Hlavní navigace

Jak je to s celkovým zhodnocením u životního pojištění?

23. 11. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Často je kladena otázka, jak je to vlastně s celkovým zhodnocením u kapitálového životního pojištění. Vždyť pojišťovny sice garantují určité zhodnocení, ale zároveň připisují i podíl na ziscích. Jak tedy celý mechanismus připsání funguje a lze tyto hodnoty mezi pojišťovnami srovnávat?

Většina z těch, kdo se rozhodli pořídit si kapitálové životní pojištění a také tak učinili, často hledá odpověď na otázku, jaké celkové zhodnocení mu pojišťovna v daném roce skutečně připsala a jak na tom byli klienti ostatních pojišťoven. V tomto případě se odpověď nehledá snadno, a to zejména kvůli nedostatečné informační otevřenosti pojišťoven v této oblasti, ale také složitostí, s jakou se v tomto případě uvedené hodnoty určují.

Zlatý Měšec - logo
Hlasujte v anketě Zlatý Měšec 2005! Každý hlasující získá možnost ucházet se o hodnotné ceny, v nichž dominuje zájezd v ceně 30 tis. Kč jako první cena, zájezd v ceně 20 tis. Kč pro druhého vylosovaného, mobilní telefon pro třetího a řada dalších hodnotných cen. Neváhejte, možnost vyjádřit svůj názor na finanční instituce máte do 30. listopadu!

Jak se připisuje zhodnocení životního pojištění

Nejprve je vhodné vysvětlit, jak vlastně ono zhodnocení funguje. Kapitálové životní pojištění, nebo také smíšené, je pojištění pro případ smrti nebo dožití, přičemž poměr mezi těmito dvěma pojišťovanými „riziky“ si klient volí sám a podle toho se také odvíjí jeho příslušné pojistné částky.

Samotné pojištění, které garantuje klientovi, že mu bude se 100% pravděpodobností vyplaceno pojistné, bývá někdy taktéž označováno jako tzv. rezervotvorné. To neznamená nic jiného, než že pojišťovna ze získaného pojistného kumuluje v čase rezervy, do nichž směřuje daná část klientova pojistného, a jejichž výše se odvíjí od pravděpodobného očekávaného plnění klientovi pojišťovnou. Rozdíl mezi tím, co pojistník odvádí na pojistném, a tím, co směřuje do rezerv, jsou pak náklady, zisk pojišťovny a počáteční provize.

A právě v tuto chvíli se dostáváme blíže k jádru věci. Pojistná částka, která je v případě dožití se smluveného věku vyplácena v garantované výši, může být v průběhu času navyšována o dodatečný výnos pojistných rezerv, což spolu s technickou úrokovou mírou (garantovaným výnosem) představuje právě hledané „celkové“ zhodnocení.

Dodatečný výnos z pojistných rezerv však pojišťovna klientovi nepřipisuje v plné výši. Jde pouze o x-procentní podíl na rozdílu mezi dosaženým výnosem z pojistných rezerv (tzv. hrubé zhodnocení), technickou úrokovou mírou (garantovaným výnosem) a poplatkem za správu rezervy. Garantovaný výnos je znám také jako technická úroková míra nebo jako maximálně garantované minimální zhodnocení, které je určováno ministerstvem financí a v současné době činí 2,4 %. Pro pojišťovnu to znamená, že právě o toto procento bude zhodnocovat rezervy, a proto o něj nepřímo zvyšuje klientovi i pojistné, čímž tedy fakticky nejde o „garantované zhodnocení“, jak bývá často uváděno.

Samotný poplatek za správu rezervy se obvykle pohybuje kolem 0 – 2 %. Uvedený procentní podíl na rozdílu mezi dosaženým zhodnocením pojistných rezerv, technické úrokové míry a poplatku za správu rezervy se pak ve většině pohybuje kolem 85 – 90 %. O systém podílení se na zisku pojišťovny by se měl klient v každém případě zajímat již při podpisu smlouvy. Informačním zdrojem mu jsou pojistné podmínky. Nutno dodat, že některé pojišťovny ani systém tohoto určování participace klienta na zisku přesně neuvádí.

Pro klienta tak zůstává, pokud již smlouvu podepsanou má, zajímavé pouze jediné číslo, kterým je onen dodatečně dosažený výnos z pojistných rezerv, neboť to jediné není dopředu známé. Jeho výše závisí na tom, jak pojišťovna hospodaří. Hospodaří-li lépe, než očekávala při uzavření smlouvy s klientem, „přelije“ část zisku do rezerv, z čehož pak klient profituje na základě výše definovaného mechanismu.

Pozitivní hospodářský výsledek může klient očekávat v situacích, kdy pojišťovna snížila své náklady, kdy poklesla úmrtnost apod. V této souvislosti je zajímavé i uvést příklad ze sousedního Německa, kde podle rozhodnutí ústavního soudu budou muset pojišťovny zohledňovat pojistné rezervy i o tzv. tiché rezervy. Ty jsou rozdílem reálné hodnoty majetku pojišťovny a jeho účetní hodnoty. Je-li totiž rozdíl pozitivní, profituje z něho zpravidla pouze vlastník při prodeji pojišťovny, kdy jsou tiché rezervy započítány do její prodejní ceny. V ČR je tato záležitost ošetřena tím, že pojišťovny vedou svůj majetek v reálných cenách, a případné výkyvy se tak projevují již v hospodářském výsledku pojišťoven, na němž se pak klient podílí prostřednictvím dodatečného zhodnocení pojistných rezerv, nebo také tzv. finančního umístění aktiv.

Kam pojišťovny umísťují aktiva?

Jak již napovídá sám název, jde o to, jakým způsobem umisťují pojišťovny svá aktiva financovaná technickými rezervami. Na tomto umístění pak pochopitelně závisí i samotné zhodnocení technických rezerv. V roce 2004 se podle Zprávy o finančním trhu zvýšil objem finančního umístění aktiv o 25,41 % na 222,09 mld. Kč. Největší podíl aktiv přitom umístily pojišťovny do dluhopisů (61,86 %), což znamenalo oproti roku 2003 nárůst o 23,49 %, přičemž nejvíce vzrostlo finanční umístění, v absolutních číslech, ve prospěch dluhopisů vydaných ČR nebo ČNB (19,2 mld. Kč) a podílových listů otevřených podílových fondů (14,27 mld. Kč). Naopak největší propad zaznamenaly zahraniční CP obchodované na veřejném trhu států EU nebo OECD (-18,47 mld. Kč).

dan_z_prijmu

Připisování výnosů – mha a nejistota…

A jak se vlastně podíl na zisku promítne do samotné pojistky? Tak, že pojišťovna uvedené celkové zhodnocení vynásobí průměrnou klientovou pojistnou rezervou, a tuto hodnotu pak chápe jako jednorázově zaplacené pojistné a zohlední o něj prostřednictvím odpovídající sazby i klientovu pojistnou částku, kterou mu ve stanoveném roce dožití vyplácí. Avšak může se rovněž stát, že pojišťovna nedosáhne takového výsledku, aby byl vůbec rozdíl mezi zhodnocením rezerv, technické úrokové míry a poplatku za správu rezerv pozitivní.

Z výše uvedeného vyplývá i to, že je velmi složité objektivně srovnat výsledky, jakých jednotlivé pojišťovny v případě onoho „celkového“ zhodnocení pro toho kterého klienta dosáhly. Nejenže není z údajů možné rozpoznat, zda dané zhodnocení zahrnuje či nezahrnuje technickou úrokovou míru (2,4 %) a poplatek za správu rezerv, ale není ani možné porovnat mechanismy připisování podílu na zisku k pojistné částce, což je přitom pro každého klienta stěžejní informace.

Máte přehled o tom, jaký podíl vám připisuje pojišťovna ze zisku ke zhodnocení vaší pojistky?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).