Zákon o dani z nemovitostí rozlišuje daň z pozemků a daň ze staveb. Dani z pozemků podléhají pozemky vedené v katastru nemovitostí, přičemž pro výpočet daňové povinnosti je rozhodující, pod jakým druhem (např. zahrada, vinice, orná půda) jsou tyto pozemky v katastru evidovány, a nepřihlíží se k tomu, jak jsou skutečně využívány. Výjimkou jsou pozemky zastavěné stavbami, a to v rozsahu půdorysu stavby, lesní pozemky (kromě hospodářských lesů) a vodní plochy (kromě rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb). Tyto pozemky nejsou předmětem daně z pozemků.
Dani ze staveb zjednodušeně podléhají veškeré zkolaudované nemovité stavby (tedy stavby spojené se zemí pevným základem), dále stavby ještě nezkolaudované, ale již užívané, stavby, které jsou způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo podléhají oznámení stavebnímu úřadu a jsou užívány anebo stavby dokončené podle dřívějších právních předpisů. Daní ze staveb se zdaňují i byty a nebytové prostory samostatně evidované v katastru nemovitostí, a to včetně podílu na společných částech stavby.
Zdaňovacím obdobím daně z nemovitostí je kalendářní rok a pro její vyměření je rozhodný stav vždy k 1. lednu příslušného zdaňovacího období (kalendářního roku). Ke změnám, které nastanou v průběhu roku, se přitom nepřihlíží. Ty se zohlední až v následujícím zdaňovacím období. Pokud tedy například k 1. lednu 2009 vlastníte rodinný dům, jste povinni za něj zaplatit daň z nemovitostí za celý rok 2009, a to i přesto, že jej v únoru hodláte prodat. Jeho nový majitel pak bude platit daň až v roce 2010. Daň z nemovitostí se totiž platí dopředu, na rozdíl například od daně z příjmů, která se platí zpětně.
Vlastníš nemovitost? Tak plať
Poplatníkem daně z nemovitosti je zpravidla vlastník nemovitosti, a to bez ohledu na jeho bydliště nebo sídlo (u právnických osob). Ovšem v některých případech má tuto povinnost nájemce nebo uživatel pozemku. Nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány zjednodušeným způsobem, tzn. na listu vlastnictví je takový pozemek veden bez označení druhu a způsobu využití pozemku. Uživatel pozemku musí daň platit například v případě, kdy vlastník pozemku není znám. Pokud nemovitost vlastní, případně si pozemek najímá či užívá, více osob, jsou povinny platit daň společně a nerozdílně. Daňové přiznání poté podává pouze jeden z nich jako společný zástupce.
Pokud se nedohodnou, stanoví společného zástupce správce daně. V případě pozemků, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem a na nichž není umístěna žádná stavba podléhající dani ze staveb, mohou spoluvlastníci podat daňové přiznání každý samostatně a platit daň pouze ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku. Stačí, aby přiznání podal alespoň jeden z nich, a ostatní již nemají jinou možnost. Poplatníkům, kteří nepřiznají svůj spoluvlastnický podíl na pozemku, vyměří daň správce daně. Mějte na paměti, že daňová povinnost je nepřenosná. Není tedy možné například sepsat smlouvu, která by určovala poplatníka jinak než zákon. Taková smlouva je v daňovém řízení právně neúčinná.
Musím podat daňové přiznání?
Této povinnosti se nevyhnete, pokud jste v uplynulém roce dostavěli, koupili, dostali darem nebo zdědili nějakou nemovitost a k 1. lednu letošního roku ji stále máte ve svém vlastnictví. Jako její čerstvý majitel musíte do 31. ledna zdaňovacího období podat úplné daňové přiznání k dani z nemovitostí. Protože 31. leden letos vychází na sobotu, prodlužuje se tato lhůta až do pondělí 2. února. Pokud to nestihnete včas, může vám finanční úřad zvýšit vyměřenou daň až o 10 %.
Povinnost podat daňové přiznání ale mají i ti poplatníci, u nichž ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně (například ke změně výměry nemovitosti, druhu pozemku, ke změně v užívání stavby, k nástavbě o další nadzemní podlaží nebo zvýšení půdorysu stavby přistavěním). V tomto případě můžete podat úplné daňové přiznání, ale postačí i dílčí přiznání, kde uvedete pouze nastalé změny a vypočítáte celkovou daňovou povinnost se zahrnutím těchto změn.
Poplatníků, kteří podali daňové přiznání v některém z předchozích zdaňovacích období, a nedošlo u nich k žádným změnám, se povinnost podat daňové přiznání netýká. K 31. lednu běžného zdaňovacího období je jim vyměřena daň ve výši poslední známé daňové povinnosti a na nich je pouze ohlídat si, aby daň včas zaplatili. Daňové přiznání se také nepodává, pokud ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím došlo pouze ke změně sazeb daně, průměrné ceny půdy přiřazené k jednotlivým katastrálním územím nebo ke změně koeficientu. Tuto povinnost poplatník nemá i v případě, kdy došlo k zániku osvobození od daně, ať už obecně závaznou vyhláškou nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty. V tomto případě finanční úřad upraví poslední známou daňovou povinnost o uvedené změny a výši vyměřené daně sdělí poplatníkovi platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Takto musí finanční úřad informovat poplatníky pouze v případě, že se jím vyměřená daň odchyluje od daně uvedené v daňovém přiznání nebo od poslední daňové povinnosti.
Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně. To je ten finanční úřad, v jehož územním obvodu se vaše nemovitost nachází. Jestliže vlastníte více nemovitostí v územních obvodech několika finančních úřadů, musíte u každého z nich podat samostatné daňové přiznání. Jste-li majitelem několika nemovitostí, ale všechny leží v jednom obvodu, podává se pouze jedno daňové přiznání.
Jak vypočítat daň?
Zjistili jste, že musíte podat daňové přiznání? Daň z nemovitostí si sice musí spočítat každý sám, ale poradíme vám jak na to. U daně z pozemků nejprve podle jednotlivých druhů pozemků vypočítáte základ daně, který získáte vynásobením výměry pozemku cenou pozemku za 1 m2. (U orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cenou pozemku průměrná cena půdy na 1 m2 stanovená v příslušné vyhlášce, u hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb se cena zjistí podle platných cenových předpisů nebo se stanoví částkou ve výši 3,80 Kč za 1 m2.) Základ daně se následně vynásobí příslušnou sazbou daně, která se v případě stavebních pozemků ještě násobí korekčním koeficientem. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2. U bytů a nebytových prostor se počítá s tzv. upravenou podlahovou plochou, což je podlahová plocha v m2 vynásobená koeficientem 1,20. Základ daně se poté opět vynásobí příslušnou sazbou daně, upravenou o případná nadzemní podlaží a násobenou korekčním koeficientem podle počtu obyvatel obce.
V daňovém přiznání také nezapomeňte uplatnit případné osvobození od daně, máte-li na něj nárok, a vyčíslit jeho výši. Které pozemky jsou osvobozeny od daně z příjmů, naleznete pod tímto odkazem. Od 1. ledna 2009 mají obce poprvé také možnost osvobodit obecně závaznou vyhláškou od daně z pozemků i pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Toto osvobození se však netýká pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidované jako zahrady. Ze staveb, které jsou osvobozeny od daně, stojí za zmínku zejména obytné domy nebo stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví občanů, kteří pobírají příspěvek na živobytí a jsou držiteli průkazu ZTP a ZTP-P.
Novinky v roce 2009
Ostatní osvobození od daně, která může běžný občan nejspíše uplatnit, byla poslední novelou zákona o dani z nemovitostí zrušena nebo omezena. Novostavby a byty v nových stavbách již nebudou prvních 15 let osvobozeny od daně ze staveb. Osvobození již přiznané v předchozích zdaňovacích obdobích se podle informací ministerstva financí poplatníkům poskytne naposledy ve zdaňovacím období 2009. Od ledna 2009 nelze nově přiznat nárok na osvobození u stavby nebo bytu, které byly dokončeny v průběhu roku 2008 nebo později.
Ve stejné době si vaši známí také chtěli pořídit nové bydlení, ale stavba nešla podle plánu a byla dokončena až v únoru 2008. Do 31. ledna 2009 jsou povinni podat daňové přiznání, ale nárok na osvobození kvůli novele zákona již nemají.
Od ledna 2009 se také zrušilo pětileté osvobození od daně u staveb po zateplení. Ale pokud finanční úřad toto osvobození již přiznal v předchozích zdaňovacích obdobích, bude poplatníkovi poskytováno tak dlouho, dokud neuplyne zákonná lhůta pěti let, naposledy ve zdaňovacím období 2012. Od ledna letošního roku přitom již nelze nově přiznat žádný nárok na osvobození, a to ani u staveb, které byly zatepleny v průběhu roku 2008. Osvobození, které se týká změny vytápění přechodem z pevných paliv na obnovitelnou energii solární, větrnou, geotermální a biomasy, zůstává i nadále zachováno v původním rozsahu.
Vaše sousedka se poté, co slyšela, jak si nové úpravy velmi pochvalujete, také rozhodla, že si zateplí svůj domek. Čekala ale, až přejde zima a bude opět lepší počasí. V dubnu 2008 se konečně dočkala. Plánovala, že do konce ledna uplatní v daňovém přiznání na rok 2009 svůj nárok na osvobození, ale dva týdny před vypršením lhůty se z médií dozvěděla, že tento nárok již nemá, proto nakonec žádné přiznání nepodávala.
Poslední významnou novinkou je, že na pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů se od zdaňovacího období 2009 nebude vztahovat místní koeficient, kterým se násobí daňová povinnost poplatníka.
