Jak lze trestat neomluvené absence?

Berete docházku v práci na lehkou váhu a máte neomluvené absence? Podívejte se, čím vším vás může zaměstnavatel potrestat. Riskujete plat i dovolenou.

Neomluvená absence zaměstnance v práci narušuje chod zaměstnavatele. Zákoník práce proto upravuje sankční mechanismy vůči pracovníkovi. Zas tak mnoho jich ale není. Asi nejznámějším je krácení dovolené. Čtěte také: Na jak dlouhou dovolenou máte nárok?

Pravidla pro krácení dovolené

Jestliže zaměstnanec ve sjednané nebo zaměstnavatelem určené pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti, jedná se o neomluvené zameškání práce – tedy neomluvenou absenci zaměstnance. Výjimkou jsou případy, kdy je nepřítomnost způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo jinou zákonnou překážkou. Čtěte také: Kdy a jak může zaměstnavatel nařídit celozávodní dovolenou

Neomluveným zameškáním práce je nepřítomnost zaměstnance v práci jen tehdy, když ji zaměstnavatel kvalifikoval jako neomluvenou a jestliže s jeho stanoviskem vyslovil souhlas příslušný odborový orgán – pokud odbory u zaměstnavatele působí. To platí i v případě, že zaměstnanec není členem odborů. 

Otázku nepřítomnosti zaměstnance v práci nestačí s odborovou organizací pouze projednat, nýbrž musí být dosaženo souhlasného hodnocení zaměstnancovy absence jako neomluvené ve formě dohody zaměstnavatele a odborů. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak. Čtěte také: Firma vám nechce dát dovolenou? Může dostat pokutu 200 000 Kč

Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.

Některé absence vám dovolenou nezkrátí

Krátí-li vám zaměstnavatel dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může ji   zkrátit o 1 až 3 dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou (ale nemusejí) sčítat. Části zameškaných směn lze takto sčítat za každý jednotlivý kalendářní rok. Je proto nepřípustné krátit zaměstnanci nárok na dovolenou za rok 2011, pokud zameškal polovinu směny např. v listopadu 2010 a další polovinu v únoru 2011. Čtěte také: Co s nevyčerpanou dovolenou?

Zaměstnavatel má právo krátit zaměstnanci dovolenou pouze v případě, že zaměstnanec zameškal celou směnu nebo kupř. dvakrát její polovinu či třikrát její třetinu nebo jde o jinou kombinaci (součet) absencí dosahující nejméně jedné směny. Není možné krátit zaměstnanci dovolenou v situaci, kdy dosud nezameškal ani jednu celou svou směnu.

O vlastním rozsahu krácení, pokud k němu přistoupí, rozhoduje zaměstnavatel sám. Nepotřebuje k případnému prominutí neomluvené absence souhlas odborů. Je tedy zcela v kompetenci zaměstnavatele rozhodnout, jestli pracovníka za neomluvené zameškání směny postihne či nikoliv, jakož i v jakém rozsahu. O počtu dnů, o něž bude dovolená zkrácena (v rámci zákonem předepsaného rozmezí – t.j. o 1 nebo 2 či 3 dny za 1 zmeškanou směnu), tedy rozhoduje rovněž výhradně zaměstnavatel.

Zůstat vám musí minimum z dovolené

Krácení dovolené má ovšem své hranice: Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů. Zaměstnavatel však musí ponechat zaměstnanci aspoň 2 týdny dovolené pouze, pokud u něho byl v pracovním poměru alespoň celý jeden kalendářní rok, t.j. od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku (jestliže jde o krácení dovolené za tento kalendářní rok).

Pokud by šlo o dovolenou zaměstnance, jehož pracovní poměr sice trval jeden rok (12 kalendářních měsíců), ale nikoliv celý jeden kalendářní rok, nýbrž např. od 1. dubna do 31. března roku následujícího, pak je možno krátit dovolenou celou; ostatně právo na dovolenou za kalendářní rok takovému zaměstnanci nevzniklo, nýbrž právo na poměrnou část (resp. poměrné části) roční dovolené. 

Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy či platu za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy  – nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách. Čtěte také: Kolik dostane při srážkách ze mzdy věřitel a co zůstane dlužníkovi?

Další sankce

Vedle krácení dovolené za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) ve smyslu ust. § 223 odst. 2 zákoníku práce jsou dalšími pracovně-právními sankcemi za neomluvenou absenci v zaměstnání vůči zaměstnanci zejména:

  • nevyplacení náhrady mzdy (platu) za řádnou překážku v práci na straně zaměstnance,
  • případné rozvázání pracovního poměru.

Ztráta nároku na placené volno při omluvené absenci

Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci podle ust. § 206 odst. 3 zákoníku práce nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. Čtěte také: Výpověď můžete dostat i za tři pozdní příchody 

Může být i vyhazov z práce

Zaměstnavatel případně může přistoupit i k rozvázání pracovního poměru, a to podle intenzity porušení právních předpisů vztahujících k zaměstnancem vykonávané práci (míry porušení tzv. pracovní kázně) – s přihlédnutím zejména k osobě zaměstnance, pracovní pozici, kterou zastává, době a situaci, v níž došlo k neomluvené absenci, délce jejímu trvání, důsledkům pro zaměstnavatele – např. výši zaměstnavateli způsobené škody, buď výpovědí nebo okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele ve smyslu zejména ust. § 52 písm. g) a ust. § 55 písm. b) a ustanovení souvisejících zákoníku práce. Čtěte také: Co vám v roce 2011 nesebere ani exekutor

Z judikatury

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008 (spis. zn. 21 Cdo 2542/2007): Neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla představuje – obecně vzato – samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Jednání zaměstnance znamenající porušení pracovní kázně však nelze posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem, které mohou mít vliv na celkové zhodnocení případu. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně zaměstnancem a důvodů, pro které lze výjimečně rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením, musí být kromě délky nepřítomnosti zaměstnance v práci také přihlédnuto zejména k důsledkům jeho nepřítomnosti v práci pro zaměstnavatele, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k míře jeho zavinění a ke způsobu a intenzitě porušení jeho konkrétních pracovních povinností. 

Peníze jen za práci

V neposlední řadě pak z logiky věci (spočívající v tom, že odměna náleží jen za vykonanou práci) je sankcí za neomluvenou absenci vyplývající z zejména ust. § 38 odst. 1, § 109 odst. 1 a 2 a § 141 odst. 1 zákoníku práce nevyplacení mzdy. Za sjednaných nebo předepsaných podmínek pak pochopitelně zaměstnavatel může zaměstnanci krátit různé nenárokové, pobídkové složky mzdy jako např. odměny, zaměstnancům veřejného sektoru odměňovaným platem krátit či odebrat osobní příplatek – tzv. osobní ohodnocení atp. Čtěte více: Co je minimální mzda a k čemu je dobrá?


1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 1. 2015 18:49