 6754 Kč (636 Kč + 2 × 3059 Kč) bylo sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

Přednostní pohledávky

  • Pohledávky výživného.
  • Pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví.
  • Pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.
  • Pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.
  • Pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění.
  • Pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
  • Příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.
  • Pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci.
  • Pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory.
  • Pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění.
  • Pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Pořadí pohledávek

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno zejména v ust. § 148 a § 149 zákoníku práce. Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ust. § 280 odst. 3 občanského soudního řádu řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí

Zaměstnanci, který je podruhé ženatý a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto byl 2. kalendářního dne v měsíci zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč), a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na zaměstnance činí 6178,67 Kč na osobu zaměstnance a 1544,67 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7724 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 796 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9268 Kč, z čehož jedna třetina činí 3089 Kč (přičemž zbude 1 Kč). Zbývá 3528 Kč (12 796 – 9268), které lze srazit bez omezení.

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3089 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč, čili 2411 Kč, se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3528 Kč). A z té zbude ještě 1117 Kč (3528 – 2411).

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3089 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3528 Kč, čili 1117 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.) 

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3089 + 2411), na přednostní daňovou pohledávku 4206 Kč (3089 + 1117). Zaměstnanci bude vyplaceno 10 814 Kč (7724 + 3089 + 1).

Příklad poměrného uspokojení pohledávek

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě příkladu, jako je ten předchozí, doručeny oba dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy. Pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč. Poměrné číslo stanovíme podílem částky 3089 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,0193062. Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1737,558 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1351,434 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito z 1. třetiny zbytku čisté mzdy částky 1351 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito z 1. třetiny částky 1738 Kč a části zbytku částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3089 + 2411), na daňový dluh 2855 Kč (1738 + 1117) a na soukromoprávní dluh 1351 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 814 Kč (7724 + 3089 + 1).

Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu je nepřípustné, a to i když s tím vy coby zaměstnanec souhlasíte.

Dohodne-li se naproti tomu při exekuci oprávněný věřitel s vámi jako dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil. Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí vás a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů.

Závěr

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Nové nezabavitelné částky ovlivňují až mzdu za měsíc leden 2016, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2016, zatímco mzda za měsíc prosinec 2015 vyplácená v lednu 2016 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 1. 2016 11:17