Jak na daně z příjmů v Česku a Německu

Smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Německem uzavřelo už v 80. letech socialistické Československo. V současné době jsou podobné smlouvy aktuální. Počet Čechů vydělávajících v zahraničí totiž roste. Jenže daňové přiznání je nutné podat v Česku, a to i v případě příjmů ze sousedního Německa.

Počet Čechů majících příjmy současně z více zemí každým rokem stoupá. Každý daňový rezident (občan mající trvalé bydliště v Česku) má povinnost podat v Česku daňové přiznání ze všech svých příjmů – z Česka i ze zahraničí.

V současné době má ČR již s mnoha zeměmi uzavřenou smlouvu o vyloučení dvojího zdanění. Pro zamezení dvojího zdanění se používají různé metody, závisí na konkrétní smlouvě s danou zemí. Jak je to v případě příjmů od našeho souseda – z Německa?

<calculator id=„21“></cal­culator>

Zákonná úprava

Oblast zamezení dvojího zdanění s Německem upravuje smlouva z roku 1984 (vyhláška č. 18/1984 Sb.). Dvojímu zdanění je v České republice zamezeno dle článku 23 takto:

a) Příjmy pocházející z Německa – s výjimkou příjmů spadajících pod ustanovení písmene b) a majetkové hodnoty umístěné v Německu, které mohou být zdaněny v Německu, se v Česku vyjímají ze zdanění. ČR však může při výpočtu částky daně z ostatních příjmů této osoby použít tutéž sazbu daně, jako by příjmy, o které jde, nebyly ze zdanění vyňaty.

b) Při vyměřování českých daní se do daňového základu zahrnou příjmy z Německa, které podle článků 10 (dividendy), 11 (úroky) a 12 (licenční poplatky) mohou být zdaněny v Německu. Daň zaplacená v Německu se započte na daň vybíranou v Česku z těchto příjmů. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy přijaté z Německa.

Znamená to, že se použije u jednotlivých druhů příjmů (nezávislá povolání, zaměstnání, …) metoda vynětí s výhradou progrese. Tato metoda znamená (jak je ukázáno v praktickém příkladu), že příjmy dosažené v Německu se vyjímají ze zdanění. Nebude se z nich platit daň z příjmu, ale jsou předmětem daňového přiznání. Což znamená, že u příjmů dosažených v Česku bude použitá vyšší sazba daně. Tento efekt však v příštím roce odpadne zavedením rovné daně.

Každý občan mající v Česku pouze příjmy ze zaměstnání a současně mající příjmy ze zaměstnání v Německu, musí podat daňové přiznání, protože tyto příjmy dosažené v Německu musí zahrnout do svého základu daně. Touto vyšší sazbou daně budou potom zdaněny pouze jeho příjmy na území Česka, příjmu z Německa se to nedotkne. O zdanění v Německu se stará jeho zaměstnavatel (stejně jako v Česku), důležité je si ovšem na konci roku nechat od německého zaměstnavatele poslat potvrzení o vyplacené hrubé mzdě za celý kalendářní rok, které je nedílnou součástí daňového přiznání.

Názorný příklad

Podnikatel dosáhl během roku v Česku příjmů ve výši 500 tisíc Kč a v Německu po přepočtení 1 000 000 Kč (přepočtení se prování vždy na základě jednotného kurzu, který zveřejňuje v lednu za uplynulý rok Ministerstvo financí). Při výpočtu jsou všechny částky zaokrouhleny a výpočet je pro názornost zjednodušen  – týká se svobodného a bezdětného občana. Výpočet vychází ze sazeb pro rok 2007.

Německo se člení na tři správní úrovně: stát, spolkové země a obce. Vybírané daně na krytí veřejných výdajů se rovněž dělí na tyto tři úrovně. Daňové zatížení je v Německu dlouhodobě stabilní a vysoké.

Příklad daňového zatížení
Příjmy v Česku 500 000 Kč
Příjmy v Německu 1 000 000 Kč
Celkem 1 500 000 Kč
Daň zaplacená v Německu (cca 25 %) 250 000 Kč
Příjmy pouze z ČR (500 tisíc) – daň činí 135 669 Kč
Příjmy pouze v ČR (1 500 tisíc) – daň činí 415 669 Kč

Zprůměrování: ze 1 500 tisíc jsme si vypočítali daň ve výši 415 669 Kč, průměrná daňová sazba tedy činí 27,71 % Z toho vyplývá daňová povinnost v Česku 138 550 Kč (500 000×27,71 %). Mzda občana po zdanění (tj. po odečtení daní v ČR i Německu) je 1 111 450 Kč a daňové zatížení občana činí 25,9 % (pouze daň z příjmů, bez soc. a zdrav. pojištění)

Občan zaplatí tedy u svých příjmů dosažených v Česku vždy více, než kdyby neměl žádné příjmy z Německa. V našem konkrétním případě činí rozdíl necelé tři tisíce korun. Pokud však není s danou zemí uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, zaplatil by občan daně dokonce dvakrát.

Zdroj: Destatis – Statistisches Jahrbuch 2006, Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Německem (vyhláška č. 18/1984 Sb.)

Anketa

Pracoval/-a jste někdy v zahraničí?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 12. 2007 11:31