Spočítejte si...

Zavřít

Jak lze vydělávat s fotovoltaikou?

Osadit solární panely na střechu a začít vydělávat. Jak ale dosáhnout co největší návratnosti? A kdo to všechno zaplatí?

Zelený bonus nebo prodávat do sítě?

Způsoby, jak vydělávat na fotovoltaické elektřině v případě osazení panelů na střechu, jsou dva. Elektřinu můžete buď přímo prodávat do sítě, nebo energii spotřebovávat a čerpat zelený bonus.  Pro rok 2012 je zelený bonus stanoven na 5,08 Kč/kW, při přímém prodeji získáte 6,16 Kč/kW. 

Využívat zelený bonus při spotřebovávání elektřiny se vzhledem k úsporám vyplatí domácnostem podstatně více. Vyřizování administrativních záležitostí by také mělo být v tomto případě jednodušší. Je však nutné si pospíšit, neboť zelený bonus bude postupně klesat:  Pro rok 2013 očekáváme pokles zhruba o třetinu, uvádí Miloš Cihelka, tiskový mluvčí CZEPHO.

Jak prodat elektřinu? Kolik lze vydělat?
Zelený bonus 5,08 +  energetické úspory při spotřebě elektřiny
Prodej do sítě 6,16 Kč

Na druhé straně však klesá cena samotných panelů: Cena fotovoltaických panelů v posledních letech výrazně klesá. Cena za poslední roky klesla radikálně ze 135 000 Kč/Wp (čerpám z vyhlášky o technicko-ekonomických parametrech) v roce 2008 na 45 000 Kč v roce 2012, dodává Cihelka.

Jaká je u panelů návratnost?

Vybrat spíše levnější či dražší panely od renomovaných výrobců? Výrobci garantují výkon panelů zpravidla 25 let. V praxi mohou panely dosáhnout běžně životnosti 30–35 let. Panely by měly ztrácet na životnosti každým rok kolem 1 %. Po 10 letech by však účinnost měla stále dosahovat 90 % a po 20 letech 80 %, říká Cihelka.

Z tohoto důvodů není krátká návratnost podle něj vždy tím nejlepším parametrem: Zákazník by měl hledat určitý optimální poměr mezi kvalitou a cenou. Méně kvalitní panely totiž rychleji degradují (jejich výkonnost se rychleji snižuje), levnější technologie mohou mít také kratší životnost, uvádí a dodává: zákazníkovi by se tak mohlo stát, že sice levně koupil a investice se mu rychleji vrátí, ale elektrárna mu vydrží kratší dobu. 

Co všechno je potřeba splnit?

Pro získání státní podpory na výrobu z obnovitelných zdrojů energie (OZE) je potřeba licence na výrobu elektřiny. Tu vydává Energetický regulační úřad (metodický pokyn pro vydávání licencí). Také je nutné se zaregistrovat jako účastník trhu u u Operátora trhu s elektřinou, a. s. („OTE“). Formuláře a pokyny najdete na stránkách OTE.

Poté vás musí do sítě připojit místně příslušný provozovatel distribuční soustavy („PDS“), který má zároveň má povinnost vykupovat veškerou elektřinu, kterou jste z OZE vyrobily.

Můžete si pak vybrat, zdali elektřinu budete prodávat do sítě nebo čerpat zelený bonus. V případě výběru zeleného bonusu máte možnost uzavřít smlouvu s libovolným obchodníkem s elektřinou a to za smluvní cenu. Zelený bonus poté budete čerpat od místně příslušného PDS. 

Zdroj: pre.cz

V současnosti se podle něj návratnost investice do fotovoltaiky v případě běžného domku pohybuje podle použité technologie a řady dalších parametrů zhruba od 7 do 12 let. Dalších 10 – 20 let pak elektrárna samozřejmě vyrábí elektřinu zdarma, uvádí.

Jakou střechu potřebujete?

Důležitý je také sklon střechy, její nosnost a orientace solárních panelů. Ideální sklon střechy je 35 až 40 stupňů s tím, že budou solární panely orientovány na jih, kde je možné dosáhnout jejich největší účinnosti. V případě jiné orientace je potřeba počítat s tím, že se prodlouží návratnost.  Nižších (avšak stále vysokých výnosů) lze také dosáhnout na střeše rovné.


Autor: Česká solární

Výkonnost solárních panelů podle jejich orientace

Existují také elektrické systémy či solární sledovače, které otáčí panely za sluncem. Pomocí nich lze zvýšit výkon panelů až o třetinu. Problémem je však stále vysoká cena a životnost těchto systému. U nás se tak vzhledem k nízké teplotě a povětrnostním podmínkám jeho pořízení spíše nedoporučuje.

Jako nejvhodnější se udává osadit panely na ploše alespoň 35m2, čímž lze dosáhnout výkonu 5 kWp. Návratnost už je zde velmi zajímavá viz tabulka: 

Orientační příklad solární elektrárny o ploše 35m2 a ceně 250 000 Kč
Celkový výkon elektrárny 5 kWp
Roční výnos z výroby a úspory nákupu energie 30–40 000 Kč
Návratnost investice 6–8 let

Zdroj: Česká solární

Na montážní práce je 14% DPH

Jak vybrat správnou firmu? Jako i v jiných oborech jsou důležité zejména reference a také to, jak dlouho firma působí na trhu. Firma by měla být schopna nabídnout větší škálu technologických řešení, zastupovat tedy více dodavatelů, uvádí Cihelka.

Výhodou také je to, že ušetříte na dani z přidané hodnoty, která je u montážních prací a technických prostředků fotovoltaické elektrárny 14%. O tématu čtěte více: Solární elektrárny a DPH, za jakou sazbu se fakturuje?

Jak dlouho to ale ještě budeme platit?

Obnovitelné zdroje energie jsou velkou příležitostí pro mnoho rodin, které si jimi výrazně přilepšují své rodinné finance. Na druhé straně však stojí drtivá většina lidí, která tyto benefity platí úzké skupině na fakturách.

Očekávaný dopad podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu
elektřiny pro konečné zákazníky se v roce 2013 odhaduje na 752 Kč/MWh. V této částce jsou kromě obnovitelných zdrojů zahrnuty také náklady na podporu druhotných zdrojů,
kombinované výroby elektřiny a tepla a odchylek spojených s vykupovaným množstvím
elektřiny. Není zde uvažováno poskytnutí státní dotace na podporu obnovitelných zdrojů,
o jejíž výši pro rok 2013 rozhodne vláda do konce října letošního roku,
píše se ve věstníku Energetického regulačního úřadu. 

Nejsou to však jen domácnosti, které jsou nucené za obnovitelné zdroje energie hradit stále vyšší částky, ale také průmyslové podniky, které vinou vysokým cen elektrické energie ztrácejí na konkurenceschopnosti. Výsledek pak u některých společností může být ten, že svou výrobu přesunou dále na východ. Čtěte také: Evropská unie je jen továrnou na regulace

Energetická koncepce by proto měla být podle ministra průmyslu Martina Kuby především založena na neobnovitelných zdrojích: Strategie založená na obnovitelných zdrojích by jen vyháněla vysokou cenu elektřiny průmyslovou výrobu z Česka někam mimo Evropu. To by znamenalo ztrátu pracovních míst v Česku a také ztrátu příjmu do státního rozpočtu, uvedl.

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v roce 2011
Typ obnovitelného zdroje Výroba brutto [MWh]
Malé vodní elektrárny do 10 MW 1 017 878
Vodní elektrárny nad 10 MW 945 276
Biomasa 1 682 563
Bioplyn 932 576
Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu 90 190
Větrné elektrárny 397 003
Fotovoltaické systémy 2 182 018
Celkem 7 247 504

Spotřeba elektřiny v České republice v tomto roce byla 70,52 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny dosáhl 10,28 %.

cestovko

Zdroj: Energetický regulační úřad, statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu

A jak se bude fotovoltaika dále rozvíjet? V rozsahu 55–110 MWp ročně, což odpovídá potenciálu trhu. Poptávka je vysoká (za prvních osm měsíců letošního roku obdržely distribuční společnosti kolem 20 tisíc žádostí). Skutečný rozvoj FV bude ovšem záviset na technických možnostech připojování a v neposlední řadě na přístupu distribučních společností. Ty často připojování spíše brání, např. společnost E.ON opět nepřipojuje prakticky vůbec, zakončuje Cihelka.

Anketa

Uvažujete o solárních panelech?

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 10. 2014 21:44