Míra rigity pracovní síly je důležitým ukazatelem pro zahraniční investory. Čím je tento ukazatel nižší, tím lépe zaměstnavatel optimalizuje počet zaměstnanců a snižuje náklady spojené s přijímáním a propouštěním zaměstnanců.
Do míry rigity pracovní síly se promítá legislativní úprava pracovně-právních vztahů, rychlost získání nového pracovníka, možnost propouštění, administrativní složitost zaměstnávání pracovníků, možnost využívání nestandardních pracovních smluv, síla odborů v zemi, zákonná pracovní doba či délka výpovědní lhůty.
USA versus Evropa
Odbory mají v Evropské unii mnohem vyšší úlohu než v USA. Američané jsou zvyklí se sami o sebe postarat a nespoléhat se na někoho jiného. Na druhou stranu díky odborům jsou v Evropě pracovní podmínky pro zaměstnance neustále vylepšovány.
Základním rozdílem mezi USA a Evropou však je zvýhodňování zaměstnance oproti zaměstnavateli. Výpovědní lhůty jsou v Evropě poměrně dlouhé a pro zaměstnavatele je velice obtížné optimalizovat počet zaměstnanců dle zakázek a momentálních potřeb. Proto mnoho zaměstnavatelů v období, kdy jsou zakázky na vzestupu a firma prosperuje, váhá s přijímáním dalších zaměstnanců, protože by v období úpadku musela již propuštěným zaměstnancům během výpovědní lhůty vyplácet mzdu, a to po dobu několika měsíců.
Legislativní strnulost trhu práce a sociální výhody zaměstnanců jsou jeden z důvodů, proč jsou Spojené státy ekonomicky vyspělejší než Evropa. Pro americké zaměstnavatele není problém propustit zaměstnance. Na druhou stranu firmy rády sáhnou po nových zaměstnancích – trh práce je mnohem flexibilnější, a proto je ve Spojených státech nakonec i nižší zaměstnanost.
Země Evropské unie v současné době přezkoumávají pracovní zákonodárství (úlohu, kterou ve vztahu k pracovní době hrají zákony). Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. Ve více než dvou třetinách členských zemích Evropské unie pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba – mimo přestávek na oběd…). Během posledních let došlo téměř ve všech členských zemích Evropské unie k poklesu délky pracovní doby.
Podnikatelská pružnost
V Evropské unii je součástí kampaně proti zaměstnávání „načerno“ omezování podpor v nezaměstnanosti a následných sociálních dávek a současné snižování přímého zdanění nízkých příjmů. Podniková pružnost je výsledkem optimálního zacházení s lidskými zdroji, cílem je pracovní síly přizpůsobovat, aniž by se lidé stávali nadbytečnými.
Orientace na trvalý vztah mezi podnikem a pracujícím (tak jako se to děje v Japonsku) maximalizuje investice do lidských zdrojů a zainteresovanost personálu. Pružnější politika důchodového zabezpečení, rozmanitost pracovní činnosti a větší možnost částečných úvazků odpovídají v mnoha případech přání pracujících a zájmům podniků, které chtějí lépe využít svého kapitálu. Takové úpravy pracovní doby směrem dolů jsou často blokovány nepružnou praxí, která standardizuje pracovní týden v Evropě.
Nejnižší rigita pracovní síly v Evropě je na Slovensku
Dle údajů Světové banky je nejnižší rigita pracovní síly na Slovensku, Dánsku s Švýcarsku. Česko se umístilo na sedmém místě a z nových členských zemích se před námi umístilo pouze Slovensko. Naopak nejhůře dopadla Francie (kde průměrná týdenní pracovní doba je pouze 35,2 hodiny) a Řecko se Španělskem.
Stát | Míra rigity pracovní síly |
---|---|
USA | 3 |
Slovensko | 10 |
Dánsko | 17 |
Švýcarsko | 17 |
Rakousko | 17 |
Belgie | 20 |
Velká Británie | 20 |
Česko | 28 |
Irsko | 29 |
Norsko | 30 |
Polsko | 34 |
Maďarsko | 40 |
Litva | 41 |
Nizozemí | 43 |
Švédsko | 43 |
Estonsko | 44 |
Finsko | 44 |
Lotyšsko | 49 |
Itálie | 50 |
Slovinsko | 53 |
Německo | 55 |
Portugalsko | 58 |
Francie | 66 |
Řecko | 66 |
Španělsko | 69 |
Pramen: The Worldbank – Doing Business 2004