Hlavní navigace

Jak investovat na rozvíjejících se trzích?

11. 11. 2005
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Růst českých akciových trhů se zastavil a řada investorů hledá nové možnosti nadprůměrného zhodnocení investic. K dispozici jsou rozvíjející se trhy. Zeptali jsme se proto odborníků, jak nejlépe investovat na rozvíjejících se trzích a čeho se při investicích nejvíce vyvarovat.

České akcie už nejsou tak perspektivní jako před dvěma lety, kdy slibovaly pohádkové výnosy v řádech několika desítek až stovek procent ročně. Pokud chcete těžit z rozvíjejících se ekonomik, musíte se poohlédnout jinde. Nabízí se Rumunsko, Rusko, Ukrajina, Moldávie, Turecko a mnohé další. S takovými investicemi jsou ale spojena mnohá rizika. Jak se jich vyvarovat a jak nejlépe postupovat při rizikových investicích do rozvíjejících se trhů?

Která finanční instituce bude nejoblíbenější? Rozhodněte i vy!

Petr Sklenář, Research, Atlantik FT

Investice do zemí východní Evropy (Rumunsko, Bulharsko, Srbsko a Černá Hora, Ukrajina, Rusko) a Turecka sebou nesou velmi slibný potenciál vyšších výnosů, ale i s tím související zvýšená rizika. Přitom velkou část rizika můžeme označit jako institucionální či systémové. Tyto země zatím nemají plně rozvinutý kapitálový trh podle západních standardů a také pokulhává potřebná právní ochrana (nezávislá soudní moc, ochrana minoritních akcionářů, příslušná regulace trhu apod.). Velmi rychlé snižování těchto rizik ovšem slibuje připravované členství v EU. Podobně pohlíželi investoři na střední Evropu a jejich přístup se změnil s následným vstupem regionu do EU. Z tohoto titulu aktuálně větší potenciál skrývá Rumunsko a Bulharsko, neboť plánují vstoupit do EU v lednu 2007. Dále v letošním roce odstartovaly přístupové rozhovory s Chorvatském a Tureckem. Z tohoto hlediska nejmenší snížení rizika investice lze očekávat v Rusku a zatím i na Ukrajině.

Na druhou stranu aktiva ve východní Evropě jsou v současnosti výrazně podhodnocena, stejně jako tomu bylo v předchozích letech ve střední Evropě. Dohánění ekonomické úrovně západní Evropy bude v následujících letech doprovázeno silným růstem místních ekonomik, a tedy i aktiv v těchto zemích. Navíc silný ekonomický růst by měl vytvářet tlak na zhodnocování místních měn, což pro investora v jiné než místní měně představuje další potenciál pro výnos.

Z jednotlivých států skýtá pro investory asi největší investiční možnosti Turecko, které přilákává zájem investorů zejména po zahájení rozhovorů o vstupu do EU. Zájem zde v poslední době zaznamenala privatizace rafinerie i privatizace aerolinií. Výhodná je pro Turecko i poloha (cesta k poptávce v Asii) a blízkost zdrojů surovin.

Zajímavé investiční příležitosti skýtá i Rusko, kde je však limitujícím faktorem politické riziko, kdy stát zasahuje do práv společností, což neodpovídá standardům, na které jsou zvyklí vyspělí investoři. Výhodou Ruska je však stále rostoucí spotřebitelská poptávka, kde je prostor pro růst zejména v moderních technologiích (mobilní telefony) a ve zlepšení kvality technologií průmyslových závodů. Výhodou Ruska, která může přispět k jeho hospodářskému růstu a tím i výnosnosti aktiv zde investovaných, je bohatá surovinová základna, a tedy možnost zajistit si cenově stabilní dodávku pro průmyslové podniky a získat konkurenční výhody na světových trzích.

Investiční příležitosti skýtá i Ukrajina, kde je velké množství aktiv, která by se dala privatizovat. Nejistotou, která zvyšuje riziko investic, je však nestabilní podnikatelské prostředí (politické riziko a korupce).

Zajímavé investiční příležitosti nabízí Rumunsko a Bulharsko, které se v současné době chystají na členství v EU. V těchto státech se v současné době privatizuje zejména energetický sektor (privatizací se účastní ČEZ). V současnosti větší zájem ale vzbuzují investice v Rumunsku (větší trh než bulharský), kde kromě energetiky došlo k akvizici ve farmacii (Zentiva získala společnost Sicomed – výrobce generik) a například Erste Bank se snaží získat komerční banku Banca Comerciala Romana. Nevýhodou privatizovaných aktiv v těchto státech je obecně jejich nižší technologická úroveň, která si vyžádá další investice, a nižší platební morálka.

Milan Tomášek, portfoliomanažer, ČP INVEST investiční společnost

Poslední 3 roky se stalo hitem investovat na rozvíjejících se trzích, jako je střední a východní Evropa (tzv. emerging markets). Výnosy zde dosahovaly několikanásobku ve srovnání s vyspělými trhy, jakými jsou například v USA. Otázka zní: Co stojí za tímto růstem?

Primárním důvodem je prostředí klesajících úrokových sazeb a rizikových prémií, které katapultovaly ocenění firem. Nyní se situace mění. Úrokové sazby ve světě rostou a nejvíce v USA, kam se přelévá světová likvidita. Proto je třeba si uvědomit, že investice v těchto rozvíjejících se regionech jsou velice citlivé na vývoj úrokových sazeb, geopolitických problémů a cen na komoditních trzích. Korekce pak bývají velice prudké a rychlé.

Zpátky k tomuto regionu. Je třeba vzít v úvahu několik faktorů: Výhled úrokových sazeb a rizikových prémií tamního trhu. Stabilita či pokles jsou vítány. Taktéž měna je velmi důležitá a neměla by podléhat velkým výkyvům. Její posilování je taktéž vítáno. Spolu s tím i dobrá makroekonomická situace – stav veřejných rozpočtů, obchodní bilance a inflačního očekávání. Pokud tyto faktory jsou ještě úhledně zabaleny do zlatého pozlátka s názvem budoucí člen EU, je to neodolatelná výzva pro téměř všechny investory. Je to jistý příslib nadprůměrného hospodářského růstu, zisků a investic s cílem dorovnávat rozdíly s EU.

Některé státy jako Rusko jsou však specifické a závislé na nerostných surovinách. Pokud jejich cena jde nahoru, vyhlídky se zlepšují. Pro začínajícího investora je také vhodné se podívat do minulosti, kdy emerging markets zaznamenaly zvýšenou oblibu. Rozdíl proti 90. letům je především v tom, že současné době je tato oblast v lepší ekonomické kondici než předtím a může mnohem lépe odolávat případným otřesům.

Jiří Lengál, manažer fondů, ISČS

Investiční horizont

Předpokládejme, že investor je srozuměn s tím, co investice do akcií obnáší, tj. je seznámen se skutečností, že vyšší očekávaný výnos u akcií v porovnání s jinými aktivy znamená i vyšší riziko – jinými slovy, že ceny akcií mohou zejména v kratším období velmi výrazně kolísat. Investor by měl mít dále jasno v tom, zda si může dovolit investovat na dobu několika let, což je doporučovaný investiční horizont pro akcie.

Volatilita, rizika a rizikový apetit

Na mladých trzích platí dvojnásob, že ceny akcií mohou být velmi volatilní a stejně, jako se zde dá dosáhnout velkého zhodnocení vložených prostředků, je možné realizovat i obrovské ztráty. Výkonnost rozvíjejících se trhů bývá v ještě větší míře nežli na trzích vyspělých závislá na ochotě investorů nést riziko, tzv. rizikové averzi. Nestačí tedy, když je některý mladý trh, např. turecký či brazilský, atraktivně oceněn (tj. jeho oceňovací ukazatele jako P/E či P/BV apod. jsou historicky či v porovnání s vyspělými trhy nízké); investoři musí cítit, že zhodnocení, které racionálně očekávají, jim přináší dostatečně vysoký nadvýnos (tzv. rizikovou prémii) oproti tomu, co by mohli dosáhnout na méně rizikových (či „bezrizikových“) trzích. Za bezrizikový výnos se obvykle považuje výnos střednědobých (10letých) dluhopisů států s nejvyšším ratingem, nejčastěji USA. Proto také zvyšování úrokových sazeb bývá obvykle špatnou zprávou pro akcie.

Jaká je ovšem „správná“ velikost rizikové prémie? Zde neexistuje jednoznačná odpověď. Uvádí se, že v minulosti se na vyspělých trzích její velikost pohybovala okolo 4 – 6 %, v posledních letech však klesá. Pro mladé trhy by měla být riziková prémie pochopitelně vyšší. Ale o kolik? Přesná odpověď opět neexistuje. Máme však jisté indikátory, které nám mohou naznačit okamžitý „rizikový apetit“ investorů.

Pro jeden z nich můžeme jít opět na dluhopisové trhy – je jím takzvaný EMBI+ spread počítaný společností JP Morgan. EMBI+ spread (tj. rozpětí) ukazuje rozdíl mezi výnosem indexu EMBI+ složeného z vládních dluhopisů zemí označovaných za „mladé trhy“ a výnosem 10letého amerického státního dluhopisu. Je-li tento rozdíl vysoký, investoři požadují značnou prémii za to, že drží dluhopisy zemí s nižším ratingem. Je-li nízký, pak to ukazuje na velký „hlad“ investorů po dodatečném výnosu i za cenu držby rizikovějších dluhopisů. Historicky měla hodnota tohoto rozpětí své „vrcholy“ a „dna“, tj. období nízké a vysoké ochoty investorů nést riziko. Tato ochota je přitom společná dluhopisovým i akciovým trhům.

„Vrchol“ u tohoto indikátoru tedy značí, že trhy jsou ve stadiu „deprese“ – chuť investorů nést riziko je podprůměrná (tj. riziková prémie je nadprůměrná). Naopak dosažení „dna“ naznačuje, že trhy se nacházejí ve stavu „euforie“ – ochota investorů držet riziková aktiva je vysoká (a riziková prémie nízká), což může věstit brzký obrat nálady na trhu a růst rizikové averze blíže k normálu, vedoucí k výprodeji aktiv na mladých trzích (akcií, dluhopisů i měn).

Akciové trhy tedy podléhají náladám, což o mladých trzích platí dvojnásob, a jsou provázány s trhy dluhopisovými, neboť obligace představují k akciím alternativu. Investoři by s tím měli počítat. Stejný trh či akciový titul viděný růžovými (či černými) brýlemi pak vypadá jinak. Pro příklad není třeba chodit daleko – když španělská Telefónica nabídla za Český Telecom téměř 83 mld. Kč (tj. 502 Kč za akcii), analytici tuto částku označovali za nečekaně vysokou. Jen o několik týdnů později však začala přicházet nákupní doporučení s cílovými cenami vysoko nad 500 Kč.

Informace především

Ten, kdo zvažuje investice na mladých trzích, by se neměl řídit horkými tipy a zaručenými zprávami, ale měl by se o titulu, jehož nákup zvažuje, pokusit zjistit co nejvíce. Není přitom od věci začít zemí, kde příslušná společnost sídlí – mít představu, jaké se čeká tempo růstu ekonomiky v příštích letech, kde se pohybuje inflace, na jaké výši jsou tamní úrokové sazby a kterým směrem se pravděpodobně budou posouvat. Na mladých trzích bohužel platí, že případné ekonomické krize bývají „prudce nakažlivé“ – tj. propad jednoho trhu obvykle vyvolá úprk investorů i z ostatních zemí, ať už mají navzájem něco společného či ne.

Pohodlnější cesta

Pro potenciální investory, kteří nechtějí trávit čas a ani nemají chuť zabývat se vyhodnocováním informací, ale přesto se chtějí podílet na vývoji vybraných trhů či odvětví, existuje možnost koupit si „koš“ několika akcií. Vhodným nástrojem může být některý z na trhu obchodovaných fondů (tzv. ETFs) či akciových podílových fondů. Investoři tak odstraní velkou část individuálního rizika spjatého s jednotlivými tituly, neboť portfolia podílových fondů i ETFs bývají široce diverzifikována, a přesto se mohou podílet na vývoji vybraných trhů či odvětví, kterým důvěřují.

I když si akcioví investoři ve východní Evropě obzvlášť v posledních dvou letech zvykli na poměrně rychlé a vysoké zisky, měli by mít na paměti, že investice do akcií je záležitost spíše dlouhodobá. Kdo chce sklízet, měl by mít odvahu zasít a trpělivost čekat.

Roman Dvořák - Pioneer Asset Management

Roman Dvořák, Product Analyst, Pioneer Asset Management

První jste zmínil Rumunsko. Rumunský akciový trh byl ještě v druhé polovině devadesátých let pro zahraniční investory velmi málo zajímavý. Objemy obchodů s rumunskými akciemi a velikost trhu byly mnohem nižší než na českém, maďarském nebo polském akciovém trhu. V té době existovalo jen velmi málo zahraničních fondů, které se odvážily investovat do rumunských akcií. Nejvíc se obchodovalo s akciemi dvou farmaceutických firem. Výsledkem nezájmu bylo, že bukurešťská burza v druhé polovině 90. let buď významně ztrácela, anebo jen stagnovala. Pro zahraniční investory byla silně negativní i devalvace rumunské měny, která by jejich případné zisky úplně vymazala.

skoleni_15_4

Změna trendu nastala až začátkem milenia, kdy rumunské akcie začaly růst ohromným tempem, srovnatelným například s Estonskem nebo Litvou. Přesto v zahraničních fondech investujících do emerging markets najdeme spíše Turecko a Rusko než Rumunsko a Moldávií. Důvodem je především velikost trhu, kvůli které se Rumunsko a Moldávie do některých benchmarků, které tyté fondy mají kopírovat, ani nedostanou. Například index MSCI Emerging markets, který sestává z akcií 26 rozvíjejících se ekonomik, zatím neobsahuje ani Rumunsko, ani Moldávií. Obě ekonomiky nenajdeme ani v indexu MSCI EM Eastern European Equity. To znamená, že fond, který má za cíl kopírovat některý z těchto indexů a jeho manažer se rozhodne část majetku investovat do rumunských či moldavských akcií, riskuje víc. Podle rostoucího významu těchto trhů a upadajícího významu jiných časem samozřejmě bude možno Rumunsko a Moldávii najít v těchto indexech. Například Česká republika je obsažena v MSCI Eastern European Equity.

A čeho by se měl investor vyvarovat? Pokud na tyto trhy vstupuje přes profesionálně řízené fondy, nemusí se příliš starat o politická, ekonomická, kreditní a jiná rizika těchto ekonomik. Ta řídí portfolio manažer. Měl by se ovšem vyvarovat toho, aby tyto investice tvořily velkou část jeho portfolia. Nicméně riziko nástupu v nevhodnou dobu lze zmírnit postupným pravidelným investováním, které u velmi rizikových investic, jako jsou i akcie emerging markets, hraje velmi důležitou roli.

Redakce

Investice do rozvíjejících se trhů je sice spojena s vyšším rizikem, ale představuje poměrně slibný potenciál výnosu. Pokud se rozhodnete do těchto trhů vstoupit (rozumějte: investovat), pak doporučujeme důsledně rozložit riziko a v žádném případě neinvestovat celé rodinné úspory.

A jakým způsobem se do rozvíjejících trhů dostat? Nejjednodušším způsobem je investice do zaměřených podílových fondů. Při té se ale zbavujete možnosti ovlivnit aktivně hospodaření fondu a jste odkázáni na rozhodnutí manažera fondu (mnohdy to ale bývá nejlepší řešení).

Další možností jsou certifikáty a jiné deriváty kotované (obchodované) na evropských či amerických trzích. K těm mají přístup klienti některých českých obchodníků s cennými papíry. Jejich nevýhodou je omezený počet investičních příležitostí – ne všechny společnosti či obory mají své certifikáty…

Nelze opomenout ani možnost uzavření smlouvu s místním obchodníkem s cennými papíry a získání přístupu přímo na rozvíjející se trh. Vzpomeňte však na kauzy Private Investors a další před konsolidací českého trhu a pamatujte na rizika, která z toho plynou. Toto řešení je vhodné spíše pro větší investory.

Investujete na rozvíjejících se trzích?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).