Jak je to s přivýdělky zaměstnance?

Peněz není nikdy dost, a proto si mnozí zaměstnanci přivydělávají dalšími aktivitami. Mít druhé zaměstnání ovšem vyžaduje dodržování někrterých pravidel a můžete se dostat do situace, že si nejprve musíte obstarat od svého chlebodárce písemný souhlas.

Pokud pracujete jako zaměstnanci, můžete mít současně uzavřeno i více pracovně-právních vztahů, a to i u stejného zaměstnavatele. Platí však pro vás tato omezení:

Na jeden druh práce jen jedna smlouva

Jestliže jako zaměstnanec pracujete v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůžete vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. To znamená, že na další pracovní smlouvě musí být jiný druh práce, než děláte. Může se stát, že je vaším zaměstnavatelem stát, pak toto omezení platí jen v případě, že se jedná o výkon práce v téže organizační složce státu – instituci.

To je jedna ze základních zásad pracovněprávních vztahů. Jejím smyslem je zamezit obcházení pravidel omezujících výkon práce přesčas, popř. vyhýbání se placení příplatků ke mzdě za práci přesčas nebo poskytování pracovního volna.

Rozhodujícím pro posouzení je sjednaný druh práce. Můžete tedy u téhož zaměstnavatele vykonávat práci i v dalším (souběžném) pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale pouze jiného druhu.

Mladiství nejvýše 40 hodin za týden

U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. Ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.

Ochrana před konkurencí: Stejnou činnost jen se souhlasem

Jestliže si potřebujete přivydělat jinde, můžete mít další souběžné zaměstnání a ke svému dosavadnímu zaměstnavateli nemáte žádnou ohlašovací povinnost. Ovšem za určitých okolností přesto potřebujete k jinému zaměstnaneckému vztahu souhlas zaměstnavatele dosavadního.

Zákoník práce píše jasně: vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu můžete vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jste zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Výdělečnou činností je přitom jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku. Přitom se nehledí na právní formu, takže nemusí jít jen o pracovněprávní vztah, ale i vlastní podnikání v témže oboru nebo třeba jen členství ve statutárním orgánu jiné společnosti.

Příklad:

Společník společnosti s ručením omezeným pouze vykonává svá práva a povinnosti vyplývající mu z jeho (kapitálové) účasti ve společnosti. I kdyby měla tato společnost stejný předmět podnikání jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost tohoto společníka při jednání valné hromady (nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu) za výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele. Předmětem činnosti společníka totiž není předmět činnosti společnosti, ale pouze realizace jeho práv společníka, ten pak sám o sobě nemůže být výdělečnou činností ve smyslu ust. § 304 zákoníku práce.

Něco jiného však je, když společník společnosti s ručením omezeným přímo vystupuje jako jednatel společnosti, nebo se jako společník aktivně podílí na zařizování záležitostí společnosti, resp. vykonává pro takovou společnost činnosti v pracovněprávním vztahu. V případě, že je zaměstnanec jednatelem společnosti se stejným předmětem podnikání jako zaměstnavatel, se již z titulu pozice jednatele dostává do rozporu se zákazem jiné výdělečné činnosti podle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Není vůbec rozhodující, jestli společnost činnost skutečně vyvíjí, anebo nevyvíjí.

Podobně například u akciové společnosti musíme rozlišovat majetkovou povahu práv akcionáře, ze kterých přímo neplyne účast na chodu a řízení společnosti. Samotné postavení akcionáře akciové společnosti nepředstavuje výdělečnou činnost. Tu bude představovat jenom účast v řídících orgánech a dozorčí radě.

Předmět činnosti rozhoduje

Abyste se nedostali do konfliktu se svým zaměstnavatelem při souběžném výdělku, je dobré si ověřit předmět jeho činnosti. Ten můžete zjistit z těchto veřejných informačních systémů:
  • ze zápisu v obchodním rejstříku
  • ze zřizovací listiny (jde-li o organizaci veřejnoprávní, nezapsanou do obchodního rejstříku)
  • z živnostenského rejstříku (jde-li o fyzickou osobu nezapsanou do obchodního rejstříku apod.)

Ostatní činnosti, tedy ty, které nejsou shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, můžete vykonávat bez omezení. To znamená, že např. mzdová účetní stavební firmy může bez omezení vykonávat účetní práce, ale nemůže bez souhlasu zaměstnavatele podnikat nebo pracovat ve stavebnictví.

Samotná příprava nevadí

Jestliže vaše aktivity směřují toliko k započetí (zahájení) výkonu výdělečné činnosti, a to např. účastí ve výběrovém řízení k získání určitého pracovního místa, úkony vedoucími k získání živnostenského listu, zakládání obchodní společnosti, jakož i činěním a vyřizováním jiných administrativních úkonů nezbytných k započetí budoucího podnikání, nejde o nic nelegálního. Takováto aktivita totiž ještě nepředstavuje samotnou výdělečnou činnost, jelikož takovými kroky vytváříte jenom předpoklady pro její započetí.

Zákaz platí, i když se nedaří

Pojmovým znakem výdělečnosti je záměr získat odměnu, dosáhnout zisku nebo jiného majetkového prospěchu. Skutečnost, že nedošlo k naplnění cíle výdělečné činnosti, tedy dosažení výdělku, zisku atp., není rozhodná, podstatná je motivace, úmysl zaměstnance. Proto výkon konkurenční výdělečné činnosti, i když není dosaženo výdělku, zisku atp. bez souhlasu zaměstnavatele, představuje porušení zákoníku práce.

Výjimkou je výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Na ni se toto omezení nevztahuje a lze ji vykonávat i bez souhlasu zaměstnavatele.

Odvolání souhlasu znamená konec přivýdělku

Jestliže zaměstnavatel svůj souhlas odvolá, musí být odvolání písemné a je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Potom však jste povinni bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit.

Konkurenční doložka není totéž

Ochrana zaměstnavatele za trvání zaměstnání či konkurenční doložka je něco jiného. Zaměstnavatel je tak chráněn před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž má zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání. Jde o ochranu zaměstnavatele před konkurencí zaměstnance za trvání pracovněprávního vztahu. A pokud jde o ochranu zaměstnavatele po skončení pracovněprávního vztahu, tak tu lze řešit dohodou o konkurenční doložce (ve smyslu ust. § 310 a násl. Zákoníku práce)

Více povinnosti pro státní úředníky

Zaměstnanci státní a veřejné správy a územní samosprávy (uvedení v ust. § 303 odst. 1 zákoníku práce) nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. To však neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Zároveň mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Stanovená omezení se obdobně nevztahují na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.

Anketa

Jak řešíte dva a více pracovních úvazků?

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 1. 2009 13:07